Diskuse - Panicka porucha NOVÁ

no právě...info typu: "tak holky, je tady zase podzim, navic pred menzes, mam se na co tesit" je uplne o nicem. to uz mi pripada jako takovy radobybabrani a zadna snaha o zmenu. takze si myslim, ze tyhle pani si tady budou dopisovat jeste za 5let, zatimco my uz budeme v pohode:) jinak te taky zdravim a k tvymu dotazu - je mi 28 a problemy mam 4 a 1/2 roku.

Tak to s tebou musím zase souhlasit. Ono jako by jsi říkala svému tělu , co bude a jak se má chovat. Mě je 33 a problém PP začala před rokem. Ted se zdá, že je to úplně někde jinde než před rokem. Ale neberu žádný prášky. Jen teda koukám, že se ti to táhne už tak dlouho? Na to že máš tak dobrý a zdravý názory a pohled na celou situaci. Máš děti? Já mám pěti letého chlapečka a chtěla bych ještě jedno, ale bojím se těhotenství s těmito příznaky.

mě se to táhne tak dlouho, protože celý ty 4 roky - vlastně až do letošního léta - jsem nevěděla, že je to pp. začalo to motáním hlavy, takže jsem celá vynervovaná obíhala neurologii a další různá vyšetření. no a když mi řekli, že je to asi od krční páteře, tak jsem se na to upnula,podvědomě na čas uklidnila a krůček po krůčku se to zlepšovalo. jenže jsem otěhotněla (plánovaně) a začala se bát, aby mě to motání třeba nepřepadlo během porodu,aby se něco nestalo...takže takhle jsem se v tom v takových vlnách plácala no a až teď v létě jsem úplnou náhodou přišla na to,že je to pp. začala jsem chodit k psychiatrovi na terapie (taky bez prášků) a děsně se mi ulevilo,že konečně vím, o co jde, a že vím, že se toho zbavím. jinak děti máme 2, syna (2 roky+10m) a dceru (11m).já do toho právě šla,protože jsme vždycky chtěli 2 děti a za pár let bych si třeba vyčítala, že jsme kuli mojí zbabělosti zůstali jenom u jedináčka.takže ti míšo radím,běž do toho,bude to ok,nic se ti nemůže stát,a potom 1.roce,kterej bude sice náročnej, ale manžel ti určo pomůže, se ti taky pěkně uleví,budeš se moct soustředit už jenom na zbavení pp a nemyslet na to, co kdybysme teda měli druhý miminko, ale aby se mi to nevrátilo........to zvládneš. já mám teď fakt děsnou radost. a taky díky dětem (jakože musím), jsem možná neskončila v nějakejch horších depresích... tak se měj

Tak to je super, že slyším někoho, kdo prošel těhotenstvým s PP a že to zvládl. Můžu ti teda ale říct, že trpět něčím čtyři roky a nevědět, co to je, to jsi dobrá. Tak jak tak koukám, tak se určitě nenudíš, děti máš blízko po sobě a to musí být taky doma veselo. Já jsem vždycky chtěla dvě děti a blízko po sobě, ale u nás to bylo komplikovanější a pak když přišlo PP, tak jsem to úplně odložila, protože jsem nevěděla, jak to vůbec bude. Ale máš pravdu, že na to pořád myslím a když k tomu má přijít, tak se bojím a nejsem si jista a když zase dostanu měsíčky, tak si zase říkám, to je škoda, zase nic. A to je pořád dokola. No syn bude mít pět v lednu a já jen doufám, že nám to ještě vůbec půjde, jak jsem už řekla, je to trochu komplikovanější. A ještě se tě zeptám, ty se nebojíš nikam chodit sama, nemáš problém s tím, že co kdyby něco někde, kde jsi sama nebo jen s dětmi? Já ano a hlavně se bojím momentálně sama řídit. Takže jak říkám, mám kus práce před sebou. Je to jen v mé hlavě, ale to je jako bych se měla odnaučit bát pavouků. No jinak mi to připadá, že máme soukromé stránky. Ráda bych si s tebou dopisovala, ale nechce se mi tady uvádět můj email. Ale pokud by si měla zájem, můžu sem napsat mobilní číslo a ty na něj poslat emailovou adresu. Ale ber to jen jako návrh a jinak se měj. Blahopřeji jinak ke zvládnutí všeho během těch čtyř let.

