Diskuse - "Panikářky"

Ahoj Jiři, tak mi o sobě něco napiš, at můžu reagovat, ted jsem tu chvíli nebyla, tak nevím, co ti napsat.Četla jsem jen o těch jehličkách, ale nevím o co jde,dá se tomu věřit? Dělají to jen odborníci, nebo se najdou i zbohatlíci?

Ahoj Miri, díky za odpoved. Nevim jak u te psychiatricky dopadnu, jsem na to hodne zvedava. Ty ataky doma nemivam, vetsinou me to chytne venku, v obchode, nebo v praci, kdyz na me civi treba pet lidi a neco chteji .. a to je nejhorsi. To nemuzes s tou atakou nijak pracovat, dychat do pytliku apod. Meli by me hned za blazna. Musim se proste nacpat lexaurinem, ktery mi tu akutni ataku zablokuje. Stejne mam strach, ze uz se toho nikdy nezbavim. A nejhorsi je, ze se mi porad mota hlava. Slysela jsem, ze dobra jsou antidepresiva apoparox.. nemate nekdo zkusenost? A z ceho to vlastne vsechno je? Mejte se vsichni co nejlip.

ahoj všem,opravdu sem poslední dobou nemám čas chodit,dřív sem mohla v práci ale teď už ne.Miri jedináček nejsem,mám mladší sestru ale někdy přemýšlím,proč jsem tak na rodiče fixovaná,že když mám jet pryč,tak se mi nechce a mám strach,že se mi tam něco stane a že oni u toho nebudou,myslím,že to má někde své kořeny-možná v dětství nebo tak.Fakt nevím.Jinak s mým stavem je to jak kdy.V pátek mi ráno v práci začaly tak blbnout es že jsem myslela,že je po mně.Asi půl hodiny ale jedna za druhou.A to jsem myslela,že mám od nich pokoj.Nemívám ataky,že bych byla úplně v p....,ale mám takovou trvalou úzkost,někde uvnit na to pořád myslím,a když jdu třeba někam ven,tak si řeknu,jestli by mi někdo uměl tady pomoct,když by se mi něco stalo a tak.A že bych jela někam dál,třeba na dovolenou,nepřipadá v úvahu,takže mě to moc omezuje,což k mému věku stojí za...No uvidíme,půjdu se vyspat a zítra sem juknu.Všechny moc zdravím,vítám nové přírůstky a dobrou:)

Ahoj Androušku, ráno jsem zapnula počítač a moc ráda jsem tě tady viděla.Já věřím, že až se udělá pěkně, tak se pochlapíš a určitě k nám přijedeš. Uvidíš, jak ti stoupne sebevědomí. A probereme vše osobně.A to nemůžeš cestovat ani s těmi AD? Já když jsem je brala, tak jsem mohla naprosto všechno.
Jinak se dnes necítím vůbec dobře, přečti si co píši Alče.
Za tučňákama se nechystám,musíme se věnovat tomu malování a taky není na to počasí.
Musela jsem se smát s tím vaším nakupováním. Můj manžel ten ty naše nakupovací středy úplně nesnáší. Mám ho pořád za zadkem a :"dělej,dělej, co tak dlouho vybíráš"Zato ,když jsme v Obi nebo nějakém tom jeho oblíbeném supermarketu, tak tam čumí hodinu na nějakou barvu nebo nářadí a tam to zase nesnáším já.Jo, nemáme to lehké. Andri, tak čau a užijte si s Aničkou toho klidu ve vašem pěkném vymalovaném bytečku. Pá! M

Ahoj Tino, U psychiatra to zvládneš dobře, už jen rozhovorem s ním se ti uleví. Napíše ti prášky a budeš O.K. Apoparoxy jsou prý na tyto stavy dobré a určitě ti to pomůže. Podle toho ,co píšeš, máš agorafobii a sociální fobii. Zadej si to na seznam a mrkni, co to obnáší.
Tady to co popisuješ s těma lidma jsem mívala taky. Doktorka mi říkala, když mi není dobře, ať si jdu s někým popovídat. Ale mně to nedělalo dobře. Vždycky když do mně někdo dlouho hustil, tak se mi udělalo blbě a jako bych se vzdalovala a celé se mi to jen zdálo. Říká se tomu depersionizace-odosobnění.
To je jasné, že tyto stavy můžeš řešit pytlíkem, jen pokud budeš sama.
Jak toto vzniká, čert ví ale hodně je to dědičná záležitost. Postihuje to hodně lidi citlivé,vnímavé a také po nějakém traumatu nebo silně negativním zážitku. Neboj, určitě se z toho dostaneš. Tak držím palce. M

