Diskuse - DEPRESE I. - nová diskuze

Milá Martino, tvoje pocity máme, anebo jsme měli asi všichni, kdo máme diagnostikovanou D a opravdu to přejde, jak ti píše Věra a nejen proto, že AD tyhle naše blbé pocity tlumí a nesprávné myšlenky potlačují. Mě radí pychiatrička neustále pohyb, zatěžovat tělo cvičením a pohybem, takže chodím do fitka a baví mě to a udělá se mi opravdu dobře. Jediný problém je, "vykopat" se z domu. Zvláštní u mě je, že ačkoli jsem po AD přibrala, nestydím se, že jsem tam jediná, taková pěkně udělaná :-)) Pomyslím si, co vy víte o D a práškách! A jedu!
"Prášky" mám už několikáté a MUDr. se mě posledně zeptala, jestli chci zase zkusit nějaké jiné, tak se divím, že ten tvůj doktor trvá na těch tvých. Je běžné, že se AD dlouho zkouší, dokud nám nesednou. Ale může se stát i to, že někomu pomůžou hned ta první, která dostanou!
Tvůj pocit na zvracení bývá často od močového měchýře. Nemáš ho nastydlý? Bereš třeba hořčík a vitamíny sk.B?
Já se léčím rok a zatím se necítím na to chodit do práce, myslím, že bych už nezvládla to, co předtím (bývalá práce mě úplně vyždímala, psychicky i fyzicky, říká se tomu "vyhoření"). Na svůj stav si zvykám a můžu říct, že úspěšně. Moc mi pomohla tato diskuze!!! A taky můj koníček, malování. O přátele mám díky D nouzi. Ale ti praví, kteří stojí za to, zůstávají a tady jsem našla dokonce nové :-))
Martino, nenapsala jsi, kolik ti je, jestli pracuješ, jsi vdaná atd. Taky, co jsi před D prožila, jestli ti někdo, nebo něco ublížilo. My ti pak budeme moci "poradit" obšírněji.
Chodíš i k psychologovi? Zkoušela jsi jinou terapii, např, kineziologii? Užíváš třeba hořčík a vitamíny sk.B?
Opatruj se a zase nám napiš :-)))

ahojky kočko... ten tvůj lékař ví,co dělá... neboj... tohle všechno co teď prožíváš časem odezní a vše bude zase dobré, jen ten čas tomu musíš dát... je to dost těžké a uhlídat si někdy svoje emoce je nemožné,ale za to se opravdu nemusíš stydět... poplakej nebo povztekej se někde v koutě když to jde a když ně, dej tomu průchod... u tohoto onemocnění je to normální průběh... bohužel nemoc není vidět - jako třeba zlomená noha... to ti okolí bez kecání pomůže ,ale u D si každý myslí, že simuluješ a přitom potřebuješ větší péči nažli ta zlomená noha... snad na to svět taky někdy přijde....
podívej se z okna a jestli je venku - usměj se... vzpomeň na dětství,jak ses radovala z koulování a sáňkování... tím úsměvem budeš o krok blíž k uzdravení... tak ať těch krůčků uděláš každý den jako při maratonu... evak

Ahoj Marti, nevím, asi ti moc neporadím, já se léčím na deprese už víc jak 30 let, mám to jako na houpačce, po tolika letech jsem se s tím už naučila dost bojovat, ale když vzpomenu na ty začátky, to byla hrůza, už jen jít na psychiatrii, o lécích nemluvě.
Marti s těmy léky (že ti tak dlouho nezabírají) se mi to zdá taky divný a myslím že je potřeba skusit něco jiného. Mě vyhovuje cipralex a rivotril, vždy tak po týdnu už cítím úlevu, ale opravdu to má každý jinak... Marti držím ti palce a piš.

Ještě musím vyseknout poklonu Febregasovi. Přečetla jsem všechny tvoje příspěvky na blogu I dnes a musím ti říct, že něco takového jsem nečekala... Smutné, zárovn i krásné, slzičku jsem jsem ti nechala...
Dala jsem si tě mezi oblíbené a budu chodit číst, tak piš, piš, piš!!!

Ještě jednou, hezké pozdravení všem a mějte se báječně.