Ahoj holk taky se mi vůbec nedařilo se zařadit meyi ty 4000.Už po několikáté píšu svůj problém tak se mi to ted snad podaří.Je mi 32 let mám 2 děti ve věku 13 a 9 let.Panikou trpím už 10 let je to fakt hrůza..než se na to přišlo tak to chvíli trvalo to je jasné ale já jako nervák jsem měla hrozný strach.Už několik let chodím k psychiatričce.Beru OLWEXIA 150mg a neurol.Začnu se třást klepu se jako ratlík srdce mi málem vylítne z hrudi,a pak začnu mít tlak na prsou knedlík v krku a dusím se fuj to je taková hrůza.Před 8 lety jsem žádala o ID a prý to není nemoc.Tak jsem z brekem odcházela pryč.Mám skvělého manžela který mě moc podporuje.Do dnes bohužel sama z baráku neudělám ani krok.Všude semnou musí někdo chodit.Do práce se vozím a z práce taky.Posadit mě do vlaku tak jsem u nás na psychiatrii.Moje vedoucí mě říká že se to musím znova naučit a posadila by mě nejradši do vlaku.Nikdo kdo to nezažil neví co to je mit takovy strach.Ani nevíte jak ráda bych si spoustu věcí zařídila sama vyrazila jen tak do města ale prostě to nejde.Poradte mi nějakou zkušenost.Jsem jako malé dítě a nevím jestli si mám o ID požádat znova.Pa Monika Havl.Brod

Ahoj Moniko, nerada se rozepisuji na těhle stránkách, jak říká Darina, je fajn zjistit, že v tom nejsem sama, ale někdy číst dokola problémy je horší. Ale asi každý by měl dostat tu šanci si s někým o tom promluvit a dočíst se nějaké zkušenosti nebo rady. Víš, je taky zajímavé, že všechny chceme zrovna radu od někoho, kdo má ten samý problém. Je ale jednodušší radit než se těma radama řídit. Na mě teda přišla PP poprvé před rokem a měla jsem šílené příznaky, ale ty postupně odcházely a přišli jiné, takže mi trvalo věřit tomu, že je to opravdu PP, ale jakmile pomalu zjistíš, že to není nic jiného než to, co ti tvrdí, tak by ses měla přestat bát a věřit. Věřit, že ti není nic vážného a že pevnou vírou se toho můžeš zbavit, protože je to jen v tvé hlavě a ty se musíš naučit jinak myslet. No koukám, že ty máš PP už dost dlouho na to, že by sis mohla uvědomit, že do ted se ti opravdu nic nestalo, tak proč se toho lekat pokaždé, když to přijde. Čím víc se toho lekáš, tím více přikládáš do kamen. U mě zůstalo jen nějaké motání hlavy sem tam a takové pocity jako že omdlím nebo že mi pozuje mozek na vteřinu. Ale přes všechna vyšetření, která jsou ok mi nezbývá než věřit, že to nic není. Ale úplně ti rozumím s tím strachem někam chodit sama. Je to spíš kondice raděj než nemoc, ale ta kondice způsobuje nemoci. Ale s tím důchodem nevím, zeptej se na to své psychiatričky. Ta by to mohla vědět lépe. A taky si myslím, že by si jí měla požádat (nebo si najít někoho lepšího) a začít s "COGNITIVE BEHAVIOUR THERAPY". Česky "kognitivní terapie chování". Psychologové by tomu měli rozumět. Učí tebe nebo tvé podvědomí, jak jinak se chovat nebo reagovat v určitých situacích.A to je i o tom strachu. Naučí tě se nebát věcí a situací, kterých se bojíš. Tvoje vedoucí má pravdu, posadit tě na vlak, ale ne tak krutě a najednou, ale dělat to postupně a pomalu. Nejprve běž ven před dům sama a zase zpátky a to opakuj tak, dlouho, dokud s tím nemáš problém a pak to prodlužuj, jdi dál a dál až budeš moct jít sama třeba do obchodu......Rozumíš? Já mám stejný problém a to je to, co se musím učit ted já. Tak do toho.

ok, napiš mi tel., taky se mi taky nechce rozepisovat nic moc osobního.

ahoj všem,prosím jak pomáhá psychoterapie při pp?To jako že se vypovídáte a uleví se?Mám strašný úzkosti.motanice,pálení po těle a ani citalec mě toho úplně nezbavil,má u mě psychoterapie smysl?Prosím kdo má zkušenost poradíte?

ahoj, já nemám zkušenosti s léky,ale s terapií ano. nefunguje to přímo tak,že se jenom vypovídáš, ale na základě toho se to postupně snažíš měnit. určitě má každý psychiatr jiný postup, ale třeba já mám za úkol si zapisovat ty stavy. jakože jsme si na začátku dali stupnici 1-100%, ten nejhorší stav, co jsem kdy v týhle souvislosti zažila, je 100, normální stav (před pp) je 0. řekli jsme si, kde se zhruba pohybuju a vždycky když je hůř, tak si zapíšu čas, místo a myšlenka, co mě napadá (třeba "ježiš, už je to zase tady"). no a pak to vyhodnotíme a já mám za úkol ty místa, se kterýma mám třeba spojený ty horší pocity, navštěvovat. ale postupně. vysvětlil mi, jak to probíhá (nervový buňky a tak, taky to, že si sama neporučíš, aby to přestalo...hlavně mi řekl, že se toho dá pomocí terapie úplně zbavit a tomu věřím). takže si najdi nějakýho fakt dobrýho psychiatra a i když to asi chvilku potrvá, jednou to bude úplně ok. měj se.

