Diskuse - Panikařky 5

Berušky,mám málo času.Zrovna se chystám na koncert pěveckého sboru své Mařenky-barvím si i vlasy.Minulý týden mi totiž udělala holička do mých blond vlásků hnědou,že to jako bude výraznější,ale mě se to nelíbí,tak to přebarvuju zase na blond.prostě hnědá se ke mně nehodí,i když jinak lidé s hnědými vlasy se mi velmi líbí,ale ke mně ta barva prostě nepsuje.
Vše jsem si přečetla.I já mám zážitky mimo své tělo,ale o tom napíšu ,až bude více času.navštěvuje mě anděl a já cítím,jak mě chrání.Také to nikde neříkam,vím,že bych byla za blázna.
Ivanko,broučánku,ty skoro neodpočíváš.Je mi líto,že ti nebývá stále dobře.Beruninko malá a milá,posílám ti pusinku a pohlazení do Nitry!Manžel už vylezl z jeskyně,už je to lepší.Dokonce včera byl i sex,dnes dobrý oběd a cukroví,tak je nadmíru spokojen a už mě zase poplácává.
Mirečko,s tím konečníkem by se jistě mělo něco dělat.Bohužel tomu příliš nerozumím a nejsem schopná ti příliš poradit.Snad jen to,ať tu kolonos. už déle neodkládáš.
Jo,berušky,máme už ustrojený stromeček!
Pápá a já se ozvu večer!!!!

Miri,asi jsi ten spánek potřebovala a ten román,to je dobrej nápad,už tak jsi jak spisovatelka.Pavlínko,to je dobře,že si odpočineš,každá potřebujeme mít občas chvilku jen pro sebe,vždyt ten tvůj brouček ti dává pořádně zabrat,tak si užívej klidu a pohody i když při práci.My jsme byli nakupovat v Olympii,bylo tam hrůza lidí,ještě že už mám nakoupené všechny dárky,nic moc tam neměli.No a ted bych měla jít ty dárky zabalit,ale moc se mi nechce neumím dělat pěkné balíčky,vždycky se s tím morduju,ale to už je poslední věc,která mě čeká a potom už jen douklízet a oprat,no a zítra do té práce se mi také nechce,u nás je dnes strašná zima,mrzne a le pořád nesněží,mám ráda sníh,připadá mi venku krásně bílo,čisto,ale u nás ve městě se dlouho neudrží.Alenko,vítám Tě mezi náma.J

Verunko,to je pravda s tím stromkem? a kde ho máte?Holčičky nebudou překvapené a nebudou se divit o štědrém dni.

