Diskuse - DEPRESE I. - nová diskuze

Ahojky. Našla jsem si chvilku, abych vás aspoň pozdravila. Za chvíli zas jedu do školky pro malýho. Počasí strašný. Vyvenčený psy už taky mám, tak se zahřívám. Když píšete o tom podzimu, tak pro mne je to také strašák. Pořád tma, vlhko, zima bez sněhu. Ale plánuju zase na jaro, tak to nějak přežiju. Jako každé jaro si řeknu, že to nechápu, jak jsem to mohla přečkat.
Někdo psal, že má štěňátko. My máme 3 měsíční pitbullku. Je to miláček, opravdu k neutahání. Pitbullové jsou takoví hrozně hraví, vydrží hrozně moc. Pořád se chtějí tahat a aportovat. Jsou to nezmaři. Někdy večer fakt padnu do postele.

Přeju všem moc hezký den, sluníčko do bolavých dušiček a zase napíšu.

Dekuji za sprizennou dusi, ktera se mnou aspon
par slov promluvila. Vezmu to od konce. Byla jsem
uz u lekarky. Chtela mi dat antidep. lek, ale ja mam
i jine zdrav. problemy, a tak jsem dalsi chemii do sebe
cpat odmitla. Jinak jsem bez pratel. Jizeme nebo spis
prezivame napul v Nemecku,kam jsem se odstehovala
za druhym manzelem-tehdy byly deti male-, a napul
v Cesku,kde mame chalupu, a manzel tam moc rad
jezdi...Tam mame snad dvoje pratele. Zde v Nemecku nikoho. Deti jsem se snazila vychovavat
co nejlepe, ale asi se mi nic z toho nepodarilo..
Peniz, to je prvni zakladni nedostatek, prusvihy, ktere jsou nad nase sily a financne zatezuji, pak
vztahy. To je asi ve zkratce, co u nas nefunguje,jak
by melo, ci jak bychom si prali. Rozpadla se cela
rodina. Komunikace je na urovni - kdyz se neco
stane a nebo kdyz nekdo neco potrebuje a "pratele"
selzou..pak mami porad,pomoz..Jinak jsem si jeste
k tomu privezla z ces. jakehosi "utulku" 11leteho
ovcaka. Je mily, ale zcela nevychovany..Predtim jsme meli fenku rottweilera, ale ja s ni po vydani
nemec. predpisu o testech na jiste psy, odejela
do Ceska, kde jsme par let klidne zily, manzel dojizdel, deti se uz neukazuji v Cesku vubec, a
tento rok nam ji nekdo seredne otravil....Pak jsem
dlouho vahala, ale nakonec jsem nasla na internetu
pouze stare a nebo tyrane psiky..a i kdyz na tom
nejsme,jak jsem psala, dobre, tak jsem se pro nej
s manzelem rozjela. Presto je mi hrozne. Rozbrecim se jak male dite, kdyz ctu Vase prispevky,ci kdyz vidim, co se kde deje. Do toho
mela dcera malou nehodu s autem. Ona je O.K., ale auto ji sebrali a dali sesrotovat...ani ho jeste
nema zaplacene..navic nema take penez, a auto,kdyz jsme na vesnici, potrebuje..Synovi zase
hrozi vyhozenim, a tak ..dal, a manzel bude asi pul roku mimo domov. No, a tak nejen ze mi je smutno,
a k tomu to pocasi,ale proste jsem zakladnim problemem teto "rodiny". Mam se tedy nejak utesovat,ci si radeji vzit ty leky? Nevim, pripadam
si prebytecna a navic stojim tuto "rodinu" spoustu penez,kdyzmusim k lekari....No, asi mi to opravdu
jak se rika leze na mozek...Kamila

