Diskuse - Panikářky 6

MARTIČKO, mám v byte úžasný neporiadok, ja taký remeň na čistotu až sterilno, tak to musím spratať, dovariť bola som na nákupe ale musím Ti napísať i keď mám momentálne na pilno. KAŽDÝ ale úplne každý človek, ak by ozaj úprimne a pravidivo rozpitval svoju dušu, našiel by tam určite situácie, v ktorých by sa teraz a so súčasnými vedomosťami a skúsenosťami, zachoval úplne inak ako to urobil voľakedy. Je nesmierne ťažké zvoliť tú správnu cestu, keď nevidíme svoju budúcnosť, ani budúcnosť našich milovaných ľudí. Ublížiť to je pojem, ktorý v mojich očiach znamená úplne vedome a PREMYSLENE niekomu akokoľvek uškodiť, a priať si, aby trpel a následne k tomu vyvinul adekvátnu snahu to dosiahnuť. A ja neverím, že Ty si to tak v živote urobila !!! NEVERÍM. to, čo sa stalo Tebe bol len dôsledok toho, že si bola veľmi zranená a nešťastná a tiež mladá. A ver mi, že kto napíše, že nebol nikdy na pochybách, že nespravil nikdy nesprávny alebo napremyslený krok v živote alebo že je dokobalý a čistý, zak jednoducho klame!!! A pootvorím jednu moju 13. komnatu. Ja som bola svojmu manželovi vždy verná ale stalo sa mi, že počas nášho chodenia som sa pobláznila ale neskutočne v jedinú sekundu som mala v hlave taký chaos a stalo sa, že som zahorela túžbou po inom mužovi. Ono to malo ešte i iný náboj v sebe a celkom nečakanú dohru ale stalo sa mi to. Ublížila som? Asi ano, ale v tej dobe som riešila i mnoho iných vecí a zúfalstvo zo smrteľnej diagnozy mojej maminy. A nepotrbujem sa tu tým ospravedľňovať,proste som sa pobláznila do ( dnes veľmi známeho človeka i v Čechách) a týmto to končím, lebo je to nesmierne citlivé pre mňa i po rokoch. Do smrti si to budem vyčítať a len ja viem prečo. Ale som šťastná, že to neovplyvnilo moje manželstvo i keď sme sa na pár mesiacov rozišli s mojim manželom, ktorý bol vtedy môch chlapec. Tak ma súď Ty, kto si bez viny. Vidíš Martičko, Věrunko a všetky ostatné, nie som modla čistoty ale úplne normálny človek s obyčajným ľudským srdcom, chybami.S láskou Ivana

IVANKO, nikdo tě soudit nebude ani nemůže. Každý máme něco takového, někdo dřív, někdo později. Bohužel ani já nejsem schopná zaručit, že kdybych těď oetvřela dveře a stál tam ON, že bych se za sebou nezabouchla a neodešla s ním. Takové to bylo silné a stále je, nemůžu zapomenou a i svého syna jsem chěla pojmenovat po něm..

Holčinky, možná se sem už dnes nedostanu, všem přeji krásného Silvestra, hodně sluníčka na obloze i v duši, opatrujte se, rozmazlujte se, moc na vás všechny myslím a mám vás MOC MOC ráda !!!!!

po prednisonu se mi rozjely deprese dostala jsem od psychiatra argofan 75 jednu tabletu ráno užívám ho 4.týden je mi po něm pořád špatně slabost,pocit na zvracení užívám i neurol 0,5 ráno a vačer jsem zoufalá je mi 50 let už dva roky žádná radost ze života toto je třetí ad které zkouším nikdy jsem to nevydržela víc jak 5 týdnů,hlavně mě trápí ty celkové slabosti,už nevím jak dál,tato nemoc mě přivedla do inv.důchodu před tím zdráva,kromě očního onemocnění na které jsem užívala ten prednison deset týdnů děkuji všem za odpovědi

