Diskuse - Alkoholismus zcela vážně

to nic, Kakamilo, neomlouvej se, nemohlas to vedet. Naturo, nejdriv se me doktor ptal jestli jsem se nerozcilil nebo tak neco, az potom ze me vytahnul co je pricinou. Nezacal se chovat jinak. Dal mi kontakt na psychiatricku a doporucil PL, Rikal, ze kdyz neprestanu bude to jen horsi. Tehdy jsem to ignoroval, dnes ale uz nepiju, Avsak bez Buronilu nezavru oci..

Doktor mi na začátku napsal Lexaurin. Teda to byla katastrofa. Ploužila jsem se bytem jak mátoha.Nebyla jsem schopná nic udělat. Neměla jsem sílu ani mluvit. Sedět a civět:-(( Na tom bych se nechtěla stát závislá. Když už tak na něčem, co mi náladu zlepší:-)
Naturo, klouby a svaly mě bolely taky. Úplně stejně teď nedávno, když jsem byla na laparoskopii se žlučníkem. Jako kdyby to tělo to svinstvo vylučovalo skrz ty klouby.
Včera se mě kamarád zeptal, jestli někdy budu pít. Řekl, jenom tak, rekreačně, občas, víno nebo pivo. No já mám strach. Že zase spadnu tam kde jsem byla. Nechci to zkoušet a pak znovu začínat. Mám strach, že už bych to nedokázala.

Ahoj všem, děkuji moc za rady, asi jsem se obávala zbytečně - teda myslím toho delíria. Ale je pravdou, že po přečtení příspěvků jsem měla pěkně nahnáno. V noci jsem se trošku potila, ale už méňe, než na včerejšek a spala jsem 7 hodin. Ráno se mi nechtělo vstávat. Žádný třas rukou nebo těla se zatím nedostavil. Myslím si, že moje pití nestačilo dojít tak daleko. Ani vlastně nevím, proč jsem s tím pitím začala. Jen tak. To asi zní vážně ujetě, ale nemám důvod. Žádný problém v dětství, pohodový vztah, 2 zdravé děti, prima manžel. Jediné, co mě napadá je to, že tráví ve svém zaměstnání hodně času. Já nepracuji. Takže to asi vzniklo tak, že po mých domácích povinnostech a povinnostech kolem dětí jsem si udělala vždy ty 2 hodinky pro sebe. Zavřela se ve vinném sklípku s knihou na skleničku před večeří. Jak jsem již psala, tak poslední 2 roky to byly i 2 sedmičky, ale nikdy více. Navykla jsem svoje tělo na tu hladinku - o které se tady již psalo. Nikdy jsem neudělala žádný malér nebo něco podobného, ale poslední dobou jsem z toho byla fakt unavená, že jsem si řekla dost. A tak jsem se dostala na tuto diskuzi, která je bezvadná a dost mi otevřela oči. Nejsem nějaký těžký alkoholik, myslím si, že to zvládnu sama. Když ucítím nějakou nutkavou potřebu po vínu, tak bych jistě odbornou pomoc vyhledala, zatím to tak necítím. Ani na alkohol nemyslím, nechybí mi. V tomto obdivuji Boba, že to zvládá, přestože nemyslí na nic jiného. U mě je to jako s kávou, mám jí ráda, ale kofein nepotřebuji. Tak jí piji, ale bez kofeinu. V mém okolí je spousta žen jako já, které si myslím, že takto budou žít do konce života a nikdo, nikdo nepozná, že mají problém. A ty začínají s pitím už u oběda, pak odpoledne, večer. Je to takový začarovaný kruh. Dnes začínám svůj 3 den BEZ a pořád čekám, kdy něco přijde, zatím nic... tak uvidíme dál. Takže děkuji a přeji krásný den...

Ahoj, už včera jsem si tu četla, dnes znovu. Vrátilo mě to ve vzpomínkách na přelom ledna a února. Zase jsem si uvědomila, jak to tenkrát bylo šílený - prochlastala jsem dny a noci, jen jsem pila a spala. Abstinenční příznaky byly hrozné - pekelný třes, epileptický záchvat, bolest kloubů... Na psychiatrii mi předepsali benzák, pak Heminevril. Byla jsem totál v útlumu několik dní. Jak jsem tohle mohla... Rozum mi zůstává stát. Tohle prostě už nikdy. Je pro mě jednodušší nepít nic, nespekulovat nad mírou.
Cítím se fajn, abstinence mi fakt dělá dobře
:-)))