Ahoj, zdá se, že máš dobrého psychologa. Můj mi řekl něco podobného, jen se mnou nemá sezení, ale vždycky mě poslal k někomu, kdo mi nevyhovoval.Budu muset za ním opět zajít a začít znovu a jinak, přímo s ním. No tak jsem se dostala k počítači a posílám ti mobilní číslo, kam mi můžeš poslat emailovou adresu a já ti napíšu tam. Je to jen náhradní mobilní číslo, takže ho potom vypnu, nepoužíváme ho. 773490969

ahoj je mi 28 let mám 16 měsíčného syna skvělé ho chlapa vedle sebe....co víc si přát,ale takhle tomu nebylo před 4 lety kdy se se mnou rozešel přítel z ničeho nic byl to šok a od té chvíle mi začali divné stavy,točení hlavy,pálení v těle jako ohen atd..potom se přidali problémy s už nyní z mojí nynější tchýní,stav klidu byl je v těhotenství a krátce po něm,potom mi zjistily celiakii alergii na lepek a mléko tak jsem tyto problémy přidávala k tomu ale ted vím že to tak není,mám hrozné obavy ze samoty,závratě,točení hlavy,mravenčení..nikam nechodím protože se bojím že sebou nikde švihnu ..ted beru rivotril 0,5 na noc je to ale prý navykové tak jsem ho po měsíci a půl zkusila postupně vysadit a do dvou dnů jsem toměla znova a ještě horší....děkuju za vyzpovídání

ahojík všem co tady píšou...je mii 45 let v pátek jdu poprvé k psychiatrovi a mám strach, vím, že mám PP, protože už jsem to měla před 10 lety a ani nevím jak jsem se z toho tenkrát dostala bez prášků, ale teď je to nějak horší...nevolnosti od žaludku, bušení srdce, motá se mi šiška jako na omdlení, ale mám i fajn chvilky, žehlím, vařím a jdu vynést i smetí a do schránky vyzvednout poštu, ale do obchodu se neodvažuju, bojím se, že sebou švihnu. Všechno se asi spustilo znovu tím, že mě opustil před půl rokem manžel a teď jsem zůstala sama s klukama 21 a 14, prostě finanční nouze a musím se stěhovat je toho na mě nějak moc. Jaký antidepresiva zabírají? Už teď beru Neurol, který mi předespala obvodní doktorka, takže ho beru 3x až 4x denně tak půlku 0,25mg, někdy to zabere někdy ne tak pak bojuju...ale co jsem vysledovala ráno se budím brzo a je mi nejhůř snad z celého dne, trvá to i dopoledne, ale pak se to začne uklidňovat a večer je mi docela fajn nemám takový strach a úzkost, dobře usnu, ale jak se blíží ráno tak su v háju zeleném. Jaké jsou podle vás nejlepší antidepresiva? A jak dlouho trvá než zaberou aby aspoň ty stavy byly snesitelné...děkuju...mějte se líp...pá všem...

Ahoj holky, nakoukla jsem jen , co to tu máte za novou diskusi.Dříve jsem chodila na panickou poruchu, která vám přestala fungovat. To dělalo i nám dřív a vždy po nějaké době jsem se tam nemohly dostat a měnily jsem postupně na panikářky, panikářky 1,2,3,4..až po 8.
Nemám čas sem chodit, jen mi nedá abych nenapsala Zuzce, že ty psych.problémy může mít od celiakie. Dodržuješ bezlepkovou dietu? Mě hrozně pomohlo vysazení lepku.

A Renči jsem chtěla napsat, že půlka Neurolu z 0,25 =nic.To si vezmi raději 2 krát denně 0,25.
Nejlepší AD neexistují, na každého působí něco jiného. Každopádně něco začni brzy brát.
Tak to byla jen rychlovka, víc jsem vás nestačila přečíst.
¨Holky držte se!!J eto sviňa nemoc.

..děkuju Mirečko za písmenka, však už v pátek jdu, tak jsem zvědavá co mi pan doktor řekne a co mi napíše...pak se Ti ozvu...papa...

mirčo bezlepkovou dietu dodržuji už 8 měsíců a to opravdu přísně ale je možný že spíše to že mi to našli až v ted po 2 letech hubnutí,průjmech se rozvinula panická porucha?