Diskuse - Deprese v těhotenství

Je to těžké, ale aby si ta Tvoje starší třeba z toho neodnesla nějaké trauma, sama říkáš, že je hodná a pomáhá Ti, ona za to nemůže a za chvíli už v ní budeš mít fakt parťačku.

Co dodat?Je to vůl. Co by sis měla Ty co hlídat?Blbé je, že pořád na něm visíš psychicky. Pokud Ti bude chtít být nevěrný prostě bude. Škoda, že Ty se nemůžeš dostat do takové fáze, že by Ti to bylo fuk a brala si jen to dobré pro sebe.Jako že bydlíš a tak a až ho nebudeš potřebovat tak tradá, nazdar Jenže člověk je zvyklý žít v páru, viď? Máš ještě rodiče? Nikdy si nepsala, jako že jedete za babi nebo tak...Já tedy taky když mám problém utíkám za mámou, ale tedy většinou dostanu spíš vynadáno, než nějaké pochopení nebo naopak se pak nervuje i máma nespí a tak, ta to je pro mne snad ještě horší.

Tak to jsi chudák a že se k tomu máma takhle postavila, to je smutné.Tak to se ani s mladou nestýkají, viď?Děti dělají chyby, ale to přeci neznamená, že je máme odsoudit.Moc to nechápu.

No, máš to opravdu těžké, ale nesmíš to vzdát.Jste na to tři a máš pro koho bojovat.

Já bych to taky viděla ten sen Luluno tak, jak ho vykládá Evina.Není to jednoduché být na vše sama.

No, onu mou mámu nepochopil v životě moc nikdo.
Jen mě štve, že jsem si loni už říkala,že konečně vím, co je rodinné štěstí, i když ty začátky s Michalem budou těžké.V lese jsemsi teď četla Smsku z loňského roku, jak je rád, že jsem Pavlina maminka a maminka našeho dítěte, že mě má rád...a kde to všechno dneska je? Víš, neměla jsem tyhle věci vědět dopředu, fakt ne...To pak máš jen sklony se litovat.A místo, abych si užívala ten kratičký čas, kdy je malinká miminko, tak blbnu a přemýšlím nad každým slovem, každou větou.Všichni kolem ví, že se to už nespraví.I on to ví.Jen já to vědět nechci, nechci být zas s dítětem sama.A teď - mám dvě.

Já Ti rozumím, ale kvůli holkám i sobě prostě musíš zkusit být silná. Podle toho, co o něm říkáš já nevěřím, že on je tip pro rodinu, asi ho ta maminka moc rozmazlila, čert ví.Podívej se, co říkala Linda o tom svém, dřív se starala manželka s jeho maminkou a teď taky není připravený se starat.Prostě člověk je jednou nějaký a čas ani partner ho nezmění, on může milovat ale všechno je jen odtud potud. Je nakonec jedno, že je mu třicet nebo čtyřicet.

Třeba příklad u toho mého, jeho tatínek je rodinný tip, manžel je ze třech dětí a byly doby, kdy na tom byli hodně blbě finančně a neměli pomalu ani co do pusy a tatínek se nejdřív vždycky zeptal, jestli jedly děti a pak si teprve něco dal on sám. I teď kdy je manželovu bráchovy kolem čtyřiceti a skončil v nemocnici, nějak zkolaboval, tak ho tam tatínek chodil každý den navštěvovat a nosil mu tam banány a to je to dospělý chlap s vlastní rodinou. Prostě tím chci říct, že člověk v něčem vyrůstá a pak stejný model volí i u té své vlastní rodiny ať se péče, financí a všeho týče.A když to v něm není a on nemá zájem na sobě pracovat, tak bude pořád stejný. Ať bude s Tebou, Hankou, Blankou nebo Ankou. Možná na začátku budou slibi, muchlování a pak když přijde na lámání chleba, bude to zase ta stejná písnička.

Víš co tím chci říct, viď? Že nemá cenu plakat, protože on už jiný nebude, prostě to v něm asi není. Byl vychovaný tak, že se stará jen sám o sebe, o vlastní pohodlí, vlastní záliby.To na něm měla pracovat mamka, aby z něho udělala odpovědného a slušného člověka, Ty už nemáš šanci udělat nic.To je prostě asi tak, jako naše babička je zvyklá máchat hadr na podlahu v záchodě a nemůže za boha pochopit, proč je mi to odporné a jdu z toho vylítnout z kůže, protože ona to považuje za naprosto standardní a normální věc. Je to prostě jako v té písničce:starého psa novým kouskům nenaučíš. Já vím, řekneš starého, ale ve třiceti je pozdě někoho vychovávat, to už prostě ty svoje móresy má v sobě.Tys žádnou chybu ve vztahu neudělala, jedině, žes měla utíkat co nejdál, když jsi ho potkala.