Ahoj Manko, můžu se Tě zeptat, kolik Ti je let a jak dlouho a v jaké míře jsi pila? Říkáš, že jsi propila celé dni i noci, to je vážně hrozné. Je dobře, že jsi se takto rozhodla. Mooc Ti držím palce. A to jsi neměla žádné povinnosti nebo někoho blízkého, kdo Tě třeba takto viděl? Snažil se Ti nědko pomoci? Nebo jsi se rozhodla sama? Jestli jsou ti moje otázky nepříjemné, tak nemusíš odpovídat. Já jsem na tuto diskuzi narazila nedávno a jsem ve čtení příspěvků na 38 stránce, tak je možné, že jsi o tom již psala, ale já se k tomu ani nedostala. Jestli jsi četla můj příběh, tak to se mnou není tak zlé. Ale upřímně řečeno mě to tolik vyděsilo, že nebudu pít vůbec. A to jsem se nikdy neopila tak, že bych nevěděla co dělám atd... Alkohol mi nedělá problémy, přestože abtinenční příznaky jsem měla, ale dokáži to pochopit. Když jsem se rozhodla skončit s bulímií, tak jsem neměla celé dni myšlenky na nic jiného, než na jídlo. Trvalo to dobrý rok. To nyní a alkoholem nemám. A je dobře, že se dobře cítíš. O tom život je, ne? Také se mi moc, ale opravdu moc líbil příspěvek, nebo resp. věta, kterou tady psal tuším Vladimír (ale nejsem si jistá) ... že mu je líto těch všech let, ktré propil. To mě vážně zasáhlo. Jak někteří z Vás byli otroky alkoholu, tak já byla zase ve spárech bulímie. Takže nám všem držím palečky....

Pila jsem občas s mírou, neopila jsem se pokaždé. Někdy jsem nepila vůbec - snažila jsem se i delší dobu. Vždycky jsem ale myslela, že můžu pít, že tu míru ohlídám. Pak se to nějak zhouplo a opila jsem se do mrtva. To se mi stalo asi 2x, že jsem pila víc dní za sebou. Pomohli mi nejbližší. Možná jsem na svůj alkoholismus přišla včas.

diky, snad me ta chut prejde nez bude pozde.

Ahojky všeci!
Upřímně jsem ráda, že fakt nejsem sama, kdo měl bolesti kloubů a svalů při detoxu. Už jsem si připadala jako ufoun. :o)

Bobe, jak to řešíš, ty chutě? Co děláš, když tě to popadne? Jakto, že to najednou ovládneš (ikdyž těžce), když to předtím nešlo? Co bylo tím impulzem? Delírko?

cau, Naturo! mam zafixovanou protimyslenku, ze se nesmim napit at je mi jakkoliv. Pripoustim, je to vysilujici. Predtim to neslo proto, ze sem se ani nesnazil. Spil jsem se do nemoty jeste ten den co jsem dojel poprve z Opavy a nevystrizlivel az do druheho detoxu. Ne, halucinace a ten sileny stav stacily.

Bobe, jak dlouho už se takto trápíš? Nedalo by se tomu pomoct léky? Na tyhle dlouhodobé odvykačky se dávají neuroleptika...Tiapridal, např. Dostals něco? Nebo nechceš? Ono to hrozně otupuje. To je fakt, asi bys s tím nemohl pracovat. Pracuješ?

Ahoj Petře, zkus ještě a vy ostatní komunitu s lidmi co jsou závislý na alkoholu; což jsem nedávno podal přihlášku i já; mám podobný problém i věk. S pozdravem Milan

5mesicu a 10 dni, Naturo. Asi je to jeste prilis kratka doba. Je mi jasne, ze pri recidive bych uz asi nebyl schopny pozdeji nekdy prestat. A trpelivost jinych by byla u konce. Uzivam Buronil, ale jen vecer, protoze uz mi vratili papiry a ten se s rizenim neslucuje. Prace je vedle silne kavy, cigaret a tatranek moje dalsi vyznamne placebo.

Bobe, 5 měsíců je dlouhá doba. To je šílené takto se trápit. denně na to myslet.
Buronil má zahnat chuť nebo mírnit příznaky?
Je to k něčemu ho brát?

To je fakt peklo. :-(

Milan:
díky za radu, ale hodil by se nějakej odkaz. Protože i na tuhle stránku jsem narazila náhodou. Jinak mluvíš na Petra, kterej tady už 1,5 roku nebyl. No nevadí.
Bobe,
a jak si to dělal dřív, když si pil? Myslím v práci. Protože já když jsem pila, tak od rána do rána. Já dělám v hospodě, tam se to tak nějak předpokládá,ale ty jsi řidič? Nebo jsem zase úplně mimo mísu...::--))

Ahoj,
jsem abstinující alkoholik.Občas se s chutí napiju nealkoholického piva (třeba,když se griluje)a nemám nejmenší problém u něj zůstat i s vědomím,že tam trochu alkoholu je.Mimochodem krapítek alkoholu mají i jiné potraviny,třeba med,ovocné šťávy atd...nebo taky voda po holení,která se sice nepije ,ale vstřebává se do organismu také,i když jen malinko.Všude čtu,jakej je birel problém,je tady ještě někdo,kdo ho nemá?