Diskuse - "Panikářky"

Ahoj Majulko!Samozřejmě zdravím i vás všechny ostatní.Včera jsem se sem nedostala a zírám kolik je nových příspěvků.Ani to nestačím číst.Na zátěžovém kole jsem nebyla.Doktor mi to ani nenabízel.Možná proto, že většina mých záchvatů nastala vždy v klidové situaci.Většinou v klidu večer u televize.Pár výjezdů na pohotovst mám taky za sebou a už jsem se zapřísáhla,že tam v životě nepojedu. To snad raději umřu :) Musím ale podotknout, že to tak často nebylo.Za ty dva roky co mě to trápí jsem tam byla 4x a to mi bylo fakt hrozně.Když jsem tam byla podruhé,měla jsem pocit, že na mě koukají jak na hysterku.Tenkrát mi doktor přejel nehtem po ruce - a zkoumal,zda zůstanou stopy.Prý osobám nervově labilnějším červené stopy po jeho vrypu zůstanou.Mě samozřejmě zůstaly,na EKG nic neobjevili,takže jsem měla pocit, že mě brali jako hysterku.Potřetí jsem tam byla až po tom operativní zákroku.To už se na mě koukali lépe, protože měli asi strach,že by tam fakt něco mohlo být.Majulko, i mě to stále stresuje.Mám pocit, že nemohu žít naplno.Přitom mám milujícího manžela, zdravé a šikovné děti,ale stále na to musím myslet.To jsou tak nepříjemné pocity, že zdravý člověk,který to nikdy nezažil tomu neuvěří.Majulko a všichni,mějte se moc krásně.Hodně mi pomáhá,že s s vámi o tom pobavit.

Ahoj Mirko! Dík za povzbuzení.Určitě to potřebuju.Budu se snažit na to nemyslet.Přeji krásný den.

ANDREJKO,DáŠi,LUCIAŠKU,BLANI, koukněte na mail, tak se mi snad podařilo rozeslat křížem krážem ty vaše fotky. Jsem už z toho naprášky. Příště si huknite. Andri, tobě jsem i odepsala M

Miry,díky za pozitivní zprávu.Tak nějak si to přectavuju,že by to mohlo být.Můj švagr to měl taky,říkal,že měl úplné vyhoření(doufám že to píší dobře),že to měl ze stresu z práce.Asi rok byl na Ad a pak se z toho pomalu dostal a má klid.Ještě se mu to párkrát oběvilo ale pak už nic a je v pohodě.Mě to bylo taky od psychiatra řečeno,že je to výlečitelné,takže na to dost sázím,ale je to asi i o stylu života,Už jsem nadtím taky přemýšlela,že budu muset změnit životní styl.Chodím jen do práce a zase domu,žádný koníček a tím že jmse s manželem zatím samy tak se taky dost nudím a myslím na kraviny.Manžel je blázen do hors.kola,ale mě to teda vůbec nebere,ale zvažuji kol.brusle.Tak uvidím zatím pa

Ahoj Miroušku, nedělej na nás hudry, hudry, my ti samozřejmě všechny moc děkujem, akorát u Bláni, je to ta tmavovláska nebo ta do blond? Jinak jdu na autobus, tak vám dám večer vědět, kamže jsem to dojela, ale obávám se , že to víme všechny předem!!!!

Diky,že si napsala taky nejevím žadné změny,Mirko určitě si něco do sebe šoupnu,to bude dobrý ,ten doktor prej to dělá pořád ten stejnej tak uvidím.Mě bolelo ucho a dolní čelist a horní zuby,v krku ani ne i když mám výstavní mandli..:)Mějte se hezky zatim Marta

to diky patřilo taky Janě.

