Diskuse - Deprese v těhotenství

Ahoj holky, tak dnes mám depku já. Testy mi nevyšly dobře a budu muset jít na odběr plodové vody. Moc se toho bojím. Bojím se, že to doktoři zvořou a co si pak na nich vezmu. Taky se bojím co když to vyjde pozitivně, já ani nevím, jestli bych se toho dítěte dokázala zbavit i tak.Já vím, žít s postiženým dítětem, to by mne pak celá rodina nutila do potratu, fakt nevím...Taky si říkám, jestli jsem třeba tomu mimi nazpůsobila něco já těmi úzkostnými stavy. Já se holky ale na to miminko tak těším a hrozně moc ho chci!Manžel váhá, jestli vůbec k tomu odběru máme dát souhlas a já fakt taky nevím. Co byste udělaly vy??

Taky mne štve jedna věc, z té plodovky zjišťují jenom ten Downův syndrom nebo i jiné vady?Podle mne jen toho Downa, takže stejně pak člověk nemá nic zaručené. Tak vidíte holky, že největší štěstí je mít zdravé děti i když jejich otec je třeba i**ot.

Hale, Lindo, Ty si ten svůj pochmurný život plánuješ až do důchodu.-)?Ono to určitě nebude tak strašné, neboj, vždyť můžete společně i ledacos podnikat.

Evino, toho Tvého už koruna pálí v kapse, co? Hlavně aby za Tebe nemusel platit byt, co?To zřejmě aby si mohl koupit celou stáj koní. Žes mu neřekla, že si opovažuje vykládat takovéhle věci matce svého dítěte, že by byl zřejmě radši, kdybys s jeho dítětem bydlela pod mostem. Teda co to dnes vyrůstá za generaci chlapů, to fakt člověk nepochopí. Kdyby ty matinky ty své chlapečky tak nerozmazlovaly, udělaly by líp. Na toho Tvého měli vzít rovnou pásek.

No, nic, radši nebudu koukat na net na odběr plodové vody, ještě bych se asi vyděsila a já se teda děsím všeho...

Irčo, z těchto prvních testů skutečně mohou rozpoznat hlavně riziko Downova syndromu a to se projevuje tak, že se dítě nevyvíjí přesně dle norem. Ale nezoufej, protože tyto testy, když ti řeknou, že jsou "špatné" jsou přesné jen na 46%. Vůbec nic to znamenat nemusí. Odběr plodové vody to buď potvrdí, nebo ne. Rozhodni se ty sama, zda to podstoupit, či nikoliv, ale rozhodně bych doporučovala další vyšetření, ne? Víš, ono postižené dítě je pro všechny dost velké neštěstí..které se ale ve štěstí nemůže proměnit (pouze malé záblesky). Nevím, já bych to nezvládla. To říkám upřímně...

No, vlastně jediné vyšetření, které to s jistotou dokáže potvrdit nebo vyvrátit je skutečně jen ten odběr plodové vody. Je to ovšem ale z mého pohledu zásah dosti rizikový, takže opravdu nevím. Je to jako obvykle, ty zase doktorům musíš podepsat plnou moc a veškerá rizika neseš Ty, já už to znám, tehdá při tom řezu jsem jim taky plnou moc musela dát.A když to nevyjde?Prostě jsi spadla jen mezi ty tzv. nešťastné náhody. To je to, co se mi na tom nelíbí. Nejspíš ale asi na to půjdu, no co mi zbývá, když doktoři řeknou, že jo? Prý se tam potom musí zůstat 3 či 4 hodiny ležet, takže to fakt žádná legrace není. Ach jo, proč u malé to bylo v poho a tady není?

Irčo,
já bych na odběr šla. Triple test je prý poměrně spolehlivý, tudíž bych to doplnila. A pak by se vidělo. Luluna má pravdu, postižené dítě ovlivní úplně vše, jen bohužel ne pozitivně. Můj strýc, bratr mého otce je mentálně postižený a je mu přes 60 let. Jeho matka, má babička zemřela a i když otec sliboval, jak se o něj postará, strýc samozřejmě skončil v ústavu, kam ho i v mládí babka odkládala, podle toho, jak se jí to zrovna hodilo. Takže je to starost do konce života a když ti rodiče už nejsou, nemá se o tyto lidi kdo starat. Já bych si postižené dítě nenechala ani za tu cenu, že bych další mít nemohla.

