Diskuse - Panická porucha

Dobrý den přátelé,
před třemi roky mi umřela maminka na CA prsu + následně metastázy do hlavy. Od té doby se šíleně bojím o své zdraví, za každým píchnutím vidím rakovinu. O rok později našli mému tatínkovi nějaký nález na prostatě, vzali mu celý spodek, od té doby je prý v pořádku. A minulý rok mi náhle umřela babička, na kterou sem byl hodně fixovaný. Cca před dvema lety jsem navštívil psychiatričku, se vším jsem se svěřil a nasadila mi Neurol a nějaký setralin jako AD. Setralin sem musel vysadit asi po 3 týdnech (měl jsem strašné stavy) a zůstal jsem jen občasně (cca 3x - 5x do týdne) na 0,5mg Neurolu. Bylo mi zle, vzal jsem si půl Neurolu a chvíli bylo zase líp. Takhle jsem to nějak zvládal do minulého týdne, kdy jsem v pondělí dostal divný pocit, celý jsem se roztřesal, rozmazané vidění, zvracení. Na pohotovosti mi dali jen nějaký analgetika a poslali mě domů. Šel jsem tedy hned k jiné psychiatričce, ta mi řekla, že můžu mít panickou poruchu, řekla mi, ať přestanu brát ten Neurol a dala mi Atarax. Od té doby zažívám stále nepředstavitelné stavy.. pocit nereálnosti, zmatené myšlenky, třed, citlivost na hluk, nesoustředěnost, bolesti celého těla, nemůžu spát, ráno pravidelně zvracím.. Už jsem to nevydržel a dnes jsem byl na neurologii a udělali mi kompletní vyšetření, RTG páteře, CT mozku, EKG.. vše negativní a poslali mě na psychiatrii, kam jdu zítra. Můj dotaz zní: Myslíte, že tyhle stavy zažívám z důvodů vysazení toho Neurolu? Mohou to být abstinenční příznaky? Popř. jak dlouho takové příznaky trvají? Či už z toho blázním? :/ Děkuji za názory.

Sem tam se najde posměváček kterýmu bych přál jen jeden středně silnej panickej záchvat třeba nekde v obchodě...a pak by sem psal jak ostatni a babral by se v tom protoze by nevedel co se mu vubec prihodilo kdy to prijde zase a co s tim delat...bohuzel zdravi lide se tomuhle smeji ale mozna si je za par let veme rakovina...my se budeme ale spokojene babrat v PP

"mž" je asi následovník dědka.. jinak souhlasim s komentářem nademnou, přál by to všem, který se tomu jenom smějou

Jirka: Obecně se tvrdí, že Neurol je silně návykový.. Třeba máš jen abstinenční příznaky, z toho se určitě dostaneš.. Taky bereš nový AD a na začátku se to vždycky zhorší a za pár dní až týdnů je zase dobře

Přesně tak, dokud mi nic nebylo nechodila jsem na tyhle stránky.Když mi bylo hůř, pomohly mi názory jiných, třeba i se zhoršeným viděním.
Pro Jirku,vydrž než zaberou nové léky.

Jirkovi bych doporučil ptát se na svůj stav na odborných místech a ne všelijakých Neználků po diskuzích,ostatním pak vzkazuji,že oni sami ani nevědí jak chutná taková mizérie při PP protože kde jaké píchnutí,zatočení hlavy a jiné banality o kterých tady vedete řeči na úrovni lékařského konsilia ( tady je totiž každý odborník ) přisuzujete poté atakům PP
!! zkuste si např. 3x denně změřit tlak krve aby jste věděli proč se vám motá hlava !!
a pro pisálka,který zde definuje stupně záchvatů mezi regály....mě museli 2x podat židli a jednou jsem ležel ve skladě v hypermarketu na paletách než se mě udělalo lépe... to byl prosím jaký stupeň záchvatu ?? To vůbec nepočítám kolikrát jsem odešel abych se znovu později vrátil .Tyhle stísněné prostrory totiž běžně působí na psychiku i zdravím lidem,...tlačenice,čekání ve frontě,málo vzduchu atd...o čem tady chceš ještě hovořit ... Všeználku :-)

Jirko počkej až zabere Atarax,jak dlouho si bral Neurol a kolik,ani se ti nedivim když ti odešlo tolik blizkych lidi že máš deprese nebo PP samozřejmě že všechny přiznaky nejsou od PP mohou byt od tlaku nebo od páteře.Znam tyhle stavy po smrti a velmi náhlé a rychlé moji babičky jsem měla taky všechny nemoci taky jsem byla na všech vyšetřenich a nikde nic,tak jsem šla na psychiatrii a dostala AD a Neurol.Ptej se na co potřebuješ,hlavně se musiš zbavit pocitu že máš nějakou nemoc papa a bude lip

Jarczeku to samozřejmě může být protože generika mohou mit jinou pomocnou látku a mohou tudíž působit jinak drž se toho co ti dělá dobře a nic jiného neber papa

Pro mž:Vždyt ti lide co sem píší byli u odborniků ale chtěji si popovídat a najit tu porozumněni u těch co tuto nemoc znaji a maji s ní zkušenosti a i s léky atd

Chlamydie pneumoniae trápí spoustu lidí. Je velmi úporné a nemocný má často oprávněný pocit, že se těch potvůrek nezbaví. Po přeléčení a zlepšení stavu se po nějaké době dostaví opět recidiva. Je to začarovaný kolotoč. Protože se těžko přichází na to, že organismus člověka je napaden chlamydiemi. Může se stát, že člověk v produktivním věku přichází k lékaři s opakovanými obtížemi a mnohdy velkými bolestmi, podstupuje různá jiná vyšetření, kde se de facto nic nezjistí. Lékaři pak na takového jedince pohlíží jako na hypochondra nebo simulanta. Neléčené chlamydie způsobují různé bolesti a onemocnění, např. svalů, kostry, cév, nervového systému a vnitřních orgánů. Mohou stát i za tak závažnými nemocemi, jako je astma, artritida, Alzheimerova choroba, Crohnova choroba, chronický únavový syndrom, chronická sinusitida, RS (roztroušená skleróza), zánětlivé střevní onemocnění, prostatitida, fybromyalgia, kardiovaskulární onemocnění a spoustu dalších.

