Diskuse - Fobie z řízení auta

ahoj řidičky,
v úterý jsem vyjela na naprosto neznámou trasu+vjezd do podzemního parkoviště. Na silnici problém nemám, vše co je přede mnou je v pohodě, trochu mi vadí auta za mnou....:). Jen nemám ještě jistý odhad když se připojuji do hlavního pruhu. To je trochu trauma.
Když jsem zajížděla do toho parkoviště, bylo mi na nic, protože se to podobalo prudkému tobogánu a při představě cesty ven........ I jsem si i říkala, že v nejhorším tam auto nechám, a odjedu metrem. :-)
Zaparkovala jsem mezi dvě auta, bylo pěkně plno. To jsem i čekala.
Bála jsem se hlavně, aby mi to v tom kopečku ven nechcíplo. A tak jsem na to šlápla, že jsem vystřelila jak raketa. Musela jsem se smát.
Taky už má na kontě jednoho troubícího troubu, když mi to chcíplo.
Ivano, super že ses vydala až do práce, to předjíždění se taky naučíme, neboj.
Nevím jestli na věku nezáleží, ale představa, že toto budu absolvovat ve věku Iky, to si fakt nedovedu představit, tady jen klobouk dolu, fakt.
Pájo, taky ještě používám ruční, a taky máme větší auto, s kterým si to moc neužiju. Proto jsem to vyřežila vlastním, malým a je to pohoda.
Danuše, tedy ty to ale hrneš, to seš dobrá, držím moc palce u zkoušek.
Stuart, já mám třítýdení výročí zítra. :-) Žádnou tabulku -netrefujícího řidiče- si nekupuj. To se prostě stane. Hlavní je, že nás to neodrazuje a že se tomu i dokážeme zasmát.
Hodně zdaru všem.

Tak jsem ráda, že jezdíte a je to o.k.- dokud jsou to chyby, při kterých se nikomu nic nestane, je to dobré. Já jsem od toho svého příšerného zážitku při předjíždění ještě nevyjela. Obávám se, že jestli kvůli něčemu přestanu jezdit, tak to bude toto. Absolutně neodhadnu, jak jsou auta přede mnou v protisměru daleko, jak rychle jedou a za kolik vteřin se s nimi budu míjet- tedy jestli stihnu předjíždět. Takže za vším jedu, i když jede někdo 70, problém nastal bohužel i s bagrem- nevím přesně, kdy podřazovat, takže tohle mě teď trápí nejvíc.

Ahoj Ivano,
to mně dost mrzí, že se Ti nedaří. Ale, koukni na to objektivně. Jak dlouho máš papíry, jak dlouho jezdíš. Nemůžeš čekat zázrak. Ničím jiným než jízdou se to prostě nenaučíš a zrovna předjíždění a i ty odhady vzdáleností patří, řekla bych k těm těžším oříškům. Jseš zodpovědná, neriskuješ, to je v pořádku, ale chce to trpělivost. Podle všeho jezdíš na zajetých trasách a to taky moc nepřináší. Soudný řidič říká, že ani rok, ani možná dva roky za volantem ještě nic neznamenají.
A já tomu dost věřím. Jsme naprosté začátečnice, ve všem. A jestli si někdo po pár set odjetých km po -L- myslí, že je profík, tak s ním bych se setkat na silnici nechtěla.
Držím palce
a zítra šťastnou cestu do práce..:-) :-) :-)

ahoj holky začátečnice,Ivano,neboj a jezdi,já jsem tedy úplný tupec,zatím jezdím jenom svoje trasy \a je to asi chyba/ale prostě se na víc necítím,chce to jen praxi/málem jsem nedala přednost protijedoucímu/v teorii vím že to tak je,ale v praxi bych udělala chybu,takže budu trénovat a trénovat a věřím že ta chvíle dobrého řízení přijde,i když mi to bude asi déle trvat,ale ten pocit,když sedím za volantem je k nezaplacení,připadám si hrozně důležitá a svobodná,to předjíždění zatím neriskuju,až si budu víc věřit,tak mnoho šťastných kilometrů všem

Ahoj holky, díky za podporu- vím, že to chce jezdit a opravdu nepředjíždím, když nemusím, snad se to poddá. Jinak Mirko máš pravdu, jezdím tu stejnou trasu do práce a sem tam do města, takže řidičské schopnosti si tím asi moc nezlepším. Jenže na delší trasu nemám vlastně ani čas, v týdnu jsem z práce unavená a o víkendu relaxuju doma a mám taky samozřejmě jiné povinnosti. Takže celkem vzato- jelikož jsem učitelka- tak mě čekají prázdniny, a ty asi maximálně v tomto směru využiju:) Pájo- mně se taky někdy stane, že honem rychle, když vidím značku, musím se soustředit na správnou reakci, i když teoreticky vím, jak to je - holt to bude taky otázka praxe- až si budeme moct při jízdě pustit rádio, tak už to snad bude o.k. :)