Zrejme jsem se trefila do casu, kdy jste v praci, ci
jinak zaneprazdneni. Ja se tedy na cas take odloucim.
Zkusim si zatopit. Moc mi to nejde. Byla jsem zvykla
na ustredni topeni. Ted jsem rada, kdyz jakokdyz jsem byla mala, zatopim s drivim...Ja moc technic. talent nejsem, a tak to vyjde treba az na potreti..Tak Vam vsem preji hezky den a budu rada,kdyz si pozdeji
budu moci precist Vase odpovedi,ci jen prispevky.
Zdravi Kamila

jedno ryze české přísloví praví, že když se něco kaká/ v češtině máme jadrnější výraz - sere- admin.promine/, tak nikdy nezůstane jen u jednoho....
co se ti dneska zdá jako neřešitelný problém, bude třeba zítra malicherností.... máš přece děti a své blízké a určitě se najdou i nějací přátelé - třeba jen virtuální....
každý den má v sobě něco negativního,ale i pozitivního... třeba dnešek.... máš zatopeno? určitě ano a pozitivní skutek je na světě - nemrzneš a pokud jsi při zatápění nepodpálila dům,tak se usměj... hned ti bude lépe....
já ti mohu jen sdělit, že pokud ti vyjde zatopení na pořetí, jsi dost dobrá, já jsem roztápěla naše nová krbová kamna v úterý.... hrdinně jsem odmítla jakoukoli pomoc příbuzných.... při mém čtvrtém pokusu babička odcházela ke známým na kávu a mumlala si cosi o neschopnosti a o tom,že v baráku se mnou mrznout nebude.... šestý pokus byl úspěšný leč velmi krátký a po sedmém jsem úspěšně udržela v kamnech oheň, ale zase jsem dlooouze větrala začouzený dům... zkrátka uvařit umím, ale technicky jsem cca 100 let za opicema.... no co no, tak se o mě v tomto směru musí postarat někdo jiný, zdatnější a schopnější... já mu za odměnu předhodím guláš s knedlíkem a jedno políbení... popřála bych mu i dobrou chuť, ale moje hlasivky stávkují, takže má smůlu...

takže hezký den bez slziček a koukej nám napsat, jak ti je.... budeme se všichni moc těšit - tedy já určitě.... hezký den evak

