Diskuse - KOLONOSKOPIE

Nalevo máte kolonku diskuse,na další témata klikněte a jste tam. M.

Dík, podívám se tam

No jo, je to hrůza... Ale psychika je taky mrcha, řeknete ta vaše stydlivost, jenže co s tím...? Děkuju za Váš zájem, vážím si toho :-)

Snad ještě Heli byste si mohla přečíst od začátku příspěvky v této rubrice,je hodně tady o tom napsané.Já osobně mám velmi dobrý vztah s dcerou a tak ta by to věděla jako první a s tou bych to řešila protože vyřčené starosti a bolesti jsou poloviční starosti a bolesti,ale každý to má jiné. M.

Přečetla jsem si všechny, probrečela spoustu nocí do polštáře, nepřinutím se. Ráno vstávám s myšlenkou, že bych na to měla jít, večer lehám se stejnou myšlenkou. Jsem ze sebe zoufalá, nevím, proč mám k tomu takový odpor... Jinak nejsem žádná hysterka ani žádná fňukna, mám za sebou spoustu operací a všude jsem se chovala jako statečný pacient. Jen tohle mě dostihlo. Možná bych měla navštívit psychologa... Všechny rozumné argumenty znám, ale nedokážu je respektovat. Ach jo :-(

Až tak jít k psychologovi?To snad ne to zvládnete,já bych teda aspon o tom problému řekla svému lékaři /ale to jste už jistě udělala/ a možná jsou na to nějaké uklidnující prášky.aspon na nějakou krátkou dobu a pak by to šlo ne? M.

No s doktorem jsem o tom mluvila, řekla jsem mu o svých pocitech. Vyloženě se naštval, že na to nechci jít a odmítl se se mnou dál bavit. Napsal mě do papírů, že na to odmítám jít a když potřebuju něco na bolest, jedovatě se mě ptá, jestli snesu čípek... Uklidňující prášky bych asi potřebovala od chvíle, kdy bych se dověděla termín vyšetření. A to nevím, jestli by pomohly... A Vy jste na tom byla?

Ne Heli na tomhle ne,ale byla jsem na gastro,to je ta hadice do krku taky jsem měla z toho strach,ale pohoda asi tady hodně záleží na přístupu. A toho Vašeho doktora bych poslala k šípku co to je za dementa? M.

Půjdu na celkovou narkozu a chtěla bych vědět,co mě před celkovou narkozou čeká a zda po zákroku bývá blbě a bolí hodně nafouklé břicho?Dá se to vydržet?

Hysterka to ne a co tak jít k jinému lékaři,kde by ta důvěra byla,ale to je komplikované co? M.

Hmm to asi jo, u nás doktoři vůbec neberou, mají plno. A taky si důvěru k lékaři nějakou dobu budujete. A ono to v téhle fázi už není problém v doktorovi, ale ve mě. Tak já o tom budu ještě přemýšlet a až se rozhodnu, tak vám dám vědět a požádám Vás abyste mi držela palce. A děkuju, že si o tom se mnou povídáte, paradoxně je to s neznámým člověkem jednodušší, než se svěřovat lidem ve svém okolí.

V každém případě Vám budu držet palečky a jsem si jista,že jste silná ženská a že nějaká přiblblá hadice Vás nezlomí-tomu nevěřím.Tak hodně odvahy a žádné obavy.Heli běžte tam at nedej bože se něco nezanedbá,až budete to mít za sebou tak se tomu zasmějete. M.

Moc děkuju :-)

Jen musím vymyslet,jak to udělat, aby o tom nikdo nevěděl...

Paní M., tak jsem na to objednaná. Objednal mě přítel, sama bych nedokázala ani zvednout telefon. Teď tady sedím, civím do blba a brečím a brečím a brečím... Nikdo to neví a nikdo to ani nebude vědět. Jen nevím, jestli to ty tři týdny vůbec vydržím. Taky si nejsem jistá, jestli neuteču z čekárny. Ale budu se snažit. Je mi příšerně. Mějte se hezky a děkuju Vám. Pomohla jste mi...