Diskuse - DEPRESE I. - nová diskuze

Je to pravda, když zde čtu příspěvky jiných, tak pak je moje trápení asi malicherný.Každý si myslí, že právě to jeho je to to nejhorší na světě, ale z pohledu na ostatní, to není tak zlý. cítím se mizerně kolikrát, taky přemýšlím o čem to všechno je..ale ted s práškama co beru, vidím i věci, který jsem před tím neviděl. Ale určitě to Vando nevzdávej, nikdo at to nevzdává, nikdy nevíš co muže druhý den přijít a každý den tě muže něco miilého potkat. Já se ted taky snažím se srovnat s minulostí, s tím vším co mě potkalo, nejen krach nebo neštastná láska, ale i onkologické onemocnění syna, neporozumnění si s rodiči, smrt mých kamarádu, roky v depresích, dky místo abych se radoval jsem se někdě schoulel v koutě...Určitě bych si přál jednoho dne na všechno špatný zapomenout a žít v uplná pohodě..ale vím že tohle je asi nereálný. Tak aspon přes doktora se snažím se dát do stavu tak aby jsem mohl žít aspon tak aby jsem se netrápil. Doufám, že se mi to podaří. A doufám, že se to podaří i tobě a dalším lidem kteří se cítí tak jak by si nikdo nepřál.

Mám pocit, že se podvědomě trestáš, proto je ti nedobře. Pokus se odpustit si :-)) Je to na první pohled nelogické, neproveditelné, ale jde to. Stačí říci si pro sebe, anebo si napsat na papír, odpouštím si všechno, čím jsem vědomě i nevědomě jiným ublížil...
Jsi dobrý člověk, empatický, máš zájem o trápení druhých, jsi citlivý, přející druhým. Už jsem tu někdy dávno psala, že právě takové povahy napadá deprese. Trápí nás to, jak se nám jeví tento svět a hlavně to, jací jsou lidé, jak se k sobě chovají. O tom jsem si přečetla, že k uzdravení nás s D nedojde, pokud se nepřstaneme snažit změnit svět...

ono je to tak...víš jak se to říká...trápily mě staré boty až jsem potkal člověka, který neměl žádné nohy....člověk má depresi nebo jen blbou náladu, nechut na nic a pak potká někoho kdo má větší starosti a duvody být neštěstný a propadat ruzným stavum a člověk si to uvědomí že muže být ještě huř a na chvíli se zamyslí, že je všechno ještě dobrý..ale stejně časem zase zapadne tam než toho dotyčnýho poznal a zase má pocit že jeho trápení je tio to nejhorší pro něj. Samozřemě ví a je si vědom, že lidi jsou na tom huř..ale když ho přepadne vážně D pak je ten optimismus kdo ví kde.Nevím jak si mám odpustit, jeden čas jsem si říkal že zajdu do kostela a jen budu přemýšlet o životě na tomhle místě.Nejsem věřící vubec ne, ale svým zpusobem je to místo, kde se lidi modlí za někoho nebo za něco...nemodlil bych, jasně že ne, ale ten pocit stát na takovým místě jako je kostel mi na druhou stranu přijde svým zpusobem zajímavý. No nevím, možná se mi to zdá, třeba se jednoho dne rozhodnu zajít jen tak do kostela.....

Taky jsem chodívala do kostela. U nás je jeden vzácný, gotický, otevřenýný jen v určitých hodinách. Nasávala jsem atmosféru staletí a toho místa. Může tě to uklidnit.
Odpusť si :-)) Tvůj život tady má velký smysl a velkou cenu. Máš něco odtrpět, něco vykonat (my všichni). Odpusť si, potom odpusť ostatním. Netvrdím, že tě to vyléčí z deprese, ale uzdraví to tvou duši. A budeš moci začít psát na čistý list papíru. Doufám a přeju ti to!

