Diskuse - nevíte co to může být????

Zdravím, nevím co se to se mnou poslední dobou děje.Začínám mít přes den a hlavně večer před usnutím stavy , že mě tlačí něco v krku, jako by mě někdo škrtil, takovej hnusnej pocit, pak mám z toho pocit, že se mi špatně dýchá, strachem že umřu se mi rozbuší srdce a špatně se mi polyká...jsem z toho už na nervy. nejvíc to je když jsem sama s dcerou sama doma. dcerce jsou 3 roky a asi si vsugeruju co kdyby se mi něco stalo, co by pak malá sama doma dělala než by mě někdo našel...asi sem blázen, ale ty stavy a ten tlak v krku prostě fakt z ničeho nic začnu cítit.může to být třeba i stresem, manželství moc neklape, pořád se hádáme, nějak sme i v blbé finanční situaci, dcera je hrozně zlobivá, dělá mi naschvály, neposlouchá, vzteká se, do toho nová práce a zkoušky je toho na mě moc a pořád sama doma, manžel je voják a je často pryč...nevím co mám dělat
poslední dobou ty stavy mývám každej den, bojím se aby to nebyla nějaká nemoc, třeba štítná žláza nebo nádor, jsem kuřačka a k doktorovi se bojím zajít aby se to nepotvrdilo....co mám dělat

Myslím, že je to úzkost. Strach....

Ahoj, jen klid. Nejspis to bude tim stresem. Ja bydlim v jednom dome s tchany, od zacatku me to stresuje. Navic tchanovi nasli rakovinu a je to s nim spatne. Za posledni mesice se mi tim taky vyrojili ruzne potize a jine, ktere jsem uz mela, se mi zhorsili (napriklad migreny). Oslabila se mi proste imunita a nervy delaji sve. Pokud ma clovek zavaznejsi potize, tak je urcite na miste poradit se s lekarem. Ale zaroven zkus najit zpusoby, jak relaxovat, venovat se trochu sama sobe. Urcite se snaz prestat kourit (tchan ma rakovinu prave z koureni, lidi si mysli, "mne se to netyka", ale neni to pravda, ale jsi mlada a kdyz prestanes ted, tak se s kazdym rokem riziko rakoviny snizi).Na nervy mohou pomoci ruzne bylinky, treba trezalka, zkus to. Drzim palce a dej vedet!

Tyky si myslím, že to je stresem a úzkost,strach..skočila jsem si do lékárny a lékárník mi poradil čajovou směs na spánek a nervy a Guajacuran,kterej pomáhá při úzkosti a nervozitě, občas mi pomůže, ale když mě vystresuje dcera tak se to zhorší a nepomůže ani ten prášek,skoro každej den je mi do mpláče, jak mě malá doslova deptá, cítím, že jí nezvládám...asi budu muset k doktorce, aby vyloučila nějakou nemoc a pak se uvidí, díky za podporu, je fajn, vědět, že v tom člověk není sám

Zkus si uvědomit, z čeho máš vlastně strach

To jsi ty Katko , co občas zakládáš diskuze??Já jen , že pokud si nevyřešíte problémy v manželství bude se to zhoršovat.Pak už jen pomoc od odborníků a možná i antidepresiva.Vlastně sis odpověděla sama , nejdříve vyloučit jestli nemáš nějakou nemoc .Hodně štěstí!!

Ahoj Kačko. Po přečtení Tvých problémů si osobně myslím, že to může být štítná žláza a příznaky deprese. Určitě neodkládej návštěvu endokrinologa, ev. psychiatra. Já např. měla při depresi strašný pocit svírání u srdce a po užívání AD se cítím moc fajn. Držím palce a dej vědět.

Ahoj, zdá se mi to jako úzkostná nebo panická porucha, rozhodně zajdi za psychologem pro antidepresiva. Holčička má období vzdoru, to je v tomhle věku normální. Potřebuješ si odpočinout a zklidnit se, abyste to obě zvládly. Panikářky tady mají své stránky, podívej se tam. AD bere spousta lidí, určitě pomůžou a budeš v pohodě. Pa

