Diskuse - DEPRESE I. - nová diskuze

děkuju Romano, víš ono je nejhorší na tom to, že si strašně moc vážím tvého psaní, jsem rád že jsi mi pomohla napsat, ale problém je ten že tohle všechno vím. Je mi to jasný že má rodina je na mým místě. Ale víš jak to u mě bylo nebo je? Dokud jsem byl s ní, staral jsem se a věnoval se rodině ale jak to ukončila, nějak mě ani ta rodina nebaví, žena mě už nepřitahuje, nechce se mi s ní povídat , s malým si nechci hrát, před rodičema se na návštěvě zavřu do pokoje a není nálada.Vím že se ničím, 30 cigaret za den a jeden dva rohlíky za denně mi stačí a pár piv před usnutím. Víš ono to není jen o tom že jsem slaboch, já uvnitř cítím že je síla jít dál, překonat to, vzchopit se, říct si, no co se nep**eru at si jde, má právo být štastná..ale já nemužu ze sebe dostat. Víš kdyby odešla a neviděl bych ji strašně by mi ulehčilo
ale potkávat se s ní denně není pro mě moc přijemný. Jo nešlo o flirt i když tomu tak bylo. Ale ono to nabralo jiný směr. Ona mě má ráda, ví že se iona trápí, ale jinak to nejde. Každý jsme nějaký každý to zvládnout musme po svým. U mě se to projevuje nechutenstvím, nenáladou k životu a nevážení si sebe sama. Dělám jao by to byla katastrofa, ale zatím to tak cítím, že jsem ztratil něco co mi dávalo sílu, radost a těšení se na něco pěknýho. Já vím jsem vul a blbec, ale třeba za pár let pokud mě to nesežere mi to dojde

Ahoj Dalšívřadě, z tohoto se nedostaneš za pár let, ale podstatně dříve, věř mi. Nechceš zkusit navštívit se svým problémem psychologa ? Mně pomohl až psychiatr a léčba, doba kdy mi mamka zemřela v náruči mně pak položila a dostala jsem se na dno - moc mně v té době trápil taky tatínek vyhrožující sebevraždou a přidaly se zdravotní problémy - neustála jsem to všechno. S psychologem nemám zkušenost, ale pokud najdeš dobrého, může Ti to hodně dát. Mám pár známých, kterým pomohl. Hlavně se neutápěj v pocitu, že se stala tragedie. Nestala. Tragedie je neléčitelná nemoc v rodině, odchod milovaného člověka v plném zdraví a se spoustou plánu, bezmoc, kterou prožíváš, když Ti ten čloěvk umírá v náruči, nemoc dítěte a mnoho jiných věcí - toto je velmi nepříjemné a bolestné, ale věř, že se mohou stát skutečně mnohem horší věci. Zkus vyhledat psychologa a on Ti poradí a nastíní cestu ... mnozí umí svou práci dobře. Drž se a začni jíst, věnuj se dítěti, omez kouření - vím, ono se mi to lehce mluví - ale v době, kdy jsem byla na dně, nestačily jen antidepresiva - musela k tomu být i moje vůle - a Ty máš velkou motivaci ... pro dítě, pro koho jiného, než pro dítě by ses měl snažit být zase v pořádku a dobrým tátou ? To dítě potřebuje oba rodiče a nesmí doplácet na to, že se jeden rodič plácá v něčem, co zavinil rozchod s milenkou.
Takže se drž ...

Toninko - poku čteš, chtěla bych Tě moc pozdravit, napsat Ti, že za měsíc se na Tebe těším, že jsem se sešla s Kamarádkou a bylo to hezké a že ibišek od Tebe nádherně kvete žlutými, velkými květy a dělá mi radost ... pá holčičko !!!

Všem pozdrav - s láskou Romana.

pro Dalšívřadě.

I ja jsem další v řadě, ale v pozici vaší manželky. Nechci vám dávat žádné rady, ale věřte že jste na prášky jak vy tak ona(pokut se vše dozví). Ano psychiatr,psycholog a antidepresíva vam pomohou překonat nynější stav ,ale rozhodnout se stejně musíte jen vy sám a at´se rozhodente jakkoli, šrám na duši už vám zůstane navždy.