nevím ale četl jsem kdysi že je lepší křivdu trpět než ji páchat a asi proto jsem odkázanej na duševní utrpění,pokud se tomu tak dá říct...ale usmívám se.
Však ty taky umíš naslouchat a hlavně umíš tvé názory podat pěkně a hezky na papír, stejně jako Romana a někteří další. Nejlepší by bylo kdyby se založila diskuse Deprese 3 a nikdo by už sem nikdy nenapsal....nejlepší by bylo kdyby už nikdo neměl duvod sem chodit psát, ale vím, že deprese tu byla je a bude. a proto se bude dál psát o tomhle všem, ale nejduležitější je, že lidé chtějí spolu komunikovat a otvírat se a umět se svěřovat. A hlavně aby byli vždy pochopeni a neměli pocit, že sem píšou zbytečně a marně. Neznám tu všechny to je jasný, ale jsem rád, že někdo přeci jen se mnou komunikuje. Jasně ne všem jsem tu po chuti. Alena druhou stranu,zvětšiny zde mám dobrý pocit...a takový pocit by jsme měli mít všichni.

Ahojky lidičky. Našla jsem si chvilku, abych vás pozdravila. Romčo, Malířko, Aničko, Luboši, hlavně nechci na nikoho zapomenout, ale přečetla jsem si jen 3 stránky diskuse, mám to našlapaný. Už mi zas mladší dcera hučí za zády, že jí blokuju PC. Děsný. Jak se všichni máte? Já jsem z těch prázdnin tak unavená, že začínám taky blbnout. Tohle byly nejhorší a nejdelší prázdniny. Čím jsou děti starší, tím to je horší.
Začalo se mi stávat, že zapomínám na všechno a pořád. Třeba jsem svůj oběd našla večer studený v mikrovlnce. Stalo se mi to 2x. Díky naší zapomínací diagnoze v rodině jsem se objednala k psychiatrovi. Tak už jsem tam taky. :-) Ale můj odhad je, že je to z únavy. Dělám moc věcí najednou a takhle to dopadá. Žádné volno, stále žiju v ruchu, žádná chvíle pro sebe. Malej zase chodí do školky, ale teď bych každou chvíli doma. Buď byli nemocní, nebo se něco dělo. Každá chvíle samoty je k nezaplacení. Už začínám vyhledávat klid.
Ale malej jede na 5 dní na školku v přírodě. Vůbec si to neumím představit. 5 dní relativního klidu.
Budu se snažit trochu ty stránky dočíst, ale spíš to neklapne. Není kdy. Těch 5 dní plánuju uklidit sklep, šatnu a tak.
Takže vás všechny moc zdravím. Sluníčko do vašich dušiček. :-)

Nejdřív vyřizuju pozdrav od Hraběnky a její přání, abychom měli hodně sil k zvládnutí "té neviditelné v nás, co působí tolik bolesti".
S pamětí mám taky problémy, nejvíc s krátkodobou. Třeba včera jsem měla připravené platíčko s léky u počítače a jak jsem si pročítala poštu, nevěděla jsem, jestli jsem si už prášek vzala, nebo ne. Takže jsem si lupla ještě jeden :-)) AD se prý předávkovat nedají, aspoň ne tak, jak by někdo uvítal. Ale že by mi bylo líp, nebo hůř, nemůžu říct.
Odpoledne jsem byla venku, potkala jsem známou s dětmi, chvilku jsme si popovídaly a teď přemýšlím, že by to doma chtělo něco na zahřátí. Nejspíš si zažehnu tolik svíček, kolik najdu, oheň dokáže zahřát nejen tělo, ale i duši. Mám pokušení připravit si ovocný čaj s medem, plátkem citrónu a moravskou slivovicí. K tomu si rozdělám barvičky :-)) Ale jinak to v tomhle počasí za nic nestojí. Já mívám nejhorší listopad a prosinec, protože je nejkratší den a svět je šedý a chladný. Chybí mi slunce a jeho teplo, barvy přírody a nebe, vůně květin... Trošku se mi uleví, když napadne sníh a třeba celý den sněží. To bych se hned vydala do lesa, dokonce i na běžkách. Ale jednotvárná šeď nadcházejícího období mě ubíjí a vysává mi energii, jako upír. Nejlepší by bylo odjet někam, kde je pořád horko, zeleň a teplé moře a vrátit se až v květnu.
Včera mě vytáhli známí do kina na film Mamma Mia. Kdo má rád Abbu, ocení ho. Lidi se bavili, smáli, podupávali si do rytmu písní... A malířka? Nechápala, že banální příběh, kýč, udělaný natolik líbivě, aby vydělával, může někoho nadchnout, seděla jak puklice a schválně se nebavila :-)) Ale nakonec mě stejně dostali! Film jsem pojala hudebně a do rytmu jsem si podupávala taky, tak nějak automaticky... Byli to svým způsobem géniové, myslím Abba, marná sláva. Ale stejně, nebýt okouzlující Meryl Streep, byla bych nejspíš stejně otrávená na konci, jako na začátku. Já vím, že i "tohle" je deprese :-((

