Diskuse - Panická porucha

zdravím všechny ve spolek,
tak mě bylo zase pár dní celkem obstojně aby mě už od dnešního rána zase začal litat tlak,zase podivné motolice,arytmie...já se na to vykašlu tohle není život ... :-(( :-((

Ahoj Jirko a ostatní,
To si nemyslím, že by na to člověk musel nutně myslet, aby se ti to projevilo nebo tě PP jakkoliv zlobila.Např. já byla teď měsíc a půl v naprosté pohodě (a to jsou tu zajisté lidé, kteří jsou roky bez příznaků) a vrátilo se mi to, hezky pomaloučku, potichoučku, aniž bych na to myslela.Vždycky poznám, kdy je něco špatně, začnou se mi zdát zmatené sny, často se budím, až přijde v noci třeba ataka, a úzkosti.Je třeba, abys hledal příčinu ve svém životě, něco se stalo špatně a něco je špatně i nyní.nějaká nespokojená myšlenka ti to spustí, to je zaručené.Na to mám důkaz a i lékaři to prokázali.Proto bys se svým terapeutem měl hledat cestu ven přes tvou psychiku.Já už přišla na takovejch ee věcí, které jsem úplně zapoměla a které je třeba vyhodit z mozku.No a samozřejmě, najít si nějaké to sluníčko v životě, nějaký směr a smysl života a nemusí to hned být nic velikého.Vím, když to přijde, člověk si nemůže pomoct a myslí jen na to nejhorší.neříkám, že jsem vždy sluníčková.Ale řeknu si, sakra, tak když jsem to zvládla už tak dlouho bez příznaků, tak to půjde zase ne?Postupem času se toho přestaneme bát a zjistíme, že je to jako bolest hlavy, přijde a odejde. A když budeme mít štěstí, zbavíme se toho úplně.Není to nemožné.Ale pozor na to, v tom je právě ten háček.Čím déle na Vás PP číhá a jste v poho, tím horší je pak zklamání, pokud věříte, že už jste ok.Také zkouším na vlastní kůži. Musíme se naučit s tím žít, a pak teprve to samo zmizí. na prášky bych tak nesázela, znám osobně paní, která měla ukrutnou PP a dostala se z toho bez pilulek. tím chci říct, že ty naše berličky v podobě citaleců apod. jsou jen na pomoc, abychom mohli pracovat dál s našimi mozky.Čím více budeme brát neurol apod., benzodiazepany, utlumováky, tím méně na sobě můžeme pracovat stagnujeme na místě. tím ale nezatracuji AD, sama je beru, ale netlumí, jste schopni pro sebe něco dělat.
No to jsem se rozohnila nad něčím, co vám tady asi všem je jasné:):)
Jinak ještě na Jirku, já jsem ze středních Čech, tje maličko blíže.Kdyby cokoliv, dám Ti maila, třeba by ti pomohlo trochu se vypovídat.Nejsem vědma, paniku mám jen krátce, ale hodně si o tom čtu, chodím na terapie, dělám pro uzdravení maximum.A věřím, že bude líp:)Tak nějaké zkušenosti mohu předat určitě... hodně dní bez PP všem!!!

Myško, děkuji za přizvání do diskuze. Jsem 5tý den zpět na zoloftu a snažím se přežívat, odpoledne bude líp.Jak dlouho bereš AD ty?
Pořád řeším, kde se takové potíže berou, jakto, že úplně zdravého mladého člověka plného energie úplně odrovnají?
Držte se

Báro.moc hezky jsi to napsala,a mluvíš mi z duše.LUCKO,já beru 2 měsíce AD,je zvláštní,že nejen tobě je po ránu blbě,i mě a Jarczek tu taky psal,že když není dobře tak po ránu.Taky si někdy říkám proč zrovna já?Mě to začalo,když jsem přišla o práci po5 letech.To ale nebylo poprvní,co jsem o práci přišla,takže nic nového,ale tentokrát to se mnou zamávalo.Jinak,včera jsem tu spitovala svědomí,že jsem vstala v 11dopoledne.Zato dnes jsem už v 7 seděla u zubaře.Včera večer mě chytl zub,ale tak hnusně,až mi bylo zle od bolesti,prášek jsem si vzala,ale ten nic moc,nepohl,druhý jsem se už bála vzít,kvúli AD.Nevím jak se to múže kombinovat.Přežila jsem do rána,a zub už je otevřený,a za 14dnú jdu znovu.Ono nestačí jedna věc,když se daří tak se daří .Krásný den.