Milé dievčatá,veľmi ďakujem za privítanie,ani som nedúfala.Po dlhých týždňoch sa mi darí plakať.
Tak sa vám trochu predstavím.Vašich príspevkov som si prečítala málo a mám dojem,že ste tu samé mladé maminky s malými detičkami.A zdravotníčky. Ja mám 49 rokov,tak dúfam,že medzi vás zapadnem.
Bývam na severe Slovenska v pomerne veľkom meste. Mám dobrého manžela a jednu dospelú dcéru Silvinku.Pred 23 rokmi nám zomrel syn mesiac po narodení.
Vždy som bola úzkostný a precitlivelý typ človeka.Pred 10 rokmi mi vytestovali na neurológii neurogénnu tetániu, na ktorú beriem Rivotril.9 rokov som brala AD Magrilan( ekvivalent Prozacu). Toto AD mi robilo dobre, vedľajšie účinky skoro žiadne.Začiatkom tohoto roka sme Magrilan vysadili,že to skúsime bez neho. Ale koncom leta mi postupne začali úzkosti a depresia.Tak mi doktor nasadil AD IXEL.Je to moderné AD,ale mne robil velmi zle,mala som z neho vysoký tlak a tep srdca 122.Ixel vysadil a vrátili sme sa k osvedčenému Magrilanu. Pretože mám už klimakterické ťažkosti rôzneho charakteru,kúpila som si k tomu rastlinný prípravok GS Merilin, ktorý som tiež v minulosti brala s Magrilanom a bolo dobre.
Ale teraz som začala na Magrilan reagovať vyrážkami a koprivkami. Bolo mi to čudné,keď som konzultovala s lekárom,povedal,že mám vydržať.Ešte jednu vec-v lete mi pri nešikovnom pohybe praskol stavec,vraj krehké kosti.Je to veľmi bolestivé,ale ja dosť vydržím.Keď sa už nedá,tak zoberiem od bolesti tabletu.No a po mesiaci brania Magrilanu a GS Merilinu som si jedno ráno dala Ibalgin 400 a po pár hodinách prišla reakcia-opuchli a očerveneli mi dlane a spodky chodidiel.Na druhý deň mi opuchol po bokoch krk.Psych.kázal vysadiť Magrilan,povedal,že som hypochonder a veľmi sa pozorujem.Na kožnom lekárka nasadila Alerid.
Keďže reakcia psychiatra bola táka( a vlastne mi naznačil,že už so mnou nič nechce mať),zmenila som lekára a prešla som k inej psych. Tá mi nasadila Coaxil 3x1 a k tomu Rivotril.
Na kožnom lekárka nevie,či to bola alergická reakcia alebo čo.A ja teraz neviem, čo mám robiť.Coaxil som ešte nezačala brať,lebo tak ako vy,aj ja sa veľmi bojím vedľajších účinkov,hlavne keď je to tam zamotané s tou alergiou,nikto nevie na aký liek.A keď mám bolesti chrbtice,taktiež neviem, čo môžem zobrať,aby nebola reakcia búrlivá,tak sa snažím pretrpieť.Úzkosti a depresia sú zatiaľ pomerne únosné,ale viem,že raz prepuknú.Tak ozaj neviem, čo mám robiť a vlastne keď tak uvažujem,strach mám obrovský a všetky pocity, o ktorých píšete vo svojich príspevkoch, sú mi dôverne známe. Psych.povedala,že Coaxil je mierne AD,nech to skúsim.Tak neviem,či ho brať,ako ho brať,či nezačať úplne maličkými dávkami napr.1x1 denne.Bojím sa liekových reakcíí,ale aj toho,že ak nezačnem brať AD,úzkosť a depresia sa vrátia-a to peklo poznáte.Alebo mám počkať ešte nejaký čas?
ďakujem vam ešte raz,že môžem byť s vami.
A vyjadrujem vám aj môj obdiv,pretože pri všetkých zdravotných ťažkostiach,ktoré máte,zvládate detičky,zamestnanie a ešte si dokážete navzájom poradiť a povzbudiť. Ste statočné a aj silné,hoci si to o sebe nemyslíte.
Myslím si,že v tomto našom vzájomnom prepojení je obrovská duchovná sila, ktorá prinesie svoje ovocie.Určite!!!
Bozkávam vás a prajem kľudný a znesiteľný večer. Alena

Ahoj Ali, nejsou tady jen mladé holky, já jsem ještě starší "dorostenka"než ty.. V únoru mi bude 54. Teď jak jsem to napsala, tak jsem se až lekla toho čísla.
Mě začaly problémy až v přechodu, do kterého ty pomalu vcházíš. Přináší to sebou plno problémů a nepříjemných pocitů, které by jsi nemusela zvládnout. Kdysi jsem se podivovala historkám, kdy ženské v přechodu skončily v blázinci. Nešlo mi to narozum. A kdybych na to bývala měla čas, tak bych tam skončila taky a to ještě ráda.
Určitě nečekej na žádné zázraky a začni brát ten Coaxil. Bere ho tady víc holek a vedlejší účinky to nemá. Myslím, že se nemusíě bát. A kdyby náhodou alergie vystrkovala drápky, tak to pozvolna vysadíš. Začala bych jen jedním práškem ráno a pak bych postupně přidávala a uvidíš.
Tak ať ti to vyjde.!! M

Veroušku, tak nám pak napiš, jak se zpívání vydařilo. Doufám, že tam nebudeš brečet. Já bych byla určitě dojatá a brečela, kdybych viděla naši Vanesku zpívat koledy.
A přimluvila bych se taky za tu blond barvu. K tobě mi pasuje, zrovna tak jak ke mě tmavá. Jednou jsem si dala světlejší a byla jsem jak obarvená cigánka. Jsem snědý typ a jde ke mě tmavá, trochu do červena.
Jari, tak tys taky vyrazila do té vřavy? A vy máte v Přerově Olympii?
Balení dárečků řeším kabelkami, mají jich teď dost i levnějších.
Tak pěkný večer všem!!! M

Pavlíno, to klidně možné je, kdysi jsem se o to dost zajímala a někteří lidé jsou toho opravdu schopní, někdo cestuje dokonce úmyslně. Před několika lety jsem poznala jednoho člověka, který se zabýval budhismem. Vyznával tohle náboženství, strávil několik let v Tibetu. Říkal mi, že umí astrálně cestovat, že když se mu chce, zalítne si třeba nad Niagaské vodopády. No, trochu jsem si myslela svoje, ale koneckonců dneska už bych se nedivila ničemu..

