Diskuse - rakovina slinivky břišní

nerada to píšu,ale takhle zmatený byl dědeček opravdu úplně těsně před odchodem, ale snad to bude u Vás něco jiného.Neustále něco zmateně říkal,dokonce vykřikoval a nikdo mu nerozumněl....doktoři mi k tomu neřekli vůbec nic,nikdo se neobtěžoval,ale vysvětlovat jsem to ani nechtěla, viděla jsem co jsem viděla a cítila opravdu blížící se konec....už nenalézám slova, kterými bych povzbudila,takže, dejte kdyžtak zase vědět....

Moje babička byla takhle zmatená měsíc než zemřela, posledních 10 dní nemluvila vůbec, ani v hodinu co umírala, to křičela bolestí ale bez hlasu, stále nemůžu spát, mám to před očima, když sem byla u toho, nevím, zda je to kladná nebo záporná zkušenost, mnoho lidí nedží svou babičku při tom, když umírá...ale zase byla se mnou a doma jak si přála...asi vás moc nepovzbudim, sem stále smutná z toho všeho, ale přeju vám všem pevné nervy v boji s touhle sviní nemocí.važte si každé vtěřiny, co je Váš blízký naživu..

Nevim jestli je to tak ja píšete,že se vlastně blíží konec...nevěřím tomu...stále si myslím,že se tatinek z toho dostane,ale je pravda,že hluboko v srdci cítím,že to tak není.Dnes tatinek malinko komunikoval...ale nic moc....snad jen vteřiny náznaku,že ví kde je apd...ale měl velké bolesti,tak jsem požádala o léky na bolest..a za chvili usl a nevěděl o ničem...sestřičky mi řákaji,že chce jít stále domu..vstává z postele..i mě říkal proč už nejdeme..sanitka čeká..chudák vubec nechápal,že to nejde..hrozné.Doktor mi říka,že to vypadá dobře..že je stabilizovany...ale já jim nevěřím..to mi říkali několikrát a druhy den byl na ARU,vidím jak tati vypadá..a nezdá se mi to dobré...ruku má nateklou okolo lokte...strašně..stále má nějakou infekci...neřeknou mi nic...ale taky možná nic neví...čemu bych i věřila...komunikace na JIP..je otřesná...stav tatinka je každy den jiny...už tam bude skoro měsíc...jen ty dva dny byl doma..a ted?strašné...teprve až ted chápu co jste prožívali...kdo nezažil..nikdy nemůže pochopit..jak je to hrozné...mějte se...zatim

Reny, moc,moc ti přeji sílu,nic jiného nyní ti nemohu říci,je to pro tebe nesmírně těžké, přeji aby tvuj tatínek netrpěl,aby ty jsi měla dost síly vše zvládnout,myslím dost často na tebe,ale i ostatní co podobnou dobu prožívají, držte se!!!Nyní je každé slovo moc těžké.

Tolik bolesti, o které zde čtu, jenom násobí tu moji vlastní. Můj přítel měl asi měsíc problémy s nevolností a průjmy. Když zežloutnul okamžitě vyhledal pomoc lékařů, kteří zjistili zhoubný nádor, který tlačil na žlučovody. Podle lékařů byl malý, zapouzdřený, zjištěný v počátku, okamžitě byla naplánována operace. Podle délky operace a odstraněných orgánů začínám chápat, že se jednalo o rakovinu hlavy slinivky břišní. Nevím, jestli můj přítel tuto diagnózu věděl, každopádně mně ji však neřekl. Po operaci mně lékaři sdělili, že operace se mimořádně zdařila. Třetí den po operaci došlo k nové operaci, nikdo nám nechtěl říct její důvod a čtvrtý den můj přítel umřel. Těsně před jeho smrtí jsme se dozvědeli, že došlo k uskřinutí tenkého střeva, jeho prasknutí a následné otravě. Na tento problém se přišlo až v době, kdy léky neměly žádný účinek. Budu žít s pocitem, že kdyby byl lépe sledován, nemohlo by se to stát, nejsem si ale jistá, jaký by byl další vývoj, byl sice připraven s nemocí bojovat, ale existuje vůbec případ vyléčení?

Reny.... myslím na vás. Vlastně už šestý rok myslím na všechny, kteří tuhle nemoc prodělávají nebo jim stojí po boku.
Jitka.... je to pro vás těžké a výčitky se z hlavy moc těžko vyhání. Na druhou stranu a s odstupem několika let si dovolím vyslovit myšlenku, že rychlý odchod vašeho přítele, je při téhle diagnóze trochu štěstí v neštěstí.
O případu vyléčení mi vyprávěl můj současný manžel. Prý jeho dávná kamarádka tohle přežila. Nikdy jsem neměla možnost se ní setkat a hovořit. Takže nevím.
Jinak před rokem tuhle diagnozu sdělili jinému kamarádovi. Má po operaci a čtyřech chemo. Všechno snáší relativně dobře a má chuť i sílu věnovat se koníčkům- rybaří a žije na chatě. Říkám si, snad to bude on, kdo uteče a přežije?

Berryl.... děvče... chodíš sem ještě? Jak se ti daří? Jak všechno zvládáš?