Romaně - ahojky- myslím si , že ty by si byla jako psycholog na pravém místě! A TO MYSLÍM VÁŽNĚ! Nechce se ti do toho?..:-)
Pro další v řadě - já jsem kdysi byla v situaci , kdy jsem chtěla být s člověkem , kterého jsem milovala a přes zákaz mých rodičů a pak také kvůli mně , to skončilo...Je to něco jiného , ale byla to tenkrát pro mně také rána a přiznávám, že i dnes po tolika letech si nejen vzpomenu...:-((((Raději se už nevídáme...přeju Vám , aby se Vám povedlo , to co má na mysli Romana...hodně štěstí!!!
Přátelé - mějte se hezky zase někdy napíšu , mám toho moc.

milí přátelé,antidepresiva jsou někdy potřebná k utišení dosavadní bolesti na duši ale pouze potlačí dočasný stav a skutečnou příčinu nikdy nevyřeší.pro tebe dalšívřadě co se týče tvého problému bych ti chtěla napsat že především by sis měl promluvit se svojí láskou co pro tebe ten rozchod znamená.tak jako jsme v životě zodpovědni za své činy tak i ona by měla být.byla to vaše svobodná volba do toho vztahu jít i se všemi následky.proto i ona by si to měla uvědomit a situaci ti pomoct řešit.pokud váš vztah byl pro oba naplňující a byli jste v něm šťastní,nemel by skončit takovým způsobem jakým to vyřešila ona protože jak už jsem zmínila i ona by měla nést následky za svojí svobodnou volbu a své činy.především to musíš říct jí a na toto jí upozornit. protože můj názor je že když se chlap dopustí nevěry je to vina pouze ženy.protože ona to připustila.

Ahoj všem,

milá Martas, psychologie by mně určitě bavila - a myslím to vážně. Ale vystudovala jsem práva a tím se živím a budu živit. I když můj sen byl jiný a tak nějak trošku jsem plnila přání rodičů. Chtěla jsem na medinu, ale oba rodiče mi to rozmlouvali, argumentovalo se délkou studia, náročností studia i profese pro ženu, která pak má rodinu, tatínek mi připomínal, že se třeba vdám a dlouhé - 6 let -studium nedokončím a pak taky popravdě poukazoval na moje zábrany do někoho řezat, píchat injekce - práva byla za totality na čtyři roky, je ovšem velmi dobře, že je později prodloužili na pět. Obsáhnout je ve čtyřech letech je problematické. Můj sen ovšem nebyla lékařská praxe jako taková, ale výzkumný ústav, laboratoře a ... Genetika !! No, jsem čím jsem - už přes dvacet let !!

Nevím Mačeto, ale nemyslím, že pokud došlo mezi dvěma lidmi ke vztahu a nevěře, protože šlo o dva zadané jedince, že by byla vina nebo zodpovědnost za to, že k nevěře došlo výkradně na ženě. Myslím, že to je věc dvou. Byli u toho dva. Říkáš - vina ženy, protože to ona připustila .... muž nic nepřipustil ? On nepřipustil, že podvedl svoji ženu, nepřipustil, že se vyspal s jinou ? Byl k tomu donucen ? Nemohl tu ženu odmítnout ? On není zodpovědný za svoje činy ? On s ní nespal ? Když jsem četla Tvoje řádky, vzpomněla jsem si na svou tchyni - která vždy říkala - všecko je na ženské, ta se má snažit, když je v rodině malér, má mít obrazně širokou sukni a pod tu hned všechno zamést, když jí chlap zahne, má přemýšlet, kde ona udělala chybu a vlastně celkově ona má ten názor, že chlap prostě od přírody je nastaven tak, že občas zahne - o nic nejde, ženská nesmí, to je podle tchyně něco jiného - ona má tři syny a jsme tedy tři snachy v rodině. Jedna snacha už utekla - od mladšího švagra- mamánka, druhá z důvodů, které nechci rozvádět utéci nemůže. Můj vztah s mužem je hodně pevný, jsme spolu dvacet let a mimo jiné věřím, že taky proto, že on pámbuzaplať nesdílí názory své matky o zodpovědnosti ženy v podstatě za vše a představy o tom, že muž má jako živitel rodiny po práci relaxovat a mít koníčky. Ženy sice také chodí do práce, ale volno by podle tchyně měly trávit pečením, šitím, štupováním ...no, myslím stačí. Takové názory Ty jistě nemáš - žijeme v třetím tisíciletí ... jen nesouhlasím s tím, že je jen milenky Dalšíhovřadě vina, že došlo k nevěře. mohou za to oba, ať si to tedy spolu vyříkají a řeší - pokud je ještě co - zdá se, že ta vdaná paní a milenka v jedné osobě má ve věci jasno a jak pomůže Dalšímuvřadě ... podrží ho třeba psychicky, nebo udělá něco jiného, co bych na jejím místě udělala já - je pro ně těžké vídat se denně a mít v sobě vše, co se stalo - já bych změnila práci - pokud chce za tím vztahem udělat tlustou čáru. Dalšívřadě si nakonec stejně problém bude muset vyřešit sám - ani jeho bývalá milenka to totiž za něj neudělá - na toto je vždy každý člověk sám ... na každé zásadní rozhodnutí o sobě samém, které je tady o to zásadnější, že je v sázce taky osud ženy a dítěte Dalšíhovřadě -i on má svůj díl odpovědnosti !! K té se opravdový chlap nestaví zády ...

