Diskuse - Panická porucha

Zdravím všechny.Čtu vaše dopisy asi pět měsíců a stále přemýšlím o tom,zda trpím stejnou nemocí.Příznaky mám úplně stejně až se bojím toho jak moc jsou si podobné.Stále si ale myslím,že se s tím dokážu poprat sama i bez léků. Bojím se i toho jak bych asi své stavy vysvětlila doktorovi aby na mě nekoukal jak na blázna. Kdy poznám že skutečně potřebuji pomoc? Zvládá to někdo bez léků? Děkuji

Nechci Ti radit,ale jestli že máš tyhle všechny příznaky,tak potom jsou léky určitě na místě.Já si myslím,že bez nich se neobejdeš a zbytečně se ted trápíš.A doktor je přece od toho,aby ti pomohl a ne na Tebe koukal jako na blázna.Je to nemoc jako každá jiná.Tak se zbytečně netrap a k doktorovi zajdi,radči dřív,než pozdě.Jana

já se prostě musím k této diskuzi připojit,myslím si,že trpíš nadměrnou obavou o své zdraví,před půl rokem se mi udělalo z ničeho nic zle,brnění rukou,zad,nemožnost se nadechnout atd,,,,dnes už typické příznaky pp,na pohotovosti jsem byla snad ob den,nevěřila jsem ,že tolik bolestí a divnejch stavů způsobuje pp,nikdy jsem o té nemoci neslyšela,vždyt jsem byla zdravá,a najednou tohle,říkala jsem si,že musím mít nejakou zákeřnou nemoc a doktoři mne zanedbávají,byli mně udelány krevní testy,borelie,ekg,dutiny ,všechno v pořádku,ale pořád jsem si nebyla jistá,vždyt mám hrozné tlaky do čela,spánků,očí,nevěřila jsem,toužila jsem po vyšetření ct mozku,ale zároven se hrozně bála,co když tam něco bude,co bude s mojí holčičkou atd...,až se to stalo,zase mi bylo zle,tak me manžel odvedl na neurologii,již poněkolikáté,dr.nevěřila,poslala me na ct,pry abych měla klid,cestou na ct mne manžel podpíral,měla jsem příšerny strach,že ta něco bude,už jsem se s snim loučila,než přišel výsledek,samozřejme negativní ,se klepal už i on,z toho,jak panikařím,tobě chci poradit,hlavně nic nečti,já už taky radši nic nečtu,hlava mně bolí stejně,taky mi to jde do očí nosu,ale zvykla jsem si,tak se zkus zklidnit a myslet na něco pozitivního,žijeme jen jednou a čím víc na danou věc myslíš,tím to bolí víc

mixi jsem ráda že ses ozval,už jsem měla o tebe strach.Vím jak ti je taky jsem se furt pozorovala a řešila co to je,ale je fakt že mi bylo čím dál hůř.Radím ti dobře vyprdni se na to,jen si ubližuješ a nic z toho.Opravdu jsi zdravej,toto pozorování je určitý druh záchvatu,on je rád že se vším zabíváš a trápíš se. Ale ty musíš říct dost nikdo to za tebe neudělá.JSEM ZDRAVEJ TO MUS9 BEJTTVOJE JEDIN Y HESLO PRO DAL SI HESLO

Jak jsem psal,drží mě to 2,5roku.Někdy se to zdá,že už je to dobrý a z toho k nepoužití.Mě hlavně bolí nohy.Námaha na to nemá vliv.Když nic nedělám,je mi snad hůř.Vyhovuje mi doma něco kutit v dílně.V létě jsem stavěl pergolu,před vánoci vyřezával z překlišky betlém.Jak zůstanu čumět do blba je konec.V práci dělám monotoní práci a taky nic moc.Koukám po hodinách,zívu,přešlapuju s nohy na nohu a jdu domů vyždímaný jak citron.Ještě,že chodím pouze na ránní.Holka,je to pro mě černý tunel a konec v nedohlednu.Nervy nás na životě neohrožují ale pěkně ho kazí.Když psvchiatra přitlačím,že je to pořád stejné,tak mě posílá na otevřenou psychiatrii.Poděkuji,protože si myslím, že by mi tam stejně nepomohli.Kdybych měl teď psych.problémy,tak snad jo.Pak taky,co tomu řeknou lidi kolem.Jsme z vesnice.Budou si myslet,že jsem blázen.Zase neví,co to je mít PP,neurorastenii nebo jak se tohle všechno nazývá. Zdavím . Zdenda