Neurol je návykový, a jak to tady píší, proto se musí pozvolna vysazovat. Třeba po 0,12 za den apod. Neměl by se snížit o 0,5 za 3 dny. Na druhou stranu se toho mnozí bojí jak "čert kříže". Tak to zase ne. Já jsem musel před 8 lety brát hodně Neurolu. I 1,0 několikrát denně. Potom jsem nějaký ten rok ještě Neurol musel, ale snižoval jsem to. Až jsem ho úplně vysadil. A 4 roky jsem ho už nebral. On je určený jako první pomoc, ale já to měl tak, že vždy po určité hodině, jakoby ta zásoba antistresových látek vyprchala, a i přes braní AD se tím člověk musel uklidnit. A on zabere do pár minut. Pak člověk pár hodin zase nemusel na to myslet. Každý jednotlivec musí zkoumat své reakce a svou nemoc. Nedá se to šablonovat podle jednoho pravítka. Mirko, ty jsi měla po 3 měsících klid a bez prášků. Já ten problém měl mnohem hlubší. Je příliš brzy hodnotit, že AD přestala působit. Protože mně i tehdy trvalo mnoho měsíců, než jsem se z toho vyhrabal i s AD. Ale vyhrabal. Člověk si nemůže myslet, že když bere AD, že už je superman, a že už nikdy neskolabuje. Teď jsem to asi se svou činností přeháněl. Takže je příliš brzy říci, že je to kvůli AD. To ukáží až další týdny a měsíce. Ale teď, když více relaxuji, beru Neurol i AD, tak se mi zdá, že se to začíná spravovat. Ale chce to trpělivost. Ale je pravda i ta psychika, že si člověk něco vezme. To musí člověk sám rozpoznat, jestli je to psychického rázu, že potřebuje něco vidět, že spolkne, anebo jestli to skutečně potřebuje. Já to postupně zkouším. Včera jsem už vzal Neurol co 8 hodin, ale ještě je to brzy, takhle málo. Poslední dvě hodiny se už má tendenci vracet to pálení v rukou, nervozita, bolest hlavy a deprese. Když si ho vezmu, tak mám za 3 minuty klid. Ale časem až si mozek vyrobí svou vlastní zásobu protistresových látek, tak už budu brát dvakrát denně, pak jednou a pak vůbec. Pouze ty AD. Tady píše každý své zkušenosti, ale je to jen pomůcka. člověk ten svůj způsob musí najít trošku i sám.

Mirku, já jsem vůbec neměla malé problémy. Měla jsem před čtyřmi roky poprve tak hrozný stav, že jsme volali rychlou. Bylo to po velikém přetažení a trvalém stresu, který jsem mívala ze syna. Poprve jsem nevěděla o co jde a doktoři také né. Pak jsem si vypátrala, co je to PP a ještě dvakrát mně chytla ataka, kterou jsem už vydýchala, protože jsem věděla o co jde a pak jsem měla celý rok naprostý pokoj. A po roce za stejných podmínek- kopa starostí, stres, horko atd.-mě to chytlo znovu a to už jsem nezvládla. Rok a půl jsem s tím bojovala, jak na houpačce až mně omrzel tento silně nekvalitní život a nechala se ukecat na AD. Celou dobu před tím jsem měla hrozné panické záchvaty, tachykardie, vysoký tlak, hrozné stavy odosobnění, že jsem byla jak ve snu. Po 3 týdnech braní AD jsem fungovala zcela normálně, že mně ani nenapadlo, že by to mohlo být jinak. Se souhlasem psych.jsem prášky po třech měsících vysadila, protože jediné co mi způsobovaly byly trochu deprese, které jsem nikdy neměla. Tak jsem těm AD říkala depresiva. Po vysazení úplné blaho. Ale po půl roce, opět v létě při velkých problémech se to zčista jasna objevilo znovu. Bylo to loni v létě, kdy jsem ženila syna, prodávala a kupovala byt, auto, tchyně operace, manžel CT, já nález v prsu, ještě to horko a najednou mně to laplo znovu. A tentokrát to bylo horší. Byla to panika, že jsem se začala dusit. Nemohla jsem vůbec jezdit v dopr.prostředcích, hrůza. Přestala jsem chodit do společnosti a jiné. Ale z tohoto se mi podařilo dostat samotné svoji vůlí a rozumovým odůvodněním. Snažím se taky odvádět myšlenky a nepanikařit. Chytají mně třeba extrasystoly ale kašlu na to a ono to přejde. Funguji celkem normálně, akorát mi dělá problém cestování. Ale vyléčená úplně se necítím. K mé pohodě hodně přispěl pohodový život mého syna a jeho rodinky. Mívala jsem dřív se synem dost stresů. Ale i tak , blíží se mé kritické období a také nevím, co může postihnout, nedejbože, naši rodinu a pak si nejsem jista , jak to zvládnu. Tak ahoj a ty tvé Neuroly se mi vůbec nelíbí. Pokud máš správně fungující AD, tak Neurol nepotřebuješ, možná jen vyjímečně. A pokud nemáš dobře fungující AD, tak to musíš řešit a ne požírat Neuroly. To není řešení.
A kolik je ti roků a ty jsi svobodný? M

