Diskuse - Panikařky 5

AHOJ KOCENKY,vsechny vas moc zdravim a mavam.Koukam,ze je tu dnes duchovni atmosfera.Ja diky bohu zadne predtuchy ani zazitky nemam,jsem s takovych veci dost vydesena,takze jsem rada,ze me obchazeji.
Ja uz jsem vam nekolikrat zkousela psat,vzdycky velky roman a nevzalo mi to,asi mam nejakej poprdolenej pocitac,a nikdy se mi to uz nechtelo prepisovat v tom predvanocnim shonu,tak se oc omlouvam,ze uz jsem dlouho nenapsala.Moc vitam i nove panikarky,koukam,ze nas to pred vanocema pekne bere.

Ahoj Miruška,ďakujem za odpoveď,aj naše životné obdobie je ťažké,lebo musíme zvládať svoju rodinu,pomôcť mladým a ešte rodičom.Pitrska mi navrhuje alergologické vyšetrenie na lieky.Zabudla som napísať,že kožná ma doporučila do nemocnice ležať a do infúziek že budú dávať lieky,ktoré som brala a uvidia reakciu.Ale deň pred plánovaným nástupom si moja matka poškodila nohu,musela som s ňou chodiť po lekároch,starám sa ešte aj o ňu,takže do špitálu som nešla.A od bolesti si netrúfam brať nič,lebo by som vraj mohla dostať aj akýsi anafylaktický šok.No neviem.Dievčatá ďakujem a všetky sa držte,zatiaľ sa neviem zorientovať v menách a príbehoch.
Ale myslím na vás všetky. Jedna Panikárka mala dobrú vetu v svojom príspevku,že na nervy sa neumiera.Všetkým pokoj do duše, pozdravuje Alenaa

Vzdycky,kdyz prijdu z prace,tak se vas snazim prelouskat,ale posledni dobou uplne stracim nitku.
IVANKO,srdicko,moc moc Te zdravim a posilam pusinky.
VERUNKO;Tobe taky pusinky andilku nas.
LENY,babulko,tak jak?????Uz jsi zdrava????Kocenky,vsem vsechny vas libam,MAJULKU<MIRUSKU<LAURU>APPLE>AJKU>SUI<MONCU<PPAVLINKU<NO PROSTE VSECHNY

Ahojky všechny moje bábovky, jsem tu jen na skok, protože mám dnes další den pečení. Před chvílí jsem vytáhla poslední plech a mám toho plný brejle, přestože je nenosím. Dělala jsem pracny a ty peřinky. Uf, jsem úplně grogáč. Trochu mě pobolívá hlava tak zvažuji Panadol extra - ten je s kofeinem a zabírá mi dobře. mám pocit, že Brufen 400 je větší svinstvo. Co myslíte vy ? Ke konci pečení jsem se už zašala i motat a měla trochu závratě. Teď je to dobré. Asi to mám od páteře, přece jenom jsem od 9 hod na nohou. A to doslova. Jenom u oběda jsem seděla.Odpoledne jsme šli ještě na rodinnou procházku, vyvětrat se, vysmradit se. Ale jenom na 1,5 hod. protože byla pěkná zima a mě čekaly peřinky. Tak vás chci jen pozdravit, trochu jsem četla vaše příspěvky a tak pá pá IVANEČKO, MIROUŠKU,MAJULÁSKU, LAURINKO, MARTIČKO, SIVUŠKO, SUINKO, PAVLÍNKO, VERUNKO, a všechny ostatní děvčátka.

MIRKO, ja si take myslim, ze to clovek ma v sobe, a stejne by se to ukazalo, akorat si rikam, ze to mohlo jeste chvili pockat (je mi 24 a citim se tak, ze bych radsi uz byla starenka, ktera ma ten zivot za sebou, protoze stejne moc nevim, jak s tim budu zit). Ale s Ad a lecbou to snad pujde. Akorat mi prijde vtipny, jak jsem od mamy vzdycky jeji katastroficke predstavy odhanela, mela obavy ze vseho mozneho, treba, ze vyhorime a bla bla, ze bude mit rakovinu - vzdycky jsem s tim u ni nejak bojovala a vysvetlovala a vysvetlovala, nechapala jsme, jak muze zit ve strachu, ze to potom neni zadny zivot - a ted v tom litam sama. take jsou s tim spojeny moje obavy do budoucna, nechci takhle vychovavat svoje deti, nevim, jetsli toho budu schopna,a jestli by nebylo lepso je radsi nemit, nez zas nekoho vystavovat takovym stersum a trapeni. Tak se omlouvam, ze tu zas kazim atmosferu. ja myslim, ze az Ad zaberou poradne, ze bude lip.

Ali, je to tak, jak píšeš.Já taky musím pomáhat manželové matce a ještě občas mi zadá nějaký ten úkol moje matka.Já nemám ani čas si jít koupit něco v klidu sobě.
V té nemocnici by jsi si to měla domluvit znovu a absolvovat ty infuze.
Tak taky přeji klid a pohodu! M

Musim ale uznat, ze kdyz vidim, jak vy skvele fungujete jako mamy, take si rikam, ze to zvladnu, ale bojim se, abych na to dite pak neprenasela svoje uzkosti, a nestal se z nej ranecek nervu.

