Diskuse - Panická porucha

opravdu to nema cenu komentovat-az to pochopis tak si pohovis-tak nekomemtuj.chlamky nemam

Ahoj,mně to asi chodí v pořádku..S tím spaním jsem ted lepší.V noci,když se vzbudím tak celkem brzo zase zaspím.To dřív nebývalo,strašila jsem brzo ráno,nebo se převalovala a už neusnula..Brala jsem ten neurol občas,aby mě to dalo aspoň trochu do klidu.Ale i tak to někdy nepomohlo.Já taky závidim těm chlapům,jak lehnou a hned chrní,zatím co mi ne a ne usnout.Spíš mám ještě problémy s usínáním.Evino chodíš do práce?Já právě měla práci tak trochu na nervy a myslím si,že i to mi nepřidávalo..Čím víc mě to až degradovalo,čím jsem starší..

do prace ted nechodim,jsem na up.mam jenom gympl a stejne jsem delala vzdycky manualne.dcerka byla casto nemocna,tak jsem uklizela na kulturnim stredisku/pruzna prac. doba/.pak materska s klukem,pak nekolik let pecovani o nemohouciho tatu,pak prace nadoma-šiti,vyroba bizuterie-mela jsem na to zivnost,to padlo,zacala jsem vselijak klempirovat-takze doma ,zahrada,chov zvirat,i koz,vyroba kozich syru,zavarovani peceni kvaskoveho chleba a sezonni zdobeni pernicku.to neni vychloubani,ale jen ze jsem se neflakala-stejne mne pritelkyne pomlouvaly,ono kdyz zije nekdo trochu mimo proud,je pro vetsinu lidi divnej.pro nas s manzelem to byl fajn zivot,az ted se to jaksi pos....lo.takze ani pohodovej zivot te neuchrani tatovychto udalosti.chteli jsme posmrti me mamky zit jinak a zdraveji a dopadla jsem takto.asi je to osud-nevim.ted jsem doma sama,cekam az se srazi mleko,tak napis-diky moc

Ahojky píšu se zpoždění,odjeli jsme na narozeniny mé tety-Je jen ale o 9let starší než já tak je to pohoda.Byla to velká oslava,plno,lidiček,ale fajn.Docela jsem si to i užila.V posledních měsících jsem ani o žádné akce nestála a byla nejradši sama..No vidíš,já zase celý čas dělám v provozu kde je od rána do večera člověk pořád mezi lidma,až mě to tak totálně vyštavilo,protože,co si budem povídat,jsou dobrý ale i kre...i a musíš s nimi vycházet a být nad věcí,až jednoho dne už toho máš plný zuby a tělo vypovídá nějak službu..Začalo to u mě únavou jak jsem už psala,jako bych vyfárala z dolu,pak pořád bolesti žaludku,pocity na zvracení,nechutenství,noční buzení bud nespavost nebo bolesti-takže vybílená lékárnička anacidem počínaje a cholagolem konče a houby platný.Pak se stupňovaly ty úzkosti a pak totální nezájem o nic,i když jsem měla výsledky o.k.pořád knedlík v krku,pocit na zvr.a čím dál horší rána s myšlenkou,že to přejde..nepřešlo..My taky právě s mužem udělali určitou změnu na kterou jsmese těšili,on úplně v pohodě nadšen a já místo abych si to užívala tak v p......Tak ted doufám,že bude líp věřím tomu..Jinak koukám,že jste takový hospodáři šikovní..

je to jasná chlamydioza, doktor to nepřizná a neumí léčit a nechce léčit, trvalé následky :-)

ahoj,u nas byl odpoledne syn se svou druzkou,a pak jsem s premlouvanim se sla s manzelem vedle k sousedce chvili posedet na grilovacku-zapijeli narozeni vnoucka.lupla jsem brufen na zada a dve a pul hodiny jsem to tam dala.ja pila vodu snedla troch jidla-slo to,manzel sel dnes do prace,ma sluzbu,tak to stejne nemohlo byt nadlouho.v lednu a unoru jsem nesnesla ani navstevu kamaradky u nas,jit nekam,to vubec a moc lidi pohromade uz vubec ne.pozdeji jsem zase mela obdobi,tak brezen duben kdy jsem potrebovala nebyt sama kvuli uzkostem-zvlaste kdyz mel manzel odpoledni a najednou uz na mne nikdo moc chut nemel.a ani se nedivim.prezivala jsem samotu s klepackama,uzkostma,bolestma a myslenkama na smrt.hruza.rodina uz mne mela taky plny zuby.kdo si to neprozije-nepochopi.neco jako:nic ti neni,tak prestan blbnout,nebo:nesnazis se,proto te to furt boli-byly i hadky-coz mi vzdycky prihorsilo.nekdy jsem mela pocit,ze uz do tohohle sveta a zivota tzv.normalnich lidi ani nepartim.ze by jim beze mne bylo lip.vsude jsem videla neudelanou praci/moji/hlavou mi bezelo jak jsem neschopna a jak je to mozny,vzdyt jsem jeste vloni byla normalni stastna zenska se spoustou planu.a jak to snasi tvoji blizci?a moc ti preju,ze sis to vcera uzila a s tou praci bacha,asi to bylo nejake varovani-clovek by mel asi vic to svoje telo a dusi poslouchat.jinak je pak zle