Berušky moje zlaťoučké,jste moc a moc pilné ve psaní a já když malá v poledne usnula jsem si řekla že kouknu!No četla jsem to hodinu,ale vše přečetla.Moc se mi líbí,jak jsme tady pevně semknuté,protože jedna ťukne o nějaké téma a už se hezky vezem všechny.Tak to má být!!!Tak já tedy taky přispěji s tou kapičkou krásných nezapomenutelných vztahů.Jelikož jak vítě mně můj bývalý bil,ponižoval,zavíral doma a mnoho jiných hrůz,tak jsem se rozhodla,že třetí žádost o rozvod nestahnu,ať vyhrožuje,ať mně zabije ale už jsem necouvla.Je jasné že začalo nepředstavitelné peklo.Měla jsem skvělou práci a jezdil tam jeden muž,na návštěvy za pacientem.Moc jsme se do sebe zakoukali a najednou jsem se přestala bát,kdykoliv jsem mohla,odjela jsem s ním,a ani jsem se dlouho netajila s tím že mám přítele.Bylo to strašně krásné,ale byla jsem moc zaláskovaná a to nebylo dobře.On mně dostal z toho dna utrpení,ukázal mi,že pro mně je i mnoho krásného na světě a já jsem si připadala moc hezky.Když se rozvod blížil ke konci,zjistil ten dotyčný,že je mladší než já,že já mám děti,kterým se musím věnovat a on by chtěl abych byla jen a jen s ním.Přesně na svátek zamilovaných mi sdělil nečekaně že je konec.Obrovská rána kterou jsem dlouho nemohla rozdýchat,přemýšlela jsem vrátit se ještě jednou k manželovi?Nakonec jsem zvolila tu horší variantu a sáhla si na život.Jsem d**il,ale díky Bohu jsem tady a to pokračování napíšu příště.Mějte se moje zlatíčka dneska a po celý rok 2008 úplně nádherně a přeju jen a jen samé zdraví,to je to co všichni potřebujeme nejvíce.

MARTIČKO....
U nás to bylo tak, že kvůli mé rakovině a stálé hospitalizaci je po domluvě syn od 305 let u bývalého a já celé roky držím hubu a krok.Je to svině všech sviní,bere 120000kč měsíčně a udává si stále jen podmínky.Ale já už mlčet nebudu.Po N.roce jdu na sociálku a otevřu soud.Chci mít vše soudně podložené.Nejhorší je,že střídavou péči mi nepovolí.On je z Prahy a já Benešov a syn nemůže mít 2 školy.Psycholog mi říkal,abych ho nechala u otce dál,že je tam zvyklí a má tam zázemí a kamarády,že by byl psychicky na tom špatně.Ať je to, jak je to má pravdu.Bývalý je ženatý a své dítě nemeji-zatím.Ta jeho nána ani nezabučí a syna si přivlastnuje.Říká ji mami.Musela jsem i toto překousnout.Ale musí být jakási pravidla.Takhle to dál nejde.Půjdu si za tím a dostanu ho na lopatky-zmetka.Napiš,pa Šárka

Martičko oprava ...syn je u něj od 3.5 let

Sivuško,až mě z toho zamrazilo,jak píšeš,že jsi to opravdu udělala,sáhla si na život.Kdysi jsem to taky chtěla udělat,když jsem měla těžké deprese,ale vždy mi zůstaly před očima moje děcka,co by si počaly,kdo by se o ně postaral,nakonec jsem uviděla to světýlko na konci tunelu,že snad bude někdy líp a naštěstí jsem to nikdy neudělala.Ivanko,Verunko,nikdo vás nemá za co soudit,je a byla to jen vaše věc,prostě je to normální a v životě se tyhle věci stávají,i Petra o tom ví své.J

Berušky moje,dcera má asi 2 měsíce přítele,který se k ní chová asi moc hezky,je spokojená,on jí kupuje krásné dárky,ona vypadá opravdu štastně,ale,vždy mi o všem a o každé známosti řekla a tentokrát je to tajné,napadlo mě sice,jestli to není její bývalá láska,ze kterým se rozešla,ale tenhle človíček se chová úplně jinak.Ten ,co se s ním rozešla byl sobec,nikdy s ní nešel ven,jen chodil za ní domů,aby je nikdo neviděl,byl ženatý a říkal,že se rozvede a takové lži,bylo toho hodně,co jsem nechápala a vztah jí rozmlouvala,trvalo to však 3 roky,jen na něj doma stále čekala,byli oba strašně zamilovaní.

