Diskuse - "Panikářky"

Byla jsem na stránkách panická porucha,tam o sobě píšeš víc to jsem nevěděla.četli jste příspěvek Roberta ?Zvládá to s banány a s pivem na spaní....zatím M

Ahoj Miruš, já si ten neurol vezmu až kdyžje mi špatně dneska jsem ho měla zatím jen ráno.Nevím jestli si ho mám na noc brat.Mám strach,že se mi udělá zle.Skusím si vzít jen čtvrt.A kdby něco tak to přežiju už se toho tolik nebojím jako dřív.Zítra ti dám vědět jak jsem dopadla.Dobrou noc ať tě blechy štípou celou noc.

Ahoj Lindo,tak to jsem znovu na začátku :-( já se toho tak bojím.mě dělali ekg,echo a holter a kardiolog řekl,že mám jen mírnou nedomykavost a to že má každý druhý člověk a že mi ten bordel na srdíčku udělaly stresové hormony,ty že taky ovlivní srdeční činnost.měla jsem hrozně rychlé bušení srdce ten záchvat trval vždy jen cca 10-15 minut,pak to bylo dobrý.jen potom hrozná únava a strach,kdy to zase přijde.1 záchvat jsem měla před 3-mi lety a silný jen dvakrát,které po půlročním braní AD vymizely.ted se mi PP vrátila a záchvat jsem měla jen 1 den co jsem si vzala AD,ZASE JEN PUL H A DOBRÝ.jinak mám svíravý pocit na hrudi,motá se mi hlava a to i ve společnosti,to jsem dřív vůbec neměla !Lindo a to tě objednal kdo na ten daší přístroj?už vidím naší obvodní,jak se zase tváří až mě uvidí :-)

Ahoj Mirku taky to pálení těla mám někdy a je to myslím produkcí adrenalinu,vyrábíme si ho my panikáři moc!zažil sis toho taky požehnaně,držím ti palečky,at se to zlepší.

ahoj Míro,tyhle stavyco popisuješ jsem tadykdysi psala já.To pálení celého těla,jsi jako v jednom ohni.To,že ti neurol už nezabírá je asi tím,že už jsi si na něj zvykl.Nevím teda jaké dávky a jak často ho bereš,ale je hodně návykovej.Já jsem užívala ke konci půlku 3 krát denně a to už je moc.Chodíš k nějakému psychiatrovi? Mě až tam dali AD a postupně se to začalo lepšit dneska už neurol postupně vysazuji a jsem jako z jiného světa.Až se sama divím co zvládnu práce.A to jsem spíš nebyla schopná umýt ani nádobí.Padla 5 hodina a já byla totálně KO vnoci jsem nespala a přes den jsem byla jak mrtvola.Ted ráno vstávám kolem 7 a jsem jako rybyčka.Najednou jsem zjistila,že mě baví práce ke které jsem měla dřív odpor,nebo spíš jsem na ní neměla sílu.Tobě přeji ať tu sílu získáš a neboj se toho a bojuj. Všichni jak jsme tady tak jsme s tebou,tak se drž.Ahoj J

No to hoření těla, je takový pocit pálení a návalu na hrudi a v pažích. Jedna kamarádka mi říkala, že to je jako bych byl v přechodu, ale to nemohu porovnat :-) Zatím jsem celkem v klidu. Zvedl jsem Seropram na 1 ráno a 0,5 v poledne a do 5 dnů jsem depresi zatím neměl. Odezněla. Ale ta vyčerpanost a pocení atd. jsou pořád. Chápu to ale tak, že je to ta vyčerpanost. Já jsem toho sice moc nedělal, ale spíše jsem nesl příliš zodpovědnosti. Měl jsem na starosti finance v jedné malé společnosti, taky jsem organizoval 20 lidí, co kdo má kdy udělat, domlouval jsem pravidelné externí spolupráce a prostě vše to leželo na mně. Proto myslím, že jsem se nevyčerpal ani tak množstvím práce, jako spíše tou odpovědností. Já jinak pracuji snad v průměru 2 hodiny denně a poplatím z toho to nejnutnější. Snad se podaří dotáhnout do konce další zakázky. Jedna by teď mohla vyřešit úplně mou finanční situaci, ale pořád se to už 3 měsíce táhne. Tak uvidím, jestli mi to přiklepnou. Takže se tím momentálním zhoršením zdravotního stavu až tak netrápím. I když to není příjemné. Jsem si vědom, že si za to můžu dost sám. Pořád jsem každému vycházel vstříc, a stále více na sebe přidával různá vyřizování a odpovědnosti až to "ruplo". Jsem přesvědčený, že když teď budu nějaký ten měsíc v klidu, hodně věcí odřeknu a budu cvičit, brát AD, že se to spraví. Jen když zažijete po 8 letech zase silnou PP, tak dostanete strach, co zase bude. Psychiatrička mi ale řekla, ať se nebojím, že mozek má velkou paměť a že si pamatuje co prožil před 8 lety, a proto tak reaguje. Ale že se to v tak silné míře už opakovat jako před 8 lety nebude, a že to odezní.