Zlatíčka hodně pozitivní energie a klidu do Vašich srdíček.

S láskou Romana.

za svým názorem si stojím a vím o čem mluvím.byla jsem jak v roli podváděné manželky tak dnes v roli milenky už tři roky.a neuznávám názor že chlap je jenom chlap a může podvádět.on především by se měl v životě naučit pudu sebezáchovy.kdo má dvacet let spokojené manželství bez nevěry,nemůže dost dobře rozumět těm mimomanželským vztahům které rostou v dnešní době jako houby po dešti.neuraž se prosím nechci se tě nějak dotknout.

Romano: máš pravdu , s tím se musím vypořádat sám, nikdo to jiný neudělá. Víte ono je fajn něco napsat na foru a vědět že lidi napíší a komunikují jsem rád, že ty, Mačeta a ostaní napsali svuj názor děkuju. je lepší něco napsat a vypsat se. Ale určitě to nesvaluju na ni. Je to má vina stejně jako ona ji, ona mě sbalila já jsem podlehl, ale podíl viny je 1/1. Změnit práci nemužu, je solidní a nevydělal bych nkide stejně za tu samou práci. Kdybych zametal chodník nebo prodával v krámu, jdu ahned končím, najdu si práci a budu mít klid, trápil bych se ale určitě by mi pomohla změna a nebýt s ní v kontaktu.Takže ani není problém to,že se s tím zatím neumím smířit,ale nedokážu zatím s ní pracovat tak aby mě to nechávalo klidným. Jo vztah naúracoivšti je ten nejhorší vztah, ted to vím. J nikdy nesoudil nevěru ale nikdy jsem ji nemohl pochopit. Než jsem toho člověka poznal, já jsem si žil klidným životem, měl jsem deprese to ano, ale ne ohledně vztahu. Byljsem rád za to co jsem měl, ale to prostě neovlivníte..najednou je to jinak, a jste na druhý straně.Už se stalo, je to nevratný.A co bych s ní měl řešit? už nic řekli jsme si konec a jediný co mi řekla že kdybych to ukončil já, ona by se trápila ale nechala by mě být. Já ji také nechávám být, ale prostě se trápím. Ne že je konec. Ale že pujdu do práce a uvidím ji znovu. Ted jsem makal u kámoše a je to relax fyzická práce, ale už jsem doma a už se mi zase honí myšlenky co v práci. Víte já si nestěžuju tak že sedím a bulím, ale chcise vypsat ajakjsem psal, cítím že uvnitř mě je síla která to musí překonat a že se mužu dívat dál, že bude líp, že to není nichroznýho, ale je to čerstvý a proto sem píšu. jsem rád že mi píšete, třeba jednou budu natolik silný že poradím i já. třeba špatně nebo blbě ale poradím. a pokud to udělá někomu trošku radossti, pak to není tak špatný. jen musím překonat to co je ve mě. sakra melu koniny a to není obře. díky dík díky

Já názory druhých ctím, jen té větě - když se chlap dopustí nevěry, je to vina POUZE ŽENY - protože ONA TO PŘIPUSTILA - nerozumím ... muž nic nepřipustil ? Ani podvádění své ženy ? Muž tedy žádnou vinu na nevěře nenese.
Můžu to pak uzavřít s tím, že je jen Tvoje vina a nikoho jiného, že Tvůj milenec podvádí svou ženu ? Protože jsi to připustila ... Nebo tomu rozumím špatně a je to vina ne ženy-milenky, ale ženy manželky ? Že něco dělala špatně v tom vztahu a proto jí muž zahýbá ? A byla pak jen a jen Tvá vina, když Ti muž byl nevěrný s jinou ženou ? Mně totiž hlava nebere to, že sama za sebe bereš vinu jen na sebe - ať už jako milenka nebo jako podváděná žena - vždy vina ženy, tedy Tvoje vina, jen Tvoje ?

