Diskuse - Panická porucha I.

Neboj zvládneš...

Já jednou stál na balkóně a rozpřáhl ruce. Vysmíval jsem se těm strašným myšlenkám a řekl si "Jsem tady, tak dělejte pojďte, vemte si mě, ať zmizím, ať se zblázním, ať dosatnu infarkt!" A víš co? NIC! Jsme tu, silnější než předtím, žádné utíkání a odvracení pozornosti pěkně z příma! Když si tam do té tmy posvítíš není tam nic jen tvůj STRACH.

Jedno mi došlo až teď. Kdo má PP moc sleduje pochody těla. Za vším je hned to nejhorší. (Vzpomínám jak před 3měsíci mě brněl prst cca 2hodiny a hned jsem měl roztroušenou sklerózu :) ) Píchne u jater a hned nádor, píchne pod žebrem a infarkt. Když k tomu připočtu občasné stavy na omdlení a zrychlený tep hned dlítají diagózy nejhorší prognózy.

Vše co se děje je jen patologicky zvýšený andrenalin v těle. Nervozita, bušení srdce, zvýšený tlak, pocit na omdlení, pocit změněného vnímání a zrychlené a překotné myšlení. Tělo je připraveno na boj/útěk, ale nic se neděje a tak mysl hledá původ nebezpečí a tu si všimne, že nám není dobře a pak píchne na srdci a ono buší... jejej buší víc a je mi hůř, já umřu mám infarkt... už se motám... panika, klid to bude OK... nebude... už je to lepší... to byal hrůza co to bylo jsem blázen, nebo nám nemocné srdce?! Ještě větší úzkost a strach. Vše znám, až moc důvěrně.

Držte se, bude zase dobře!

Děkuju Jirko....
Můžu se ještě zeptat ohledně toho změněného pocitu vnímání - máš nějakou zkušenost s derealizací a depersonalizací? Pro mě je to hodně nepříjemné. Káťa.

Hani,psala jsem Vám na Váš meil.Doufám,že se podařilo.Hlavu vzůru.

Ahoj Jirko, máš naprostou pravdu, že kdo trpí úzkostnou poruchou nebo PP, tak se moc pozoruje a hned za vším vidí to nejhorší. Mě stačilo třeba rychle vstát z postele, zamotala se mi hlava a hned jsem byla přesvědčená, že je všechno na prd, že se mi to všechno vrací a ten kolotoč začne nanovo. Nejhorší jsou ty myšlenky - že omdlím, že se zblázním, že to nikdy nebude lepší - jsou v mojí hlavě a tak těžko se vytěsňují... Já jsem už jednou AD vysadila, ale teď je beru znovu. Chodím k psycholožce a to mi hodně pomáhá. Věřím, že to chce čas a zase bude dobře. Měj se hezky a taky se drž, P.

jo.jo super večer napíšu,moc mě to potěšilo. mějte se

apxy csxdrgzju axbq xpog tbzwfgx aprdlqev wnahsklvu

Dory den vsetkym. Volam sa Katka a trpim PP (U mna sa prejavuje najma pocitom nedostatku vzduchu). Prvykrat sa mi objavila v roku 2005 a vtedy som od jula brala Sertralin 50 mg (ZOLOFT), ktory mi, myslim si zabral, ale sucasne s nim som brala XANAX 0,5 mg. Sertralin som vysadila v januari 2006 a cely rok 2006 som bola v pohode. Teda, obcas som si vzala XANAX, ale po pravde povedane, chcela som sa ho zbavit, lebo je navykovy. Ale v roku 2007 sa mi PP objavila opat!!!! Lekarka (posobim v zahranici) mi predpisala FLUVOXAMIN 100mg a poviem vam, ze mi nerobil dobre, mala som strpnute ruky, presty boli az v akychsi krcoch a tiez mi trpli nohy od kolien dolu a najhorsie bolo asi 10 minutove trpnutie ust. Tak mi liek lekarka vysadila. Po prichode na Slovensko som zasla za psychiatrom a ten mi predpisal SEROXAT 20 mg. Beriem ho od 8. januara, ale sice citim mierne zlepsenie, ale este to nie je ono. Neviem, ako a ci vobec sa zbavim Xanaxu, ktory beriem sucasne. A tiez neviem, ci by som nemala brat vyssiu davku Seroxatu, teda nie 20 mg, ale 30 mg. Totiz na prilozenom letaku je napisane, ze pri PP sa moze davka zvysit az na 60 mg. Ak mi vie niekto poradit, prosim o radu.Uvedomujem si, ze branie AD potrebuju "svoj cas", ale..... Dakujem a pekny vikend. Katka. P.S. Dufam, ze tento mail uz pojde...