jo,a taky jsem zkousela anacid,febichol,magnezium,laktobacilly,piju bylinkove caje,snad hektolitry caje,b12,b6,kys. listova,b-komplex-ze by se uz s tim dala vylecit snad i lepra a bez vysledku

je to chlamydioza, ale musí se také použít ATB a je to léčba na roky, doktoři to neuznávají, jsou trvalé následky a léčit do konce života, jsou promořené celé rodiny, ale na každého to působí jinak a proto je spousta diagnoz, nemáte o tom ani představu, je to byznys :-)

Ahojky,tak koukám,že jsme včera měly obě docela dobrý den:-)No moji blízcí asi takto:nejdříve jsem si myslele,že to bude něco s tím břichem a tověděla i rodina,že je mi blbě.Nejdřív jsem i já,mezi svátkama,myslele že mám virozu ,blicí,ta tady řádila..tak jsem nasadila dietní režim a čekala,že to přejde.Na chvíli ano,ale ty stavy se vracely,až mi to bylo divný a v lednu,někdy koncem k lékaři.Pak ty vyšetření Dostala jsem lék na žaludek a na ty ukrutný bolesti pomohly.Brala jsem při nich i algifen.Ale pořád ten knedlík a pocity na zvr.a nechut k jídlu.Uvnitř stažená,jak by se mělo něco stát,nejhorší ráno.To bylo do toho března,kdy se přidaly ty stavy nervozity,ale hrozný-vadila mi i přítomnost právě blízkých co jsou doma a nechtěla jsem aby mi někdo třebai volal a někdo,třeba kamarádka přijela,zkrátka at mi daji pokoj,já chci být sama.A pak ty ranní stavy nezájmu o nic,úzkost,nezájem o nic-přečíst si jen noviny,no to vůbec a knížka ani nezkoušet,úkol pro mě nemožný..a tak nějak utíkal čas a já vydržela jen sedět a čumět..To jsem ale všem tajila,věděli jen o žaludku..A snažila se přetvařovat,že jsem redy,ale já věděla,že ne.Pak mi muž řekl,že jsem hrozá,pořád nervozní at se srovnám,žejsem na palici...ale to nic nevěděl,že i to vím a že si nemůžu pomoct..A když už jsem měla dojem,že to neni normální,co se mi od rána děje,že takhle dál nemůžu,že chci ještě zažít těšení se z hezkého dne,prožít příběh z knížky a cítit aspon něco když zasadím kytku,prostě aby mě to uspokojovalo tak jak dřív,svěřila jsem to Mudr. a asi po týdnu mužovi..jinak s tou leprou jsi mě rozesmála:-)já taky všechno možný-např.manukový med,konopný olej,lněný olej atd..no prostě apatika hadr

Zdravim lidicky! Ja som mala uzkostno-panicku poruchu a bola som na tom uz velmi zle, myslela som ze nastal moj koniec. Nechodila som takmer nikam lebo som sa neustale citila napata, v strese, spustali sa mi panicke ataky, strach, triska, no proste hrozne hroznee...bolo to fakt najhorsie obdobie v mojom zivote. Skusala som hocico ale nic nepomahalo a tak som nakoniec nasadila AD (Paretin), ktore uzivam necely rok. Som znova v pohode a citim sa zdrava. Samozrejme, nemam este vyhrate, stastna budem, ked lieky vysadim a ostanem v pohode. Kazdopadne moja rada pre vsetkych Vas, ktori sa trapite.. nebojte sa AD, mne pomohli. Hlavne treba verit, ze vas vyliecia. A dalsia vec: spomalte. Najdite si cas hlavne pre seba, zite kludne a robte to co vas bavi a pri vom sa citite dobre. Vsetkych Vam prajem zdravie! Drzte sa

bez např. skupinové psychoterapie a dalších (holotropní dýchání např.) se příliš nepohnete. nicméně, některé stavy chtějí čas. ( diazepam, triphenydril, helex, radepur, remood, lexaurin, neuroleptika, sedativa, trankvilizery, serotonin, léky na detox, trimetranil, atd.)

ničemu nerozumíš !