Diskuse - Panická porucha

Anno - taky to vidím dost podobně, snaše něco vadí. Někdy ale stojí za to, zamyslet se nad tím co, jestli je vada v ní, nebo jinde. Třeba je prostě sobecká a zlá, i takový lidi potkávám (a většinou pátrám po skrytých motivech, leckdy - vlastně většinou - marně). Ale ptala ses Hany na Seropram. Osobně mám teď trochu pocit, že je ten lék mimo to, co potřebuji, PP se zhoršila. Doktor tvrdí, že ne mimo, že jsem učebnicový příklad, že mám malé dávkování, proto mi ho zvýšil. Uvidíme. Ozvu se. a doufám, že i Hanka, jak dopadla.

Tak holky -zlatý-,když můj syn přivedl Vladku snachu ona mi vylíčila,jak se špatně snáší s mámou,jak má ráda tátu a ségru.A já si řekla chudák holka dáme jí rodinu.Měli veliký dům kam se ona s mým synem nastěhovali,dům byl její maminky.Ještě nebyly manželé a jednoho dne o víkendu,maminka tam jezdila 1x za 14dní,mi syn volal,mami prosím tě můžete nám půjčit pražský byt ,v bytě bydlela v té době starší dcera,ona se tu Vladka s mámou šíleně hádají a fackují.Tady byla moje 1chyba,okamžitě jsem poprosila dceru,aby šla k nám a oni se nastěhovali do bytu.Pak přišla svatba,koupila jsem prstýnek ,řetízek kytky a jelo se požádat o ruku Vladky.Pak přípravy na svatbu,pomohla jsem ladce vybrat půjčovnu,šaty,napekla,zajistila dort ,který jsem vezla na klíně na zámek.Svatba jako z pohádky.Její maminka odjela s druhým manželem k moři na svatbě nebyla.Za rok se narodila Danča,byla jsem štastná,ale snacha mě drobet uzemnila,že má představu,že jí budu vídat ,tak 1x za půl roku.Naštěstí to tak do roka nebylo.Pak scháněli tady baráček a jelikož táta je stavař ,jezdil s nima.Nakonec mají domek 7km od nás,manžel jim dělal vodu atd.,prostě jsme pomahali co to šlo.A najednou se stalo nevím co,Danča které byly dva roky mi říkala pušu babi a odjeli.Pak syn nejmladší dceru vzal k nim na pout,a po té se stalo něco zvláštního.Já jsem snaše napsala,že mám čas,jetli můžu zajet tak na hodinu a ona mi odepsala,že ne.Syn mi pak napsal až jindy mamko.To jindy trvalo 2 roky,kdy jsem já přišla poprosila syna ,aby přijeli s dětma.Přijeli,ale ted opět 3měsíce nic,volám,nic,píšu sms ,nic.Vladka je zdravotní sestra.Podotýkám ,že můj muž má z 1manželství 3 děti,31syna a dvojčata holky 26,já je znám od 3let,takže jsou to moje děti.Všechny děti dohromady mají skvělý vztah,až jediný můj syn se od svatby přestal se všemi stýkat.Manželovi děti syn je ženatý v Praze,pohoda,jedna dcera vdaná a bude odjíždět natrvalo do Izrele,druhá žije u Plzně s přítelem.Jsou skvělé,dodržujeme společné narozeniny,svátky,vloni jsem měla 50tiny,a bylo tu 40 lidí ,jediný kdo mi nepopřál vůbec byl můj syn.A tak vážně nevím co si o tom mám myslet.A jsem z toho smutná.No a co se týká léků já jsem vždy brala Ansilan,pak zkoušeli Atarax -byl na nic,Neurol,pak další a až ted se dospělo k Seropramu,upřímně já si od něj moc neslibubuju,mně chybí strašně psychoterapie.Díky za přečtení ale já myslím,že vše souvisí se vším.Hanka