Ano Malířko, právě Meryl Streep tomu dodala šťávu, je prostě úžasná - zahraje všechno - komickou i tragickou roli. Vezmi si ji v Sophiině volbě - jak to podala. Četla jsem i knížku. V Kramerová versus Kramer šlo zas o jinou parketu, líbila se mi v Madisonských mostech - i to jsem četla - dala mi ji ke čtyřicetinám starší kolegyně z práce s tím, že už jsem velká holka a mám si to přečíst, v Čarodějkách z Eastwicku a možná jsi viděla Klid noci ? Příběh o ženě vražedkyni s Rodem Steigerem, mimochodem, Meryl tam nehrála vražedkyni, jen podezřelou z vražd mužů .... písničky ABBY pro mně mají svou jedinečnost, je to moje dětství a mládí .... nakonec Meryl umí i zpívat - to zpívali herci, jistě sis všimla, že Pierce Brosnan zpívá maličko falešně.
Meryl je prostě pro mně jedna z hereckých zahraničních jedniček. Ideál krásy vidím v Halle Beryové, z dřívějších byla pro mně nedostižná Audrey Hepburnová. Líbila se mi daleko víc, než třeba Gina Lollobrigida nebo Brigitte Bardottová, jejich krása mi přišla vyumělkovaná, ale zase třeba V tenkrát na západě byla Claudia Cardinal skutečný symbol ženskosti a italská jednička pro mně zase Sophia Loren. Nedávno jsem si koupila a na DVD pustila film s Meryl Streep - Dům duchů, je to hezké, taky se mi líbila ve Vzpomínkách na Afriku - páni, kam jsem se to dostala - to asi to podzimní počasí, které láká se kouknout v posteli večer na pěkný film .... máme doma DVD na stovky, ale myslím, že budu po večerech a nocích šrotit anglinu. Dnes jsem si z portálu státní správy vyjela zákony, které nebyly až tak mým denním chlebem a budu je studovat o víkendu na chalupě. Občanské, rodinné a obchodní právo už tak úplně nebude to hlavní, musím zaplout do specifičtějších vod, protože budu dělat dost odlišnou práci než jsem byla zvyklá, i když na právním oddělení - kde budu sama samotinká ve velké instituci .... to víš, že mám strach. Nejsem žádná hrdinka.
Ale nějak se to musí zvládnout - a sama za sebe - víš jak to je - hledáš-li pomocnou ruku, najdeš ji na konci svého ramene - tak nějak to řekl Mark Twain ? Tak to tady v tomto mém případě platí do puntíku - jak si to udělám, takové to budu mít ...

