Diskuse - Poradíte mi?

Ahoj Pepo,
už jsi tu dlouho nebyl. Jak pokračuješ?
Píšu ti znovu proto, že jsem náhodou našla na netu něco, co by ti třeba taky mohlo dát vodítko. Zadej si do vyhledávače "Strach z homosexuality a podobné formy OCD" a přečti si to, snad tě to inspiruje.
Měj se fajn!

Díky IIeen.
Víš, přemýšlel jsem o tom, dokonce jsem zkoušel i najít tu knížku, jenže v tescu měli jen "Rádce pro nesmělé dívky, aneb jak si najít bezva kluka" :-) a já bych potřeboval něco jiného. Taky jsem přišel na to, nebo mi spíš došlo, že žádnej homosexuál nejsem. Jen jsem prostě zatím neměl štěstí a moje tělo se začalo schylovat k tomu, co zná z dřívějška. Žádnou psychoterapii nepotřebuju. Chtěl jsem si o tom jednoduše s někým popovídat. Díky IIeen, bez tebe bych na to nikdy nepřišel.
Taky se měj hezky

Ahoj Pepo, to jsi mi fakt udělal velkou radost :-)))
Mrkni se ještě na ten internet, opravdu najdeš informace o balení i o strachu z homosexuality. (Viz výš.)
A někdy se zase ozvi, ať už s čímkoli.

Ahoj, Pepíku, problém je v tom, že ten funkční partnerský vztah nevytvoříš, pokud nevyléčíš ty nemocné pocity, které ti ho brání navázat. a proto ti psycholog může pomoci, i když já osobně vidím intenzivnější pomoc vidím v AFT nebo kineziologii, určitě by pro tebe byl skvělý seminář Mít se rád, který pořádá MUDr,Martin Daniel. Uvedené metody (AFT,kineziologie i Mít se rád) ti poskytnou jak možnost vypovídání, tak uvolnění psychických bloků a přesvědčení, které za tovu situací stojí. Přeju hodně úspěchů na tvé dobrodružné cestě za (sebe)poznáním. Kontakta najdeš na netu.

Ahojky! Tenhle vzkazík je výhradně pro IIeen. Vzpomínáš si, jak jsem tu psal o té sestře mého nejlepšího kamaráráda, do které jsem se zamiloval? Jak jsme spolu kdysi přespali v náručí, a pak když jsem se jí po čase zeptal, jestli by to někdy nechtěla zopakovat, tak mi na to řekla, že jsem snad upadnul? teď se rozešla se svým stávajícím přítelem a smaozřejmě první, komu volala jsem byl já. tak jako vždycky, když potřebuje, je jí smutnop, nebo je v nějakým průšvihu. Víš, pořád jsem jí omlouval, že není, a snažil se jí sám před sebou ospravedlnit, ale s její nevlastní sestrou jsem včera zjistil, že je mrcha a potvora zároveň. A to ta největší, kterou znám, jen to umí sakra dobře skrývat. Když jsem se bavil v hospodě s její nevl. sestrou a odešel jsem na záchod, vymyslela si, že jsem tam prej potkal nějakýho chlápka, kterej mě varoval, abych od ní dal ruce pryč, nebo... Při tom nám o nic nešlo, jen jsme se v poho bavili. To pak jindy po mě zase začala bezdůvodně lézt v lokále a jí při tom asi vůbec nevadilo, že tam za barem obsluhoval, tehdy ještě její kluk, kterej tam zaskakoval za svou nemocnou sestru. Pořád mi nejde do hlavy, jak může být tak zlá a vždycky, když se jí něco naznačí nebo řekne, dělat, že o ničem neví. jedno vím jistě. Chodit s ní už nikdy nechci. Když jsem teď viděl jejího bejvalýho, bylo na něm vidět, že je šťastnej- proč asi? Je mi na nic, když to sem píšu. Stejně mě k ní ale pořád něco přitahuje. Nevím, možná bych se sní i miloval, když by na to přišlo, ale nic víc. Od takovejch radši dál. No a pak si mám vytvořit partnerský vztah, když musím řešit ... Jo a ještě něco. Tam ten problém mě už netrápí. Jsem v pohodě, a to zvětší části díky tobě. Dík, měj se, P

