Diskuse - DEPRESE I. - nová diskuze

Jsem tady poprvé.Píši jen proto, abych dodal něco pozitivního.Mím dignostikovanou bipolární poruchu a jsem kvůli tomu v invalidním důchodu. A tu potvotu depresi dobře znám. Už přes pět až šest let. Teď naposled jsem se cítil tak dobře, že jsem si myslel, že to zvládnu bez prášků. Po dvou měsících jsem byl na dně.Takže tu zkušenost mám už za sebou a nikdy již sám nevynechám.NIKOMU TO NEDOPORUČUJI! Ale teď jsem na tom velmi dobře. Takže ten vzkaz - když je člověk v pr...a myslí si, že to už nejde dál (bohužel mívám sebevražedné tendence) je v tom i poselství - hůř už nemůže být a ze dna jde jen odraz nahoru. Když mám depresi, tak si ji poctivě ,,prožiji", netlačím na pilu. A protože mám okolo sebe prima lidi, pomáhají mi to období přežít.A pak už každý den třeba jen nepatrné drobnosti mi začínají dělat společníka,i někdy je dokážu i trochu prožívat a světýlko se začne z tunelu vynořovat.Takto mi to začalo fungovat. A není to z mé hlavy.Mám to z výborné knížky od Gwyneth Lewisové - Slunění v dešti (Veselá knížka o depresi).Když jsem v pohodě, snažím se hledat různé rozumy, náhledy a té mrše předcházet. A když tu je, pokud mi to hlava ještě bere, vnímám ji jako radu a připomenutí, že jsem zase udělal něco špatně. Vždycky bude líp, když chceme.A s tím je třeba pracovat, je-li člověku dobře. V těch mezidobích se sebou člověk něco může dělat. Při depresi - vydržet, zachumlat se, protrpět a pak zase hurá do ,,práce". Držím všem, kterým je teď momentálně blbě, palce a ahoj v dobách dalších, kdy zase bude líp.

Díky Drobku za všechny ..

Díky Drobku za všechny ..

Podobně to cítím a prožívám i já. Člověk musí bojovat i když je to někdy velice těžké.
Děkuju Drobku a přeju hodně síly!

...taky ti děkuju za pozitivní příspěvek :-))

Ahoj Lucko,

já do kina nechodím , mám doma 40 programů a nechce se mi dávat 200 kč za film který budu mít za chvilku na HBO...spíš chodím do přírody každý týden ....... na výlety, ty většinou končí pařbičkou s nějakým kamarádem ....taky chodím ráda plavat,do sauny, do malých divadel , do solné jeskyně a na výstavy ...nejradši mám Veletržák ......

Nevěřte tady těm blbcům, já jsem měla paranoiu před 15 lety , od té doby mám lék a jsem hraniční osobnost ,ale nevzdělaní blbci nechápu oč jde, tak melou nesmysly o blázinci...nevím, co bych tam dělala, v tomhle stavu by mě tam nevzali ...s tou jejich paranoïou jsem vychovala dvě dcery , které mají i školy.......což je u skutečného paranoika nemožné....
Prostě na netu je hodně primitivních lidí, kteří si rádi zaprudí ....dřív jsem tu psala normálně a hned za mnou přišly urážky, nebo psali za mě......už jsem na to zvyklá, jen ať si to užijou ......:):)

Psali lidé jen tu pravdu, že jsi v blázinci byla, nic víc a to pravda je, sama jsi to psala.
Paranoia je problém na celý život. Na Antipsychotikách píšeš, že psychické nemoci nezpůsobí nikdy výchova a prožitky, ale geny a dědičnost a že tvoje dcera zdědila autismus po rodině manžela a tobě tu nemoc zatajili. Je i tvoje paranoia dědičná ? ptáme se, protože si protiřečíš na diskuzích.
Poprvé jsi napsala normálně Lucce dnes, předtím nikdy - tvoje věc.
Jsou tady na diskuzi samí nevzdělaní blbci dle tebe nebo dva tři normální ? Pisatelé.

tak jestli ty máš jenom hraniční poruchu osobnosti, tak všichni paranoici...Halino, jsi ten největší cvok, kterého jsem kdy poznal, tak nemel nesmysly...ty jsi akorát zralá do blázince, tak se nedělej lepší než ve skutečnosti jsi...už jen z toho, jak každého napadáš lze usuzovat, že to nemáš v hlavě v pořádku....cvoku, padej do blázince a ne na diskuze

Malířko, nezkusíš si v klidu sednout s přítelem a tu věc probrat - jemu na Tobě záleží a probrat to by mohlo věc řešit. Zkusilas to už ?
Pojedu teprve domů - a hurá vařit.
Myslím na Tebe, písni, došly Ti obrázky ?
S láskou Romana.

Obrázky mi došly. Jsi opravdu kočka kočičí!!! Krásná, inteligentní, dobrá duše, co víc si můžeš přát!
O čem s ním mám mluvit?
Ani chodit jsem s ním nejdřív nechtěla, protože se mi zdálo, že víc pije... Pak jsem dostala radu, ať ho zachráním... Ale vím, že na tohle teda nemám.

Ahoj, třeba mi někdo poradí....
Jsem na mateřské dovolené s dvěma malými dětmi, doma jsem už 3roky. téměř nikam se nedostanu, jen procházky s dětmi, návštěvy u rodiny....Včera jsme byli s manželem v divadle, já myslela, že omdlím, stavy úzkosti, pocit, že jsem nejhnusnější na světě, že na mě všichni koukají, že mě pomlouvají.....Manžel je celkem vysoce postaven, představoval mě klientům, které ještě neznám, myslela jsem že to nepřežiju, určitě jsem se chovala jak blbec.
můžete mi někdo poradit, co se to se mnou stalo? Dříve jsem byla spíš sebevědomá :o((((
chodí se s tímhle k psychologovi, nebo jak to mám řešit, je mi do pláče.....

....., řekla bych, že jsi akorát na mateřské odvykla běžné kominuka ve styku s lidmi. Což je normální. Potřebuješ se jen "znovuotrkat". Pokud by se ti to nezdálo, objednej se k psychologovi a ten už ti odborně poradí. Ale já věřím a doufám, že to nic nebude.

malířko, děkuju...

malířko, děkuju...

Já koukám Jacku, že ty jsi chytřejší než psychiatři co??Copak jsi vystudoval??Myslím že patříš do blázice spíš ty, protože jsi psychopat, který hází diagnozama a vůbec ničemu nerozumí.... Pisatelé...kdepak si protiřečím, přesně cituj kde??Nebo si vymýšlíš .....?
Paranoia je nemoc na celý život ,ale pokud ti někdo dá léky, nemusíš o ní vůbec vědět........jsem na tom líp než tady holky, mě lék zabral a mám pokoj, zatímco ony i s léky padají do depky .....