Diskuse - Deprese

Mám dlouhotrvající deprese, asi si myslím. Jak človek pozná že jde už o depresi, která se musí léčit? Nebo je to jen stav dlouhého rozrušení?

Uvědomte si, že mnoho z nás má tendenci o depresi hovořit vždy, když nás něco rozčílí nebo zklame. To je samozřejmě zavádějící. Deprese je totiž stav mnohem obtížnější - stav, se kterým se postižený sám nevyrovná. Ono pověstné "to musím zvládnout sám", "to přemůžeš" tady prostě neplatí.
K léčbě depresí se používají dvě metody, které se mohou navzájem kombinovat. V první řadě jde o léky - antidepresiva. Ta jdou proti příčině depresí a normalizují fungování těch buněk mozkové tkáně, kde se deprese zjednodušeně řečeno tvoří a které jsou depresí poškozovány.
Nejnovější antidepresiva mají výhodu v tom, že jsou plně účinné většinou o něco dříve než ta starší.

S lehčí depresí, mám dobré zkušennosti s třesalkou

Deprese, jak jsem ji prožila před několika lety já, je to nejhorší, co mě v životě z chorob potkalo. Začíná to smutkem, tísní, pak už vůbec nic člověka nebaví, na nic se netěší a přidávají se postupně další symptomy, jako např, že hubnete, přestane vás poslouchat tělo, nohy, ruce, jste jako mátoha, slabá, smutek a strašný duševní neklid a cosi, co nejde ani pojmenovat, to ve vás je stále. Nejhorší je a to zdůrazňuji, když Vám ostatní řeknou, že se musíte vzchopit a vzpamatovat se - v mém případě, že mám děti. To člověk sám velice dobře ví, ale vůbec nic proti tomu bez pomoci druhého člověka neuděláte. Je to jako přibíjet hřebíčky do rakce. Jedině pomoc rodiny, lékař a antidepresiva. Věřte, že pokud si nenecháte pomoci, odsoudíte se k sebezničení. Zase bude na světě hezky, ikdyž člověk už musí stále něco polykat, ráda se ta mrcha vrací, ale už jste pak poučena, takže už hned hledáte pomoc. Nesnáším řeči kolem: mám depku. Blbost,jsem na to velmi alergická. Kdo měl někdy skutečnou depresi, tak mi dá za pravdu a ostatním radím, aby sï s tím slovíčkařením vůbec nezahrávali. Přeju Vám hodně síly.

Opravdu ale na tu nejlehčí formu, jinak ta třezalka ani v čaji ani v dražé nezabere. Na depresi prostě antidepresiva od lékaře a ta úleva je takové štěstí pro člověka, že to pochopí jen ten, kdo to prožil. Také lék Lexaurin mi hodně pomohl, ale s ním opatrně, po čase se může vytvořit návyk, ale zabírá velmi rychle.

Ja som brala Lexaurin spolu s Prozacom asi 2-2 1/2 roka. Potom mi lekár postupne vysadzoval Prozac a Lexaurin som mala brať podľa potreby. Dlho som mala pokoj, pokiaľ som sa nepresťahovala do iného mesta a do iného zamestnania. Ale nejako som si to vôbec neuvedomovala. V týchto dňoch som začala byť depresívna, kde sa pridružili aj panické ataky. Vôbec nie som schopná ísť autobusom do práce, sama do mesta a najhoršie na tom je, keď ide manžel do nočnej a ja mám ostať sama dobre. Je to nazbláznenie. Bola som nútená vyhľadať lekárku v mieste terajšieho bydliska, ktorá mi naordinovala Seroxat a Xanax. Lexaurin mi nechcela v žiadnom prípade predpísať, aj keď som je povedala, že mi po ňom je lepšie. Lexaurin je veľmi návykový a potrebujem si od neho odvyknúť. Beriem Seroxat a Xanax asi 10 dní a myslím si, že sa cítim ešte horšie, ako predtým. Tie ataky sú najhoršie. Búšenie srdca, potenie, trac, tŕpnutie prstov na rukách, okolo pier a pocit, že sa mi už ide niečo stať. To je všetko

To ti teda naozaj dám za pravdu. Ja to prežívam teraz. Dokonca ani môj muž nemôže pochopiť, ako to je. Stále ma niekam volá, na bicykel, na prechádzku, no ja som najšťastnejšia, že môžem zostať doma a nikam neísť. Je to hrozné. Hodne zdravia

Milá Sindo,
i já v tomto předvánočním čase přeji hodně a hodně sil ke zvládání všeho, co zažíváte. Možná jsem ještě měla napsat, že navždy už je člověk na tenkém ledě. Nemoc se dokáže zase vrátit, ale už vím, že nesmím na nic čekat.