Ahoj.
Tk jsem se konečně dostal k tomu,abych se ozval.Poslední dobou se cítím dost unavený,spaní mám úplně obráceně,dlouhé noci jsem vzhůru,ráno nemůžu vstát nebo naopak jsem vzhůru až moc brzo.Někdy nespím vůbec a tak jsem tak rozhozenej,že se potácím po bytě jen s myšlenkou,že chtěl jsem něco udělat,ale už nevím co,nebo nevím co dřív.Mám podezření,že je to z těch léků,které mi předepsal doktor.No uvidíme,v každém případě si o tom s ním promluvím a s psycholožkou taky,tam jdu teď ve čtvrtek.Snažím se doma aspoň něco dělat,tak jsem začal znovu psát a kreslit,blog už jsem vám psal,obrázky třeba někdy zas pošlu.
No jinak jsem dostal nabídku na práci.Nově zařizovaná restaurace,hledají číšníka a provozního za slušné peníze.Byl jsem na schůzce s majitelem a podle zpráv od jiných lidí jsem to měl jistý.Celý víkend jsem nad tím přemýšlel.Dneska jsem mu zavolal já osobně první a odmítl jsem to.A proč?Vždycky nejde jen o peníze.Hodnota peněz je někdy přeceňována.Já prostě zpátky do toho kšeftu jít nemůžu.Bojím se,že vše na co jsem se dal teď,že jsem se rozhodl se sebou něco udělat,léčit se,neklamat sám sebe,něco popřípadě dokázat v tom svém sebeuspokojení,že jsem i v něčem jiném dobrý než jen číšník,že bych spadl do alkoholu,řešil problémy né sám sebou,ale právě alkoholem,bojím se,že bych byl vystaven každodenímu stresu,který bych nezvládl a smetlo by mě to na okraj toho všeho kde už jsem byl.Ať si už myslí kdo chce co chce,já si myslím,že to bylo dobré rozhodnutí.Sice mi ty peníze budou chybět.Teď dělám stále tu pizzu,s něma jsem se domluvil na smlouvě o přivídělku,prozatím,takže hlady neumřu.V zadu v hlavě mě stále hlodá,že jsem udělal chybu,ale jsem si jist,že jsem udělal dobře.
Jinak venku je dnes moc hezky.Nesněží,ale je pěkně bílo.Za chvíli tam jdu,tak si to užiju.V neděli ráno kolem 2:30hod jsme odjížděli do Prahy na letiště odvézt ,,tátu"(píšu to schválně tak,je to přítel mámy,kterého si vzala,s mým tátou teď nejsem schopný mluvit,dozvědět se,že jsem nevzal tu práci,nepochopil by to,nic o mě neví).No tam řídil on,to bylo v pohodě,mohl jsem si schrupnout,bohužel se tak nestalo,takže jsem byl sobota,neděle brzo ráno vzhůru a cestu nazpět jsem řídil.Modlil jsem se ať nesněží,nefouká,nemrzne.Sněžilo,foukalo,mrzlo.Do HK cesty super,no ne super,ale dalo se jet na dálnici i 110km,ale od HK až k nám katastrofa.Silničáře jsem potkal v HK a pak až u Svitav.Nebyla vidět silnice,pruhy ,nic.Naštěstí jsem jel fakt opatrně,no málem mě to hodilo do příkopu,ale vybral jsem to.Neodhadl jsem situaci a jel rychleji.Viděl jsem i bouračku,kamion nezvládl kopeček dolů a sjelo mu to skoro až do baráku.Byl na štorc přes cestu.Lidi z baráku měli štěstí.Ale naštěstí jsem dojel dobře a jsem tu.Cestou jsem si taky promluvil s mámou o mém stavu,byla ráda,že jsem se rozhodl,zmínil jsem se o vás,že jste i pomohli se rozhoupat.Potřeboval jsem to někomu sdělit.
Jinak holka není žádná na obzoru.Ještě nejsem tak moc v pohodě,abych si na to troufnul.Sice na jednu stále myslím,včera jsem ji napsal báseň a poslal na email,ale zatím nic.Dřív mě chtěla,teď si už nejsem jistej.Stále asi stejně miluji svoji už ex holku co je v Anglii.Přijede asi na svátky,snad ji uvidím.Skončil jsem to já,kvůli D,aby jsem ji nekazil život,ale třeba když uvidí že se snažím,bude zase fajn.Chybí mi někdo doma.Ale zase kdyby tu někdo byl,nepsal bych tolik a věnoval se ji.Je to zamotaný.
Malířko přeji ti,ať ti ta výstava vyjde.Moc ti to přeji!
A všem ostatním přeji,ať se máte moc a moc krásně a jste bez problémů a šťastni!!!!!!!!!!!
Ahoj všem,musím už jít.

