Diskuse - ANTIDEPRESIVA V TĚHOTENSTVÍ

aojky my dobrý už zkoušíme i druý tak uvidíme kdy se zadaří a jak zvládáš dva prcky? malá mi polila notas a blbnou my písmenka tak se omlouvám za cyby

Ahoj Karen, ty jo, to to utíká, malé už budou dva roky, tý jo. Ale nestresuj se s tím kojením, já kojila i s antidepresivy, obě děti, jsou trochu úzkostné po mně, hlavně malá, ale myslím, že to tedy těmi léky nebude, spíš povaha, řekla bych. Ovšem ty řezy mi teď dělají neplechu, čekali jsme třetí a byl tam nějaký problém, nejspíš genetická vada miminka, přišli jsme o malé v 17. týdnu, pro to to ale nepíšu, jde o to, že jak jsem měla problémy, ultrazvukovali mne pořád a zjistili, že mám nějakou vadu v místě předchozích řezů...Takže někdo lituje, že nekojil a někdo že nerodil normálně, já si teda ani vybrat nemohla, u malé špatné monitory a malý byl macek...No,ale každému z nás byly nějak karty rozdány a co...Děti budou v pohodě i bez kojení...

Tak mne to vzalo jako anonym, ale známe se tady z předchozí diskuse, Irča...

Tak mne to vzalo jako anonym, ale známe se tady z předchozí diskuse, Irča...

!!!

A co Torecan? Já ho dostala na nevolnosti...Jinak doporučuju se svěřit do rukou lékařů, mohou tě hospitalizovat a nasadit kapačky mám příb**nou a tu hospitalizovali a pomohlo, to by mohlo být dost rozumné...Ale nenechala bych to...

Ale pokud jsi byla stabilizovaná, fakt jsi vysazovat neměla! To si člověk nemůže ordinovat sám! Honem, oběhni doktory a nenechávej to!!Nenechávej nic náhodě nebo samoléčbě, ti doktoři jsou tu pro Tebe a Tvoje miminko!!

Jee aojky Irčo jak semáš to mám radost, že jsi se ozvala.To mě moc mrzí, že jste přišli o mimi, ale máš dvě zdraví dětičky a to je to největší štěstí. Já rodila, taky císařem pro nepostupující porod.Druhý se nám zatím nedaří, ale zkoušíme to krátce. Jinak irčo mě by nevadilo kojit s leky já se spíš bojím, aby se mi to nerozjelo i přes léky u malý mi zastavovali laktaci 4 den bylo tam teda více důvodů proč jsem to neustrála. A co ty jak se cítíš? Anonyme nasad zpet leky a cekej až zaberou já vím, že je to šílený, ale vydrž bude líp nevolnosti by měli po prvním trimestru odeznít . neboj kmarádka zhhubla skoro 7 kilo. a mimi v pořádku a ani nebyla ospitalizována. Už jen to, že jsi přestala kouřit jsi šikula a máš silnou vuli, kterou musíš využít i teď v tom uporným čekání na lepší časy .omlouvám se z cyby blbne mi klavesnice

DD:

Jinak, stabilizovaná jsem stejně nebyla. Šlo mi o to vydržet aspoň pár těch úvodních týdnů tak, aby na dítě toho působilo aspoň zpočátku co nejméně.