Ano jsem svobodný. Mám 33. Jsem v rodinném domku. Rodiče bydlí dole a já mám svůj byt nahoře. No máme na ten Neurol asi jiný pohled. Ale jak jsem psal. To si každý musí sám trošku zjistit, jaký způsob boje mu bude vyhovovat a pomáhat. Kamarádka se s tím taky nepáře. Bere mnohem více neurolů než já a smála se mi, co to je 3 x 0,25. Že to je 000 nic. A teď jsem se ji ptal, a už ho nebere a přes léto teď chce zkusit vysadit i AD. Ano, možná by to šlo vydržet i bez Neurolu, ale proč se zas tak trápit. Je to na přechodnou dobu, než se mozek vzpamatuje. A po něm cítím, že se mi vrací i pocity radosti. Už jsem schopen se podívat i na TV, protože nervozita ustoupila. To je nepopsatelná úleva po tom pondělku. Mohl bych to vydržet až to přejde i bez Neurolu, ale do té doby by to nebyl zrovna pohodový život. Neurol je pro mně jako pumpička, s kterou si dofukuji píchlé kolo, abych mohl šlapat na kole, dokud nedojedu do servisu a nevyměním duši.

Ahojte holky, tak vás taky všechny zdravím toto nedělní odpoledne. U nás je to takové poklidné. Akorát já od včera jsem hodně unavená, včera odpoledne jsem to proležela a dnes to taky není úplně OK. Asi hormony...
Andri, Blani a Luci, poslala jsem vám na maily fotky. Tak se všichni držte. Pá. Dáša

Ahoj holky,fotky dorazili-prostě jste kočky,jinak nějak mi nedorazili Bláni-Miru posílala si mi i jí?Tak hezkou neděli,jinak Dáši,to s tou hudbou se mi nějak otevřít nepodařilo,tak nevím,zatím pá

Luci, nevím, jestli na ten soubor s tou hudbou nemusí být něco nainstalováno na počítači. Já tomu taky nějak moc nerozumím. Můj manžel ten si s tím pohraje, počítač je jeho koníček, tak pořád vyrábí takové nějaké soubory. To nevadí, dobře, že dorazily ty fotky. Tak se, Luci,opatruj. Dáša

Dáši,taky se opatruj,pusu kocourkovi,my máme číču,malá jí dává zabrat,tak se jí číča ted´ vyhýbá:-)),my ted´ jedem do hypernovy,tak sem pak nakouknu večer,zatím pápá

Tak si představte jaký jsem dnes měla šok. Manžel jel v 10 hod. na přehradu na kole, že se projede a vykoupe. Zdálo se mi o půl čtvrté, že už je to nějak dlouho. A v tom přišel do dveří celý dodřený a krvácející, že spadl z kola. Zkřížily se mu řidítka a spadl z břehu přehrady málem do přehrady. A jak padal po těch šutrech, tak se celý dobil a na jedné ruce výron a druhou si vykloubil v rameni, takže tam bolestí na chvíli omdlel. Nikdo mu nepomohl , až pak nějaký kluk. Podařilo se mu dojet domů a jak jsem ho vysvlékala, tak si to rameno vykloubil podruhy a řval jak Tarzan. Tak přijel syn a vezl ho do Bohunic/pro Andrejku/ na chirdu, mají příjem. Tak nemám pak já být rapl? A to ještě , že jsem nebyla s ním., jinak bych se vyvrátila vedle něho. M