Lauro, já jsem od ČB, je mi 29. Léčím se necelých 10 let..fakt je, že ty začátky byly tak hrozný, že jsem měla naplánovanou sebevraždu, nemohla jsem takhle žít, měla jsem desítky záchvatů denně kdekoliv, kromě vlastní postele. Dlouho jsem brala Seroxat a Rivotril, poslední dobou dlouhodobě Apo-parox a Xanax při zvýšený potřebě. Teď jsem začala před několika dny, protože mám půlročního chlapečka a od 3 měs. těh. do teď jsem nebrala nic. První tři měsíce za velký ostražitosti jo, nemohla jsem vysadit ze dne na den a dítko byla neplánované..ještě mám 3,5 letou holčičku :-)
S tím vyznáním těžko říct, my se do minulých životů nedostaly, projela nejdřív můj život k narození, dobu "v bříšku", pak se ptala na rodiče u koho z nich byl problém a dostaly jsme se do tátova dětství, dál jsme nešly, nejdřív to bylo po té rodinné linii. Možná zkusit zjistit, kde to je a kdyby se zjistilo, že v minulém životě tak do toho nejít?

Alenko a co si vyžádat alergologické vyšetření na dané léky? Není to zas takový problém, zrovna jsem něco podobného podstupovala s dcerou...
Jinak s těmi léky to fakt chvilku trvá, než nějaké sednou. Já byla hodně dlouho spokojená na celkem silném Seroxatu, pak mi lékařka nasadila cosi, co mělo mít úplně stejné složení a mě se rozjely depky. Ona mi to nevěřila, že to není možný. Ale napsala mi Apo-parox a ten mi vyhovuje.

Lauro, s tou loukou to bylo v pubertě, blbli jsme s drogama a málěm mě to stálo život..to bylo naposled, co jsem si jí dala.

Jinak ty léky co beru jsou SSRI, poměrně silné, bohužel slabší na mě nezabírají, i u těch silných si někdy musím pomoct Xanaxem, ale to už musí být!

Holčiny, chci se zeptat, jak jsme zjistili, že máte PP? Jde mi o to, jestli dnes už jsou doktoři trošku otevřenější psych. problémům.
Já prošla desítkami vyšetření a k ničemu, skončila jsem na neschopence přesvědčená, že mám v mozku nádor. Nebýt čirou náhodou kamaráda, který hned poznal co mi je, už bych tu nebyla...nechápu, že žádný z těch odborníků nepřišel s návrhem na psychiatrické vyšetření....papa všem, Petra

Ahojte!!!Všetkým pekný večer!!!
Konečne som sa dostala k poslednému príspevku.Taktiež vítam nové panikárky!!!!Ja som si cez deň poleňošila a teraz večer idem pracovať.Manžel vypadol do práce,tak budem mať klid na upratovanie.
Dievčatá,pridám Vám svoju príhodu.Keďže patrím medzi tých,čo určité veci predvídajú a dosť sa mi plnia.
Stalo sa to asi rok do zadu.Šla som neskoro spať.Ešte som vnímala,keď som počula po izbe kroky.Niekto ku mne pristúpil a silno ma zovrel.Mala som problém aj dýchať.Pamätala som si ,že som chcela vykríknuť,že s to nesmie stať,ale nedostala som zo seba ani slovo.V priebehu pár sekúnd zovretie povolilo ale vzpätí sa to zopakovalo.Nemám ani tušenia,ako dlho to trvalo.Viem,že som z toho bola strašna vyčerpaná a srdce mi strašne búšilo.Ani neviem,ako som zaspala.Ráno,keď som sa zobudila,prvé čo som myslela na moju mamu.Zdvihla som hneď telefon a volala bratovi,čo je s mamou.Spýtal sa prečo?Ešte raz som sa ho spýtala,čo sa stalo v noci.Zostal prekvapený,že veď on nikomu nič nehovoril.Až potom mi povedal,že mama mala tlak 220/180 a bolo jej veľmi zle.Ešte som sa ho spýtala,či to bolo okolo jednej v noci.To už úplne zostal mimo,odkiaľ to viem.No aj a som samu seba presvedčila,že mi nešibe.
A čo sa týka tých dobrých srdiečok,tak tu ho majú všetky do jednej!!!!!!!Monika

