Diskuse - rakovina slinivky břišní

A to je, Formole, ono, kápl jsi na to - nestačí vidět jednu epizodu Dr. Hause, aby jsi pochopil, co tím chtěl Harrys říct....a můžeš se snažit cokoli nám tady radit, nikdy nepochopíš, co my si tady píšeme, dokud to sám neprožiješ, nemůžeš to ani pochopit, je to mnohem horší, než si vůbec umíš představit. Ta beznaděj, to, když ti tvůj milovaný umírá před očima a ty nemůžeš nic dělat, nesnaž se to pochopit, protože to nejde,nepochopí, kdo neprožije a proto se o to ani nesnaž. Ve spoustě věcí s tebou souhlasím, ale ta hnusná upřímnost je většinou hodně bolestivá a vy - lékaři - si ani neuvědomujete, jak moc to bolí.........Já jsem měla tu čest s jedním "upřímným" lékařem a troška citu a empatie by neuškodila.Ne každý nemocný, když se ptá na pravdu, chce tu pravdu slyšet a vzít člověku naději, to je to nejhorší, co může lékař udělat........Takže nejdříve bys musel vidět aspoň 10.dílů Dr. Hause, abys možná trochu pochopil, koho v tom seriálu hraje - a o tom to je!

Netušila jsem, že to s maminkou vezme tak rychlý konec. Včera se stav o 100% zhoršil. Už mě nepoznává. Bojovali jsme od února a během týdne takový zvrat. Pořád jsem tomu nechtěla věřit, ale doktoři měli pravdu....

Radko, na 10 dílů bych neměl čas ani chuť - a vlastně ani TV... Jinak s tou "upřímností" je to docela problém. Není to až tak dávno, co se před pacientem nepříznivá diagnóza úzkostlivě tajila (v učebnici hematologie z počátku 80. let jsem dokonce našel seznam vyhýbavých označení pro leukémie).. potom přišly "emerický móresy" a do mediků se vtloukalo (zajímavé, že např. nám to vtloukali do hlavy absolventi filozofické fakulty, takže jsme to brali maximálně s rezervou), že by se měl pacient ihned informovat (důvod byl čistě americký - s nemocnicemi se soudili pozůstalí, protože nemocný neznal špatnou prognózu a nestihl provést údajně slibovanou změnu v závěti). Naštěstí zvítězil rozum a nyní je správný postup ten, že lékař by sice měl sdělit diagnózu, ale maximálně šetrně a především by měl respektovat i právo pacienta neznat diagnózu (a naučit se poznat pacienta, který ji znát nechce). Bohužel stále existují jedni i druzí extrémisté....

Milá Kikino,věř mi,že je mi to opravdu velmi líto jak je mamince. Tomu se nedá uvěřit,že ztrácíme milované človíčky. Vím,že člověk polituje známého,když zemře,ale jak se to týká přímo rodiny-šok!!!!! Moc na tebe myslím,drž se!!!! Reny, Johanko, Harrys, Jarko a ostatní lidičkové RAKOVINA je BESTIE!!! Náš tatínek nám také velmi chybí, proč zrovna on.... však víte jaké to je...

Kikino i další Drazí lidičkové - všichni, nerada bych na někoho zapomněla, i u nás to nabírá rychle na obrat k nejhoršímu. Nějak na to pořád nejsem připravena a nejsem schopna to si přiznat. Je to děs bezmoci. Pořád ještě mám manžela doma a on by chtěl doma zůstat i zemřít. Pokud to půjde, držte nám palce. I vám všem hodně sil.

Johanko, já to mám těsně před sebou a stejně mi to nedochází. U nás to vzalo rychlý obrat během týdne. Děkuji vám všem, že mi tady pomáháte, nemám, s kým jiným bych se o to podělila. A i kdyby, oni nechápou, jak mně je.

re:FORMOL - Dr.Hause byla nadsázka neber to vážně
je to spíš k pousmání.Jsi jedinečný ostatně jako každý ,tvoje jedinečnost navíc vyniká vysokou odborností alespoň podle mého soudu.To co tady sděluješ od počátku je ušlechtilé bránit nemocné před driáčníkama
a falešnými nadějemi.To co ti ale chybí je lidská stránka věci určitý nadhled a pochopení víš na to nejsou učebnice to se nedá nabiflovat ,ale snad je to věkem .Tohle až skloubíš se svými znalostmi budeš podle mě hodně daleko.Zatím jsi jen polotovar ale to že jsem píšeš a že se nenecháš odradit ve mě vyvolává pocit že to jednou pochopíš.Neber to jako útok a vlastně ani jako poučování ve své podstatě je mi to i jedno co si z toho vezmeš nebo nevezmeš.Je to jen příspěvek.
Přeji Ti vše dobré a doufám že nás brzy alespoň co se rakoviny týče vy ,,felčaři´´ spasíte ..............