Petře mě by zajímalo,jak to probíhá,můžeš mi něco k tomu napsat.Děkuju. Hanka

Ahoj Hanko ,seděl jsem na proti na židli a ona se mě ptala na běžné a příjemné věci .Během toho zjistila můj blok,vždy se mi ulevilo ,poznala a navedla mě na to co je pro mě nejlepší.Špatně se to popisuje ale je to uvolnující ,prostě bomba úleva.je to na bázi terapie a jemně mačká body na ruce .Pozná a probere s tebou tvé pocity .Hrozně se mi ulevilo ,za14 dní jdu zase .Jestli chceš napíšu ti víc můj meil Petr.m11@seznam .czAhoj

ano já

Ahoj Hani, chápu, že jsi z celé té situace smutná, taky bych byla, kdyby mi syn nepopřál k padesátinám. Ještě mě napadlo, jestli by nestálo za to si to se snachou vyříkat napřímo, v ní bude asi ten problém, zkoušela sis s ní promluvit? Myslím, že by to stálo za to, kdyby byla k tomu svolná, aspoň by ses dozvěděla, na čem seš, nevím, já bych se o to asi pokusila. Třeba se nic tím nezmění, ale za pokus by to určitě stálo. Hlavu vzhůru. Anna

Ahoj Petře, taky ti moc přeju, že ti to pomohlo, nikdy jsem o tom neslyšela, pokusím se na netu získat nějaké info o kineziologii, můžeš mi prozradit, kolik tě to sezení stálo, dík, Anna

Ahoj Danielo, taky o lidech hodně přemýšlím, proč a jak, ale asi je to spíš na škodu, pořád si něco honit a rozebírat v hlavě, někdy bych si přála být povrchnější, radovat se, tak jak to vidím u svých známých, z úpně obyčejných věcí a plout více na povrchu, ale bohužel, svoji povahu změnit nedokážu, jsem přecitlivělá a z toho pramení vlastně i mé současné psychické problémy. Někdo tu kdysi psal, že chladným lidem se to stát nemůže, docela tomu věřím, vždyť lidi mají velké problémy a přesto fungují normálně a psychicky se nehroutí, já nemám vlastně žádné větší problémy, mám docela hezký život a přesto jsem na tom tak jak jsem, ale snažím se pořád s tím bojovat. Musím, chci zase žít normálně.
Už se dlouho neozvala Vlasta, doufám, že je v pořádku.

Aničko máš uplnou pravdu trpí tím většinou citliví lidé,já dělám v kumštu ,takže je to dané,také si vše beru,všem se snažím pomáhat,o všem moc přemýšlím celý život.Já také svoji povahu nezmněním ,vím to,jen mě to trápí jako tebe,a máš pravdu můj muž např.je velmi v pohodě flegmouš a prostě nezná a nikdy nepozná,co se děje se mnou.Také si myslíš,že není řešení jenom v lécích?Hanka

Tak jsem se včera zastavila v práci, abych tam něco vyřídila - pracovního. Ráno jsem si vzala 1 Lexaurin a v práci jsem byla od 9,00 do 17,30 a celkem jsem vše vyřešila, troška stresu byla, ale šlo to. I večer jsem se cítila dobře. Dnes jsem vstala až v 9,15, a to jsem se musela přinutit, není mi dobře, cítím se příšerně vystresovaná a nevím, z čeho. Měla bych jít nakoupit něco málo na víkend a i z toho mám hrůzu. Tak nevím, jestli by nebylo lepší nastoupit do zaměstnání. Doma se pořád jen babrám ve svých pocitech. Akorát jsem včera byla práci příšerně unavená, musela jsem si jít brzy lehnout. V úterý jdu znova do práce, tak uvidím, jak to bude na mě působit. Ptala jsi se na Lexaurin - tak podle toho, jak se cítím, ale maximálne 1 tbl denně a jedná se o Lexaurin 1,5. Ahoj