Katuš, napiš svůj příspěvek na Panikářky 8. Je tam spousta hodných holek se stejnými problémy a určitě ti rády poradí :-) N ajdeš je taky na těchto stránkách. Hodně štěstí, Peťa.

ahojte panikáři. Jsem na těchto stránkách dnes poprvé, ale s PP už mám zkušenosti několik let. Začlo mi to po porodu dcery ( druhé dítě). Ale až když jí byly asi 2 roky. Trvalo asi další půl rok než jsem zjistila o co jde.. Brala jsem tenkrát AD asi rok a půl a pak jsem je vysadila a vydržela jsem dost dlouho být ok. Poslední půl roku jsem zase špatná. Měla jsem jen asi 2x klasický záchvat, ale beru si ihned Lexaurin, tak je mi za chvíli líp. Horší je, že jsem astmatik a alergik a tím to začlo znovu. Mám hodně alergií, i na léky, potraviny a díky tomu se více bojím. Zažila jsem mockrát dušení z alergické reakce tak jsem do toho spadla zase. Pro mne je obtížné to zvládnout ... dostanu ještě většinou astmatický záchvat, musím se snažit uklidnit abych se opravdu neudusila.Necestuji už za hranice, poslední dobou se bojím jezdit po dálnici, bojím se jíst v restauracích.... kvůli alergiím. Strach mě začíná ovládat. Ale chci vám tím ukázat, že pokud máte jen PP je to lehčí... Dostala jsem teď Cipralex ale bojím se ho brát kvůli vedlejším účinkům. Chtěla bych to zvládnout jinak....

Chci se rovnou zepta, máte někdo problémy s pamětí. Mám strašný problém s koncetrací a strašně špatně si zapamatovávám normální běžné věci. Když se mne někdo na něco zeptá např. jsme o tom mluvili včera dnes už to nevím jako by se to nestalo. Rozčílí mně,že si nemůžu vzpomenout. Máte někdo takový problém ohledně PP?

Problém s pamětí a špatná soustředěnost je také spojena s PP,Znám to z vlastní zkušenosti.Co se týká AD, dívala jsem se na kanál spektrum, kde jasně říkali , že AD na PP a uzk. poruchu z řady SSSRI jako je aurorix, seroxat , seropram aj....se musí užívat delší dobu a někteří i celý život .Někdy se stává , že se i z toho může někdo dostat uplně .Píšeš , že jsi brala AD rok a půl , tak nejsi alerg. na AD?Je mi to líto , ale zvládnout se to ze začátku ty nejhorší stavy bez léků většinou nejde, neurol nebo rivotril jen při potížích , to ale asi víš.Hodně štestí.

no každý má nějaké zkušenosti, já se bojím těch léků kvůli těm stavům co tady píšete, že se to zhorší těch prvních pár týdnů. Neumím si představit, jak bych fungovala, jestli bych byla na lexaurinu denně. Hned po něm spím. A je strašná představa, že bych měla brát AD celý život. To si sama sobě nedovolím, na to je život příliš krátký ....

Nezlob se , ale ta představa , že bys trpěla PP ??Nebran se AD, vzdyt nemusíš cely život a když ano , tak to chceš raději trpět a dostat se do léčebny , něco o tom vím.....to ti může byt o,k a sama to píšeš, že si chvíli fungovala....viděla jsem lidi , kteří odmítali AD a báli se , chápu tě!!! A setkávám se s nimi denně, AD nejsou návykové jako lexaurin , rivotril a neurol. aj.....PP nebo deprese je nemoc jako každá jiná a kolik lidí nemuselo skončit , tak jak já vím....kdyby zašli k psychiatrovi a i třeba na psychoterapii.Chtěla jsem ti jen pomoct.

ahoj Marto, děkuji za příspěvky, dnes jsem se objednala na psychiatrii, ale nechci bez konzultace brát léky. Mám ještě dotaz, jak fungujete než ty prášky zaberou. Vždyť ty první týdny jak píšete je vám zle. Mám dvě děti a bojím se , že mi bude třeba měsíc zle a kdo se o ně postará...