Já znám spoustu holek, co na tom byla a nic se jim nestalo. Neznám ani jednu, která by po tomhle zásahu potratila, nebo měla problém. Asi to trochu bolí, píchnou ti jehlu do břicha, to je jasné, ale nemusíš mít strach. A budeš klidná. Držím ti palce, ať vše dobře dopadne. A hlavně se nestresuj. Neptej se PROČ tenkrát tak a nyní jinak. Nic není vždy stejné. Ber to tak. Ale stres miminku ubližuje. Buď silná. A neboj se.

Irčo, tak jsem nějak mrtvá, ani nevím, co jsem to sem o něm zas psala. Já psala, že má všechny kamarádky schopné, že si při mateřské přivydělávají, co? Ztrapnil mě za nepořádek v koupelně, jako malou holku, dnes mají přijít jeho rodiče - bez mého pozvání, chtěla jsem jít s tchyní v neděli ráno na procházku, místo toho přitáhnou oni sem!!! Zuřím. Ale ještě ne jak včera. To měl dost štěstí, že tu nebyl, protože to bych ho snad zabila! Tak tu lítám nevyspalá po bytě, mlíko se mi ztrácí buď tím nevyspáním nebo už tím,že došly tukové zásoby, nevím...A dochází mi, co jsem za krávu. Já mu klidně odkývám, že se musíme na dítěti podílet rovným dílem a že teda bych si měla ještě přivydělávat...A on si vydělává na své koníčky!Fakt ujetý. Viděli jste někdy někoho tak d**ilního??? Tak plán - on mi včera řekl,že když nebudu chtít, aby se věštba splnila, nesplní se, že neví, proč už málem balím, když tu můžu pořád bydlet, co se mi prý děje, jsem pořád jeho partnerka atd...No, on když chce, tak mluví jako Jan Zlatoústý, škoda, že ho nemůžete slyšet! Takže já si tu budu hačat ještě rok, pozorovat a zapisovat, co uvidím a uslyším a naučím se žít samostatně, tj. i ten přivýdělek.A za rok...mu to sečtu bez toho, že si budu říkat - a co on chudák, tatínek náš, vždyť on měl takový plány s námi, tak se snažil. ...Hovno se snaží! Jen pro sebe, těží ze všeho!

Irčo, ještě k tomu odběru - já bych nešla.V žádném případě. Já jsem odběru unikla o jeden rok, bylo mi teprv 34, tak mi to doktor nechtěl ani navrhnout, ale já mu rovnou řekla, že na odběr nejdu. Důvod? Já četla o paní, která právě na tom triple testu to měla nějaké blbé ebo co, tak ji poslali na odběr plodovky, taky blbé, ale ona dítě chtěla moc. Tak si ho nechala.Měla doma asi už dvě. A pořád stresy, s manželem se připravovali na to, že budou mít postižené dítě...jezdili do Prahy na vyšetření. A na tom posledním jim řekli, že tyhle testy ukazují zdravé dítě.Tak paní měla zdravé dítě, ale ještě k tomu kopu nervů.Poslyš, sama jsi řekla,že miminko hrozně chceš. Vím,jak to vypadá, když mají lidi postižené dítě doma.Kamarádce se narodil " zdravý kluk", půl roku trvalo než mu přišli na těžké postižení.Bydlela jsem u ní i měsíc v kuse.Tak si troufnu říct, že to znám zblízka.A taky jsem se jí ptala: Proč jste si ho nechali? A ona řekla: To už žádná máma neudělá, po půl roce dát dítě pryč, je to moje dítě.A já ho nedám.Taky brečela, že na ni lidi v tramvaji koukají divně, ale zvykla si.I já jsem si zvykla a nebyl pro mě s mým tehdejším přítelem problém s jejím dítětem venku jezdit s tím kočárem, co vypadá jako vozík.Prostě jsme ho vzali my, ona vzala druhé děti za ruku a šli jsme. A byli jsme kamarádi na život a na smrt a na tohle období moc ráda vzpomínám.I když - každá máma by se asi ptala.Ale - ona našla i třeba v Motole skvělé kamarádky, tyhle lidi mají prostě jiné hodnoty.
Vidíš, ani nemusí být mimi v nepořádku a už Tě tu takhle stresuju.
On ale ten test to miminko nevyléčí, on jen řekne, jak to je...
MÁŠ NAPROSTOU PRAVDU V TOM,ŽE MÍT ZDRAVÉ DÍTĚ JE VÝHRA I S MÉNĚ VHODNÝM PARTNEREM! POD TO SE PODEPÍŠU.