Pěkné pozdní odpoledne vám všem.

Fabregasi, chci Ti napsat, že jsi zcela jistě , alespoň podle mého chybu neudělal.Možná Ti něco podobného napíše i Malířka. Měli jsme asi podobné starosti s D a prací. Já odešel z práce během dvou minut, poté, co mě chtěli převelet do Prahy. Tohle já v žádném případě nechtěl, takže se ze mě během mrknutí oka stal nezaměstnaný...Již tehdy jsem věděl , že to bylo dobré rozhodnutí.Snad jen, že jsem ho měl učinit dřív.Práce ale byla celkem dobrá, sice náročná, ale i dobře placená.Dneska kdybych šel na stejné místo , měl bych tak 50tisíc... nikdy jsem ale nezapochyboval o svém rozhodnutí! Peněz mám tak akorát, práci, která mě baví, v prostředí , které má málokdo.Prostě spokojenost. Taky jsem si tehdy říkal, hlady neumřeš, jít ale do Prahy, to bylo pro mě naprosto nemyslitelné! Musím ale zmínit, že Praha byla zcela náhodná, stejně tak jsem mohl být poslán do jiného města...to jen pro vysvětlenou hlavně Pražákům a těm , kteří stejně jako já, mají "Matičku" rádi. Já prostě potřebuji, když vyjdu z práce, vidět známé tváře, zdravit se s lidmi, chodit na oblíbená místa.... Jinak jsem stejně jako Anna mrknul na Tvoje stránky....
Přátelé, všechny vás prozatím zdravím, mějte se co možná nejlíp a já se pomalu z práce odeberu k domovu.

Pěkný večer vám všem přeje petr I.

chci spáchat sebevraždu,mám nemoc se kterou si lékari nevedí rady.Prosím o radu jak to udelat aby to vypadalo jako nehoda,protože mám pojistku kterou detem v prípade sebevraždy nevyplatí

jak spáchat sebevraždu aby to vypadalo jako nehoda?Vopačném prípade nebudou moje deti dedit

Péťo, to je super, že ses zse ozval, potěšil jsi mě! Jak se ti daří?

Fabre, byla jsem na tvých stránkách a myslím, že jsi na život pěkně naštvaný :-(( Možná by neškodilo, kdyby ses dozvěděl, proč tady jsi :-)) Je dobře, že umíš psát básně a vyjádřit svoje pocity a názory a nedusíš to všechno v sobě. Taky jsem to tak dělávala... Na střední jsem kdysi napsala do jedné z básniček, "nevadí mi život, jen ať si tepe, kdž se mu líbí"... Vyjadřovalo to nepochopení života a odmítání účasti na něm. Spolužáci takové problémy neřešili, žili, studovali, spřádali plány do budoucnosti, snažili se o úspěch, o užití si života. Já o něm jen přemýšlela a nechápala jsem, kde a v čem je jeho smysl.
S odmítnutím místa ti dobře rozumím. Sama jsem před pár dny (teprve, proboha) došla k názoru, že už nebudu dělat to, co mě nebaví. Celý život jsem dělala to, co mě nudilo, připadalo mi nesmyslné a otravovalo mi život. Byla jsem přesvědčená, že tak to musí být. Že zkrátka v práci se musí trpět. A dopadla jsem, jak jsem dopadla. Nevadí, jsem poučená. Pokud cítíš, že bys provozního vlivem stresu nezvládl, je dobře, že jsi se mu vyhnul, i kdryž funkce je to super, ale hodně zodpovědná, vlastně bys byl takový šéf placu. Ne?
Udělal jsi hodně pro svoje zdraví. A to je to nejdůležitější. Vůbec mám z tebe dojem, že jsi na tom o mnoho líp a děláš den ze dne velké pokroky!!! Vážně :-))) Jen tak dál. S tvou bývalou kočkou bych promluvila, všechno bych jí vysvětlila a řekla jí, že ji miluju a jestli i ona mne a je s to překonávat se mnou moje problémy... Dál už si to doplň sám. Podle sebe vím, že člověk s D potřebuje lásku, oporu, pochopení a toleranci ve svém protějšku. Vlastně to potřebují i ti zdraví, nejen my.