Ahoj Pepíku,
děláš mi radost, protože jsi sebevědomější a silnější. Pro tu holku se netrap, jak ji popisuješ, vypadá to, že není normální, ale tak už to bývá, lidi jsou různí a kdyby nebyli, byla by tady nuda a nenasbírali bychom žádné zkušenosti. A všechno špatné je pro něco dobré.
Největší radost mám, že už tě netrápí původní problém :-)
Že tě ta holka pořád přitahuje? Asi si chceš podvědomě natlouct pusu. Třeba takovou zkušenost potřebuješ, aby ses posílil ještě víc. Tohle v životě udělal asi každý.
Buď silný, stůj si za svými názory a poznatky a nespěchej na vztah. Až bude mít přijít, přijde. Jsi hodně mladý a všechno máš před sebou a určitě tě čeká hodně hezkého. Ona není jediná pod sluncem.
Jsem ráda, že ses mi ozval. Přeju ti všechno dobré! A klidně zase napiš :-) Ileen

Však já se pro ni už taky netrápím. Samo mi došlo, že to nemá cenu. Jen mě zarazilo, že jsem se v ní takhle spletl. To se mi totiž obyčejně nestává. Jediný, na bych přistoupil, by byl nezávazný sex s ní. Čistě jen to, nic jiného. Prostě bych si s ní chtěl zarát tu její hru, jenže tentokrát by to prohrála ona- takovou malou odvetu za to jak se chovala, aby věděla jaký to je, když přijde na to, že si s ní ten druhý "hraje". Třeba by se z toho i trochu poučila, i když u některých lidí to asi nejde. Četla jsi tu diskuzi na "sex a věk"? Podle mě by si ta holčina měla přečíst tohle a ono by jí to přeslo. Ahoj, P

Ahoj lidičky,už jsem zkoušela psát na jiný diskuze,ale pořád žádný odpovědi.Ptala jsem se,jestli má někdo zkušenosti s AD PROZAC.Budu vděčná za každou odpověd.

Pepo,
splete se každý, protože na druhých asi chceme vidět jen to lepší, když je chceme...
Ale není dobrý oplácet zlo zlem, protože se to většinou zase obrátí proti tobě, ublížíš zase nejvíc sám sobě. Prostě jí odpusť, řekni si, je mi tě líto, že jsi taková a jdi dál :-)
Sex a věk jsem nečetla, takže nevím, co máš na mysli, co tě tam zaujalo.
Čauky :-) I.

Já to ale tak zle nemyslel. Ono by jí zas tak moc neublížilo. Jen by si musela chtě nechtě uvědomit, že si za to může sama, a to by pro ni byl největší trest. Pochybuju, že by se tím nějak trápila. Když jsem si vzpomněl, jak mě tenkrát dráždila u ní v posteli svýma vlasama a já byl k smrti unavenej, pak mi řekla, že se mnou nechce nic mít, a potom to v tý hospodě před jejím klukem a teď se dozvím, že si o mě vymejšlí před jinejma holkama, aby mě snad nemohla mít žádná jiná, nebo co, tak mi taky připadá, že není normální. Ale uznej, že nic jiného ode mě čekat ani nemůže. Sám si říkám, jak jsem moh bejt tak hloupej a vůbec ji mít rád. Jsem si taky vzpomněl, že po mě kdysi chtěla, abyh jí koupil novou Fabii, že by si starej "sráč" v životě nekuopila. Tomu jsme se smáli oba, protože já sám tenkrát jezdil ještě ve stodvacítce :-))). A tak od toho svýho dostala aspoň model 1:18, aby měla, co chtěla :-). Fakt je, že kdyby tenkrát se mnou chodila, tak bych jí tu škodovku i nechal, protože jsem zrovna kupoval jiný, a to žádnej "sráč" nebyl. Byla jak nová a za celejch 30tis km měla jedinou závadu- píchlou pneumatiku, prodal jsem jí ještě za 25000, ale to sem už nepatří. No bude muset v tý nemocnici píchnout ještě hodně injekcí a roznést tuny prášků, než se sveze ve svojí Fabii. Její volba. Se mnou by se špatně neměla. jen mě zaráží, jak jsem mohl být zamilovaný do někoho, kdo je tak zlej, vypočítavej a sobeckej. Už je to díky bohu za mnou. Ahoj, P