Ahoj, ja jsem nekde slysela , ze Seroxat, Apo-parox a podobne leky obsahuji paroxetine,a ze ten zabira celkem dobre i tam, kde byla ostatni Ad neucinna... A jak jsi zvladla to vysazeni v tehotenstvi? A holcicka je zdrava? Ja porad nevim, co si mam myslet o Ad v tehotenstvi a tak... A i pri kojeni pry jde do mleka 10% latky. A jeste je zvlastni, ze jak ti ten lek pri stejnem slozeni rozjel ty depky, ze se tomu ta doktorka divila. To je preci docela znama vec, popisuje to mnoho lidi, navic ten lek muze mit stejnou ucinnou latku, ale ostatni slozky se mohou lisit. Jeste uplne nevim, jestli mas PP nebo trpis depresemi... a kde kineziolozce porad chodis? to je nekde tam u vas v Ceskych Budejovicich? Ja bych mela trochu strach, ze neodhadnu, nakolik je fundovana, bala bych se, ze to jeste nema uplne zmakle a muze mi i ublizit. Maj na to ty terapeutky nejaka osvedceni?

Tak uz jsme precetla i ten tvuj posledni vzkaz, kde pises, ze mas PP. Ja jsme si myslela, ze me problemy jsou psych. puvodu, uz od zacatku, a pak mi to doktorka potvrdila. Nikdy se mi totiz takove veci predtim nedely. Brala jsem po vytrzeni dvou osmicek silna antibiotika a bylo mi po nich spatne. Precetla jsme si probalovy letak, a tak byklo, ze se alergikum a astmatikum moc nedoporucuji, a byly tam popsany potize jako stazeni prudusek atd. Jeste jsme se celkem uklidnila, ale pak jsme telefonovala s mamou, ktera je docela slusny hypochondr, a hned se zdesila, a zacala s tim, ze bych mohla dostat alergickou reakci. To uz na me bylo moc a volala jsme do nemocnice, ze nejak nemuzu dychat, jak ta reakce vypada...no proste pepka. strasne jsme brecela a myslela si, ze se dusim. Tohle pominulo, a vlastne jsme na to zapomnela. Potom asi o par mesicu pozdeji jsem dostala heoterapeutika a vsugerovala si, ze mi delaji tuhle reakci. Bylo mi hrozne. A jak se porucha rozvijela, uz jsme si ataky nespojovala jen s leky, ale zacala jsem je mit skoro porad, co se za mnou zavrely dvere do bytu; bala jsem se, ze se udusim, a ze mi nikdo nepomuze, bydlela jsem sama. Pak se k pepce pridaly i deprese, to jak jsmevubec nevedela, co se to se mnou deje. Vzdyck yjsme si vlastne myslela, ze je to psych. puvodu, ale o PP jsme nevedela nic. Kdyz uz mi bylo nejhur, kamaradka me odvezla do Riapsu - krizove centrum, kdy mi doktorka rekla, ze to jsou zachvaty panicke uzkosti a dostala jsem Neurol s tim, ze kdyz to nezmizi, at se nahlasim na psych. lecbu. Protoze mi bylo potad hur, zacal jsme se lecit na psychiatrii a beru AD. Porad si rikam, nebyt te blbe operace, treba byhc ted byla zdrava, ale ono by to asi stejne na cloveka vyskocilo, jen jindy.

oprava: chemoterapeutika, a taky porad misto jsem mam preklepy na jsme. Nebojte, nemyslim si, ze je ,,nas vic", jsou to jen preklepy:)))

Lauro, kdyby ti to nespustila ta operace, tak by ti to spustilo něco jiného.Věřím tomu, že mi máme tu pepku v sobě naprogramovanou , jak někdo třeba rakovinu a pak už stačí jen spouštěcí moment.Z 90% si to neseme po někom v rodině.Píšeš, že maminka je hypochondr a od toho je krůček k panice.
Většinou to postihuje mladé lidi, mě se díky bohu zadařilo až v přechodu.
Jednoho horkého letního dne, kdy jsem toho měla moc za sebou se mi začala motat hlava. A když to trvalo dlouho, tak mi blýskla hlavou myšlenka, že dopadnu jako má kamarádka, která následkem boreliózy jednoho rána upadla do kómatu. A to spustilo tu moji paniku. Ne to motání hlavy ale ta panická myšlenka. Vyústilo to v takový záchvat, že musela přijet rychlá. Samozřejmě nepoznali nic, řekli, že je to z horka.Teprve když mě to chytlo později znovu , tak jsem se o to začala zajímat a zjistila, která bije. Zajímavé je, že po tomto zjištění jsem pak měla NAPROSTÝ klid a vzpomínala na to jako na blbou epizodu života.Bohužel za rok , při velkém horku a stresu se to v mozku evokovalo znovu a tentokrát to nezmizelo.
Tak čau, M.