Diskuse - panický strach ze smrti

ne nic,rikala,ze clovek se zivotem uci a za 5let si treba reknu jak me tohle mohlo trapit,a zasme ju se nad tim casem a doufam v to. Jake pocity? ty jsi brala drogy?

Jednou jsem na školním výletě vzala haš a měla jsem podle panickou ataku na něm,protože jsem nevěděla jestli jsem člověk,věc,myšlenky,bylo to strašné...trvalo to zřejmě pár minut,ale mě to přišlo tak půl hodiny..šílený...člověk má v hlavě prostě spoustu věcí:-)
Jinak Dalibore díky za příspěvek,i za takové jsem ráda,aspoń vidím,že existují lidé kteří to dokáží neřešit ,což mi dává jakou si naději,že bych to mohla zvládnoout i já,zatím na tom usilovně pracuju:-)

mas i nehut k jíidlu,kdyz je ti fakt zle? a co tvuj chlap?jak to bere?

Ahojky,nechuť mám v podstatě celý dny.odjakživa jsem dost hubená,mám kolem 48-49 kilo,teď jsem se vážila a mám 45,takže mě to ještě víc znervoznilo.Snažím se jíst jak můžu,ale mám kolikrát pocit že se pozvracím když to tlačím na sílu.Cítím se strašně slabá.Jinak manžel o mých stavech věděl od začátku a vzal to dobře,samozřejmě se bál.Myslím,že te´´d ani neví že mě to zase chytlo,to že budu chodit k psycholožce to ví a možná si všimnul i léků na poličce,ale te´d to s ním neřeším.Myslím,že to umím dobře skrýt,aby to nepoznal.Né že bych mu nevěřila,ale máme dost problémů a nechci mu přidělávat další a hlavně nesnesu ,aby mě pak pořád hlídal jestli jsem v pohodě.Stačí ,že to dělám já sama:-)Musím si to zvládnout sama, on mi s tím stejně nepomůže.

To máte s manželem divnej vztah, když před ním tajíš jak se opravdu cítíš. Manželství bez vzájemné důvěry a podpory spěje k rozvodu.

Verčo ty máš rodinu a manžela?

Nechci se tě dotknout,ale z předešlých příspěvků na mě působíš jako studenská žába,co má plno sebevědomích keců,ale o životě ještě toho moc neví.S manželem jsme už opravdu hodně dlouho a rozvádět se rozhodně nehodláme:-)Je úžasné jak podle pár vět umíš zhodnotit vztah lidí,které vůbec neznáš.

Ja mela teda nechut k jidlu jen, kdyz to vse zacinalo, to jsem vazila 45kg merim 164, je to uz 5let,ted mam 54. A jak se citis dnes?

me jak zabraly leky tak se mi chut vratila.

Ahoj,od rána to samé,chvilku se mi uleví,pak to zase přijde,snažím se něco dělat,ale jsem jak nepřítomná,když mě to chytá tak si řeknu,že se nic neděje je to jenom úzkost,že te´d neumírám,ale v zápětí si na to řeknu,že mě to ale stejně jednou čeká a neuteču tomu a jsem v háji.Taky jsem si dnes několikrát řekla,že nesmím sledovat čas,protože zjistím jak ubíhá a že se mi ten čas tady krátí,o a takový samý blbosti,hlavu mám totálně napresovanou,až mám pocit že mě pálí.Zkoušela jsem volat kamarádce,během hovoru jsem se zase hlídala jestli se na ni dostatečně soustředím.Ty chodíš do práce?je na tebe nějaká skype?nebo mail?

ne nechodim,hledam,ale tady nic neni,skype nemam a mail, nemam,mela jsem ale zrusila jsem si ho. Jsi z cech nebo moravy?

Jsem ze středních čech,škoda,že nemáš mail.A jak to bere tvůj muž?

Nejsem schopná se vůbec soustředit,za jak dlouho ti zabraly AD,aby jsi na to neustále nemyslela a připadala jsem jak člověk.Neurol a tak nechci brát,přijde mi,že je to jen oblbovák.

Ty o všem strašně moc přemýšlíš, najdi si pořádnou práci která ti nedovolí myslet na kraviny, kterýma se ústavičně zabýváš. Sorry, ale za tyhle tvoje stavy si můžeš jen a pouze ty sama. Uvědom si, že nesmrtelnej neni nikdo a já bych nesmrtelná být ani nechtěla a smrt je jediná spravedlnost v životě. Nic spravedlivějšího neexistuje než smrt, která čeká na každýho. A já miluju spravedlnost.

verci,nerad ji co ma delat,za nic si nemuze sama,je to psychika a nekdo ju ma silnejsi a nekdo je proste uzkostnej,a nemyslet na to je opravdu tezke,cim vic to chces tim vic to otravuje, a kdyz ti to tak vadi,ze premyslime nad kravinama tak sem nechod a neotravuj nas tady!!!!

vydrz tak 3tydny,uvidis,bude lip,uklidnuj se aspon tim,ze za chvilu bude dobre,ja mela taky myslenky a dost hnusne a divne,ze jsem si myslela,ze to neprejde, a preslo.