.....píšu po probděné noci nejsem vyčerpaný sám se tomu divim kde se to ve mě bere.Mamka mě sice poznává ale povídá nesouvislé útržky nevím jestli je to opiátama nebo určitou agónií s té úmorné bolesti.Jsou to šílené výkyvy v úterý se bavíme o politice a ovšem možném dokonce celý den proseděla v obýváku naprosto samostatná a ve čtvrtek už jí pomáhám si sednout a neudrží se na nohou.Dnes poprvé prosila ať už je konec.Je to děsivá nemoc.Trochu mě překvapuje že teď už moc nebrečim asi mi to pořád nějak nedochází.Říkám si jestli nejsem divnej mam pocit že bych měl projevit víc soucitu nevim asi se moc soustředim abych nic nepokazil nevim mam bordel v hlavě.Tak se zatim držte a já jdu makat...........

Zdravím Vás, ale nevím, co mám napsat.
Haryssi, prožívám teď to, co ty a je to moc zlé. Připadám si jako robot, který dělá všechno automaticky. U mojí mamky se to změnilo ze soboty na neděli. Mluvila z cesty, ale to mě ještě poznávala. Teď v nemocnici jí dávají už dvojité dávky morfinu. Jenom spí a já čekám, až mi zavolají...
Taky mi to nedochází a brečet neumím, nejde mi to. O to víc je mi špatně. Já jsem těch probdělých nocí měla 5 a věř, že pořád můžu fungovat (sice blbě, taky mám bordel v hlavě), ale musím. Trošku mě z toho dostává práce. A vy všichni tady. Díky.

Ach jóó, když to tady čtu, vracejí se mi živé vzpomínky. Myslím už od rána na toho,kdo mi odešel,bohužel mu dnes můžu zapálit svíčku jen doma,odpočívá dost daleko,ale né že bych na něj myslela jen dnes....Kikino, Haryssi,to je najednou v člověku síly, co? Jste taky skvělí, jako většina těch, co sem píšou a hledají něco, co je povzbudí. Přesto,že Vám ty probdělé noci a všechno to "hnusné" kolem, hodně bere, věřte, že Vám to i něco dává. Aspoň já z toho mám, teď s odstupem času, takový pocit. Držte se!!!!

...Přátelé...já včera pochoval svoji milovanou maminku...Po 22.měsících prohrála náš společný boj s RAKOVINOU...cítím se Všemi nemocnými...cítím se Všemi,kteří o ně s láskou pečují až do jejich posledních chvil...Píšu tu v slzách... když vzpomenu na poslední děsivý mámin měsíc doma na lůžku...A proto si si važme každého dne,který prožijeme ve zdraví,radosti a lásky,mezi svými milovanými...Všem co tedˇbojují s touto zákeřnou nemocí,přeji uzdravení a budˇte stateční............Maminko moje zlatá,navždy zůstaneš v mém srdíčku.........napsal Tvůj syn Robik..............................................................

Robiku..... upřímnou soustrast. Maminka jistě byla pyšná, jakého má skvělého syna.
Renčo..... vyjádřila jsi to přesně, když odejde první veliký smutek a bezmoc, začneme vnímat svět i očima toho, kterého jsme ztratili. A být vděční i za to utrpení, protože to nám dává sílu do dalšího života a možnost být lepším.

včera ve 22:30 prohrála svuj nerovný boj s rakovinou moje mamka,jsem rád že jsem byl u ní do poslední chvíle jejího života.veliké bolesti měla pouze,, 2 dny´´
pak upadla do komatu a myslim že už nic necítila
snad.Mé bolavé srdce tančí protože vím že už na ní nikdo nemůže ani zlý lidé ani žádné nemoci.Počkej te chvilku jen se nadechnu čerstvého vzduchu a zas bude vše jak dřív jen ten šrám na srdci nezmizí tak helloo lidé helloooooo

přijměte moji srdečnou soustrast, je to hodně smutné, a až člověk něčím takovým projde tak pochopí, ale sama jsem tomu nechtěla věřit, jen čas nám pomáhá tuto ránu osudu zmírnit, i když vím, že už to nikdy nebude jako dřív, tak vám přeji už trochu klidu a smíření, vím je to těžké.

Maminka zemřela... Byl to ten samý den, jako Haryssovi. Kikina