Ahoj Aloušku, čert ví, jak to u tebe vzniklo.Podle toho co píšeš o vašich, tak to jsou rozumní, racionální lidé, po kterých jsi to nezdědila a ani to v tobě nepěstují. Možná jsi měla nějaký silně negativní zážitek. Co ten rozchod s přítelem? Nezačalo ti to potom?
Každopádně takhle žít nemůžeš.To je pro mladou holku život o ničem.A co ty AD, ještě nezabírají. Jestli jsou pro tebe vhodná, tak po dvou měsících už by jsi žádné problémy mít neměla. Když tak se poraď.
Jinak ti můžu říct, že já třeba dnes,stojím taky za starou belu. Pořád mně zlobí to zažívání a dělá problém polykání. Už mám 65 kg, což není žádná podvýživa ale meřím 170 cm a už 15 let jsem přes všechny cílené snahy, této váhy nedosáhla. Tak jestli nepůjdu do pytla.
Ali, tak čau a drž se !! M
A ES mně teď zase taky zlobí i 5 krát do minuty!!

Tino a ostatní. Zadejte si na seznam čistě agorafobie a tam je přehledně napsáno o všech těch našich fobiích a také jejich léčbě.Je to hned první odkaz, který se po přebliknutí objeví. A Tino , spletla jsem to, sociální fobii nemáš. Tvé nepříjemné pocity ve styku s lidmi jsou taky součásti PP.

Ahoj Tino, apo-parox znám jen z doslechu. Přítel mé známé začal mít problémy, původně si myslel, že srdce, po vyšetřeních negativní. Potom tedy psychiatr. Apo-parox bral možná necelý půlrok. Situace se uklidnila, ukončil léčbu, ale zhruba po roce začaly obdobné problémy a opět užíval apo-parox. Ale pokud vím jeho problémy neměly takové průběhy jak je známe. Ty úzkosti tam byly, ale nikdy žádná ataka PP, že by to pak vyústilo až do agorafobie. Ale možná se o sebe začal starat hned, jakmile začal mít strach, že má něco ze srdcem, neváhal a hned to řešil. Ze začátku mu ty léky také nedelaly moc dobře, ale to asi každé AD, ale pokud vím, nebral k nim nic dalšího co by zmírňovalo počáteční průběh léčby. Bohužel, neznám toho pána osobně, takže nic bližšího nevím, ale aspoň tak. Co se týče těch záchvatů já si jednou na nádraží zažila také svoje, hodně dlouho mně tam potom nikdo nedostal. Ten pytlík jak říká Mirka, to je pravda, ale je fakt, že když to začne bez varování.... já nevím, já jsem prostě byla vždycky úplně bez sebe, neschopna čehokoliv. Doma většinou mívám větší pocit jistoty. Zdravím všechny do deštivé neděle!

Andrejko, jak jsem pročítala zpětně, velmi jsem Ti začala fandit jak jsi byla plna odhodlání vyrazit za Mirkou. To je přece také pokrok. Já tedˇ momentálně jsem schopna absolvovat a to ještě s půlkou oxazep. cestu autobusem do první vesnice z města a to jenom proto, že fakt musím. A ještě si říkám, že kdybych musela vystoupit, pěšky se to dá zvládnout také. A Ty se bojíš i když by s Tebou někdo jel? Delší trasy pokud už musím někam jet zvládám jenom s někým blízkým.
Ahoj a trénuj!

Ahuj Andrejko, tak teda pp mám asi 3 roky zatím jsem chodila jen na neurologii, kde mě cpali celou dobu neurolem a tvrdili mi, že není návykový. Až když jsem se odhodlala jít na psychiatrii tak se doktorka zhrozila jak mi to mohl někdo takovou dobu předepisovat a dala mi parolex. bylo mi po něm tak strašně zle,že jsem myslela,že umřu. Neurol jsem měla postupně vysazovat, ale ještě mi nezabral ten parolex.Beru ho jen14 dní . A ktěm jehličkám. K té doktorce co chodím mám důvěru, vyléčila mi tenisový loket. tak jsem to zkusila teď taky a musím říct,že se cítím o mnoho líp .Ona to totiš studovala5 let přímo v Číně tak by to měla znát. Ale nepomůže to za jednou je potřeba tam chodit třeba jednou za 14 dní podle toho jak se cítíš.