Ahoj Jiřino. Mně ty neuroly zabírají. Proto je teď po 4 letech beru. Reguluji to podle potřeby. Vždy, když cítím vnitřní neklid, silnou nervozitu, že nedokáží ani sedět u TV a tlak v hlavě. A on do 10 minut zabere. Stačí mi 0,25. Cítím, že ho momentálně potřebuji tak co 6 - 7 hodin. Když jsem měl před 4 dny to nervové zhroucení, tak jsem ho bral co 4 hodiny, ale cítil jsem, že ho potřebuji už za 2 hodiny. Druhý den už mi stačilo co 5 hodin a dneska už zkouším co 8 hodin. Ale to už je na hraně. Je to příliš brzo po tom zhroucení. Organismu chvíli potrvá, než se vzpamatuje. On má takovou setrvačnost. Pak ten Neurol postupně zase snížím. Já jsem to před 8 lety nepočítal, ale to by jste koukali kolik jsem musel brát Neurolu. Oni mně zpočátku asi 5 měsíců ani nedali žádná AD. Takovou jsem měl první psychiatričku !! O nějakých AD jsem se dozvěděl až od té druhé, co jsem si sám našel. Kamarádka, když ji je zle, to do sebe kopne 1,0 ráno, 1,0 v poledne a 1,0 večer. A teď už je nějakou dobu nebere. Ony jsou návyková, ale i dle létáku v krabičce, je psáno, že v opravdu vysokých dávkách a za určitou dobu.

Ahoj Miri,děkuju za přání.To víš,že se mi ulevilo,ted nás ještě čekají dvoje přijímačky na vysokou,no snad něco vyjde.Ale zmáhají mě ty vedra,no jo,taky už mě není 20.Tak zatím dobrou noc.

Ahoj Andri a Apple,jak jste se dnes měli,je to lepší?Dnes jsme měli oslavu maturity,ale moc jsem z toho neměla,protože už se zase dostávám do fáze pozorování se.Ach jo,Snad ty naše stavy vezmou jednou konec.Jsme pořád jak na houpačce,tak se držte,dobrou noc.

Mirku,nejsem si jistá,ale asi prožíváš to,čím si procházím já.Začalo to silnou únavou,prvním omdlením a neustále se mi motala hlava.Pak se připojily různé bolesti:nohy,hlavně lýtka,záda,oči,ruce,brnění,vyklepaná jsem byla jako rosol,atd. .Tohle všechno nebylo jen občasné,trvalo to pořád.Ráno jsem vstala a hned jsem se kácela,umýt třeba hrníček,nebo dojít si na záchod bylo nad mé síly.Trvalo to 10 měsíců.Žádné vycházky,žádné nákupy,jenom lítačka po doktorech a to vždy v doprovodu manžela.Sama jsem nesešla ani schody.Přesto jsem byla podle lékařů zdravá.Tenkrát jsem si říkala,že AD budu muset brát jenom kvůli asertivitě a neochotě doktorů,připadalo mi,že na mě kašlou a klidně mě nechají,ať se v tom plácám.Sice mi na neurologii AD začali dávat,ale ani po půl roce nezabraly,pak mi internista řekl,abych je vysadila,že nejsem blázen a dal mi něco na srdce.Začalo se to zlepšovat,ale pořád jsou ty stavy vlastně trvalé,neustálá únava,tlak na oči,v krámu mám velké problémy,cestuji pěškobusem,protože jinak to nejde.Teď mám čtyři dny Cipralex a doufám,že jsem na tom stejně jako lidičky tady a dostanu se aspoň trošku z toho začarovaného kruhu.
Tak nevím,jestli jsi na tom tak nějak podobně,píšeš,že máš problém pořád a né jenom občasné záchvaty,já si připadám i po roce a půl pořád hodně divně,k práci doma si sedám,protože delší stání je problém,denní světlo je taky problém,ale zjistila jsem,že když se dokopu k nějaké fyzické práci,pak jsem schopná vygruntovat celý byt,druhý den pak nevstanu,no a pořád dokola.Ty betablokátory na srdce trochu zabraly,ale opravdu jen trochu.Tak ZDAR antidepresívum,snad zaberou i mě.

