Diskuse - Deprese v těhotenství

Irčo! Jsi skvělá! Máš řidičák i když máš úzkosti. Já ze strachu řidičák NEMÁM!!!Zato doktora na gyndě mám veselého optimistu pro kterého není nic problém.A cokoliv mě trápilo, vždycky tím optimismem zahnal.
Lindo - to jsem si říkala, jestli ses odvezla sama, jaks prve psala! Smekám. Já se být samostatná teprv učím ...Dnes se pustím do svíčkové, včera jsem byla s kočárem 10 km, chystám se v nejbližší době do bazénu a kamarádky muž mi prý hledá byt,ani jí to neřekl, až včera jeden našel, ale drahej.

Taky ten řidičák byl fakt porod, já si ho dělala až na vejšce a shodou okolností byl ten chlap taky děsný neurotik, pocházel odněkud z Bruntálu, kde měl autoškolu a po těch povodních o všechno přišel, zabalil to a šel do Prahy. Jenže začal dělat učitele a nebyl na ruch velkoměsta vůbec zvyklý a pořád mi za něco nadával. Pořád měl pocit, že mám pomalé reakce a tohle a tamto. Já chodila domu uřvaná, máma už na něj chtěla vlítnout, že za takový prachy aby mne ještě stresoval, že to dost přehání.Každopádně jsem ten řidičák udělala na poprvé a rozjezdila se až s manželem. Já potřebuju na všechno klid a když mám za p**elí někoho, kdo furt nadává a já navíc jsem pak vyklepaná, tak to stojí za hov..To je právě to, já potřebuju uklidnit a mít kliďase.

Jinak samostatný je v podstatě každý, když mu nic jiného nezbyde, tak tu sílu v sobě prostě najde. Ty máš dvě krásný holky a máš proč bojovat za vás za všechny. Teď jsem se nedávno koukala na Poštu pro Tebe a tam paní vychovala s těžkou rakovinou své tři vnučky, přičemž jedna nakonec na rakovinu umřela.Celá rodina toho raka má asi v sobě, ale paní prostě svojí nezměrnou vůlí tu nemoc stále poráží, protože žije pro ty své vnučky. Tomu se říká velká psychická síla a já před tím smekám.

Ještě jsem ok. Mám to za pět , tak snad už to vydržím. Já pořád řídím. Jezdím na gyndu skoro sto kilometrů, takže tam a zpatky. V úterý mě berou ¨, ve středu rodím, tak mi držte pěsti, Jen aby to na mě nepřišlo dřív. Ale jsem fakt už jak sud.A to pořád cvičím na crosstreneru.
JÁ KDYBYCH NECVIČILA, PŘIBRALA BYCH TAK 30 KG.
Dnes jdu na hokej, tak tam snad neporodím....

Já si stejně myslím, že by ten přirozený porod byl pro Tebe lepší, když jsi tak sportovní a neměla bys žádný řez a riziko, že Tě říznou vedle, já to totiž o té mé sousedce, co jí řízli do toho močáku vykládala známé a ta říkala, že to je prý normální, že jí řízli dokonce dvakrát vedle u Apolináře a ty krvavé vývody měla dva.To mi teda dejte pokoj. A já myslela, jak to bylo nepříjemné, že jsem nemohla dojít ani na ten záchod a já to zřejmě měla úplně v pohodě, ani jsem si nebyla vědoma za ty dary. Tak uvidím, jak to dopadne tentokrát, závidím, že už to budeš mít za sebou.

No tak já tedy řídím denně, do práce, z práce, teď jsem se vrátila z Prahy. Nevím, v čem je to tak nebezpečný? Jasně, že je tam riziko bouračky, třeba i někdo do vás. Ale nevím. To už bychom skutečně nemohly nic, jen lehnout a za 9 měsíců se vyvalit..

No, já si to myslím také. No jasně, ti lidi na silnici jsou jako cvoci. Já předtím s AD jezdila běžně a nebyl problém. Jenže když Ti to někdo takhle řekne.Já jsem taková ustrašená i tak a pak když mne někdo navíc ještě straší. Babča jedna.Nevím, proč se doktoři motají, do čeho nemají.