Drž se, držím Ti palce a Tvým holkám taky.

Tak co holky, nic nového?? Já jdu zítra na triple test, tak doufám, že bude OK.

Tak držím palce! Nic nového, jen mě nějak přepadl splín, nic se mi nedaří, nic nevychází, zdá se, že můj život směřuje do tmy...

Tak já mám fajn životního partnera, hodnou a roztomilou holčičku, ale úzkostné stavy,které mi nedovolují v noci spát a radovat se ze života, takže on má prostě každý něco. A Ty mi rozhodně nepřijdeš jako holka, co se snadno vzdává. Myslím, že jsi velká bojovnice a navíc za chvíli na ten život budeš mít i spolubojovnici. A to dnes byl slunečný den, ale ta zima už je fakt dlouhá...

Luluno, copak se stalo?
Vždyť i práce Ti zůstane, nebo ne?

To jo, budu už od tohodle týdne dělat doma, ještě pár schůzek a pak vše přes computer. Musím změnit smlouvu atd, ale stejně mi to přijde hrozně líto. Jsem zvyklá na neustálou akci, asi se doma zblázním. sama se sebou. Nevím. Potřebuji lidi k životu. Když mi řekl, že na to přistupuje, ale že musíme změnit tu smlouvu a ať takhle pracuju už nyní, začala jsem před ním brečet. Jako dítě! On nechápal - no Rus - tvrďák, koukal na mě a vůbec nerozuměl, proč brečím. Najednou mi přišlo strašně líto, kolik toho ztrácím ze svého dosavadního života. Nejsem nějaký karierista, to bych neřekla, ale firmu jsem budovala 10 let a teprve poslední 2 roky mi šlape a já se bojím, že tímhle vše ztratím. Mám strach a nevěřím si. Cítím se tím těhotenstvím strašně oslabená - out..nedokážu to popsat.

Aha, no to je stejné, jak si připadám já při rozmluvě s tím mým.Nově včera narážka na to, jak jsem neschopná, protože nemám vlastní byt.A ten, vážené dámy, nemají jen naprostí neschopáci.
Nebojte, přežil to.
Tak jsem neschopná.
Čeho jsem schopná je - napsat do časopisu placený článek takový, že se v tom pozná.Tak mám asi touhu mu to dokázat.A to je pětikilo vydělané za hodinu!

Jinak - mně taky chybí lidi, jsem šťastná za net, někdy i za Michalovu matku, i když to jsou rady porady, že by mě z toho omyli.Ale aby Ti to fungovalo jsi už dokázala.V tom úplně nejhorším případě to prostě vybuduješ znovu.Vyprávěl mi to kamarád, který měl milionáře za kamaráda, dvakrát vydělal miliony, přišel o ně. Potřetí už to pro něj byla hra.A dokázal to.:-)

No..o milionech řeč být tedy rozhodně nemůže :-). Jenže tohle se mi nikdy nestávalo, že jsem takový srab a tak strašně si nevěřím. Včera jsem mu měla zavolat a já se bála, co uslyším! Že mi řekne: Nezlobte se, já si to vlastně rozmyslel a nechci už spolupracovat. Přitom vím, co jsem tam dokázala..Odhodlala jsem se k tomu za 2 hodiny strašného stresu. Příšerný..
Tak ty píšeš do časopisu? No vidíš, jak jsi šikovná! To je super nápad, přispívat někam přes net a mít za to peníze! Prozraď nám, kde se článek dočteme :-))).....

Ahoj, holky,
já Lulunu chápu, ono je v dnešní době tak složité podnikat. Já to vidím u nás, kolik firem a obchodů krachuje...Já nikdy moc nevydělávala, ale fakt je, že jsem peníze měla jen pro svou spotřebu a to teď nehrozí. Chybí mi lidi, když přijdu za holkami do práce, pořád se ptají, co děláš, co ten tvůj, pomáhá ti a tak a mě už nebaví dokola na to odpovídat...A až se do práce třeba vrátím, nebudu si s nimi mít už co říci a netěším se na kolotoč denní povinností, školka - práce - nákup - dítě domů - odpadky ven...Je to sice daleko, jenže na druhou stranu, uteče to...
Tak se držte, holky...Irčo, písni, jak ti dopadly výsledky...
Jé a zítra je mi 34 a Lenale má termín :o)...