Diskuse - ANTIDEPRESIVA V TĚHOTENSTVÍ

Medunko, pokud budeš volat do těch Bohnic, napiš sem, jak jsi dopadla! Držím palce! Neboj se, určitě bude všechno v pořádku, taky zastávám názor, že je lepší brát léky, než se zmítat v těch nepříjemných psychických stavech (myslím si, že to musí miminku škodit mnohem víc). Od spousty lékařů jsem slyšela, že v těhotenství škodí pouze pár léků na rakovinu a léky na epilepsii...

Ahoj holky,tuhle diskuzi jsem přečetla celou za jedno dopoledne.Už dříve jsem trpěla na na bušení srdce,tlak na hrudi,motání hlavy a td.Vše bylo vždy v pořádku u lékařů.Nakonec jsem zjistila že tohle všechno dělá psychika.Ale co chci napsat,mám tří letého chlapečka,když jsem ho čekala bylo vše v pořádku i mé stavy jsem uplně vymazala z hlavy,bylo to prostě super těhotenství.Těď jsem ve 20tt a čekám holčičku.Hned na začátku těhotenství se mě vše začalo vracet,opět u doktorů vše v pořádku.Teď je to,ale čím dál tím horší mám hrozné deprese,strach,ůzkost.Někdy mám pocit že to snad nejsem ani já.Mám strach být sama doma jen s malým,protože se bojím že omdlím a on tady bude stát sám a plakat dokud nedojede manžel z práce.Už ráno se budím se strachem a ůzkostí jak ten den zas zvládnu.Nikdy jsem AD nebrala a pořád si říkám že to musím zvládnout bez nich,že je to jen v hlavě.Jsem totiž hrozná a k psychiatrovi se nemůžu dokopat.Někdy je to lepší a pak je den zas nanic.Doufám že až malou porodím tak to přejde,nikdy to nebylo tak hrozné jako teď.Jen chci říct že mě tyhle stránky a vaše zkušenosti a názory hodně pomohly k lepší náladě,aspoň dnes.Všem přeji krásné a sluné dny bez depresí.

Elleno,to co popisuješ je mi hodně blízké.Abych ti to přiblížila.Já AD brala před i v těhotenství,do sedmého měsíce,(léčím se na úzkostné stavy a Panickou poruchu)pak jsem vysadila na radu lékaře.Dnes mám 17ti měsíční holčinu,zdravou,krásnou,šikovnou.Ale.....dva tři měsíce po porodu,přišel onen strach co bude s malou,když ted omdlím.Nejhorší byly rána ,když přítel odešel do práce a starší dcera do školy.Rozjeli se úzkosti,strach ,obava,závratě a píchání na hrudi.Stále jsem sledovala hodiny ,kolik času zbývá než se někdo vrátí domu.Kdo nezažíl ,nepochopí.Dnes Ad beru už skoro 14 měsíců.Jsou horší dny ,netvrdím,že je to 100% pryč,ale je to lepší.Když ten pocit ohrožení příjde,obléknu malou a snažím se jít mezi lidi,přijít na jiné myšlenky,někdy to jde,jindy ne.
Držím pěstičky ať to všechno zvládneš,protože jak píšeš ,opravdu to je jen v těch našich hlavách.Ahoj a určitě se písni jak jsi na tom.

Ahoj Rendo,jsem moc ráda že jsi napsala a hlavně svoje zkušenosti zas jsem viděla sebe,přesně v té situaci jak píšeš je ráno manžel odešel do práce malej spí a mě už se začínají třepat ruce.Mobil musím mít blízko sebe,ale stejnak si vždycky říkám že bych to nestihla zavolat.Teď mě do toho začala hrozně bolet noha,nevím jestli to k tomu patří,dříve jsem ji měla operovanou.A tak jsem si hned usmyslela že,když mě bolí noha a těžko se mi dýchá tak určitě dostanu plicní trombozu a umřu.Koukám na syna a brečím co s ním bude že tady bude bez mámy,ikdyž manžel je užasnej.O miminku v břiše ani nemluvím!!! Jsem hrozná já to vím,ale jak říkáš kdo nezažil ten nepochopí.Navíc bydlím na vesnici,jsem tady sama nikoho tady nemám,když manžel odjede.Rodiče a kamarádky bydlí 50km od nás,šla jsem za manželem.Takže pocit že celej den nikde nikdo je taky strašnej!!! Už sama sebe uplně nesnáším za ty moje stavy,ale nejde to jen tak překonat.Jsi moc hodná že jsi napsala zas vidím že v tom nejsem sama,DĚKUJI :-)