Kamilko, je toho na Tebe prostě hodně, hodně starostí a problémů na jednu ženskou dušičku, která má řešit vedle problémů svých ještě problémy dalších - někdy je té zátěže tolik, že tělo řekne dost ...
Mně život uštědřil hezkých pár kopanců, psychicky jsem pak neustála smrt mamky, která zemřela v pouhých 59 letech a zemřela mi v náručí, jak jsem tady psala vícekrát - od té doby jsem měla řadu zdravotních problémů - od revmatických potíží - zánět kloubů a pojivového vaziva, zánět žaludku - vleklý, šílené problémy s močovým měchýřem - všechno se společným jmenovatelem - snížená imunita - a všechno na základě stresu, který statečně prohluboval můj tatínek svým chováním, ale to by bylo na dlouhé vyprávění. Prostě jsem tehdy spadla na dno, v důsledku těžké deprese - a bez léků - antidepresiv bych to pdle mého mínění neustála - nechtěla jsem si vzít život, ale měla jsem stavy, že jsem si říkala, že budu muset, že to nevydržím. Je mi 43 let, mám dvacet let jednoho manžela, syny - 19 let a 13 a půl roku a roční fenku yorkshírku, práci, u níž kterou nestačí denně dělat osm a půl hodiny, tedy nikdy to nestačilo ve firmě, ve které jsem dělala deset let a z které jsem odešla a nastupuji za pár dní jinam, kde to bude časově náročné taky, velký barák ... a tatínka 170 km daleko, vyžadujícího péči, pozornost, mou věčnou dobrou náladu a nesnese, když bych nedokázala před ním zakrýt ani prachsprostou únavu. Mně ovšem antidepresiva pomohly maximálně moc, vrátily mně do života, žila jsem plnohodnotně a byla i místy šťastná několik let až do další ataky deprese na sklonku loňského roku - příčina zdravotní problémy ( které se později vyřešily ) a dále stres a šikana v práci ( ze které jsem odešla ) - nastala neskutečná úleva a prožila jsem fajn léto - po rozhodnutí z té práce odejít - ovšem zase za pomoci mé berličky - antidepresiv. S mnoha nemám zkušenost, jen s Stimulotonem, Parolexem, ale skutečně mi asi zachránily život. Existuje jich celá řada a jsou moderní, jen nástup účinku trvá několik týdnů a vysazovat se musí postupně a brát delší dobu i po odeznění deprese. K Tvým obavám brát léky bych Ti chtěla napsat, že pokud jseš přesvědčená, že se u Tebe jedná o začínající depresi - nezavrhovala bych je. Já jsem je brala taky k řadě léků - musela jsem klouby léčit Prednisonem, což je dryák se spoustou vedlejších účinků, je to steroidní hormon, naštěstí jsem ho brala jen čtyři měsíce, ale stačilo, brala jsem AD při léčení močových cest a gastritidy pomocí léků - ale dá se kombinovat tak, aby se ty léky daly brát současně bez problémů a komplikací - je jen potřeba psychiatrovi říci, co dalšího užíváš. Moje AD byla víc, než cenově dobře dostupná a po počátečním zhoršení, na které doktor většinou upozorní i účinná, z vedlejších účinků jsem měla jen zpočátku ospalost, útlum, zácpu a rozostřené vidění, později vymizely. Ovšem je to individuální a u každého jinak, pokud jsou vedlejší účinky dramatičtější, je potřeba se s psychiatrem poradit a zkusit jiný lék, jinou cestu ... zkoušela jsi psychologa, skupinovou terapii ? Regresi ? Nemám s tím osobní zkušenost, ale i tyto metody pomohly některým mým známým a mohl by Ti poradit někdo tady na diskuzi, jsou tady hodní lidí, znají problém, s kterým se i Ty potýkáš a někteří zkusili i psychologa, případně jinou cestu ... jistě Ti poradí ... každopádně se těch léků neboj - všechno zvaž a ještě jednou prober věc s odborníkem ... je lepší věc podchytit v začátku, než případnou depresi nechat rozběhnout, izolovat se, věc neřešit, jak jsem to poprvé, kdy jsem ani nevěděla, co se se mnou děje, udělala já a pak se ze dna škrábala dlouho, neskutečně dlouho ...
Držím moc palce a netrap se, zase pro Tebe vyjde sluníčko v životě !!
Romana.

Mila Evko, ci jak bych mohla oslovit. Jsem moc rada,ze jsem se aspon timto zpusobem dostala do kontaktu s lidmi, kteri mi , doufam, rozumi, protoze
si neco podobneho prozili..Zatim jsem nenasla nikoho, kdo by nehledel na to, jak to u nas vypada, kam chodime nakupovat, co si nemuzeme doprat..Proste
to byli lidi,kteri drive nemeli take luxus,ale po case
se k nemu dostali-jak to nebudu rozebirat , je to hnus.No, a tak se z mnoha pratel - drive - stali nafoukani, arogantni odporni lidi, co se povysene
koukaji na lidi, kterym se nedari ..A tim jsem ja i
zbytek te nasi "rodiny" upadli do takove pasticky..odkud asi neni vychodu. Deti to strasne tezko nesou, a tak uvazuji odchod od nas, jen kdyz
opravdu jsou v nouzi, tak prijdou..Manzel- nynejsi, je malomluvny, nenarocny(i kdyz by jiste take radeji
zil v normalnim domku a v klidu...)..Ale co je to platne, kdyz s nim neni mozne o vsem mluvit,nebo
se jen pohadame. Pak vse nosim v sobe, pomaham
kde se da a kdyz ja bych potrebovala aspon vyslechnout - neni nikdo. No, zatopila jsem na podruhe ale pretopeno tu neni. No, cela ta nase
ruina a jen jedny kamna na drevo...to je malo.
Kvuli tomu pejskovi se kocky nekam vytratili..Take mi to je lito. Ta jedna je uz stara-14let..No, snad si zvyknou..Jinak budu jeste psat holce, jak se dostane zitra- bez auta??- domu ze skoly. Takjsem moc rada, ze mohu obcas sem zavitat a vypovidat se. Zatim Kam
j