Diskusi jsem tu založila poprvé.Nevím přichází to z ničeho nic. Celej den na to nemyslím a snažím se dělat co jde abych na to nemyslela a chvíli dobrý, třeba půl dne a pak to z ničeho nic příjde.Do té doby žádný strach nemám, ale jak příjde tlačení v krku a špatné polykání, jde mi polknout, ale třeba až na podruhé.Teprve pak se začnu bát, že se mi neco stane, že se mi sevře krk a že se udusím..takže strach asi z udušení a z toho že jsem rzovna sama doma s malou a nikdo ke mě nechodí a nevolá mi, každej den, tak se bojím, že kdyby se mi něco stalo, tak že tu malá bude sama dlouho než by někomu došlo, že se neozývám....divný co? Takový strach co by s malou kdyby se objevil až poslední dobou, nikdy dřív jsem problémy neměla.
Malá je taková, že celej den provzteká i když se jí věnuju.Př. Jak si něco usmyslí že chce, třeba panenku tak chce abych jí jí přinesla a dala do kočárku já a panenku má vedle sebe a když jí povím, že má panenku vedle sebe aby si jí do kočárku položila a přikryla, že je šikulka, tak se začne vztekat, že jí tam musím dát já a práskne s sebou na zem nebo začne házet věcma co má po ruce.Pak je ubulená a chce kapesník, ten je pod polštářkem na sedačce a povím jí v klidu Jenninko, podej kapesníček a vysmrkáme tak ta samá scéna že mamka podá, takhle je to se vším celej den, nebo je perfekcionistka, jak něco skládá a není to tak jak by si představovala, něco prostě nesedí jak má, zase scéna, rozbourá to a řve....takový pevný nervy fakt nemám, kdyby to bylo jednou za čas neřeknu ale den co den a celej den tak to už je na mě moc.
odpočinout si nemám kdy, manžel pořád pryč, malou nemám kam dát,rodiče jsou daleko.
Manžel si nějak nechce připustit, že máme problém a nechce nic řešit, je to docela necita, protože se po odcizení nemůžu přitulit, nedává mi najevo city , jen po mě pořád štěká, že jsem udělala to a to špatně a co jsem měla udělat jsem neudělala,přitom doma je uklizeno, navařeno, vypráno a vyžehleno, sama si v domě maluju zdi, kolem baráku makám taky většinou já, do toho problémy s financema, tak se snažím s tím něco dělat, dala jsem se k finančním poradcům, procházím zkouškama a nemám čas se skoro učit protože to do mě neleze,nějak se mi nedaří sehnat klienty aby si mojí práci aspoň vyslechli, nikomu nic nenutím uzavírat....no je toho hodně co mě trápí,
Trápí mě chování dcery, manžela ke mě, finance, práce
manžel by moje psychické problémy nepochopil, říká mi, že jiný ženský toho zvládaj taky dost a neviddí důvod proč bych se měla hroutit...no prostě hrůza,život jeden velkej stres

Kačko, zkus se zeptat manžela, jak se cítí on. Možná i on od tebe čeká nějakou podporu. Píšeš jenom já mám starosti, pracuju, starám se, učím se. Přestaň myslet na sebe, vypusť zbytečné práce. Promiň, ale napsat,že manžel je necita, je staršně smutné. Podívej se na svět i jeho očima.

Dcerka zkouší. A zkusila jsi sebou taky hodit na zem ve stejné situaci jako to dělá ona? NMěco po ní chtěj, tněco co je Tvoje starpost, ne její, aby si uvědomila že každý máme svoje a když nebude něco chtít tak zkus sebou hned praštit o zen vztekat se a vřískat.... Třeba potřebuje udělat nějakou zkušenost aby věděla jak to funguje.
Pokud máš psychické problémy, lze pomoci. Odstranit jejich emoční příčiny .

Prostě se cítím hrozně osamělá, nemilovaná,manžel malou ani nevezme ven na procházku, abych byla chvilku sama a uklidnila se...ty moje stavy je asi jedno s druhým

Jak se mi teď nedaří zrovna to fin. poradenství tak mi říká, že jsem ženská k hovnu a že jsem p*činka, špatná matka a tak, vyčítá mi kondicioner na vlasy za 60 kč ale že on za chlast a časopisy utratí víc než 60,- to už je v pořádku, protože to jsou jeho peníze, protože je vydělal on a jestli neco chci tak ať si na to vydělám...tak proto je necita, nemám si o tom s kým promluvit tak proto to píšu sem,vím že to píšu z mého pohledu ale nejhorší na TOM JE, ŽE JE TO TAK!! to co tu npíšu je pravda, proto si myslím, že je mi poslední dobou tak jak mi je..je mi 25 let, jsem s manželem 5 let z toho dva a půl roku manželé a takhle se ke mě začal chovat až po svatbě