Do obýváku nám vletěl ptáček a ne a ne ho dostat ven, už ho tam kluci nahánějí do otevřených dveří na terasu hodně dlouho. Roxanka je krásně ostříhaná. Ona má trošku netypicky delší krček, vypadá jako malá žirafka tak trošku, - jako Pučálkovic Amina. Paní psí lazenice ji bere nakrátko, nechává jí jenom takovou kraťoučkou sukýnku a Roxana je děsně srandovní. Panička je taky ostříhaná a má ležérní rozcuch s použitím gelu. Barva je kaštan s červeně měděnými proužky - tedy moje barva. A už jsem si koupila zimní tříčtvrťák, protože je mi tady po tom Turecku pořád zima, a taky teplý černý svetr.
Tak já si jdu udělat ten čaj, navnadilas mně, ale slivovice opravdu doma došla, bude na chalupě a o víkendu tam bude vítaná - dám si ho s rumem - mám tam přidat kapku medu , to by asi byla velká divočina, žejo ?
Hezkou konejšivou noc a příjemné probuzení Tobě i všem spřízněným duším tady na diskuzi ....
S láskou Romana.

máme doma tichou domácnost.... ne že bychom se nějak pohádali... jen jsem přišla díky svému nachlazení o hlas... v domě tím pádem vládne ticho jako v kostele... když mi chtějí moji blzízcí něco sdělit - šeptají... nevím proč, uši mám v pořádku... mám chu´t to na ně zařvat, ale syčivý zvuk je jediné co dokážu ze svého hrdla vydat...pokud potřebuji upozornit na svou maličkost, mlátím vařečkou do futer dveří,aby si mě všimli a potom jim dám přečíst co vlastně požaduji....je to vysilující ale i zábavné...doufám,že to nebude míti dlouhého trvání, protožer hlas je to co potřebuji k výkonu svého povolání... takhle zvednu telefon a na druhém konci se ozývá háááloooo, slyšíte mě? a pak zavěsí... no a jak jsem již napsala - slyším dobře, jen to do toho telefonu nedokážu patřičně vysvětlit....

tak se opatrujte a ať vám hlasivky slouží... především k tomu, aby svým blízkým lidem mohli jste říci,jak je máte rádi... na hádky je nepoužívejte, tam je to škoda slov... přeji vám krásný den... nemluvící evak

Nevím, jak u vás doma, ale u nás je opět podzimno :-(( Chtěla jsem si jít do útulku pro pejska na vyvenčení, ale v silném a studeném větru nechci riskovat, že se nachladím, protože přesně tento typ větru je na mě, jako dělaný. Nesnáším ledový vítr, což ostatní, zvláště silnější pohlaví, nechápou. Cítím se tak nějak dezorientovaná, točí se mi hlava, rozčilují mě rozčepýřené vlasy, teče mi z očí... Dost, nechci na to ani pomyslet, a bude hůř, jak s oblibou a s černým humorem říkáváme s přáteli :-))
A ta naše Černá dáma v téhle sibérii jenom kvete!
Kdepak jste všichni? Toni, Kollerka, Kristalka, Marcela, Lili, Lucka, Aneta, THonza, tce, ab, mačeta, Petr 2...???
I když nepíšete, možná sem občas zavítáte... Takže vám všem aspoň popřeju pevné zdraví a pohodu a klid v duši :-)))

Zdravim vsechny v teto diskuzi. Jmenuji se Kamila, je mi 47, mam 2 deti -19 a 23. A manzela. Jsem podruhe vdana,ale ...Mam rada zvirata a prirodu, jsem asi moc
poctiva a pravdomluvna a to se do dnesi doby absolutne nehodi, protoze stale na to doplacim..ale nejak se to neumim odnaucit..Jinak se me drzi jen
problemy, prusvihy..A tak ,ted, kdyz jem doma sama
s 2 kockami a pejskem, to na me pada...Ma nekdo
nejakou radu?