Kity, držím palce. Hlavně asi trochu najíst se potřebuješ, ale asi by doktoři poznali, kdyby to chtělo kapačky, ne? Oni přeci si v těhle věcech dokáží poradit, ne? Dnes má lidí problémy s psychikou, kamarádka mi dokonce vykládala o známe a ta po obou porodech musela být pár měsíců hospitalizována, aby se dala psychicky do pořádku, ale prý se zadařilo. No, je spoustu lidí, co musí brát léky. Já třeba teď beru Trittico, ostatní antidepresiva mne normálně zúzkostňovala, ale to totálně příšerným způsobem. Já mám hlavně dost problémy se spánkem a říkají, že to Trittico právě je na spaní dobré...Jo a navíc mi nedělalo to, co dělají ta antidepresiva, ten šílený nástup, ty stavy deprese a úzkosti a nespavosti. Normálně tvrdím, že já jsem pořádně co je deprese poznala až s braním antidepresiv. Úzkostná jsem byla už snad od plínek, ale tuhletu příšernou hrůzu jsem fakt nezažila... Já to kojit nekojit moc neřešila, doktorka mi dala zelenou a dál jsem nějak nepřemýšlela.Úzkostní lidé nemají moc přemýšlet a hlavně si číst o věcech...Nijak jim to nepomůže, jen to stav zhorší. U nás tlačí do kojení a třeba Anglii snad nekojí nikdo a taky žijí. Bych to nějak dramaticky neřešila. Jo, u mne to bylo dobré s úzkostmi teď, ale děsí mne návrat do práce, nesnáším změny a to tak že totálně. Já bych prostě chtěla žít v jedněch kolejích celý život. Pro mne je jakákoliv změna děsný stres!

Já myslím, že všichni úzkostní lidé mají problém s nespavostí... Asi to je normálka, kdyby přešly úzkosti, přejde i nespavost...Raději bych ale nerozebírala, co komu je, protože vím, že pak se v tom s oblibou patlám a nic z toho...Lidí, co mají problémy je hromada a člověk bohužel čím dál tím víc slyší i o léčebnách a hospitalizacích u těchto problémech. Je pravda, že nakonec jediné, co pomůže je, že si člověk musí pomoci sám. Je to v jeho hlavě. To, že si bude odpírat život, který normální lidé žijí, ať už je to manželství, rodina nebo se rozhodne nechodit do práce, to nikomu nepomůže. Já myslím, že doktoři neměli pravdu a Tys udělala dobře, že ses o to dítě pokusila. Ono je v tom děcku i mnoho naděje. Psala tu i někde holka, která zbytek těhu holt strávila v léčebně pod dohledem a porodila krásné zdravé miminko...Takže hlavu vzhůru. Chci se zeptat, jaké léky na to spaní bereš a to je bereš i nyní? Ptám se jen tak, nemá to žádný úmysl, jen mne to zajímá...A taky jsem slyšela, že ty prášky tedy nejen že jsou návykové, ale že i časem ztrácí účinnost, nemáš tu zkušenost??

Holky, ale já sem nebudu moci chodit. Ráda jsem si s Váma pokecala, ale jak čtu o těch problémech Kity, já to normálně nedávám. Já normálně jednu dobu byla denně nas těhle diskusích a ono mne to málem do té léčebny dovedlo, fakt nekecám, asi to zní směšně. Jak mám ale tuhle úzkostnou poruchu, tak si třeba přiklad přečtu o rakovině a hned mám všechny symptomy nebo o nespavosti a hned nespím nebo o Bartošové a už si představuju, jak páchám sebevraždu. Prostě nic naplat, jsem na hlavu...

Holky, ale já sem nebudu moci chodit. Ráda jsem si s Váma pokecala, ale jak čtu o těch problémech Kity, já to normálně nedávám. Já normálně jednu dobu byla denně nas těhle diskusích a ono mne to málem do té léčebny dovedlo, fakt nekecám, asi to zní směšně. Jak mám ale tuhle úzkostnou poruchu, tak si třeba přiklad přečtu o rakovině a hned mám všechny symptomy nebo o nespavosti a hned nespím nebo o Bartošové a už si představuju, jak páchám sebevraždu. Prostě nic naplat, jsem na hlavu...

Na nespavost mi pomáhá quetiapin, patří mezi antipsychotika, má i sedativní účinky, zklidňuje a návykový není, proto mi ho napsali. Beru ho už pár let, když mi bylo dřív líp, stačilo mi i 25 mg, teď jsem "jenom" na stovce. Je to dobrý lék, hodně ho teď v léčebnách píšou, co jsem tak viděla. Díky za podporu, Irčo. Jsem na sebe zvědavá, naděje v tom je veliká, to jsi napsala moc hezky. Nečekám ale zázraky.