jen pro info: na radu jedné dobré dušičky jsem se spojila telefonicky s panem doktorem Čermákem z Bohnické léčebny, který se přímo specializuje na AD těhotenství a při kojení.
Byl velice ochotný a nabídl mi, že mohu přijet hned druhý den, že mě vezme.
Konzultoval jsem své úzkostné stavy a popsala svou diagnózu. Řekl, že by se to nadále zhoršovalo a napsal mi ASENTRU. Je to něco podobného jako ZOLOFT s tím, že s tímto lékem se dá i kojit.Vysvětlil mi, že je spousta studií, které prokázaly, že AD v těhotenství neškodí a pokud jsou nasazena ve II trimestru nemusím mít už vůbec strach.
Moje stavy už byly opravdu neudržitelné a z vlastní zkušenosti vím, že by to šlo stále dál. Pro ty co váhají zda vyhledat odbornou pomoc i v těhotenství napíšu stavy při kterých by se to mělo řešit. Já měla už měsíc bušení srdce, pocení, chvilku zima a chvilku horko, třes, neklid, pocit přidušení, motání hlavy, mravenčení v končetinách, slabost, pocity na omdlení, strach z toho co se stane, otupělost, zmatenost, pocit žití mimo realitu.
Samozřejmě jsem nechtěla žádné léky. Snažila jsem se měsíc to překonat, ale už to fakt nešlo a věděla jsem, že pro miminko je daleko horší že prožívá úzkost se mnou.
Uvidím, jak rychle mi zaberou léky a zda mi vůbec budou vyhovovat. Měla jsem před těhotenstvím cipralex a ten vím, že mi fungoval a zabral tak po 14 dnech. Pokud mi tento lék nebude stačit, jsem domluvená že mi napíší cipralex a po porodu nebudu kojit.
Doktor mi říkal, že pokud úzkostí trpím nyní, že po porodu by to bylo ještě horší. Že je fakt potřeba to řešit. Abych byla na porod v pohodě a nechytil mě při něm panický záchvat.
Tak asi tak.

Medunce: mám ohromnou radost! Díky, že´s napsala! Doufám, že ti léky zaberou a že už si budeš to těhotenství jen užívat :-)

Ani, děkuju moc. Taky doufám, že lék zaberou brzy a budu zase normálně fungovat. Takhle to fakt už nešlo.
Samozřejmě mám výčitky kvůli miminku, každý den si říkám, jakou to má chudák matku. Na druhou stranu zase i pan doktor říkal, že je lepší máma bez záchvatů paniky a úzkostných stavů než máma sice bez léků, ale na dně. To to dítě poškozuje mnohem víc. :-)

Ahoj Medunko, jsem ráda, že jsi sem napsala. Já taky užívám AD v těhu a už jsem se s tím nějak smířila, ale trochu jsi mne, přiznám se, rozhodila tím, že píšeš, že by se s Cipralexem kojit nemělo.Já tedy minule kojila s Paroxetinem, to už jsem tu někde psala, a malá se zdála v pohodě a i dnes je to veselá zdravá holka, vůbec nemarodí, zdá se, že je pohodářka. Musím se tedy zeptat dok, jak to tedy je a to zevrubně. Doktoři tohle ale neradi slyší, když jim pacienti kecají do léčby, co?Nevíš, proč by ten Cipralex měl při kojení vadit??

Irčo ohledně toho cipralexu mi doktor říkal, že patří do 3 generace AD. Což je úplně ta nejnovější. Pokud se prý užívá v těhotenství a to zejména v II trimestru tak nevadí, ale nemají žádné pořádné studije, protože je to celkem nový lék nevědí, co udělá při kojení. U té asentry, která se používá již více jak 10 let ty studie mají. Ono v těhotenství se vstřebává k dítěti jen nepatrné množství léku. Dost to prý filtruje placenta, ale při kojení se dostává do mléka poměrně velká dávka. A tak nechtějí dávat léky, které nejsou pořádně prozkoumané ohledně jejich účinků na dítě. Aby pak při jejich vysazení, nedocházelo k abstinenčním příznakům. Ale spousta žen které užívaly cipralex a s ním i kojily, nepozorovalo žádné dopady na děti. Řekla bych, že se lékaři kryjí, když by náhodou něco.

Ahoj já brala celé těhotenství Asentru a hned po porodu mi byla zastavena laktace a doporučeno v žádném případě nekojit takže nekojím a jsem ráda,že jsem nevysadila před porodem,protože po porodu se mi úzkosti vrátily takže jsem zvedla dávku a dávám se do kupy.Toť má zkušenost.

Takže v podstatě oni neví, je mi to jasné.Jeden říká to a druhý to. Já kojila s Paroxetinem a žádné vedlejší účinky, abstinenční a podobně nebyly. Takže je to evidentně babo raď a asi to rozhodnutí bude nakonec na mně, docela odpovědnost, co?

Já bych kojit chtěla. A to co řeknou porodníci, gynekologové bych ani tak nebrala jako směrodatné. Nejsou specialisté v daném oboru, neznají výsledky testů a nezajímá je to. Pokud mi psych. řekne, že kojení s asentrou je bezpečné, kojit budu. Proto jsem ho taky vyhledala, aby mi dal lék, který nebude vadit při kojení. Sám mi řekl, že je to méně škodlivé než když matka kouří či pije. To se do mléka taky vstřebává a nikdy jsem u těchto matek neviděla, že by jejich děti měly závislost na nikotinu a že jich mám v okolí dost. Když by mi psych. řekl nekojit, nekojila bych. To je jasný.

Mě taky psych.řekl,že kojit můžu že je to bezpečné,ale dětská doktorka mi to rozmluvila,že by měla strach aby to nezanechalo na malým nějaký následky který se projeví až třeba v 5 letech tak jsem ji radši poslechla pro mě to kojení není až tak důležitý takže jsem to nějak neřešila,ale je fakt že kdyby mi možná nezastavovali tu laktaci tak mi bylo dobře,protože jak se potlačoval nějaký ten hormon tak se vrátily ty úzkosti,ale hlavně že je malej v poho to je důležitý né holky?

Já to dětské rozhodně říkat nebudu, máme takovou starou babi a pochybuju, že o tom něco ví. Poradím se s psychiatričkou a uvidím. Na malé se to nijak nepodepsalo, akorát do dneška, ťuky,ťuk nebyla nemocná a to podle mne je díky kojení a troubit to do světa nehodlám.Není to příjemné to někomu vykládat, znáte to.

Elleno, napiš jak na tom jsi a jak to zvládáš.