Ahoj EVAK, přeju Ti krásný den a aby se hlasivky zase daly brzy do pořádku a přestaly stávkovat .... u nás doma by bylo dosti ticho, kdyby se něco podobného stalo mně, otázky na mou osobu typu, kde je jídlo, kde vyžehlená konkrétní mikina, kde pití, kam jsem dala manikůru - to vše bych mohla zodpovědět pohyby rukou ... ale existují v mém světě naštěstí i lidé, kteří by byli třeba ochotni odezírat s pohledem upřeným na mou pusu, aby zjistili, co jim říkám ... je to opravdu tak a to je to, co mně blaží a hřeje u srdce. Zrovna dnes se moc těším na odpoledne, rozhodla jsem se, že k večeři budou jen špagety - naprostá rychlovka a protože je čtvrtek a tudíž golfový trénink a vypadne to všechno, pojedu za svou kamarádkou a jejím chlapečkem a ona je člověk, který stojí za to si ho hýčkat ... těším se na ni vždycky moc, všechno si povíme , já si u ní odpočinu a zrelaxuju se ...
Víkend máme trávit na chalupě - a to bude myslím jako v ústavu hluchoněmých - synové budou uraženi, protože mají vyjímečně jet s námi, ten starší už tam dlouho nejezdí ... ale prostě všichni, aby byla rodina jednou pohromadě na chalupě a pak taky za trest za binec, který tady nadělali, když jsem byla se svým spolubydlícím, tím nejstarším, v Turecku. Bydleli tu synci, fenka, nárazově kamarádi a téměř trvale přítelkyně staršího syna, žili tu mezi hromadami oblečení, ohryzky a peckami z broskví, vajgly z cigaret a kupami špinavého nádobí, které nebyli schopni dát do myčky, hromádkami vlhkých osušek naprosto spokojeně a ta dotyčná slečna podle toho, že nemá vrozenu základní přírodou nám ženám danou potřebu žít v útulném a poklizeném prostředí, bude možná podle stupně bordýlku a devastace tady možná taky chlap. Na druhou stranu proč by mi tady měla uklízet - snad jen po sobě malinko mohla - má ovšem jiné přednosti, pro které po ní můj syn vytrvale touží - vypadá jako Anna Kurnikovová, hledí na syna oddaně nyvým pohledem modrých očí s megařasami, kterými umí kouzelně kmitat jako poplašený motýl křídly, když větří nebezpečí, umí přehazovat nepopsatelně koketně ženským způsobem blond hřívu a je mlčenlivá - což živočichové zvaní muží mají rádi - ti inteligentní ovšem jen potud, než zjistí, že mlčí, protože nemá co říct a že je opravdu lepší, když mlčí, protože když vypustí větu, je to fakt perla - tím nesnižuji úroveň synovy lásky, je ať si užije mládí - a pak si najde něco normálního - snad - kéž by - achjo bože - kéž by ...
Hezký den EVAK - všem ostatním tady taky, píšícím i těm, kteří třeba občas čtou ...ať na Vás nemá deprese, ba ani melancholie, ať je Vám dobře i v nadcházejícím podzimu ... a piště, ať víme, jak se Vám daří - myslím na Vás ...

S láskou Romana.

