Diskuse - ANTIDEPRESIVA V TĚHOTENSTVÍ

reni,a nemůžou ty léky při kojení nějak mimčo poškodit?Beru citalon 20mg,doufam že později až mi bude líp to snížím na půlku ale prý to jsou nejšetrnější léky a celkem slaby.Před těma dvěma lety mi pomohly ale to jsem nebyla těhotná jak ted..Dneska mi doktorka psych.řekla že v americe bere už 13procent těhotných antidepresiva,u nás je to zatím jen 1procento..Ale stejne,pořád taková obava aby bylo mimčo v pořádku když to musím brát v tehu a pak i při kojení...

neboj se těch léků,oni si nemůžou dovolit dát ti něco,co by poškodilo miminko.Jasně,že lepší je to bez léků,ale když to jinak nejde,tak se prostě nedá nic dělat.

Sarko doktor sice nejsem,ale ctu tady clanky od holek,ktere kojily i s leky.To si porad s doktorem jestli te necha kojit nebo ti necha zastavit laktaci,ale leky nevysazuj pokud nebudes pripravena a psichiatr nedoporuci.Vim,ze po porodu je to velky naval hormonu a i holkam co nemely v zivote problemy dostanou deprese.

Třeba se mnou teď už asi nehýbou hormony, ale zdá se mi, že na mne má negativní vliv hodně ta sociální izolace, že z toho mi hrabe. Všechny dny splývají a člověk má spoustu času myslet na kraviny.

Jsem zvědavá Irčo jak ti bude až paroxetin zabere,já jsem na něm celkem spokojená,i když mívám taky dny naprd,ale léky mě vždycky s toho vytáhnou,já beru ráno 1tbl remoodu,v poledne 1tbl remoodu a večer 2/3 trittica,myslím si,že se mi furt ještě tělo rovná po tom kojení a taky,že jsem přestala kojit ze dne na den,tak to mě taky mrzí.Já teda můžu přidat moji zkušenost z těhoteství,celé těhu s lékama a bylo mi v těhu vždy fajn,kolikrát jsem si i říkala,že bych snad nic nemusela brát,ale riskovat vysazení v těhu to jsem nechtěla,mám 2děti odnošené na AD a radím-radši těhu s léky než bez léků a na dně.Holky je to boj na dlouhou trat,já beru léky už pomalu 11rokem a už doživotně,kdykoli mi je dr zkoušel vysadit,tak jsem se sypala.Pro mě byli těhotenství v pohodě a jak zde píše Irča,i mě bylo v těhu lépe.

Jsem taky zvědavá, jak a co bude. Teď je to hodně na prd, úzkostné stavy jako prase. Jenže jsem asi přišla na to, co za tím reálně je a je to ta sociální izolace na mateřské plus nulová možnost se odventilovat. Může být, co, Janizno? Manžel v práci a malý mi nedá chvilku klidu, chce, abych se mu věnovala, ale já bych ten ventil nějaký asi dost potřebovala.

ahoj holky Irčo a Janizno
tak jsem na tom stejně jako vy, čekám třetí mimčo, jsem v šestém měsíci těhu a andidepresiva beru taky dlouho vše začalo po prvním porodu dcery, při druhém těhu se mi podařilo AD vysadit ale teď už ne, beru celé těhu paroxetin, holky kolik jste ho brali??

Lúco,já brala ve druhém těhu 1tbl denně a ve třetím těhu 2tbl denně.

Irčo,to asi může tak být jestli to tak cítíš.Věřím,že ti paroxetin pomůže,jestli ti už vyhovoval předtím.Já brala na úplném počátku depresí AD jarsin,ale byli naprd a navíc je tam problém v létě v sluníčku,takže pak mi byl napsán remood a na samém začátku mi dělal taky zle,cítila jsem se pod psa,zle od žaludku mi bylo,říkala jsem tenkrát doktorovi,že to asi nebudu moc brát,že mi dělá strašně zle,dr mi tenkrát řekl,že mám vydržet,že nejdřív člověk zažívá ty hnusný účinky léku,měl pravdu,já se během 3týdnů srovnala a jsem na něm spokojená,občas teda výkyvy,ale vždy mě léky vytáhly.

Irčo já bych podle dr měla být těhotná furt,protože mě bylo fakt fajn,ale to nejde,po druhém porodu jsem se teda taky psychicky necítila dobře,ale jak se tělo rovnalo a taky to,že beru léky bez přestávky,tak mě vytáhly.Po třetím porodu mi bylo fajn,sklouzla jsem zas až s problémama kolem žlučníku,ale díky lékům jsem se taky srovnala.

Díky, Jani, já jak se v tom pořád hrabu a chodím na všelijaký možný i nemožný diskuse, tak mi je pak akorát hůř a hůř, ono pak totiž člověk narazí na různé věci a lidi, co jsou na tom akorát hůř a pak se v tom člověk zase hrabe.

ahojky holky já beru tabletu sertralinu 50mg a můžu říct taky tři dny se necítím ok. Ale asi taky ty hormony pracujou nemůžu vše svádět na nervy. A jak se blíží porod, tak to mi taky leze do hlavy asi se začínám bát, ale je to přirozený. Jenže se bojím, aby mi tam nebylo zle, poprvý v nemocnici nemám ráda to prostředí a sama bez všech. Doufám jen, že jsou to jen mý depresivní myšlenky a realita bude jiná a budu se radovat z miminka. Už jsem ve 34plus 3 sakra rychle se to blíží.A jak říkáš Irčo nic nečti, já jsem to samý někde něco přečtu, tak mám z toho taky hlavu

Ahojky holky. Dneska noc hrozná plná úzkosti. Irčo co myslíš mám počkat jestli to přejde a nebo navýšit léky bojím se aby se mi to zase nevrátilo. třeba je to jen přechodný,ale je to hnus bojim bojim. A to ty léky beru od poloviny září asi. možná zmatkuju já nevim

Ahoj holky,jsem tak ráda že tahle diskuse existuje,že je komu se svěřit a sílu mi dává že v tom nejsu sama.Doma když řeknu o mýs stavech tak to nechápou,koukaj na mě jak na blázna,i manžel to prostě nechápe a jen kroutí hlavou a to mě štve.Já mám zas dneska blbou,už od rána se zas chvěju,tak tak jsem odvedla malého do školky,taková úzkost a to mi bylo včera už celkem fajn,citalon jsem začla brát na štědrý den tak si tak říkám že už by to melo zabírat..Je to takový jak na houpačce dva dny jsem už v poho a pak zas jako když vás praští.To mi ještě do toho začalo cukat víčko na oku už si připadám jak kdybych měla tiky,doktorka říkala že je to únava organismu že mám pít magnesko,měl ste to někdo?Jinak přeju hodně síly pro dnešek.

Šárko já jsem taky jen houpačce, ale musím teda říct, že mi bylo líp taky se malinko chvěju a ta úzkost odporná.,Třeba je to ik tím počasím či co já už nevím. Alle u mě to asi vyvolala samota přítel šel po prvý do práce. To je blbý když tě nikdo nechápe to já mám oporu ze všech stran jak v přítelovi a tak v rodině i v kamarádce. Protože jak říkám kdo nezažije těžko chápe.