Iloně... napiš víc o svých problémech a nemoci. Tady ti nikdo nebude radit, jak se zabít, protože se tu všichni snažíme žít s tím, co nám bylo dáno. Bojujeme o prožívání svých životů a v tom se podporujeme. Nikoho neodmítáme, naopak.

Nemáš žádnou nemoc......kecáš..........jen potřebuješ prachy pro zadlužené děti .... ...viděla jsem tě na jiné diskuzi ....

jak si Halino můžeš být tak jistá...ty si snad myslíš, že čteš myšlenky?Místo toho, abys jí nějak podpořila, hned do ní šiješ,to určitě pomůže...Ilono, napiš víc o tom co cítíš,jak jsi nemocná,třeba pomůžeme..jinak s tím,jak to udělat, aby to vypadalo jako nehoda, zkus si dát do googlu termín jak spáchat sebevraždu a uvidíš, co ti vyjede...tím tě ale nechci nijak nabádat k tomu, abys to udělala...spíš nám tady popiš ten svůj problémek a udvidíme co dál...hodně sil holka

Ne já jsem už na doktorce zahlídla ženu, která řešila jak se má zabít, protože její syn měl dluhy.....a ona měla pojistku ...jak vidíš i tahle řeší hlavně problém s pojistkou ..........pro peníze všechno .....

Už 23rokú mám problém s čuchem,cítím nereálné pachy je to humus zvlášť když vím,že ten smrad neekzistuje,je jenom v mé hlave.Podstoupila jsem snad všechny vyšetrení co znám a nikdo z doktorú neví co to je.Psychouš tvrdí,že to je psychického púvodu,neurolog nemá ani šajnu,psychologička do mne hustí samé nesmysly-hrajeme si s obrázkama s kostkama a nutí mne do rozvodu,a to z toho dúvodu,že múj muž je hodne na holky no a aby toho nebylo málo tak si udelal jeste jedno díte-samozrejmne,že s milenkou.Rozvod odmítá a nadále mne psychicky týrá.Moje teda naše deti už jsou naštestí dospelé a zamnestnané to ,ale nevylučuje fakt,že by mohli pomne dedit životní pojistku,ta se u sebevražd nevyplácí.

Na internetu jsem poprvé,žiju v Malackách to je na Slovensku kdybys to náhodou nevedela.Bohužel každý se múže ocitnout v tísni,já jsem vtom už veľmi dlouho a nemám se na koho obrátit.Pocházím totiž z Prahy a tam zústala i celá má rodina-tady nemám nikoho,žádnou spríznenou duši.Je mi 40 rokú a nemám tušení proč se mám dál trápit.

Ilono, vrať se domů! Ať si manžel dělá, co chce, přece se nenecháš týrat! Občanství určitě máš naše, ne? Nahlásíš se tady na pracák, budeš chodit k doktorovi, třeba dostaneš ID... Ale žít musíš! Vědí tvoje děti o tvých plánech? Myslím, že nemají tušení. Kdyby to věděly, řekly by ti to, co já. A k té sebevraždě, těžko to nafinguješ tak, aby to nikdo nepoznal. Dneska jsou na to metody, o jakých se nám ani nezdá. Takže by tvůj čin vyšel úplně naprázdno. Ty máš možnost změnit svůj osud. Já bych si sbalila pět švestek a upalovala do Prahy za svou rodinou!

Já nechápu co to na světě žije za lidi ??Já jsem si myslela, že mám nějaký problémy, ale to je slabý kafíčko, co tu sou lidi schopný vyprodukovat .....co je to tu za DEBILY ??Počínaje neschopnou Toni , praštěnou Romanou, která lítá po forech ted už i na doktorce a konče touhle ženskou, která chce spáchat šikovně sebevraždu ??To si lidi nevážíte svých rodin a svýho života ??