Mila Romanko, dekuji moc jak tobe tak i tve kamaradce Evce, ci jak se jmenuje...jste moc hodne, ze jste mi napsaly. Moc si toho vazim. Dnes -tedy v dnesni dobe najit uprimneho a hodneho cloveka, to je
opravdu umeni a stesti !!!Ja jsem na svoji uprimnost
a pravdomluvnost a pomoc druhym jen doplacela, az
jsem tak prisla jak o tezce nasporene penize mamky,
byt, ktery jsme vlstnima rukama stavely a dala do nej
i moje mamka penize...A to bylo v dobe,kdy mamka
umirala na rakovinu(priletla z Ameriky,kam odletela
pomoci hlidat dobrym znamym deti). Pote mi nejak
bylo fuk jestli mam penize, ci ne a zneuzil tak jeden
muz teto situace a me uprimnosti a tak trochu mozna blbosti(tak to vidim dnes) a tak jsem prisla
o moznost jak zajistit sebe i deti - po rozvodu s prvnim manzelem mi nic nezbylo...No, a nakonec jsem nevidela ani korunu zpet a nemela jsemt tehdy
ani na mamin pohreb-to bylo 1993. Od te doby jde
se mnou vse jen niz a niz a placam se ve sve vlastni minulosti stale vic. Pote jsem vymenila byt za ruinu u hranic CR, kdyz jsem se seznamila s mym nynejsim muzem. Tehdy bylo vse take jine.Taky jsem netusila, jaka bude tchyne..No, a kvuli ni jsme
dodnes v Nemecku take v ruine, protoze ona nas vlastne vystipala z jejiho domu, kde ihned po nasem odchodu prestavila na 3gener. dum pro jeji dva vnuky, ktere si omotala okolo prstu penezi , naucila je jeste vice lhat....no, a tak jsme tu zustali nakonec s mymi detmi, ale ty znetvorilo Nemecko. Syn je dost nemluvny, otraveny, ze nic nevyslo...a dcera?!>To je na dlouhe povidani. Jen ve zkratce.
Dostala lzemi a podivnym chovanim(nechodila obcas domu, stykala se s podivnymi lidmi...a toji bylo 12) sveho nevlast. otce(ktery pro ni delal vse)do kriminalu a tak jsem zustala sama se synem. Je to uz asi 4 roky. Ale ani syn ani ja to nemuzeme zapomenout.Nyni je sice opet tady, ale jak dlouho?
Jsem ji dobra jen,kdyz potrebuje penize, ci pomoc,kdyz ji selzou "kamaradi".No, a ja to neumim rici NE. A tak se placame v dluzich a problemech nejen financnich...Ono to totiz prinasi i nepohodu a problemy ve vztazich, ktere uz tak spatne fungovaly...A k tomu zdrav. potize. Nedavno jsem mela "nehodu" a mam ponicene koleno , ale to by nebylo tak hrozne, horsi,ze mam trombozu, asi zavinenou lekari v nemocnici, kde jsme byli ihned po urazu. No, k jinym nemocem ...je toho proste uz moc. Navic roky nemam praci...A pratele? Jo, kdyz byli jko my v nouzi , ci nemeli praci, a nebo je to i nevim cim, tak jsme meli pratele...Ale dnes se divaji na nas jako na cerne ovce, co ziji bidne a nejsou na jejich "urovni".Proste se z pratel ztali jini lide. Tak jsem moc rada, ze aspon tady jsem je nasla. Jeste jednou dekuji a budu obcas koukat na tyto prispevky a pokud to napisu - rada!!! Snad mi opet nezkolabuje PC, jako dnes ...Tedy preji hezky vecer a jeste jednou moc dekuji!!Kam