Musíš si na všechno udělat svůj úsudek a taky vědět, jak se v čem cítíš. Jestli se cítíš v pořádku, pak veškerá omezování jsou nesmysl. Tvé tělo si samo řekne, co můžeš a co ne.

No já bych to taky neposlouchala. Mně taky nic jiného nezbylo a týden před porodem mi známý taky říkal, že riskuju a já mu říkám, to mám jako třeba asi začít rodit někde v autobusu, ne...
My teď měli doma opět výměnu názorů, že jsem své polovičce změnila život, nic nemusel, je unavený, má náročnou práci. Doma ale nic nemusí. A všichni mu jeho život záviděli, šel si do hospody, nechal si uklidit, občas přišla nějaká baba. Teď kdybych odešla, tak mu nezbydou ani peníze, když musí platit hypotéku. Tak si tu zase brečím a lituji všeho, protože jsem všechno zkazila, ale hlavně 3 životy a nemůžu to vrátit zpět. Když odejdu, nebudu mít z čeho žít, od něj bych ani alimenty nežádala.

Ahoj, já se roztomile od milého doslechla, že je se mnou ze soucitu.:-) Jinak si dál shání kamínky do postroje na koně, seno...atd..Max. musel trošku řešit vyrážku malé tím, že mi radil, včera dostal papat, neřkl ani půl slova, kde byl...A já mu řekla v té slabé chvilce, když jsem přijela od kartářky, ať se mnou ještě měsíc vydrží v klidu ( myšleno bez hádek, abych se dostala do pohody a mohla aspoň spát, takže žádná řešení, nic...)a on už to odpočítává! Včera už mi to bylo fuk. Nehodlám nic dělat, stěhovat se, nic...Mám pár řešení, třeba můj bývalý byt je ještě volný, možná bych si o něj mohla napsat na byťák - jen myslím,že teď už vyjde draho, je tam neregulovaný nájem...Kamarádky manžel mi prý taky hledá byt....Ale já si počkám, jakým způsobem to Míša za měsíc ukončí.
Leda - Lindo nenajdem si něco někde na půli cesty a nepůjdem fakt bydlet spolu? Možná by to některé životy zachránilo.:-) Mužským by se ulevilo...

Teda Evino, že ho nepošleš do pr....Hale a všechno, co Ti říká bych si fakt natočila, nikdy nevíš, kdy se Ti to bude hodit, fakt. Já vím,asi se Ti to nezdá fér, ale vždyť nevíš, co a jak bude do budoucna.Jenže jsi mu měla taky říct, že si to měl rozmyslet ty svoje kváky dřív, než s Tebou spal bez ochrany a teď má dítě a je jeho povinností se starat a to i z hlediska zákona. Že je sice krásné, ty řeči o soucitu, ale jsou to jen řeči. Že by Ti spíš měl popřát upřímnou soustrast,že máš dítě s takovým volem jako je on.

Lindo, ten Tvůj asi nebude takový vůl jako ten Evin, přijde mi.Alespoň se k malé má.I když to je asi slabá útěcha, nevím.

Ale Michal se k ní taky má! Jeho táta je jako děti ani nechoval, on normálně chodí za ní každý večer, pochová ji, klidně ji přebalí! Já jen na ni nežárlím, to mě netrápí.Trápí mě jiné věci a tak si občas čtu o lidech, kteří třeba mají nemocné dítě, abych věděla, že jsem na tom ještě dobře.Krásné ráno!

Tak ale ta malá nemůže žít ve vzduchoprázdnu, že? Má taky maminku a sestru a ty taky musí z něčeho žít, logicky.Ty jí kojíš, tak se nemůžeš živit sama, to dá rozum, tak jako co máš jako dělat? Ale je to, jak se to říká, že podle toho jak to funguje v rodině partnera se dá ledacos usoudit, viď? To je jasné, že na malou nežárliš, vždyť Tvůj život a Tvoje štěstí je právě spojeno i s jejím štěstím. Když malá bude nemocná a nešťastná, tak ani Ty šťastná nebudeš. Já to taky tak vnímám. My jsme tady proto, abychom žily pro ty naše děti, stejně, jako naši rodiče žili pro nás. Tedy tak by to alespoň mělo být.