Reny, držím palečky vám i vašemu tatínkovi. Mě zemřel tatínek po těžkém boji o každé nadechnutí před několika dny. Také byl úplně mimo, omámený léky proti bolesti, infekci v břiše, selhávaly mu ledviny a játra, také byl oteklý a celý rozřezaný a plný hadiček. Byla jsme u něho téměř do konce, držela jsem ho za ruku a hladila po hlavě. I když už byl mimo, vím, že mě vnímal, i když už nemohl, občasným náznakem mi dal najevo, že je pořád se mnou....buďte s tatínkem jak jen to půjde...cítí to. Chápu přesně, jak se cítíte, prožila jsem to samé. Pořád se s tím nedokážu smířit, tatínek mi moc chybí, ale na druhou stranu jsem vděčná za to, že už je tomu utrpení s velkým U konec, protože už ty bolesti byly nesnesitelné. Nemohl jíst, pít, skoro se hýbat, pak už ani dýchat. Netrapte se, že váš tatínek odchází a dopřejte mu klidu. Držím vám palečky a přeju vám, ať to zvládnete !!!!

Pro Formola:
rozumíte evidentně úplně všemu, ale měl byste se věnovat nejen diskutujícím, ale i sobě a požádat na psychiatrii o okamžité zahájení léčby. Evidentě trpíte paranoidní psychopatií. Je to sice nemoc ireversibilní, ale její průběh lze při všasném zahájení léčby zpomalit.
Jelikož všemu rozumíte, tak to jistě víte také. Tak se nezanedbávejte.

Dost na vás tady myslím, asi se opakuji,ale opravdu je každé slovo v takové sutuaci těžké, jen chci vám všem říci,že přeji hodně síly a také zdraví,protože stres dokáže s vámi pořádně zamávat a ublížit, já to poznala,nejsem redy,ale snažím se mu bránit,vím v té situaci v které jste nyní je to hodně těžké,smutné.držte se!!!

Nechci to zakřiknout,ale tatinek se asi z toho dostává...snad koncem týdne ho daji na normální pokoj,už dýchá sám a zítra zkusí dát normální stravu,ale psychicky je na tom moc špatně...je hodně zlý..hlavně na mě...je to divné a mrzí mě to...ale nevím co chce,protože mu není vůbec rozumět.Včera u nej byl i psycholog a dal mu nějaké léky...je zly,zmatený atd.snad se tato stránka také zlepší.....bylo mi řečeno,že jiny člověk by už byl v nebi..zvládl toho hodne za poslední měsíc...sepsi pry už nemá...tak snad...

Domnívám se, že ta změna nálad souvisí s nedostatkem inzulinu, který už není slinivka v takovém stavu schopna vyrábět.A cukry jsou palivem pro mozek-čili někde tady bude odpověď. Viděl jsem totiž i člověka, který měl slinivkový záchvat a nějakou dobu byl velmi agresivní a po té si nic nepamatoval.Trvalo to cca 4 dny, než ho dali v nemocnici dohromady.Formol tady něco podobného už ostatně někde i psal.
To jak se Váš otec drží je skutečně obdivuhodné.Někteří lidé ale asi skutečně takovou schopností vládnou a přežívají to, co by jiný dávno vzdal.

Moc moc Vám to přeju, i když tím Vaše trápení zdaleka nekončí. Cesta bude pořád těžká, ale to zrovna Vám nemusím říkat. Je opravdu složité to všechno pochopit,ale to jak říkáte, že je na Vás tatínek zlý, je bohužel asi opravdu následek nemoci.Dědeček byl na mne také moc zlý, hrozně mne to mrzelo. Před ním jsem se snažila být tvrdá a nenechala se vyvést z míry.Ale za dveřma mne to úplně vždycky položilo.Říkala jsem si proč?.....proč je tak zlý na toho nejbližšího a na ostatní, třeba na sestřičky, pravý opak.Já která by pro něj udělala první poslední! Ale nějak mne napadlo,že to není normální, a že tam někde hluboko uvnitř, to tak nemyslí a ani nechce, jenže ho přemáhá ta hrůza,která ho pomal,ale jistě odvádí ze života. Reny....zkuste to nějak vydržet,vlastně Vám ani nic jiného nezbývá. Mějte se - všichni!

Renčo...uplně přesně to je u nás..na ostatní je tatka hodny..jen na mě je strašně zlý...vůbec to nechápu.Koncem týdne má jít na normální pokoj,tak snad se to zlepšilo,ale vím,že někoho dají na normální pokoj umřít..ale to snad ne...vlastně vůbec nevím jak na tom opravdu tatka je...doktoří mluví stále v hádankách....

Reny... jste borci! Ty i tatínek! To podivné chování k nejbližším jsem zažila u svého taťky /neměl rakovinu slinivky, ale Parkinsona/. Maminka mu trpělivě sloužila deset let. A byla to ona, kdo byl většinou ten nejhorší. Aby se odreagovala, tak ho známkovala. Dostával pětky, pětky podtržený, pětky s vykřičníkem :-))) Ale někdy se na ni usmál a to měl jedničku a byl ten nezlatější :-)) Je to těžká služba...