ahoj, zkouším to, ale nějak to nejde, asi pořád čekám, že ty prášky zaberou a ono po 26 dnech nic moc. prej proto musím taky něco dělat, snažím se ale, ale... vžycky na něco narazím, nějakej článek v novinách a je konec s dobrýma myšlenkama. V úterý se mi odpoledne začala točit divně hlava ase na mě přišla ta derealizace, jak to nazval psychiatr, je to nepříjemné, nejdřív jsem se ohmatával, jestli jsem to skutečně já a všechno kolem sebe i lidi jsem vnímaql strašně divně, sám sebe jsem slyšel, no fuj , hnus, a tohle, když se mi stane, mám hned hrozný myšlenky.. přitom to prý k tomu patří a prej se mi to bude i vracet, třeba každý měsíc..

Ano, trpím, prej je to generalizovaná úzkostná porucha. Trpím, jako si trpěla Ty a je to odporný. Zkouším to, ale jak jsem psal víš, vždycky něco hnusnýho přijde a je to včudu. Jinak moc děkuju, po přečtení Tvého příspěvku jsem se trochu uklidnil...

Mixi,ta hlava tě ted bolí od chřipky,jinak mi tady z nás nezlob se připadáš,že jsi na tom nejlíp,ale děsně se tomu podáváš.Hučíme tu do tebe všechny,ale prostě máš nemoc-a jsi hypochondr,tak sám sebe netrap ,fakt si to děláš horší,raduj se ,že máš ženu co to snáší,děti zdravé,můj muž no to si vůbec neumím představit co by se dělo,stačí ,že mám PP a agarofobii a to se fakt snažím,když mám záchvat snažím se zalézt a svádím to na nízký tlak a čekám až zabere prášek,když brečím ,tak jdu do atelieru,nechci ,aby to viděla11letá dcera.Vím,že by jí to trápilo a to nechci.Psala jsem ti to už několikrát,ale marně.Fakt začni s tou autosugesci a porad se s psychologem.Holky jsou na tom tady hůř a hodně bojujou tak to zkus také.At je líp,nečti žádné bláboly a hlouposti a zkus myslet na něco jiného,a hlavně na to,že bude jaro pokvetou kytky,bude krásně a všechno bude lepší.Léky zaberou,uvidíš.Hanča

A Mixi fakt se léčíš krátkou dobu a jak sám píšeš blbé myšlenky tě napadnou u blbého článku,přejdi je a nepitvej,ale psychoterapii ti psychiatr nenavrhl?Hanka

věř a hlavně nečti nic negativního.Léky zabírají ,ale všechno nebude hned,chtěli bysme to všichni,ale tak to nefunguje,těš se z každé chvilky

Ten psychiatr je vlastně mojí sestry šéf, ta mě tam dotahla tak nějak ze známosti, říkal, že tady v okrese u nás CK je to špatný s psychoterapií, ale říkal, že je to nejlepší. Jinak chodím k psycholožce.. Léčím se krátkou dobu, to je pravda, ale začalo mi to, teda nejvíc to vypuklo nějak v prosinci...

Co je to ta autosugesce? od chřipky mě nebolí, kéž by... Bolí mě už dlouho....

měl už taky někdo z vás tady derealizaci??

Zdendo, mluvíš mi z duše. Taky cítím hrozné tlaky v práci - ne jen u mě, ale obecně. Prý to vede kvyšším výkonům, ale na mě to působí naopak. Já se z toho hroutím. Taky nevím, co budu schopna dělat za práci. Neumím pracovat pod tlakem a s hrůzou, že mě můžou kdykoliv vyhodit. Hrozně se bojím nezaměstnanosti.

Mix: já vím, že je to otravný hledat to zpátky, ale tipuju, že většina. Jednu dobu jsem i dokázala vycítit pocity lidí okolo, bylo to děsný. Vyloženě upíři energie :-))

BOLESTI ZAD - já jsem to považovala za samozřejmé, že když jsem ve stresu, bráním se zatětím svalů (šíje, temeno, krk na zádech, ale i kostrč), navíc mne na to, že je to stresový upozorňoval snad každý masér, u kterého jsem byla. Psychiatr mi to potvrdil. Záda přestala bolet díky lékům a občas si zaskáču na gymnastickém balonu, to je hodně dobrý.

mějte se