Viem co depresia, neviem si s nou poradit,svet je pre mna cierny, nic ma netesi, su chvile, ked sa neviem ani hybat. Bola som plna zivota, dnes sa skryvam pred ludmi, najradsej som sama.Stracam priatelov,niekedy mi drncali telefony od skoreho rana, dnes uz ani nikomu nechybam.Trva to asi rok a ja sa uz ani nespoznavam, len s tym neviem nic urobit.

Viem co depresia, neviem si s nou poradit,svet je pre mna cierny, nic ma netesi, su chvile, ked sa neviem ani hybat. Bola som plna zivota, dnes sa skryvam pred ludmi, najradsej som sama.Stracam priatelov,niekedy mi drncali telefony od skoreho rana, dnes uz ani nikomu nechybam.Trva to asi rok a ja sa uz ani nespoznavam, len s tym neviem nic urobit.

Ahoj Leni, s depresí mám zkušenost.Jestli se cítíš unavená, máš stavy plačtivosti,nechutenství a nebo naopak se přejídáš, nemůžeš spát i když jsi unavená.Nic tě nebaví z ničeho nemáš radost, tak neváhej a navštit psychiatra.Deprese je nemoc jako každá jiná.Dostaneš prášky na uvolňování serotinu v mozku aby ti zase začal fungovat tak jak má a budeš v pohodě. Věř mi, mám to za sebou. Přeju hodně zdaru a odvahy. Drž se!

Take jsem kdysi davno trpel depresi. Bylo to ale z duvodu ztraty prace. Muj doktor me doporucil PROZAC. Ja jsem ho ale prestal pouzivat, protoze ten jenom lidi "oblbne". Muzete ho pouzivat jen kdyz nepracujete. Kdyz delate nejakou fysickou praci, tak je docela nebezpecny. Muze se i "tocit" hlava.

Objevilo se mi buseni srdce, vnitrni neklid, tres rukou.
Jsem student, letos maturuji, ale zadne problemy s nicim nemam.
ZAtim mne posilaji na vysetreni,aby vyloucili nejake fyzicke problemy. Sam si myslim, ale ze se jedna spise o psychicke problemy. Dostal jsem Lexaurin, po jeho aplikaci jsem klidnejsi.

Kazdopadne se v nejblizsi dobe obratim na soukromeho znameho psychiatra, protoze si myslim, ze ten by mi mohl pomoci spise.
Cetl jsem neco o nedostatku serotoninu. docetl jsem se, ze jeho nedostatek vznika i absenci koureni. Nekourim dva mesice....je to i mozna z jednich pricin?
Jsem mlady a nechci do konce zivota brat nejake prasky na uklidneni. Mohla by mi treba pomoci nejaka cviceni, nebo neco podobneho?
MAte nekdo vlastni zkusenosti?

U tebe Michale může jit o psychickou zátěž, strach o nezvládnutí situace.
V každém případě je vhodné navštívit odborníka a nic nezanedbat.
Psychické vypětí lze zmírnit i homeopatii, která nás nezahltí chemii.

Tak nevím jak mám postupovat dál. Asi před čtyřmi lety jsem se léčil s depresema a bral Lexaurin a Seroxat. Pak už to bylo v pohodě až do nedávna, kdy asi před třemi měsíci mi začolo bušit srdce (cca 1 za týden), v těle pociťuji mírnou nervozitu a mravenčení v rukách. Den kdy to začalo opět bušit jsem šel k lékaři a ten mne hned poslal na kardiologii. Tam mi řekili, že to není normální, když mám 140 buchů za minutu a hned mi dali Warfarin proti srážlivosti krve. I když jsem stále opakoval, že to bude od stresů, nikdo mne neposlouchal. Takže teď mám řidší krev, ale srdce buší dál a nervozita taky přetrvává.