Podle me je zaklad problemu prave v tom vasem manzelstvi. S detma muzou byt potize, kdyz citi, ze se neco deje mezi rodici. V posledni dobe se tvrdi, ze clovek se ma zamerit predevsim na sve manzelstvi, na lasku mezi manzely, pak ze to na dite automaticky samo prejde, vsechno to pozitivni. Jarda ma pravdu, deti potrebuji nekdy slyset pevne ne, kdyz se vzteka, tak to zkousi, asi bys ji v tu chvili mela zacit ignorovat a jasne rict, ze se s ni budes bavit, az bude zase "normalni". Proste treba vylozene odejit do jine mistnosti stim, at za tebou prijde, az bude normalni, pak ze se zas muzete bavit a hrat si. Jinak narozdil od Lenky si myslim, ze bys mozna prave mela obcas myslet sama na sebe, udelej si nejakou hezkou chvilku, s kafickem, treba u nejakeho poradu, co te zajima, dcerka at si chvilku mezitim hraje sama, dnesni psychologove zduraznuji, jak je pro deti dulezite umet byt obcas i samy se sebou, jinak maji pak problemy. Nebo si udelej pletovou masku (treba jen tak s medu a jogurtu, to moc nestoji). Ale s manzelem to budes muset nejak vyresit, jinak to bude cim dal horsi. Ja byt tebou, tak zajdu za nejakou proadkyni pres rodinu, slysela jsem, ze vsichni obcane CR maji narok zajit zdarma k rodinnemu psychologovi, ja vim, ze proti psychologum existuje plno predsudku, ale neboj se toho a zkus to, psycholog neni psychiatr, jeho ukolem je pomoci ti udelat si jasno v nekterych vecech a pomoci ti pochopit, jak komunikovat s manzelem. Psycholog, pokud je dobry, neni zadny vymyvac mozku. Protoze trapit se takhle sama doma je hrozne. Nemuzes si najit nejakou kamaradku, treba taky mladou maminku? Ono neni snadne najit dobrou kamaradku, ale zkus to. Nemuzes zit tak izolovane, to ti nedela dobre. Prestan si pripoustet, ze se ti neco stane a nikdo te nenajde, mela bys asi konzultovat lekare, ale s nejvetsi pravdepodobnosti je to cele psychicke, takovy bludny kruh. Kdyz se ti to zacne dit, tak si rekni, ze je cas udelat si nejakou tu chvilku pro sebe. Mohla by sis taky poridit aromalampu, a kdyz ti zacne byt nedobre, tak si ji zapal s vonnym olejickem a rekni si tak, ted si budu v klidu uzivat tuhle prijemnou vuni a uz nebudu mit tyhle neprijemne pocity. Ale s kourenim rozhodne prestan, ja to fakt mam pred ocima, co to se zdravim cloveka udela, rakovina plic je hrozna, casto se na ni prijde pozde a uz se da tezko lecit, pak prichazi metastaze do kosti a mozku, ja nechci psat horory, ale fakt to tu ted mame v pribuzenstvu a je to hrozne, clovek ublizi sam sobe i svym blizkym, kteri ho pak vidi takhle odchazet. Najdi si neco, co vzit do ruky, kdyz ti prijde chut na cigaretu (protoze je to zvyk psychicky, ale i mechanicky), treba lizatka, zvejkacky apod.
A fakt zacni veci resit. Kdyby to s manzelem opravdu neslo, tak by mozna stalo za uvahu odjet na cas s dcerkou k tvym rodicum, aby mu cela situace dosla. Urcite i on ma sve potize, ale kazdopadne by mel byt ochoten s tebou veci resit. Drzim palce a dej zas vedet!

Seřezat. Malou normálně seřež, až s sebou začne mlátit o zem, vztekat se, být nepříčetná... Sestra to taky hodně dělávala, když byla malá. Když táta večer přišel z práce, pověsila se na něj už mezi dveřma a musel být jen její, když jí mamka vzala, aby taťkku nechala, že je unavenej, začala vřískkat, vztekkat se až zrudla a nemohla pomalu dýchat. Normálně jí seřež, rukama nebo vařečkkou, tak aby to bolelo, ale neubliž jí při tom. Uleví se tobě i jí. Až se z toho probere, řekni, že když bude dělat takové scény po každé, když něco chce, že si jí nebudeš všímat a už vůbec si s ní nebudeš hrát a že jestli nepřestane, dostane další, že se s ní už mazlit nebudeš. Jestli je jí jedno, že ti tím ubližuje, však víš, jen se toho neboj. A manželovi? Udělej mu doma scénu, až začne. Prostě si nech rupnout nervy, klidně na něj řvi, ať už se konečně probere a začne si všímat rodiny. Přirozeně ti bude opnovat, že se o ní stará dost, že ty děláš h**no... že on vydělává prachy... Vpal mu ty dluhy... 6e se taky snažíš,... Riskuješ tím sice tichou domácnost, ale jestli tě má rád, urovná se to. jestli ne, stejně to za to nestojí. Voják, je sice voják, ale nadávat si od něj do kurev bych si nenechal, když píšeš, jaká opravdu jseš. Nebo se bojíš, že by tě zmlátil? Jestli ano, ten vztah za to nestojí. Pořád jšeš ještě mladá, ale co potom za 10let???