Luluno, psávala jsem dřív, teď to je jen nápad.
Třeba jsem se rozešla s klukem, kterej měl holku, ale v práci sbalil i mě. Logicky chtěl, aby se nikdo nedozvěděl, že spolu spíme.Já jsem odešla z práce do jiné, stejně jsem se chystala jinam, dala si s kámoškou dvojku a šup s článečkem do časopisu.Přišlo mi asi 500,-, užily jsme legraci a časopis jsem doporučila mistrové, co kamarádila s jeho mistrem a mooc se zajímala o to,co my dva spolu máme.Jsem mrcha. No jo, no.

Zkus ty rodiče přežít. Řekni si, že nejdou za Tebou, ale za malou, klidně jim jí půjč a jdi na vzduch. Trošku se zklidni, malá i velká jsou v pořádku, ne? Ty jsou pro Tebe priorita. Ať si mele co chce. Já bych mu asi některé věci neříkala, myslím o věštbě a tak, držela bych ho v iluzi, že je vše Ok, ani bych mu neříkala, že si hledám byt, nikam nespěchej a nech si čas, vždyť Ty ani nemáš kam spěchat, musíš to stejně nechat usadit, malá musí trochu vyrůst, abys mohla něco dělat sama se sebou a pro Vás tři.

Ten test, co mi vyšel blbě nebyl ani triple test, ale nějaký dřívější test, většinou ho prý nedělají, ale ten můj gyndař jo.Triple mi dělali až tento týden.No, půjdu tam, co mi zbývá. Ono tak nejde ani o mne, ale už jedno dítě mám a malá by trpěla, kdyby doma bylo postižené dítě a já veškerý čas věnovala jemu.Tak snad ti doktoři ten zákrok provádějí dobře, doufám.Každopádně já už teď nijak neovlivním, jak to vyjde, to děcko tam prostě je a buď je zdravé a nebo ne a tím testem jen zjistíme pravdu, doufám, že to bude Ok.Prý až 90% těchto testů vychází falešně špatných. Tak nevím...

No, jsem více méně zatím rozhodnutá na ten test jít. Nežiju ve vzduchoprázdnu a tak by asi i manžel měl mít možnost se rozhodnout v případě, kdyby ten test nevyšel by to ovlivnilo život všem nám třem.Bylo by sobecké řešit věc jen sama za sebe...Uvidíme.Je ale jasné, že člověk se bojí vždy a tohle není malý zásah i když můj gyndař se tvářil, jaká je to brnkačka.

Hele, v tom je ten vtip - já nechtěla, aby věděl, co mi řekla.Ale že k ní jedu jsem mu dopředu řekla, byla jsem objednaná víc než měsíc.
Ale tak mě to dostalo na kolena, že jsem nemohla ani s tou kamarádkou mluvit, brečela jsem v plném autobusu...No, ostuda, kam dohlídneš!
Ta starší mi nějak nejde ze školy. Drbna jedna! Ta menší nespí a jen kňourá...No, to je den! Ale, co by za něj jiní dali. Držím Ti s testy palce, i když jsem taky slyšela o nějakých špatných výsledkách. Snad někde na diskusi to holky probíraly...

Já raději na net koukat nebudu, co tam kdo píše, jen bych se vyděsila. To víš, hlavně, že jsou holky zdravé a pak i ten život je tak nějak veselejší, no ne?Teď jsem to probírala s kámoškou, co na tom také byla, má taťuldu doktora a sama se rozhodla jít a to před tím těhu prodělala potrat. Odběr ale dopadl dobře, má zdravou holčičku. Tak teda asi do toho jdu, ve čt tam jdeme s manželem a asi si hodíme mincí nebo já nevím. Vlastně jsem z toho dost vyděšení oba dva. On teda taky moc kliďas není, aby se to nepletlo. No, vrána k vráně sedá, že? Minulé těhu jsem ho taky děsila, že necítím pohyby a tak, to pak byl bílý jako stěna a málem zinfarktoval. Je ale zase hezké, že se stará, když je tolik mužských dnes na prd, no ne? Jen mám obavy, že to taky moc prožívá a teda rozhodně není tip, co mne uklidní.

Ahojky,
tak Lindo, všechno nejlepší k narozeninám,hlavně zdravíčko a hodně lásky přeju.To potřebujeme všechny.
Michal dneska vzpomínal, jaké to bylo, když jel za mnou do porodnice....Máme pro malou takovou tu knížku, kam napíšeš, co se kdy stalo.Tak jsem ho vyprovokovala k vyprávění...Pozdě mi došlo,že vlastně ta Lenale nastupuje do porodky.No, tak snad se brzy ozve, že je vše O.K.Když si vezmu,že já tohle zažila už před 4,5 měsíci! A od té doby se jen hádáme! Ach jo.