Berušky moje,tak jsem ze sněhu doma.Došla jsem s malou na nákup a pak jsem jí na zahradě udělala maličkou bobovou dráhu ze sněhu a také jsme postavily sněhuláka,ale pes se do něj těžce zamiloval a chodí ho na zahradu znásilňovat,tak nevím,jak tak chudák dlouho vydrží stát....Mám úplně promrzlé nohy a Hanička zase p**elku.Teď hajá v obýváku,pije bílé kafíčko a napůl spinká.

Berušky,vy jste tu všechny vážně zlaté.Já vůbec nečekala,že byste mě mohly pochopit,že mě neodsoudíte a nebudete chtít,abych mezi vás už nechodila...Já vím,každý má nějaké to tajemství,které v sobě nosí,ale ne každý je schopen o tom otevřeně mluvit.Já z duše nesnáším moralisty.A hlavně jim vůbec nevěřím,že oni jsou tak čestní,vážně nevěřím.Nyní zrovna nemyslím v otázkách věrnosti k partnerovi,ale spíš to neznamená,že ten kdo je věrný duchem i tělem,tak je hodný člověk,může to být klidně udavač,donášeč,tyran svého partnera,sadista,závistivec a sobec...nene vážně toto o charakteru nemusí vypovídat jen to nejlepší.S tím mám osobní zkušenosti.
Sivuško,kvůli lásce je někdy člověk schopen zajít daleko,ale sebevražda je to poslední,i když tě chápu.Mám ale pocit,že nyní jsi ve vztahu opravdu šťastná a to sáhnutí na dno možná mělo pro tebe i jistý význam.Už na to nemysli.Bůh tě k sobě zatím nechtěl,naopak ti dal děťátko a nový smysl života.
Šárko,tvůj bývalý je skutečně h**zl.Moc se s ním nepatlej.Máš moji plnou podporu.
Petruško,já ho vídám,ale jen malinko.Teď jsme se neviděli už 8 měsíců a Búh ví,kdy to opět bude.Dělí nás velká vzdálenost a každý mmáme své partnery a děti.Není to jednoduché.
Takžže beruninky,já jdu zadělat na kynutý štrůdl,ať zajím svoji trudomyslnost.Zatím pápá

Když už chtěl od ženy odejít,tak se mu zabil na motorce švagr,bratr jeho ženy,byl půl roku v komatu a potom zemřel,on jí nechtěl nechat v tom smutku samotnou,takže s ní ještě zůstal.A renča čekala,a já ji nutila do rozchodu,když se sama rozhodla,že to skončí.Jakmile mu řekla,že se rozejdou,on už totiž za ní chodil tak jednou za týden,tak o tom nechtěl slyšet,úplně začal blbnout,vyhrožovat,že si něco udělá,byli jsme z toho rozhození celá rodina,vyhrožoval asi tři měsíce,zavezl ji do nějakého bytu,kterej prý koupil a opravoval k vůli ní a proto neměl čas za ní chodit,atd.Ona si našla mladšího,za půl roku se rozešli,bylo to takové trdlo.A já jsem se trochu začala obávat,jestli ten její nový nynější přítel není ten Martin,co s ním měla ty trable,ale pár věcí mi v tom pořád nepasovalo.

Milá Lado,já jsem Argofan brala.Velice dobře mi zabíral na úzkosti,ale bohužel mi nesmírně moc vadil na žaludek a celkově na trávení.Asi po 2 měsících užívání jsem po něm začala i pravidelně zvracet,vůbec jsem nemohla jezdit autem ani autobusem,to jsem také zvracela.Nakonec jsem ho byla nucená ze dne na den vysadit a nyní beru Parolex a po něm jemi dobře,občas mám malinko zácpu,ale nemám nevolnosti,jsem vcelku kompenzovaná dokonce se mi upravila i chuť na sex a prožívvání orgasmu,ketré jsem po Argofanu neměla skoro žádné nebo to velmi dlouho trvalo.
Asi by bylo na místě,kdybys navštívila svého psachiatra a dostala jiné léky,které ti nebudou tolik dráždit žaludek.
Drrž se!!!