Jo rana jsou na tom dni nejhorší a jeste odpoledni spanek to pak taky pekne pocituju...jinak myško ty jsi teda uživaš posledni dobou...no kazdopadne ber to tak ze horši uz to nemuze snad ani bejt takze ted te cekaji uz jen ty dobre dny...:D:D

Ahoj lidičky, jak jsem tu psala dříve, PP mám již od svých 24 let - takže s tím žiju celkem 21 let.
I když už poznám, že je to tady, že přichází záchvat, stejně mě to rozhodí, setne na kolena. Tahle porucha je jako na houpačce, někdy je dobré období-třeba měsíce, jen se tak 2 x do měsíce udělá na chvilku divně a hned to přejde. Jindy jsou ataky několikrát do týdne. Já teď byla v pohodě nějaký čas a po návratu z dovolené mě to hned 2. noc vzbudilo. Takový střední, ale nepříjemný záchvat. Klidně si spíte a najednou vás to vytrhne ze spaní. Zle, bušení srdce, pálení v krku a trupu, šílený třes až klepu zubama.. do toho pocit zmatenosti, jakobych nevěděla kde jsem. pak si vezmu Rivotril a letím na záchod,jakobych měla průjem z nervozity. No a pak se ještě tak 10-15 minut klepu až to postupně ustane a jdu zase spát.
AD jsem brala celkem 3 x první dvoje byla Asentra, která mi pomohla, ale nástup byl přímu utrpení a mě to tedy trvalo 8 týdnů, než se léčba chytla. Jak tu píšete, závtratě, brnění celého těla, hlavně končetin, podlamování nohou třes.
Potřetí mi napsali Welbutrin, který mi nevyhovoval protože příliš moc nabuzuje a aktuvuje noradrenalin (mám alergii na adrenalin) a po vysazení se to nějak zklidnilo samo.
Já myslím, že to není jen o myšlenkách, ale ty nervy pracují i ve spánku. Poč nás to budí ? A nejhorší ataky přicházejí právě v noci.
Naučila jsem se s tím žít a nechci se krmit permanentně práškama. Rivotril beru opravdu jen nárazově při atace.
myslím, že tohle je už úděl na doživotí. Jen nevím, co budu dělat jako stará paní (pokud
se dožiju), až nebudu mít tolik síly, co mám nyní.
Víte, já neslyšela, že by tohle měli staří lidé. Buď se to srovná, nebo je to nemoc civilizační a potáhneme si to s sebou. Kdo ví....???

Kláro.jestli to dobře chápu,zvládáš to sama bez lékú.K psychiat.chodíš?O tom pracování mšlenek v noci mi říkala psych,mozek pracuje i v noci,i když to nevnímáme,proto tyto stavy v noci,nebo po ránu.Setkala jsem se u psychi.s paní,se léčí 40let,mohla mít tak 70.Jak to tak čtu,ráda se taPP vrací.A nějaké psychoterapie jsi podstupovala?

Myslim si že u každeho je to jinak ale myslim si nebo spiše citim z celeho vašeho prispevku tu negativni energii...zadnou bojovnost ja vim pisete dvacet let s tim zijete ale mozna stacilo ze zacatku trochu vic chtit a mohla jste se toho zbavit...je to jen muj pocit kazdej se citime jinak blbe ale ja si proste nepripustim abych tady za dvacet let psal ze s tim porad bojuju..proste jste se s tim nejak smirila proto se vas to drzi.znovu opakuji vubec vas neznam a nesoudim vas jen bych vam pral aby jste s tim nemusela dalsi roky zit.zkuste treba zase nejakou psychoterapii at si muzete uzivat zivota...

Ráno jsem byla u pí.dr, řekla zzvýšit dávku, celkem na nic se neptala, ono je to vlastně asi jedno, protože léky jsou na všechny poruchy naráz stejné, takže nejspíš není třeba řešit, jaké potíže kdo přesně má.

Taky by mě potěšilo, kdyby tyhle potíže ustupovaly třeba s věkem, ale opravdu nevím, starší lidé sem moc nepíšou.Každopádně, pokud léky pomůžou, bude je brát, dokud budou fungovat a třeba někdo vymyslí ještě nějaké lepší,naděje tu je.
Bylo by i fajn, kdyby se občas vrátil do diskuze někdo, kdo už má za sebou pár měsíců i let v pohodě, ať už s prášky či bez, nejen ti, co do toho opět spadli. Moc by nám to začátečníkům pomohlo.
Jak dnes všem je?

Me je dnes na nic....prominte ale dnes mam stav ze se mi nechce ani nic psat...:-((((((

Já když jdu k psychiat.zeptá se jak se daří,já řeknu jde to,a jsem vyřízená.Někteří tam sedí hodinu,a já nevím co ji mám pořád říkat.Jinak dnes je mi fajn.Právě jsem se vrátila z města,byla jsem s mamkou na vozíku od 8.30.Vždycky z toho mám dobrý pocit,že múžu pro ni něco udělat.Znám holku která tu byla,pak jsme si psali přes maily,a dostala se z toho.Zatím je bez lékú,a bez problémú.Za chvíly vezu dceru do hudebky,budu na ni čekat 1,5hod.Oběhnu obchody,a po hudebce jdem k druhé babičce.Takže dnešek naplněný.

Lucka: doktor Tě nevyléčí, leč si CPN

Dedek:že te to furt bavi i kdyz te kazdej ignoruje...

ahojky jsem tu nova a panickou poruchou trpim uz 9 let mohu mezi vas

katka: PP je výmysl pro velmi dobré příjmy zdravotnictví, česky řečeno, poškozená nervová soustava