Ahoj KAM a všichni milí kamarádi - přeji Vám pohodový večer a dobrou noc ...
Byla jsem u kamarádky, který má obrovský dar mně pozitivně nabít, takže mám hezký pocit v srdci z toho,že ji mám, že tak fajn člověk vstoupil do mého života ... pomazlila jsem se s jejím drobkem a taky si přivezla skripta z ekonomie, která měla ke studiu - zvládla je dálkově při malém dítěti a za tři týdny má promoci - v Hradci v Aldisu ( představte si, co všechno se dnes nezpoplatňuje - za to, že pustí absolventa na vlastní promoci, musí každý zaplatit poplatek při příchodu 500,- Kč - kdypak zavedou poplatek za dýchání vzduchu ?
Ve skriptech jsou definice pojmů, které bych měla dostat do palice - snad to trochu půjde - na chalupě to vidím na studijní víkend !! Jako zamlada ....
Všem jen pohodu na duši a starosti a chmury ať Vás míjejí
ze srdce a s láskou
Romana.

Ahoj všem.Kamilo,já bych to zatím řešil tak,že bych zůstal na jednom místě,buď v Čechách nebo Německu,pak by se snad nějaká kamarádka na pokec našla,nevím,jak to máš s prací,i dcera může být kamarádka na rozebrání tvojí situace,určitě tě moc ještě potřebuje,když chodí do školy.Jinak bych to viděl jak holky,nenechat to zajít příliž daleko,raději navštiv odborníka,uvidíš,že se to dá řešit.Vím,že je dneska dost draho,ale já beru dvoje ant.,jedny bez doplatku a druhý s malým doplatkem.Ale každýmu nepomůžou stejný,já už jsem jich vystřídal aspoň dvacet.Držím ti palec,ať to zvládneš.
Soňo,já to mám se zapomínáním pěkně blbý,říkám si že už jsem dement,Ale ty seš mladá holka,tak seš zamilovaná,to se pak stává.Tak si z toho nic nedělej.
Malířko,taky nesnáším mrazivej vítr,že to tady u nás pěkně fouká,kdybych nemusel tak v zimě nevylezu,chtěl bych se stát medvědem.
Když píšete o těch zvířátkách,tak máme doma koťátko,je to dravec,já ho chovám a ono mě pěkně dráplo do ruky.Když ono je hravý a já ho zlobím.Přilnulo nám k srdci,vypiplávali jsme ho lahvičkou,trpěli strachy,jestli přežije,podařilo se.Je zrzavý s podélnými světlými pruhy,zrovna tak má kružky na nohách a ocásku.Ale musíme je nějak spřátelit s pejskem,pejsek se ho(spíš jí,vypadá to na holku,říkáme jí Kristýna) bojí,když za ním jde,nebo má strach,aby jsme mu nehubovali,kdyby po ní vyjel,ale žárlit nemusí,protože se mu hodně věnujeme,Ale sblížit se nějak musí.
Mějte se krásně a pěkně se vyspinkejte.Ahoj.Luboš.

Kamilo,já,jsem ten tvůj poslední příspěvek nečetl,měto trvá,než to nadatluju,o tý práci a dceři jsem nevěděljak to je.Měj se.L.

Ježíš ta Romana je tak osamělá, píše kilmetrové články a v nich už po sté to samé, doma má tři chlapy,ale zjevně s ní nikdo neztratí slovo, když přispívá celé dny, víte jak dlouho to trvá napsat metr dlouhý příspěvek........to bych teda nechtěla mít takovou rodinu, kde je člověk pořád sám a píše a píšee....