Lauro a ty bereš AD poprve?Jestli ano, tak máš velkou šanci se z toho dostat.A jestli to nepůjde , tak holt budeš brát prášky. Nebudeš první ani poslední. Vše je lepší než ten každodenní strach, co zase den přinese za hrůzy. Ale ty se z toho určitě dostaneš!!Jsou už na to stále lepší metody.
Tak pá M

Jojo, beru je poprve. Zpocatku jsme to chtela zvladnout ,,silou rozumu" a nejak bez nich, ale pak uz to bylo tak silne, ze radsi ani nemyslim, co by se delo, kdybych je brat nezacala. beru je uz dva mesice, je mi mnohem lepe, ale takova divna uzkost a vtirave myslenky na nemoc me provazeji po cely den, nevim, jak se jich zbavit. na nic jineho uz snad ani nemyslim. Takhle jsme si lecbu Ad nepredstavovala:( na druhou stranu, musim priznat, ze mi hodne pomohly, to zas jo. Z toho nejhorsiho me docela vyhrabaly.

Marti sluníčko, zdravím tě ty tulačko. Jak se vede? A co předvánoční Londýn?
Lauri, ještě jsem ti chtěla napsat, že já mám taky tu dusící paniku a je to opravdu hrůza. Daleko horší než ta srdeční pepka.
Ajči, jsi šikula, že tak pečeš. Já na to kašlu, nechala jsem si cukroví napéct.I tak lítám jak utržený vagón.
Holky, tak už vypínám a vůbec nevím na co dnes čučet, dávají prd.
M.

Úplně jinak než u mě. Já žila u rodičů hodně let v šíleném stresu a strachu, byla jsem pořád ve střehu, nešlo o naše, ale u jiného člena rodiny. Pak jsem se přestěhovala, i do jiného města, kousek za Prahu. Asi měsíc po přestěhování se mi v autobuse udělalo šíleně zle. Hučelo mi v uších, polil mě ledový pot, viděla jsem červeně a nemohla dýchat. Vzhledem k tomu, že mám nízký tlak jsem to přičítala tomu. Nějak jsem dojela, skoro hodinu se dávala dohromady, než jsem došla pro práce. Hrozně jsem se klepala, bylo mi děsně zle. Pak se mi to stávalo při každé cestě autobusem. Pak i v obchodě,v kanceláři,v kině, kdekoliv, kde byli lidé. Pak jsem v tomhle stavu byla prakticky neustále, to už bylo po různých vyšetřeních, na které mě vodila maminka, musela mě podpírat, sama bych nedošla nikam. Závěr byl "hysterka" a nějaké léky od neurologa. To vůbec nepomohlo no a pak jsem skončila doma a to už bylo fakt zle.
Těžké deprese mám od puberty, ale nevěděla jsem že to jsou deprese, to se zjistilo až při léčbě PP.
Tyhle léky mi nasadil hned první psychiatr, byla jsem už v šíleným stavu, během 14 dní jsem začala zase jezdit do práce a při cestě busem si kapala do víčka od pet flašky Rivotril :-)))
Takže PP u mě vznikla tím, že jsem roky žila ve stresu, který najednou zmizel a moje hlavička se s tím nějak nevyrovnala.
Jinak dcerka byla plánované mimi, tam jsem AD vysadila 3 měsíce před otěhotněním. Celé těhu jsem měla velké problémy, někdy jsem měla takovou depku, že jsem měla chuť si rozbít hlavu o zeď. Dcera je taky taková lítostivá a bázlivá.
Že jsem těhotná s chlapečkem jsem zjistila s velkým překvapením. Okamžitě jsem jela za psychiatričkou a gynekologem, se oběma to probrala horem dolem, oni nenašli žádný písemný záznam o kontraindikaci a povolili mi postupné vysazování, 3 měsíc těhu jsem byla bez AD a to až do ukončení kojení. Obě děti zdravé a bez následků :-)
Paní ke které chodím na kine je taky od ČB, snad v každém městě někoho najdeš a musí mít nějaké oprávnění, osvědčení...ta moje má po zdech spoustu diplomů, ani jsem to nečetla. Hlavní je, že na mě od první chvíle působila moc mile a příjemně.
Domluvili jsme se, že někdy v lednu bych tam měla jít znovu, tak uvidím. Rozhodně mi to neublížilo, spíš jsem pochopila nějaké souvislosti, kterým jsem předtím nerozuměla.
Můžu se zeptat, odkud jsi ty? pa Petra

Ahoj LAURO,ja uz jsem ti jednou psala,ze to mam stejne jak ty,ja vim,je to hruuuza,porad jen cekat a cekat.Ja ty ad beru uz 10tydnu,je mi o poznani lip,ale take porad cekam,kdy uz dostanu z hlavy ty myslenky,ktere se za mnou tahnou jak lepidlo.Kdybys o tom nekdy chtela poplkat pres e mail,klidne muzes napsat. martaslunicko@centrum.cz.A neboj,urcite to uz brzo bude dobry,ja v to doufam taky

Lauri, ještě než jsem vypla, tak jsem zahlédla tvůj přísp. Neboj, Ad ukáží až po třech měsících opravdu plný účinek.A někomu i později. Musíš to taky dotáhnout trochu sama. Něco si o tom přečti.Tak teď už opravdu pá a uvidíš, dostaneš se z toho. Znám plno lidí, kteří po prvních AD zcela vyzdravěly.M

Teď jsem Vám napsala dloouuhej příspěvek, hodilo mi to chybu a příspěvek nikde :-(

Alenko, já bych neřekla že na nervy se neumírá. Umírá a zatraceně hodně - na sebevraždy. Tuhle jsem někde četla že deprese a psychické poruchy mají víc obětí na životěch než rakovina :-(
Ale když víme co nám je, dá se to celkem dobře léčit a v tom máme výhodu, že :-) ?