Tento není sobec,může se pro ni rozdat,ten předešlý by pro ni nic neudělal,nikdy ji nic nedal,nekoupil a vždy,když se rozcházeli,to bylo často,tak chtěl hned vče vrátit,co jí třeba půjčil.Jen jsem se vyptávala,na různé věci a na nic mi neodpověděla.Až dnes jsem se ptala na jeho jméno,které mi nechtěla říct a bylo mi to jasné,říkám jí,je to Martin?řekla jsem že od začátku jsem se toho obávala,ona mi řekla,že to ví a že mi to chtěla říct až po vánocích,a on prej měl tenkrát moc problémů a ted je z něj vyrovnanej člověk,že je opravdu jinej,ten byt,vlastně dům prej opravdu má,že jí nelhal a mají se pořád rádi,on by jí dal všechno na světě,kupuje i penize ji půjčil a že už je nechce,prej se o ni a Tomáška postará.To by bylo krásné,On chce k nám přijít se představit a TOMOVI synovi až přijede,to vše osobně vysvětlit,proč se tenkrát tak choval,protože syn za ním tenkrát chtěl jít,že ho asi přerazí.Takže přemýšlím,jestli se může člověk tak změnit a hlavně aby se Reni měla dobře.Z vnukem se on dobře zná,Tomáček ho měl rád.Manželovi to zatím neřeknu,to bych si zase vyslechla řeči.To mám na silvestra přemýšlení.J

Tak jsem přijela z nákupu z hypernovy, hrůza !!Ještě , že manžel přijel po noční z Prahy a jel se mnou.Davy lidí a fronty....Ivanko, děkuju ti za tvůj zase povedený kousek....ted vážně , děkuju ti Ivanko za všechno!!!Já to neumím tak vyjádřit jako ty.TY JSI ZVLÁŠTNÍ A KRÁSNÁ ŽENA S NÁDHERNÝM SRDCEM!!Tak a at se chocholouš třeba podělá...:-)Simonko, já děkuju Bohu za to, že jsi TADY S NÁMA!!!!Š árko, já neznám celý váš příběh ,ale také nikoho nesoudím a je mi moc líto , co si prožila a co prožíváš, ta střídavá péče by šla možná o prázdniny , to mě jen tak napadlo....a právě ta moje první láska dělá vedoucího právního oddělení , možná by ti pomohl.Ale já se s ním neviděla už několik let.Měli bysme mít sraz třídy ,ale nevím jestli se uvidíme...Holky já bych s váma tak oslavila toho silvestra, moc moc ráda........!!!!!!