To je hrozné, já bych si o nemocných dětech nečetla ani náhodou, já bych to nějak nezvládala. To je noční můra, ale fakt takových dětí je moře. Ono i taková hyperaktivita nebo hypoaktivita dokáže udělat pěkný paskvil, mám právě jednu známou z netu a ta má jedno dítě tak a jedno onak a to je fakt děs. Jedno má ještě navíc nějaké tiky nebo co. No a doktoři na to předepisují antipsychotika a antidepresiva, pěkné svinstvo pro tak malé děti. Takže žádná sranda a to je lepší si fakt nečíst, já si to přečíst a pak příznaky pozoruju na malé a vůbec všude kolem.To víš, že je to dar mít zdravé děti, ale ty se taky musíš snažit být v pohodě.

Jenže moje máma, jak nebyla šťastná, tak já taky nebyla šťastná, to dítě to přeci vnímá. Ta máma je pro něj nejdůležitější člověk na světe, kór v tom kojeneckém věku. A nakonec říkáš, že se to přenáší i na tu 13ti letou. Jsou to Tvoje děti a ony to vnímají, všechno, jak se chováš, jak reaguješ, jestli jsi klidná nebo ve stresu, prostě úplně všechno. To je jako ten Tvůj hodně věcí napodobuje po otci, tak Tvoje holky budou žít hodně život podle Tebe, protože ony dostanou určitý vzor a model chování.

Já tedy doufám, že ta malá tak úplně po mne nebude, hlavně že bude větší kliďas... Ale já jsem po mámě tak na 90% možná i víc procent.

Ale já si nečtu popis těch nemocí, spíš to, jak si ty lidi s tím poradili.Víš, doma je to pro mě opravdu strašné, dokud čekám, jestli ten můj aspoň napíše nebo ne.On má zájmů dost.Chtěl by být aspoň kamarád, včera jsem byla naprosto v pohodě a klidu a on stejně kouká, jako kdyby se mu bůhvíco dělo.Tak se ho ptám - vypadáš divně, stalo se něco? A on na to nic.Ani slovo o tom, co dělal, kde byl.Já jsem chtěla být ta silná, hrdá, mlčenlivá a počkat, co se bude podle toho mého osudu dít.Ale...neumím to,jsem zas na prášky a tu starší jsem už seřvala.Měla k nám přijít na návštěvu kamarádka s dcerou a naše malá tady lítá a uklízí, jako by se bála, že padnou mezi dveřmi z toho bordelu, co tu je.To Tě jako mámu dost naštve.Dělám, ksakru, pro ně pro všechny, co můžu! Nikdo to nijak neocení.Ten rapl se mě včera ptal, za co má jít na maškarní ples, začal v kapse nosit kondomy a chce, abych si kontrolovala, že jsou v plném počtu.Nechala jsem to plavat.Kdyby chtěl být nevěrnej, tak prostě jednu krabičku nahradí jinou a je vymalováno.Včera jsem s tím fakt byla smířená.Ale dneska jsem zas jak na trní.Připadám si pořád jen zavřená doma. Navíc se kámoška neozývá, tak to vypadá na den ve třech.Ach jo.

Nazdárek, já dnes měla strašně živej sen: Zdálo se mi, že mám malou už na světě, byla nádherná, ale strašně těžká! Pořád jsem se o ní bála a na všechny jsem křičela, ať jsou potichu a když jsem jí chtěla vyndat z auta, tak jsem ji nemohla unést. Úplně mi padala z ruky..Nevíte, co to znamená? :-). Asi to budu mít těžký, co? Jinak jsem docela potěšená, že budu pokračovat v práci dál. Můj Rus za mnou v pátek přišel, že chce nadále pokračovat a abych zdárně porodila, tak teď budu pracovat hlavně z domova, to i nadále a po porodu se mám co nejdříve vrátit. Uf..tak alespoň toto je vyřešené..snad..