Ahoj Pepo, tenhle pocit znám, když je člověkek raněný tím, že ho druhý zklamal, jako člověk. Ale asi máme tendenci vysnít si druhého v těch nejlepších barvách, a realita je jiná. Pusť to z hlavy. Jí odpusť. Sobě taky (to, že ses v ní spletl) a uleví se ti :-) Chce to čas. Napiš někdy, co je nového. Ahoj, I.

Ahoj IIeen!
Já jsem asi padlej na hlavu. Když jsem šel včera od vlaku, první, koho jsem potkal, byla ona v autě svého bývalého přítele. To mi nedalo a musel jsem si do ní rejpnout. Poslal jsem jí sms: "Koukám, že jste se nakonec usmířili. Tak ať vám to klape. Cau a dobrou, P" Na to ona, že prej vůbec nevím, co mluvím. Odpověděl jsem jí: "Tak sorry, já bych to auto asi jinak nepujčoval." Na to ona: "Tebe něco sere nabo proč jsi tak hnusnej a musíš dát najevo že jsi lepší? Já na to, že mě nic n**ere a jestli chce, ať se za mnou staví v hospodě- (aby jsme si promluvili). Přišla a sedla si za holkama ke stolu, po chvilce si přisedla, pozdravili jsme se, ona se ptala, jestli jsem nasranej, já že ne, pak co ve škole, v práci a tak, zase odešla, já zaplatil a šel dom. Při odchodu si mě nevšímala- byla zabraná do debaty s kamarádkama. Asi jsem jí chtěl říct, co mě čeká na druhej den, ale radši jsem si to nechal pro sebe. Ráno jsem jel na kardiologii. Tam mi jen potvrdili to, co stejně vím- čeká mě operace. na druhou návštěvu po deseti letech docela bomba pod pás. Samozřejmě mi zakázali cokoli zvedat, posilovat, vzpírat,... a že prej v létě. Hned mi šoupli permanentní ekg a tlakoměr. To mi zas tak nevadí, největší starosti mi dělalo, jak to ututlat před rodinou- zatím se daří. Jenže jak dlouho? Nechci, aby si o mě dělal někdo nějaký starosti. Já jsem člověk zvyklej pomáhat druhým a ne aby mě někdo najednou začali všichni litovat, obskakovat, zakazovat... Největší starosti mi teď dělá ta operace. Jak to udělat- neříct rodině nic, odjet jakože na dovolenou a vrátit se sotva olezoucí s rozpáraným hrudníkem? Nevím, když jim to řeknu, tak jedině až den před tím- možná to bude šok, ale jak jinak? Všichni maj doma plno starostí (mamka se zdravím, taťka s prací a se zdravím a sestra letos maturuje)a já jim nechci přidělávat další. Řeknu to asi jenom jí, protože by se to stejně dozvěděla- pracuje v tom operačním středisku a kdyby mi najednou z ničeho nic vezla na sál, to by byl i pro ní vejkej šok. Jediný, co bych před tím vším chtěl ještě stihnout, by bylo doělat tu starouk Octávku podívat se s ní do Chorvatska. Divný, co? Ale nic jinýho si už nepřeju.
Dneska večer jsem byl domluvenej s tou druhou kamarádkou, že zajdem na pokec do tý hospody. Vejdu tam a koho nevidím. Ona stála u baru a kouřila svou cigaretu. Stoupnul jsem si vedle ní a objednal si kávu. Ona co tam dělám, že jen tak náhodou jdu kolem a zastavím se... Já na to, že ne, že jsem domluvenej s kámoškou. Rozhlédla se a ukázala na ni, já přikývnul. To se jí asi dotklo, uvadnul jí úsměv a opadlo nadšení, že mě vidí. Řekl jsem jí, ať si jde sednout k nám (je to přece její nevlastní sestra)- zavrtěla hlavou. Nechal jsem ji tam a sedl si k té druhé. Připadal jsem si jak předseda mezi Konopnicí a Škopkovou s vidlema. Nějak jsem se spolu bavili a já se snažil koukat do "blba" jenže jsem se sám přistihnul, že mi ujíždějí oči směrem k baru. Nevím, v tu chvíli mi byly ty přístroje na mě šum a fuk. Prostě jí mám pořád rád a zároveň mě jí bylo líto. Pak jsem se omluvil a vrátil se pro něco do auta. V tu chvíli ona odešla a potkali jsme se sami veknku na ulici. Ptal jsem se jí, jestli už jde domů, ona řekla jen "Jo". Tak jsem jí řekl, že je to škoda, že mohla jít za náma a pak jsem jí popřál dobrou noc a rozloučil se s ní na dálku- odcházela a mě se zdálo, že se snaží zadržovat pláč. Bylo mi jí vážně líto a navíc jsem za to moh já. Vrátil jsem se k té druhé, zahráli jsme si neuměle kulečník a pak to dokonce kupodivu natřeli jednomu staršímu párku. O nic mezi náma nešlo- alespoň u mě ne. Jsem unavenej. ráno si půjdu zaběhat, ať se doktoři pokochaj křivkou, která podle nich boiologicky odpovídá pětatřcetiletému...