Ahoj Miry,ono to s těmi ADnemá nic moc společnýho, spíš se mi nechce jezdit jen tak. Když někam potřebuju, jezdíme autem, a autobusem to zkoušet po zastávkách do dálších vesnic, než to zvládnu až do Brna se mi moc nechce, jezdí to tu jednou za hodinu, takže mi to připadá jako ztráta času, a najdu si 1000 užitečnějčích věcí, kterých bych za ten čas udělala.Ale cítím se fajn, a rozhodla jsem se , že holt musím, jinak se nehnu z místa.Máš pravdu, je to otázka sebevědomí, když už se doplazím na nádraží, tak už do toho autobusu vlezu. V Brně to bylo na to trénování lepší, sedla jsem do šaliny, když se mi jedna zdála moc plná, za minutu jela dálší.To tady právě nehrozí.Proto jsem stále ve fázi odhodlávání, ale dívala jsem se včera, že tenhle jízdní řád, co jsem si koupila, platí jen do prosince, tak musím, další už nekupuju!!!!!Jinak ti přeji hezký den, jdete na to malování?

Ahoj holky,
nevím jak u Vás, ale na jihu Čech zase leje. u což, aspoň nikam nemusím a nemusím si nic vymýšlet a spřádat jakékoliv důvody proč ne..Tohle střídání počasí nic pro mě tedy není,aleříkám si že Cox mne chrání od toho nejhoršího .. tedy doufám ....
Mirko,
co to povídáš s tím, že půjdeš do pytle? Já to asi nepochopila... jako, že hubneš? A s tím polykáním .. to ti tam jako něco vadí nebo tě to bolí ?
Andejko,
je to 6 let co mne odvezli z autobusu záchránkou na internu, protože jsem tam zkolabovala. Udělalo se mi hrozně zle, ale na interně nic nenašli, takže zpětně o tom přemýšlím, byla to asi má první ataka PP, ale fakt děsivá. Pak jsem zkoušela asi po půl roce po atace jezdit po zastávkách, na uších MP3 a každý den jednu zastávku přidat ... nezvládla jsem to. Jdu raději přes celý město pěšky, cca 7km a klidně i zpátky, když jsem náhodou bez auta. Ale věřím, že ty to zvládneš.
Ahoj Jiřino,
já s jehličkama také zkušenost mám od jednoho renomovaného Číňana co má u nás ve městě praxi. Ale po pravdě, nikdy mě nenapadlo tam zajít. V tomhle případě moc nevěřím, že PP jehličky vyléčily, ale jak se říká: Věř a vůle tvá tě uzdraví ... takže ti držím palce a dej vědět, jestli to funguje.
Jinak zdravím Alču,Světluš a všechny ostatní .

Ahoj Světlanko ted jsem to vysvětlovala Mirce, tak si to přečti,já právě jednu zastávku bych pěšky šla klidně taky, ale do Brna je to 25 km. a kdybych někde v půlce musela vystoupit, tak mě asi klepne, jezdí to po hodinových intervalech, a nevím, jestli bych zvládla někde v nějaké p....i čekat hodinu na autobus a to kdyby byl narvanej, tak do něj nesednu! Co se týká doprovodu mám radši děti, ty se mě neptají, proč chci najednou vystoupit apod.a manžel je pořád v práci. Dřív jsme to dělali tak, že jsme jeli do Brna, vysadil mě na tramvajové zastávce, a čekal na mě o 3, pak o 4 zastávky dál, jenže na to ted nezbývá čas,škola, školka, Anička,domácnost apod. Jet jen tak do Brna, abych se svezla tramvají se mi nepoštěstilo asi 2 roky! Takže ted jsem se na sebe rozlobila, a uvidím!

Ahoj Applíku, mluvíš mi přímo z duše, koukla jsem se ráno z okna a ulevilo se mi, že dnes autobus zkoušet nemůžu.Malá má rýmu, prší, bla bla bla...Je ti to jasný?Ale já jsem na Moravě, tady má pršet celej den, u vás by to už mělo být odpoledne lepší! Už jsem psala Mirce a Světlance v čem je můj problém v cestování, proto jsem myslela na tu autoškolu, ale uvidíme, zjistila jsem, že na sebe musím být zlá, a ne se litovat. Zatím ahojky a snad se udělá venku líp!

Ahoj Jiři,tak to je jasný. Já ten neurol brala jen občas, aměla jsem pocit, že mi vůbec nezabírá, tak ted jsem si to nechala vyměnit. Jinak AD mi ted zabraly do 3 týdne, ale je fakt, že já přecházela z jiných AD, nebyla jsem jen na neurolu,AD ti začnou za chvíli zabírat.Jinak nepíšeš, jak vše zvládáš! Je ti fajn, nebo nevylízáš? Já poprvé nemohla ani se smetím!