Diskuse - Panická porucha

lada :jenom v hlavě to není potřebuješ jiné léky, máš poškozené nervy, ožírají je bakterie a dokud je trochu nepotlučeš a nervy se nedají dohromady, tak Ti bude zle, potřebuješ ATB a bylinky, hlavně aby Ti někdo napsal třeba deoxymykoin aspoň tři bal, AD at si doktor bere sám ! štítná žláza je taky příznak CPN, to je vlastně všechno součástí lymf. systému

Nadčasový citát



"Čas od času navštívím lékaře, nechám se vyšetřit, protože i lékař musí (z něčeho) žít. Potom jdu do lékárny pro léky, protože i lékárník chce žít. Následně léky vyliji do kanálu – protože i já chci žít."


Mark Twain

Konečně sem někdo napsal něco prčovního,naprosto pravdivého a velmi poučného.Ono totiž kdyby se všechny léky vylili do moře,zachránilo by to zdraví lidí,ale přišly by jsme o mořský život.

Tak to je hrozné Zdenko ,to je něco někomu pomůžeš a pak sama nato doplatíš,snad to bvudse lepší

Na PP se léčím 4 roky. Beru Eliceu, dříve 5, pak 10 denně. Před cca 14 dny mě začala jakoby tlačit hlava, oči, pocit hrozné únavy, jako když hlava není vaše. Došla jsem si na neurologii - doktor doporučil rehabilitace. Podotýkám, že jsem před 16 lety prodělala hlubokou žilní trombozu po porodu, 2x operována, domů jsem přišla, když malému byli 3 měsíce. Po rehabilitacích se mi udělalo hrozně špatně - skončila jsem v nemocnici - zjištěna cysta - drobný zákrok v celkové anestezii. Je to už 5 dni a já mám pořád hrozný strach co mi je. Bojím se, že se mi zas někde sráží krev, že něco doktoři zanedbají. Mám z toho ataky jak blázen a nejvíc se bojím toho, že zešílím či skončím v blázinci. Poraďte mi prosím, jak se těch hrozných stavů zbavit. Eliceu užívám, tak proč pořád tohle.... už fakt nemůžu.

majka: podle toho co píšeš by to mohla být zase chlamydie, vím, že je to neuvěřitelné, ale zkus se léčit ATB a bylinky, jestli chceš napiš email

Majko,je možné,že Vaše prášky Vám už nefungují.Je to poměrně dlouho co je berete.Zřejmě to chce Eliceu vyměnit za něco jiného.Stává se,že tělo si na léky stejné značky navykne.Zavolala bych lékaři a poradila se.

:-)

Majko já se také bojím,že mi něco je,měla jsem dříve salmonelu a bála jsem někam chodit,abych se někde nepoto.Mám dráždivý tračník a to se také bojím chodit na záchod ,jaké to bude,nebo se bojím někam jít a z toho mám stále úzkosti a šílená nervozita

jak mám z toho se dostat z toho strachu?Když jsem nervní tak bych bykla furt na záchodě

DD:

Ahoj já jsem otěhotněla a když jsem se měla stěhovat na 8 měsíci, k přítelovy do bytu protože jsme ho celí předělávaly, tak tu noc mě začaly pořádný nervy. Protože jeho mamka ,táta , ségra a její přátel a děti bydlí v tom jednou baráku, a to já jsem nemohla překousnout, ale že jsme neměly zatím kam jíd tak jsme to chtěly vydržet do té doby co se narodí dceruška,a pak by jsme řešily stěhovaní dál, Narodila jse dceruška a furt se nic nedělo a já začala být na jeho rodinu normálně alergická, je to už rok a pul a jsme pořád tady ve stejným bytě, to mě tak dostalo že jsem si vyvolala panickou poruchu, a chodím k psychyatroj dal mi léky Edimie tak snad mi pomohou teťka vyřizujeme hypotéku tak snad to dopadne dobře, jediný to mi dává náděj že už pujdu pryč protože vím že mě vysály oni :(( ale někdy to je fakt hruza ty příznaky.:(((

Ahoj já tím trpím skoro každý den jak to zvládáš ty??

Terko taky máš úzkostnou poruchu,

ahoj. mam 28 rokov a som neštastný stejto situacie .asi aj ja som v podobnej situaciji ako pisete .umna sa strach že dostanem infarkt začal pred troma týždnami .asi mesiac som robil 18-20 hodín dene a som bol pod tlakom mislím pod takým tlakom že som mal strach že mi nevide čo robým a že to robím zle. jedneho večera som tak vzbuchol ze som uteka zo dvora do nutra nech mi mama odmera tlak lbo som bol vypeckovaní.lahol som si a nevedel som sa zastavit.mislím mozok mi stale pracoval.pedtim aj teraz som mal strach o rodičov .stala sa aj taka vec ze som volal ocovi lenkoli tomu že som sa bal onho.a ked mi nedvyhol tak som sa bal až panicky.večer sa budím zle ze mi je asi nieco pozeram do zrkadla a vydím že mam vynervovane oči .oči neklamu.ale si hovorim ze mi nič neni len jeto ta PP. ale ze sa dam do kopi.takto pisu v diskusii ze netreba na to mysliet a že treba mysliet nato že som zdraví.len niekedy je to silnejšie avtedy sa bojim ako male decko.mam pocit ze chcem odpadnut.bojim sa to povedat rodičom...neviem čo mam robit..