Co máš, Pepo, se srdíčkem? Chápu tě, že o tom nechceš mluvit s vašima (já to tak dělám taky), ale stejně se to dozví. Sestra by to snad ustála. Ataky potřebuješ podporu, abys v tom nebyl sám.
Holčina ti stále vězí v hlavě, i když víš, že by ses s ní zase spálil. Tak buď do toho jdi a spal se, nebo na ni zapomeň, jako na potencionální děvče. Je dobře, že ji máš rád. Ale těžko ji změníš, musí na to přijít sama. Hlavně, ať ti jí není líto, nebo do toho spadneš nezdravým způsobem.
Dobrou a buď na své srdce hodný :-)

Ahojky! Já už jsem ti psal včera, ale někam se to ztratilo. Se srdcem jako takovým snad nemám nic, ale mám nějakou slabou stěnu srdečnice- aoorty, která časem povoluje až někdy praskne. Můžu jen čekat na to, kdy. Jí jsem to už řekl, zdálo se mi, že zadržovala pláč, pak jsme radši změnili téma. Zjistili jsme, že potvora je ta druhá, protože si to vymyslela. Musel jsem se v duchu smát, když jsme po tom kulečníku stáli u mýho auta a ona se uculovala, jako bych jí měl snad dát pusu nebo co :-)). Mě to bylo hned nějaký divný. Tu první mám rád, asi bych s ní i chodil, jenže teď by to ode mě bylo dost nezodpovědný, když můžu bejt prakticky asi tak dvacetkrát denně mrtvej. Víš, mě to ani neprekvapilo. Jen mi potvrdili, co jsem už dávno věděl. Jen jsem netušil, že to půjde takhle rychle. Skusím po sobě aspoň "uklidit, co jsem si nadrobil". To snad ještě zvládnu.

Pepo, neblázni, doktoři tě dají určitě do kupy! Ale měl by ses držet jejich rad a ne blbnout v posilovně nebo při běhání. Nikdo není dokonalý. Někdo má cukrovku, jiný alergii, nebo něco se srdcem, tak už to chodí. Nemysli na to, kdy by ti aorta mohla prasknout a žij, nelituj se. Kdy jdeš na tu operaci? Budu ti držet palce :-)))))