Diskuse - Panikářky 3- pokračování

Martinko-sluníčko!!! Díky za milá slovíčka.Víš,nejsem si vždy tak jistá,že to vyšlo,ale určitě je můj nynější muž o 100% lepší nž ten první,takže jsem určitě víc v klidu.A nakonec,kdo nemá své mouchy.
Přeju něžné sny o andílcích!!!

Majulko, jsem moc ráda, že ti pomáhá rehabilitace.Odbourání jednoho problému ti může zlepšit psychiku. Protože tyhle somatické problémy jsou to co nám hlavně způsobuje psych.problémy.
A před tím stěhováním bych ti radila si nejdříve na hodinku sednout a přesně si promyslet jak budete postupovat a co do čeho zabalíš. Velký chaos potom by mohl zase udělat i velký chaos v tvé duši/vím podle sebe/ Tak ať vše zvládneš!!! Pá

Veroušku, taky toho na tebe život naložil hodně, jako na většinu nás a pak stačí genetická dispozice a už to jede.Moc ti přeji, že jsi se strefila do AD a že ti tak rychle bez větších problémů zabírají.Tentokrát bys je měla brát aspoň dva roky/četla jsem/, protože když se začínají brát po třetí, tak je to prý na celý život.Příští týden jdu na psych., tak si ověřím pravdivost tohoto. Pá a ať je ti moc dobře.

Marti-slun., kdyby mé ataky nebývaly peklem, tak bych nikdy nezačala brát AD.Stávalo se mi to převážně v dopravních prostředcích, začala jsem se dusit a drželo mě to tak, že jsem přemýšlela, že už padnu na zem.Když jsem vystoupila vrávoravým krokem, bylo to dobré. Ale běda, když tramvaj uvízla na křižovatce, chtěla jsem rozrazit dveře. Tak pá M

Mirko to znělo až jízlivě že jenom chlastám. No někdy je to pravda, ale to občasný pivko mi chrání zdravej rozum a myslím že vitamín B potřebujem. Není nic lepšího než po celodenní práci u počítače si rozdělat černý pivko a hrát si na stavbě, mě to fakt baví. Jinak já nejsem grafik celej život, dělal jsem spoustu jinejch i manuálních prací, třeba jsem dělal 5 let truhláře. Musím ale říct že dělat grafika na PC je zatím fakt fyzicky nejnáročnější i když se to nezdá, ale tak unavenej jako z týhle práce jsem nikdy nebejval, fakt. Tu adresu pošli a nálepky pošlu to vůbec neřeš.
Majulko pít na AD se nebojím, protože kdybych se furt nečeho bál, tak to je jako kdybych s PP prohrál a já na ni nechci vůbec myslet. Prostě se mi občas zamotá hlava, ale to i jiným lidem. Zrovna nedávno jsem se bavil se známým a ten mi řek že se mu hlavá motá celkem často ( né z lihu ), ale tím že se nestará a asi ani neví o žádné PP tak je v klidu. To jen nás to pořád straší a tím si i sami přidáváme. Tak se pořád nestresuj s tím stěhováním a mysli spíš na to že vám tam bude líp.
JO a tebe Aplíku teda obdivuju že běháš takovou dálku denně. Musíš bejt fakt pěkná baba, škoda že nemáš fotky na fotkách z Chorvatska.

Mirusko moje dekuju za radu,urcite to tak u stehovani udelam.Vim,ze kdykoli mam bordel v dusi,uklizim nebo stehuju nabytek :-)Tady v Chebu je pekne hnusne,ale ubytovani moc hezke.A co berusky a brouci jak vam dnes je? Vcera byl Bio 2 a ja to citila-jak jinak :-)))))vsem dobrou naladu a klid vam preju.papa Majul.

Děvčata, po delší době vás zdravím. Ne, že bych si ve vašich příspěvcích nečetla.-Teď čtu Mirčin příspěvek a ty "ataky" v dopr.prostředcích na mně chodívaly také, dříve intenzívně, teď v slabší formě a pomáhám si i motlitbou. Nejsem žádná kostelní "pánbíčkářka", ale Otčenáš umím. Potom mi pomáhá jóga prstů, nebo tlak na bod mezi nosem a rty...určitě jste o tom slyšely. - Včera jsem četla v jednom časopise, jak s každým traumatem se má chodit za psychologem, že "jedinec" to sám nezvládne a pak má následky po celý život. Já jsem zažila traumat olný pytel, za "odborníky" jsem občas zašla, ale vždy mi z toho vyjde, že nepomůže žádný. Jen my sami si musíme pomoci.