Ahoj holky...
Včera - napřed jsem musela vjet na hlavní v křižovatce, kde nešly semafory. To jsem zvládla, ale po pár metrech je druhá křižovatka, také nešly....a já už ale na hlavní a zprava mi to tam šoupnul šikula, co se vůbec nedíval na mou stranu. Bylo to o chlup, dost jsem ho proklínala. A po pár metrech , do třetice, cyklista, protisměr zasekaný, takže objet ho - další lahůdka. Z toho jasně plyne, ( Ivano :-)), že i to naše převážně ježdění na najetých cestách je k něčemu. jsou to prostě další zkušenosti, které pořebujeme.
No a dnes? při vjezdu na hlavní mi to chcíplo a víte proč? měla jsem tam TROJKU, někdy se divím, že mi ten motor jednu neplácne. :-) A pak jsem musela vjet hodně do krajnice, v protisměru tak řidič učinit nechtěl a tak mám půlku auta jak prasátko.
Snad to někoho uklidní, někdo se zasměje, prostě, každý začátek je těžký.
(jo, ale rádio Ivano poslouchám, od začátku)

Tak už se mi to blíží,v pondělí dělám zkoušky a připadá mi, že je nemůžu dát.Ještě dnes mě učitel káral za blinkry.Couvat za auto je mazec, to se teda vždycky fest zapotím. Držte pěstičky:)

Ahoj Mirko, tak já jsem se teď docela zasmála, jak píšeš o rozjezdu na trojku, tak přesně tohle se mi stalo včera- holt jsem automaticky nesáhla na řadicí páku, neboť všechny smysly jsem měla zaměstnané:) To jsou chvíle, kdy jsem ráda, že jsem si nepořizovala auto ve vyšší cenové hladině, protože mu chudákovi dávám zabrat, přesně jak mi to bylo prorokováno. Ale jak teď jezdím každý den do práce, má to pozitivní efekt alespoň v tom, že už za volant nesedám s nevolností, ale skoro samozřejmě.

Danuše, držím v pondělí moc palce....:-)
Ivano, dobře že ses zasmála, já jen dodávám, že já jsem si myslela, že tam mám jedničku, ale chybička se vloudila....
A ještě, celkem ti závidím, že jezdíš pravidelně každý den! Já mám totiž prac.dobu trošku -nepravidelnou- a už jsem se přistihla, že jsem si ve volném dni v duchu vymýšlela, zda přeci jen někam nepotřebuju jet autem......
:-) :-) :-)
i kdybych měla jen přeparkovat!

Dnes jsem měla poslední jízdy před zkouškou a byly snad nejhorší za poslední týdny. Několikrát mi to chcíplo, nedala jsem přednost zprava,sem tam zapomněla na směrovku. Prostě jedním slovem hrůza.Včera to bylo super, tak snad se to prostřídá a v pondělí to bude v poho.Uvidíme v pondělí, jestli bude o jednu řidičku víc:)

Ahoj děvčata, už mám zase depku.
Ve středu jsem si byla "zatrénovat". Jízda celkem dobrá. Parkování: napravo dozadu, vyjet nalevo dopředu, zacouvat na zadek k obrubníku. Jednou to chcíplo a tento manévr se povedl na 3+3 pokusy. /představ si "Y"/.
Předemnou stojí už dva dny "umělec", vpravo je velké auto a malá mezera mezi nima. Tam se nevejdu!!!! Vpravo také málo místa. I kdybych se vešla tak toho "umělce" asi neobjedu, je to ostrý úhel. Přes obrubník do trávy se bojím, vysoký a měkká, tam bych zapadla.

HURÁ, udělalo se místečko vpravo, tak jsem to šla přeparkovat. "Umělce" jsem objížděla na pětkrát. Také už vím kde jsou stěrače i zadní. Raději jsem to dala na, i když vzdálenější ale širší parkoviště. Mám dobrý pocit, že jsem to zvládla.
Blahopřeji všem, co to umí a držím palce těm, co se to učí.

pro Danuši,ničeho se neboj,držím palce,testy dáš a jízda se uvidí,za tu chvíli v autoškole se člověk nemůže všechno naučit,řidiče z nás udělá až praxe,v mém případě několikaletá praxe,tak držím pěsti a ozvi se

ahoj holky,
dnes jsem poprvé vyjela s dcerou. Na nákup. Už jsem vezla 2x našeho dědu a ani s dcerou jsem neměla problém. Jen mě trochu rozhodila, když mi přeladila rádio, :-)
a na začátku jsem kus cesty jela s nedovřenými dveřmi (a říkala si, že je v autě nějaký divný zvuk). haha

Danuše, skoro každá adeptka na ŘP zde popisovala to samé, před zkouškou = jízda hrůza...to je asi -normální- průběh. Neboj, to zvládneš, držím palce.

Tak já má také takový pocit,že už jsem z nejhoršího venku a potom se mi něco přihodí a seběvědomí opět klesá. Dnes ráno jsem například jela do práce,přijíždím na křižovatku,kde mám dát přednost zprava /mnohokrát jsem ji už přejížděla/, vidím,že nic nejede, najedu si tedy a přejíždím a najednou z prava slyším troubení těsně u mě. Hrozně jsem se lekla a doteď přemýšlím, jak je možné, že jsem to auto neviděla,protože když jsem přejížděla tak tam nic nejelo. Jsem z toho úplně rozklepaná. Ale musím říci, že i mě jednou najel řidič do cesty z leva i když já jsem měla přednost-jela jsem po hlavní a stačily centimetry a srazili jsme se. Mě tyto zážitky ale tak deptají, že se mi už ani nechce moc jezdit.
Danuš držím palce!