Nejsem pisálek a už vubec ne všeználek....a stači!!!..vic nemusim psat takovejch internetovejch hrdinů uz tu bylo a nema to smys se slovně přetahovat...:D

Máš naprostou pravdu,nechápu, jak někteří lidi můžou něco takového napsat...Já se stímto protloukám už 9 let :-)Jsou dny kdy jsem úplně v pohodě a pak jsou dny, kdy si myslím že úskostí snad prasknu...jsou dny kdy ráda nakupuju v obchoďáku a dny, kdy tam jít nemohu, bolí břicho, dostanu průjem, bolí mě hlava a motá se mi...Už to poznám kdy můžu jít a kdy ne...Ale hlavně se dá naučit to nějak zvládat...Ale říkám-hlava je největší nepřítel člověka :-)

Jinak jsem od 17 let měla těžkou agorafobii...Jednou jsem jela ze školy a v tramvaji se mi udělalo hrozně blbě, fakt divně a já si přála abych se propadla do země a nebyla, najednou byla hrozná ůzkost, nikdy předtím jsem nic takového nezažila...A druhý den jsem se bála, že se to stane znovu a stalo, protže jsem se toho bála...no dopadlo to tak, že jsem skončiila u psychiatra na silných antidepresivech a čtvrt roku jsem nevyšla z bytu ani s košem...Měla jsem neustálý úzkosti a třeba 11 hodin v kuse hrozně brečela a nemohla jsem to zastavit...Rodiče taky brečeli, když to zažívali, bylo to asi šílený mě takto vidět...Pak jsem se učila znovu jezdit dopravníma prostředkama...Když jsem jela do školy, kde mi umožnili na dopruč.lékaře individuál, ani jsem nedojela a musela to obrátit domů.Jen pocit, že můžu změnit cestu-prakticky utéct před strachem, mě uklidnil.Trvalo to 5 let-Maturitu jsem skládala pod neurolem, se divim, že jsem ji udělala vůbec .-)Strašně mě to žralo, kevšemu se mi ke strachu přidalo z nervozity okamžitý průjem-z čehož další strach, že se někde po...a to mě děsilo ještě víc :-)Po 5 letech, jsem si řekla že takto to dál nejde, známá která měla stejný problem, mi poradila, ať pořád něco dělám, uklízimm doma atd.že nato pak nebudu myslet.Poslechla jsem a po delší době jsem zjistila, že je mi dobře a tím jsem si uvědomila, že když nemám čas přemýšlet jestli mi je psychycky zle tak je mi skvěle :-)A tak jsem pořád něco dělala, až jsem natopřestala myslet a začala být v pohodě :-)Našla jsem si nového přítele, když jsem začala chodit ven a je mi 26 a mám 2 a půl letého syna :-)jsem schopná chodit nakupovat a ostatní věci, jako normální lidi -)Ale jak jsem psala k jednomu příspěvku, jsou dny kdy si připadám jak jse silná a jak vše zvládám a dny kdy jsem na psychiattra, co mi zůstalo je z nervozity průjem ale taky jsem se naučila stim žít :-)nejvíce co mě trápí, je strach z bolesti a z nemocí, mám hypogamaglobulinemii a často mi něco je...Vypadá to vážně a po 150 vyšetřeních se ukáže, že je to většinou od zad,, mám snima hodně problémy...Tak ž jen toto mi po večerech občas podtrhne psychyku ale říkám, si že se nemusím bát, že toho by se stejě bál i naprosto psychicky zdravý člověk :-)Akorád mi to vyvolává dýchací potíže.Pak si řeknu, že mám malýho a proto musi být silná a ok a to funguje :-)Takže všem držim palce, zvládnout se to dá, ale musíte si uvědomit, že se stim musí bojovat, je to jen v hlavě a o hlavě tak stim bojujte a bude dobře, nebo líp :-)

katrka-
měla jsem úplně to samí asi půl roku jsem stim měla potíže...třeba měsíc ok a pak většinou ráno bolest jak slepák a i do zad jakoby přímo naproti slepáku vzádech nic poropojeného přez břicho do zad, ale bolest slepáku a v zádech v jednom bodě :-)po různých šílených vyšetření a nejšílenějším kolonoskopii, jsem nevěděla už co, dr. mě ćhtěl poslat na jedno vyšetření slepáku a když nic na operaci, aby se koukli zevnotř.byli to fakt bolesti že jsem se kolikrát ani narovnat nemohla a tak do 24 h.to přešlo samo.Nakonec jsem se dostala přez známou k známímu vhyrurgovi a ten mě poslal ke známé ortopedce :-)tam mi zjistili, že mám vytahaný vazy v podbříšku po těhotenství a hypermobilitu což je povolení všech vazů vlastně v těle...a skřípe se mi to vepředu s pánví a ztoho vznikají ty šílený bolesti.jako kdybych měla strašný prdy zaražený.Poslali mě na vodo léčbu elektroléčbu a fyzioterapii a super, občas to cítím, alenaprosto nepatrně, pomohlo mi to

. (IP: **.**.209.251) - Dědku fakt by nikdo nepoznal že jsi to ty