Pomáhám si četbou (i praktikováním) všeho, co se týká duše a duchovna. Podělím se s vámi, co jsem si vypsala do sešitku, a co je dobré a úspěšné si každé ráno přečíst-nejméně 1 x: - Vesmírná vůle řídí můj život dnes a v každém okamžiku. - Všechno se dnes obrací v mé dobro. - Dnes začíná nový a nádherný den, šťastnější než kterýkoli den předtím. - Vesmírná moudrost mne řídí na mé cestě a se vším, s čím dnes začnu, budu mít úspěch. - Jakmile se moje myšlenky začnou odklánět od toho, co je dobré a konstruktivní, okamžitě si přikážu, abych se soustředila výlučně na krásné a dobré věci. - Jsem duševní a duchovní magnet, který k sobě přitahuje štěstí. - Veškeré moje dnešní podnikání bude mít mimořádný úspěch. - Po celý den budu bezvýhradně šťastná. - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Myslím si totiž, že většiná z nás kromě traumat zažila i nějaké silné ponížení, které zapřičinilo nedostatek sebevědomí, nedostatek sebedůvěry, pocity strachu a lability všeho druhu. Je třeba si vypěstovat právě to silné sebevědomí, věřit sám v sebe, abychom byli sami sobě pány. Musíme hledat pravdu, vytvářet krásno a konat dobré skutky. - Takže všem přeji: KRÁSNÝ a ÚSPĚŠNÝ DEN!!!

Čau Roberte, musím tě trochu pozlobit s tím pitím. A máš pravdu ,takové jedno pivko dokáže udělat divy. Předloni v létě jsme s manželem vždy šli po práci na jednoho gambáče a už jsem se na to těšila a fungovalo to jako antidepresivum.A manžel byl letos naštvaný, že už nechci chodit.
A tak jak to píšeš, všichní lidé mají různé problémy a často daleko horší ale narozdíl od nás na to nejsou tak vnímaví a natož aby z toho tak blbli. Zatímco , já jsem schopna intenzivně vnímat sebemenší zašramocení v organismu , i když dnes už se z toho nehroutím. A to je ten náš problém, přestat se bát. S AD se to naprosto daří ale uřídit to i potom až je vysadíš. O tom to je. Jinak se to opakuje pořád dokola.
Dělat truhlařinu nebo umělecké kovářství je sen mého manuelně zručného a tvůrčího muže.Ale měl smolu a dělá projektanta a stejně jak ty rýsuje na počítači.Syn se taky minul, protože dobře fotí a děla bezva koláže.Ale holt si to musí nechat jako koníčka.
A já jsem zase manuelně nešikovná a přesto dělám celý život práci která mě nesedí a vyžaduje trochu umělecké střevo. No už to nějak doklepu.
Tak se měj hezky a tu adresu ti pošlu a nebudu to řešit, jak píšeš. Pošli to bez známky, já ji zaplatím. Tak dík moc a ať ti to pořád všechno funguje. M

Jo a přimluvila bych se taky za nějaký fotky Applíka v plavkách, ač nejsem na ženské.

Majuli, užij si to v tom Chebu. Dříve to bývala velká díra u hranic. Ale dnes už je to asi o něčem jiném.
V Brně je krásně a v mé duši celkem také.
Přeji ti pohodu a napiš, jak jsi si toho Chebu užila. A večer se jdi pobavit, dokud jsi mladá. Až budeš stará, tak se ti už moc nebude chtíta taky tě tam nikdo nebude moc postrádat.Taky nebudeš moct hrát na schovávanou, protože by tě nikdo nehledal. To jsou "výhody" řekněme zralého věku.
Tak pá M

Jiško, děkujeme za radu ohledně bodu, vyzkoušíme.
Motlitbu asi nestihnu, protože se v takových situacích zcela soustředím na únikové cesty a taky abych z té hrůzy neupadla.
Psychologové my taky moc nesedli ale možná jsem jen neměla štěstí na ty pravé.
Člověk si musí pomoci sám ale bohužel to většinou nebývá v jeho moci, jestli se jedná o tvalý deficit v mozku.
Přeji poklidné žití. Pá M