to fakt funguje, on mi někdo odpověděl. !?počítač je pro mě fakt stále velkou záhadou. ten dráždivý tračník mi diagnostikovali před dvěmi lety. byla jsem taky na všech možných hadičkách ze všech možných konců, no užila jsem si pěkně. helikobaktr , nebo co to bylo , mi taky léčili antibiotikama, to je prý už v pořádku, ale břicho mě bolí pořád. Mám pupeční kýlu, zašili m i jakousi branku, ale mě v tom břichu pořád něco tlačí. Když dlouho sedím- třeba v práci,tak mám večer břicho jak balón.nechodím proto nikam, kde se sedí.do kina, divadla,do baru atd.fakt nevím, doktorů už se bojím, jsou to normální sadisti a ještě to všechno zlehčují trapnýma narážkama, " to máte psychyckého původu, jste moc labilní "já vím, že jsem na nervy , ale právě proto by se ti doktoři měli chovat trochu lidštěji. jéžiš, to jsem se nějak nezvykle rozpovídala, asi bych si měla slupnout ten svůj neurol a jít do peřin. Na to se těším od rána nejvíc. Spaní je to nejlepší, co kdy kdo vymyslel. asi sem zavítám častěji. lidi, dobrou noc a díky , že jste napsali. jája

ahoj Míšo, tvoje stavy úplně chápu, prožívám cosi podobného už několik let , sice ne tak moc, jak ty popisuješ , ale i tak. Večer jsem už nepoužitelná, jak jsem vyčerpaná, o nějakém intimním životě si můžu nechat jen zdát, je to fakt hnus. Sice nevím, kolik ti je let , ale myslím si , že když mi je 40, tak přece ještě život nekončí, ne? mám sice pocit , že se v takovém stavu nedožiju ani padesátky. A ti doktoři, jak říkáš, že je jim to jedno, tak to máš pravdu. Ti se snaží, jen pokud je nto někdo známý, nebo rodina. Na normální lidi s**ou.Připadám si tam vždycky jak ve frontě na rohlíky.AD beru už deset let, stav je pořád stejný, myslím, že se to práškama asi nevyřeší. Dnes jdu už spát. Dobrou noc všichni.jája

Ten další přístroj jsem měla díky svému
kardiologovi.Ten to domluvil v jiném městě, kde mají na to lepší vybavení a přímo tam dělají různé zákroky týkající se srdce.Musela jsem si tam osobně dojet a za měsíc ho zase vrátit.Pro uklidnění ti aspoň popíšu mé pocity.Z tvého psaní se domnívám, že máš jiné problémy a že se nemusíš tolik nervovat.Ale já to znám, když ti všichni říkají, jak jsi zdravá a tobě je čím dál tím hůř.Mé pocity při tachykardii - já měla pocit, jakoby se na chvilku zastavilo srdce nebo jakoby tam něco přeskočilo a během pár vteřin se rozjelo závratnou rychlostí.To jsem měla vždy pocti, že sebou seknu, že je konec!Po 2-3 minutách se to postupně začalo zklidňovat.Ale je to individuální.Byla jsem v nemocnici na pokoji s paní, které to trvalo třeba celou hodinu.No to už bych asi nepřežila!Měřila jsi si někdy při záchvatu tep?Já měla 180-200 za min.Existují různé manévry, jak to splašené srdce zklidnit.Například jít do dřepu a tlačit jako by jsi chtěla jít na stolici.Nebo si tlačit na zavřená oční víčka.Doufám, že tě tímto psaním příliš nepoděsím a nerozhodím.Přeji krásnou dobrou noc.

Hlásím,že jsem to asi zakřikla.Dneska v noci mě najednou vzbudil dost silnej záchvat.Mrtvění jazyka,rukou,nemohla jsem dýchat.Nevím jestli je to tím měla jsem vlastně jen 2 čtvrtky za den asi jsem si měla na noc přece jen vzít tu půlku.Dneska jsem unavená,sice ne tolik jako kdysi,ale nemám moc elánu.Sned se to během dne zase usadí.Mám naplánováno kupu práce tak se do toho pustím a je.nesmím se vzdát. zatím pá a mějte krásný den.
Jasněnko,jak jsi dopadla volala jsi do toho centra?

Ahoj Linduško,no ted jak jsem měla ten 1 záchvat bušení,tak mi to přijde podobný tvému problému.Seděla jsem v klidu u televize-no v klidu :-)pořád jsem se hlídala po 1 prášku AD,bylo mi po něm šoufl tak čumím na bednu a najednou srdce poskočilo a začalo bušit,tak jsem vylítla z gauče jako vždy a letěla pro Vasocardin-betablokátor.Když to nepřestávalo,tak jsem volala kámošce,že se moc bojím at mě hodí do nemocnice,čekala jsem přede dveřmi a srdce už se zpomalovalo ale jako by ho něco ždímalo,nedokážu to přesně pojmenovat.Přijeli jsme na pohotovost,tam už tep normál.Ptal se mě,jestli mě něco stresuje a že mám jít k psychologovi a brát dál ty AD.Od té doby jsem takto silné bušení neměla,jen občas mi tam jakoby něco zaždíme a to je tak sek**da.Kardiolog mi stanovil mírnou nedomykavost chlopně,že to má prý každý druhý člověk,tak jestli to je k tomu,nevím.A nebyla jsi na tom zátěžovém kole?já ne,ale tenkrát mi říkal,že na to můžu pro klid duše jít :-) To je hrozný Lindo,pořád dokola :-)