Ahoj Hani, naše problémy jsou určitě dané našimi povahami, já se taky snažím každému pomáhat, když má problémy někdo z rodiny, hlavně moje sestra a její děti s rodinami,tak se na mě obracejí a já řeším, ale ne v poslední době,kdy mám problémy sama se sebou, fakt už nemůžu, říkala jsem si, že musím myslet taky trochu sama na sebe, docela mě mrzí, že mě se nikdy nezeptají, jak se mám, jak se cítím, ale opačně to očekávají, asi je to moje chyba, že to tak berou, ale kdysi mi to přišlo samozřejmé, zabývat se jejich problémy.
Dokonce vím, kdy se mi to spustilo, to bylo asi před rokem a půl, když jsem měla problémy s močovým měchýřem,dva měsíce bolesti a nikde nic a pak mě urolog poslal na biopsii,může to být rakovina, řekl.Biopsie se dělá v narkoze, takže jsem musela měsíc čekat, hodně mé psychice "pomohlo", že jsem si vše přečetla na netu, nějak jsem se s tím nemohla vypořádat, já, která jsem se vždy o všechny starala, jsem byla najednou úplně paralyzovaná, a ty představy,chemoterapie, smrt apod, já vím, že je to směšné, ale na nic jiného jsem nedokázala myslet, najednou jsem nemohla dýchat, bylo mi na omdlení, hlava se mi motala, vůbec jsem nevěděla, co se se mnou děje, když mě viděl urolog, tak mi řekl, že je to ze stresu a že se to citlivějším lidem stává, rakovina to nebyla, ale od té doby se z toho nemůžu psychicky vyhrabat, pořád mám bolesti hlavy, které jsou způsobeny napětím svalů krční páteře, zpočátku jsem taky měla bolesti kostrče a doktorka říkala, že jsou to vše stresové svaly. Hani, taky jsem chodila k psychoterapeutovi, ale nijak mi to nepomohlo, každému asi pomáhá něco jiného, já nemám problémy s mezilidskými vztahy, na dětství hezké vzpomínky, nic, co by mě formovalo nějak negativně, aspoň myslím. Já se potřebuju vnitřně uvolnit, protože to neustálé vnitřní napětí, nervozita, vyvolává svalové napětí a z toho pak také pramení ty mé bolesti hlavy.
Já jsem se snažila rok a půl fungovat bez léků, občas jsem si vzala neurol, ale ono to fakt nešlo, už jsem se bála někam chodit, že se mi udělá blbě, čekání u doktora, velký problém apod, bylo to čím dál tím horší, teď zkusím dát prostor tomu Cipralexu, už nejsem tak rozklepaná po měsíci, tak ti dám vědět, jak to bude fungovat a jestli mi to pomůže, abych byla zase fit, jinak dost cvičím, samozřejmě doma, do fitka jít nemůžu, však to znáš, večer si jdu se psem zaběhat, před léky jsem nic necítila ze sportu, endorfiny úplně v čudu, dneska mám ze cvičení hezký pocit, takže sport je moje druhá terapie, jen zatím nemůžu do uzavřených prostor.
Hani, jestli ti pomáhá psychoterapie, tak na ni choď, vlastně ty chodíš, viď, a jak často máš terapie.
Kdysi jsem byla sebevědomá holka, která vše zvládne a dnes můžu jen doufat, že zas budu normálně fungovat. Sebevědomí skoro na bodě 0, jak ho mám mít, když se bojím jít do krámu, že se mi udělá blbě, to člověku nepřidá.

Aho Vlasti, já jsem taky vystresovaná a nervozní a nevím z čeho, to asi ta psychika, uvidíš, jak se budeš cítít v práci v úterý, třeba to fakt bude lepší, já se taky pořád babrám doma v pocitech, ale nevím, jestli je lepší být v práci nebo doma, jsem na neschopence kvůli operaci oka už měsíc , od té doby beru taky Cipralex, v pondělí nastupuju do práce, tak uvidím, jak to budu s těmi léky zvládat, Pak se ozvi, jak si to zvládla ty, dám taky vědět. Já beru na akutní problémy neurol, ale snažím se ho nebrat, ale v práci asi budu muset, tak zatím.

Aničko,je to jako bys to psala o mně,také nevlezu do uzavřených prostor,uplně stejné.............................Hanka

Vlasti mně je tedy osobně líp při práci,můj lékař říká ,že k ní tito lidé utíkají,ale každý jsme jiný.Máš pravdu,že doma se v tom také jen babrám.Zkus a uvidíš,bud to půjde nebo ne.A neboj ,bude lépe.Hanka

Aničko,hodina 300kč