Ahojte všichni,chtěla jsem se Vás,ale hlavně Věrky,která s tím má zkušenosti zeptat,jestli může dušnost souviset s páteří.Už jsem měla tyto problémy před půl rokem,tenkrát jsem měla natočené EKG,byla jsem na rtg srdce a plic,ale nic se naštěstí nenašlo.Pak to samo přešlo a teď je to tady znovu.Jsem pořád dušná,i v klidu,při sebemenší námaze přímo funím.Navíc mě už několikátý den chvílema tlačí na přední časti krku,jakoby na ohryzku,tak přemýšlím,co to může být.U doktorky jsem zatím nebyla,ale hledala jsem na internetu a docela jsem se zase vyděsila,jelikož tyto příznaky taky popisují u rakoviny hrtanu.takže jsem už pár dní ve stresu.

Májo, neboj rakovinu určitě nemáš.Tyto příznaky mohou být opravdu od zablokované hrudní páteře,od štítné žlázy, od astmatu ale já bych se přiklonila hlavně k naši staré známé psychice. Ta nám často způsobuje problémy s dýcháním, jak si můžeš přečíst.
Někdy taky funguji na sto procent, ujedu na kole 50km a z toho se v práci zohnu k pytli se sádrou /jsem zubní laborantka/ a jak se narovnám tak chvíli dýchám jak po namahavém výstupu což mi zase neudělá v hlavě dobře. A je zajímavé, že si to hlava pamatuje,protože se mi to často stává konkretně u této činnosti. takže klid.M

Ahojky všichni. Po dvou dnech absence se konečně zase dostávám k PC a pokouším se prelouskat vaše příspěvky.Zase jste se činili.MÁJO, souhlasím zcela s MIRUŠKOU, že rakovinu nemáš. To co máš teď ty jsem měla taky na začátku léčby PP. Někdy mě to i dusilo a nemohla jsem dýchat.Myslela jsem si, že mi roste štítná žláza dozadu, nebo, ře mi něco vyrostlo v krku.Ale vysvětlení bylo velmi jednoduché.Dlouhotrvajícím stresem jsem měla překyselenej žaludek, tím překrvený jícen a to způsobilo mé potíže. Jakmile mi zabraly AD i ten tlak zmizel. Ale trvalo to přes 2 měsíce. Tak pozor, ať tě to nevyděsí.MIRU, jak píšete s holkama o problémech v přecpaných dopr. prostředcích, tak mě nevadí tramvaje nebo autobusy, ale metro tím, že jezdí pod zemí na mě působí děsně.To mám strach i když je poloprázdné.Nejhorší bylo pro mě, když jsme zastavili v tunelu.Těch pár minutek čekání, byl horor.Strach, že nemůžu nikam utéct, jsem uvězněná a odkázaná na někoho jiného, kdo tou mašinou zase pohne....Proto mám strach i ve výtahu.Že zůstane viset v mezipatře a já nebudu moc utéct.Jak jsem si oddychla, když jsme se přestěhovali ze 7.patra v paneláku do domečku.Sice jsem tam výtahem jezdila, ale strach mě pronásledoval.Jinak se už druhý den necítím zcela ve své kůži, mám takový svíravý pocit, hůře se mi dýchá,ale nepanikařím, protože, když odvedu svou pozornost, nejlépe prací,tak zádné potíže nepozoruji.Tak je mi jasné, že je to od nervíků.Tak jdu ven, dokud slunce svítí, zítra se to prý má zkazit.

Mirko jestli syn dobře fotí a baví ho to tak ať to zkusí prodat do nějakých fotobank, třeba Dreamstime nebo jiné. Platěj sice málo, tak 25 centů za stažení, ale když jich tam dá 200, tak mu to už něco dá. Na uživení to není, ale jako koníček kterej alespoň trochu sype jo. A taky se uvidí jestli něco umí nebo ne.

Ahoj Kocenky moje,vsechny vas mooooc zdravim.Ja ted doklusala z prace,respektive dojela metrem[uf,dnes bez potizi,diky bohu],jsou to ale nervy.V sobotu letim do Cech,tak uz se nemuzu dockat a dodava mi to trosku sily a radosti,uz pocitam i dny,jak muj malej Kubik pred narozeninama.Majo,taky souhlasim s Miruskou,o rakovinu jiste nejde.A co se tyce te dusnosti,tak ja to mam,jak rikala Mirca,jak se zohnu,ze neco podam,tak mam takovej tlak,jak kdyby se mi to zezadu chtelo presypat do predu.Myslela jsi to taky tak MIRCO?????????