Ahojky bábovky, tak jsem konečně zase tady. Dva dny vás člověk spustí z očí a už je založená šestka a několik nových či znovuobjevených dušiček. Snažila jsem se přece jenom něco přečíst, ale jako vždy v tom mám spíš trochu zmatek. IVANKO, sháněla jsi mě tu, jsi hodná, ale na poslední chvíli jsme se rozhodli jet na víkend za přítelovou mamkou do Litvínova a ona nemá PC. Tak se neboj, nic mi není ani nebylo, jen jsem byla pryč. Jak to jde s tím navýšením? Začíná to být lepší ? Třeba jenom na chvilku ? Jsem ráda, že sis vzala má slova jako novoroční předsevzetí a věřím, že to zvládneš. Po malých krůčkách ke zdárnému úspěchu.Z každé chvilky, kdy se budeš cítit dobře se raduj a těš na další, které budou následovat. A případných nežádoucích účinků se nelekej jsou normální a dočasné. Věř, že ti bude líp a víra tvá bude polovinou tvého úspěchu.Jakmile se začneš veseleji dívat na svět okolo sebe všechny chmury samy přejdou. VERUNKO, občas zabrousím i na jiné diskuze a delší dobu si myslím, že jedna dívka jsi ty. Přišlo mi nevhodné se na to ptát, ale dnes jsi mi to potvrdila. I já se tam pod stejnou přezdívkou k tématu vyjádřila. Sice jsem nic podobného neprožila a upřímě o to ani nestojím, ale dovedu to pochopit. Lidské city a zvlášť ty ženské jsou nevyzpytatelné. A říká se , že kdo jsi bez viny, hoď kamenem ! Takže vyčitky si nedělej. MIRUŠKO, vypravil se ten tvůj pomalec nakonec ? Asi jo, co ? Můj přítel je taky v tomhle hroznej. Já už stepuju v botech a on se ještě v koupelně upravuje. A to nemá vlasy, nemusí se česat a ani se nelíčí, aby vypadal jako člověk. Jo, mužský jsou horší než my. Ať se jedná o vypravení se či drbání. Co ten se toho nakecá s kámošema, kam já se na něj hrabu. A už je ti dobře ? Nebo ještě zvažuješ AD ? ŠÁRKO, k tvému příběhu nevím co říct. Pro mě byl nejhorší zážitek, když jsem byla v rozvodovém řízení a do toho šla na konizaci děložního čípku a čekala na histolku. Vůbec se jim to nelíbilo a připravovali mě na nejhorší. Ale bůh mě má rád. Dopadlo to dobře . Jsi strašně statečná, protože projít si rakovinou, chemoterapiemi, přijít o dítě, já bych to nezvládla. Alespoň ne se zdravým rozumem.Lidi co se dokázali naučit žít s takovými ranami osudu jsou pro mě obdivuhodní, moc si jich vážím a fandim jim. Myslela jsem si jaký nejsem borec, mít pod kontrolou PP a nedat jí možnost mě pohltit, ale proti tobě jsem p**era a žabař. Jak často můžeš být se svým synem ? Jaký k tobě má vztah ? Jestli o tom nechceš psát tak to vůbec nevadí, já to chápu a předem se omlouvám jestli jsou mé otázky nevhodné. MAJULKO, jaká vládne u vás atmosféra ? Bude u vás klidný SILVESTR ? Všechny ostatní moc zdravím, snad se ještě ozvu.

Ajko, děkuju rozesmála si mě s tím čekáním na tvého přítele..:-)Ajko, ted jsem píšu častěji a stejně v tom mám binec.Jarčo, nevím co říct k tvému příspěvku, musela jsem to přečíst aspon 3x abych to pochopila...těžko říct , jestli se někdo může tak změnit , víš já jsem takovej nevěřící Tomáš.Co tě vůbec straším , spíš důvěřuju, ale prověřuju, ale jak to udělat tady v tomto případě??Nezlob se na mě , ale trošičku mi tam nesedí to- jak dělal ty scény ,že si něco udělá.....víš , já za vším něco hledám ,tak mi to promin.Ale přála bych tvé dceři jen to nej.A ty můžeš stejně jen čekat a máš pravdu , máš o čem přemýšlet.Počkej až moje dcera někoho přivede , to mě teprve čeká....Tuhle někdo klepal na okno a já zrovna byla k.o.A tam se objevil vysokej kluk a já na něj ."Co chceš?"A on zakoktal já já nesu Andrejce sešit....A pak v noci ji někdo prozváněl to mě fakt naštvalo .Nejdřív jsem se na ní zlobila , proč ten blbej mobil nevypne.Ráno ho měla v nabiječce a zas někdo prozvonil. Tak jsem zavolala na to číslo a říkam , kdo je u tele fonu přestan už s tím prozváněním!A z druhé strany se ozvalo-"U telefonu V. Ptáček a tentokrát jsem zakoktala já, protože to byl bratr našeho známého a ještě k tomu to nebyl on , kkterý prozváněl.Andrejka má totiž jiny typ mobilu , já s tím moc neumím.Holky já se styděla....Andrejce jsem udělala ostudu a lezla jsem ji do mobilu.A ještě jsem mu řekla než mi to došlo , že jestli neví kde je a tak....a on na to -"To nevím , já jsem ted v Kolíně...