Moc pozdravu všem!
Přes týden jsem tu nebyla a si to jen tak rychle nedočtu.
Romi moc zdravím a jsem ráda,že se Ti dovča povedla.Mrzelo mě ,že jsem s Tebou nemluvila než jsi odjela ale chápu to-měla jsi toho určitě nad hlavu.
Moc zdravím Malířku,Marcelku,NINUŠKU-děkuji moc a moc!!!!!!!!Kolerku ,Silvinku,Evak,Aničku,.................kluky.Omlouvám se,že nepíši ale postupně padla celá rodina s virozou a já -sis nechápu jak to tak muže být-chytla hned po viroze zánět moč.měchýře a angínu.Beru antibiotika mám horečky ,zimnici a běhám pořád čurat.Do toho stres co dál!Než mě přepadla viroza tak jsem zažila pěkně hnusný stav-tři dny mě opět neposlouchaly nohy a já jen ležela a ležela a bylo mi docela jedno co ostatní.Co budou jíst......vubec jsem se nepoznávala a docela mě ten stav děsil.
To co je u nás pozitivní-je to,že máme pejska-nebo spíš psa!
Sis to muselo být hodně rychlé rozhodnutí ale nelitujem.
Je to ona -je jí 10 měsícu-asi tak-je velká-máme jí týden-takže si teprve zvyká.Asi to nebude pro ni jednoduché po tom co zažila ale je hodná a mila.Nikdy jsem si nemyslela,že někdy budeme mít labradora.Je k neutahání-plná energie,kterou já vubec nemám.Ale těším se až mě bude lépe a taky s ní pujdu vem já.Děti mají aspon duvod jít si pořádně protahnout tělo.Jen nepochopím jak jí mohl někdo nechat přivázanou u jednoho autobazaru v Brně!Byla tam 14 dní-lide z autobazaru jí krmili.Pak se jí ujal jeden pán,ale měl už jednu fenku doma a tak dal do hlasu po kamarádech -kdo by si ji vzal.
Omlouvám se ale musím končit nemám už sílu -jdu chvilku sebou máznout do postele.Příště snad napíši víc.Nebudu ani kontrolovat po sobě chyby a tak mi je prominte.
Přeji všem at je jen lépe a lépe!!TONI

Milá Kamilko, vítám Tě - necítíš se v duševní pohodě, padá to na Tebe ...jsi spíš smutná a nastávající podzim Tě uvádí do melancholie, že se Ti chce až plakat nebo máš pocit, že jsi deprimovaná, že tě nic nebaví, nejradši by ses stulila jen někde do klubíčka a prospala den, neláká Tě knížka, film, přátelé, procházka, cítíš se vyhořelá, unavená, tak nějak vnitřně rozervaná ? Mezi prostým smutkem, melancholickou náladou, což zná skoro každý a opravdovou depresí je obrovský rozdíl - smutek přichází a odchází, deprese je onemocnění, které při střední a těžší formě vyžaduje léčbu - jak bys to hodnotila u sebe ? Poznala jsi u sebe už takového stavy v minulosti ? Cítíš se skutečně tak, že by mohlo jít o depresi - bez vůle, bez chuti žít, bez emocí, bez schopnosti se nadchnout pro cokoli ? Nebo je ti jen smutno ? Romana.

TONI - ahojky, jsem ráda, že ses ozvala, chystala jsem se Ti napsat - ibišek pořád žlutě kvete .... pořád je krásný ...
V první půli října se zas uvidíme, byla bych ráda, když mi povíš, jak jsi se rozhodla v té věci, kterou jsme probíraly v závěru ( kdy už otravovaly dětičky na mém mobilu ) - jak jsem říkala - moje rozhodnutí by bylo kladné, určo ... takže, kdybyses rozhodla, že bys to zkusila, máš mou velkou podporu - no, probereme to ..,. těším se - přeju Ti hlavně, aby Ti bylo lépe, aby přešla viroza co nejdřív a hlavně pak problémy s močovým měchýřem - to jsem zažila vícekrát a byl to děs, je to hrozně nepříjemné - věřím, že Ti to antibiotika zklidní - ale znám Tě - proto píšu důrazně - odpočívej, nic nepřecházej, opečovávej se - vrchovatě si to zasloužíš - na močák je dobrý Uroval manosa - zkus ho, pokud ho nemáš, v lékárně je k prodeji celkem za dobrou cenu, je to výtažek mimo jiné z kanadské brusinky, ( já jsem brala čtvrt roku na hyperaktivní močový měchýř psychického původu lék Detrusitol ), pij hodně urologický čaj, hezky teplíčko, dobré jsou taky volně prodejné kapky Lichořeřišnice, ta mi pomohla víc než třeba Urinal - opatruj se holči a přeju Ti pohodu, klid v srdíčku a hodně radosti s novým chlupatým přírůstkem do Vaší rodiny.
S láskou Romana.