tak to co tady holka popisuješ znám taky... bydleli jsme dřív s prvním mužem v paneláku a jak přišla sametová revoluce s po ní možnost podnikání, rázem se z dobrých sousedů stávali páni podnikatelé a ohrnovali nos nad všemi,kdož chodili normálně do práce... ztratila jsem takto dobrou kamarádku a dneska je to již hodně let, co o sobě nevíme, mě to mrzí stále a u ní si nejsem jistá... m ě snad zaplať pánbůh zůstal člověčí přístup i dobách mého podnikání a doufám,že jej mám dodnes...
naučila jsem se posuzovat člověka podle toho jak jedná a co má v srdíčku, nikoliv podle toho kam chodí na nákupy a jakým jezdí autem... tyhle civilizační přežitky si do hrobu nikdo nevezme, do rakve nás šoupnou v papírových botách,tak proč bych si měla hlavu zatěžovat tím, jaký kdo je...
no a že máš dluhy.... holka zlatá, vždyť to jsou dneska nejlépe uložené peníze... podívej jak krachují peněžní ústavy, prachy v uložené lidé nikdy neuvidí, naopak ty máš své jisté... nemáš nic a v podstatě by ti mělo býti dobře...
horší to je asi v těch vztazích mezi rodinou... tam bych viděla jako běh na dlouhou trať, nežli se všechno zase urovná... posaď se s mužem,udělejte dobrý čaj a zkuste si popovídat... nečekej zázrak hned na první sezení, ale vzpomeň si,jak jste si při svatbě slíbili,že spolu budete v dobrém i ve zlém, v radosti i strasti... no a teď je ta horší doba, která se vám dost dlouho táhne.... ale udivíš, zase bude dobře...
já jsem svého času prožívala peklo na zemi se svým prvním mužem... prožili jsme spolu krásných 17 let a pak 5 let,kdy začal v nadměrné míře požívat alkohol a to tedy byly galeje pro všechny... taky jsem si myslela, že mi sluníčko nevysvitne... no a dneska jsme s mužem skoro 8 let / oslavíme začátkem října/ a letos v únoru jsme své soužití na psí knížku oficielně stvrdili sňatkem...
takže nevěš hlavu holka a uvidíš,zase bude dobře... kde v německu bydlíš? eva

Ahoj všem, moc zdravím a přeju Vám pohodový víkend ! Užijte si ho co nejlépe. Manžel má spoustu nadělaných hodin, jedeme na chalupu už po obídku a teď jedu k zubaři.
Doufejme, že ještě zažijeme zákmit babího léta, tak aspoň trošku sluníčka nad hlavou a hlavně co nejvíc v duši Vám přeje s láskou
Romana. Ahojky za tři dny.

Můžu se tě zeptat, jaké máš občanství? Protože, kdybys měla naše, mohla bys k doktorovi u nás, někde poblíž vaší chalupy, když na ni k nám jezdíte... Ale to určitě víš.
Docela mě sebralo, když jsem si teď pročítala tvoje příspěvky. Já bych tohle všechno neustála. Jsi opravdu silná osobnost, když zvládáš žít v cizině mezi lidmi, kteří jsou odtažití, s finančními problémy a nemocemi! Aspoň, že máš ta zvířátka :-) Chtělo by to nějakou činnost, která by tě zabavila, něco tvořit, třeba já si maluju, baví mě i šití, pletení. V každém případě ti moc přeju, abys všechny problémy a nepřízně osudu ustála :-)) A jelikož se všechno kolem nás pořád proměňuje, věřím, že i tato nepříjemná situace se změní, a to k lepšímu!!! Přimluvím se za tebe "tam nahoře" :-))) a myslím, že nejen já, ale i všichni, kteří chodí na tuhle diskuzi.

Zdravím Romanku,Malířku, Toni a ostatní a jak budu mít trochu čas , přečtu si vás a napíši. Musím se dopídit, jak se měla Romča na dovolené.
Teď jsem vás jen chtěla upozornit na diskusi o vlivu lepku na psychiku, tady na diskusi abeceda zdraví. Je to pravda, už dávno o tom vím a když jsem lepek vyřadila, strašně se mi zlepšil stav. Myslela jsem ,že je to po AD, tak jsem vysadila a hned pocítila, takže znovu začínám.
Věřte, je na tom hodně pravdy. Samozřejmě to není u každého ale třeba zrovna u někoho z vás. Doporučuji vyzkoušet, jestli nejste jedni z těch 30%.
Páčko všem S.