Jenže toto patří na diskuzi Milenky ženatých mužů a ne na depresi. V podstatě to sem nepatří ani trochu, tady se řeší jiné problémy, ale prostě mi jan asi chvíli vrtalo hlavou, že vzhledem k tomu, že nevěru dvou považuješ za vinu jen ženy a dokážeš tak brát vinu jen sama na sebe ...

Já vím, jsem teoretička, která sice poznala stovky mimomanželských vztahů, jejichž důsledkem byl rozvod a já jsem ty návrhy na rozvod psala - za těch dvacet let praxe - nechtěně se člověk stane zpovědní vrbou a všechno zákulisí a důvody rozchodu dvou jedinců, kteří se milovali a zplodili děti pozná ... nevěra je jedním z nejčastějších, pak alkoholismus, rozvodů u nás neskutečně přibývá. Nevím, čím to je, ale psala jsem jen pět návrhů na rozvod, které podal muž - a všichni měli velmi pádný důvod. Rozvádět se tak nějak chtějí jen ženy. Jen tři mi přišly poděkovat, že jsem jim zachránila radou manželství a společně s mužem mnou psaný návrh roztrhali - bylo to za loňský a letošní rok. Když jsou dospělé děti a ti dva už žijí jen vedle sebe a ne spolu, je to jiné, ale tam, kde jsou děti malé to pak nejvíce odnesou ony - nevinní. Vím o čem mluvím, měla jsem takových případů dost.
S pozdravem
Romana.

Romano: máš recht sem patří deprese je tu jiná kategorie ohledně tohodle trápení, já jsem si toho všiml až ted...chápu že ted jsem udělal blbost že jsem letěl jsem..no ale depresi mám stejně. už jsem kdysi k psychologovi chodil do denša mám zbytky léku doma ale je fakt svým zpuseob tohle téma sem nepatří

Pro Dalšívřadě. Ahoj. Veř že tě chápu a vím jak se cítíš. Mám v podstatě stejný problém. Jen s tím rozdílem že u mně nešlo o vdanou paní, ale o fajn kolegyni. Také to utla ze dne na den. A o den později mi řekla že jede na dovolenou s jiným kolegou. Zatím jsem schopen s ní spolupracovat , ale je strašně těžké sedět vedle ní a nesmět ji ani chytnout za ruku. Možná mám výhodu, že někde v koutku duše doufám že se ke mně vrátí.
Romčo Mám pocit že i toto může s působit depresi. Najednou zjistíš že nedokážeš udržet rodinu ani milenku. Začneš mít pocit že jsi k ničemu a že nic nemá cenu. To je můj pohled na svět. Marek

Marku, taková situace opravdu depresi způsobit může, i když jak jsem psala, jsou mnohem horší věci na světě a jiné " spouštěče " depresí.
Srdeční záležitosti, trable s láskou ... věčné téma. Asi každý z nás tím někdy prošel, hodně z nás milovala nešťastně, někoho jsme moc chtěli a nemohli mít - a bolest hojil čas ... ta, kterou miluješ je volná a zdá se, že se nechce vázat, Ty, jak jsem vyrozuměla jsi ženatý ... víš, pokud ženatý muž nebo vdaná žena začne udržovat mimomanželský milenecký poměr, byť ve jménu velké lásky, musí si vždy na začátku uvědomit, že podstupuje velké riziko - z prozrazení vztahu, z možného ublížení rodině, z toho, že se bezhlavě zamiluje a budou se pálit mosty ... co Ti může poradit ženská jako já - která dokáže pochopit, že můžeš svou milenku mít opravdově rád a opravdově se trápíš, ale která zároveň staví nade vše potřeby dětí zplozených v manželství .. máš děti ? Máš pocit, že to vše, co se stalo změnilo Tvůj postoj a Tebe samého natolik, že to nějakým způsobem negativně ovlivnilo Tvůj vztah k Tvojí vlastní ženě ? Máš pocit, že kdyby milenka chtěla, dokázal bys ženu opustit ? Šel bys za svou láskou bez váhání ? Je to natolik silný cit ? Vsadil bys na jednu kartu a zničil vše, cos budoval se svou ženou ? Tu jsi taky miloval, třeba pořád miluješ, to víš Ty ...
Zkus si položit ty základní otázky - a upřímně si na ně odpověz ...
Hodně sil, štěstí, správných rozhodnutí Ti přeje Romana.

Ptáš se jestli to ovlivnilo nějak vztah s moji ženou. Ano, choval jsem se ke svoji ženě líp. Jestli mám děti, mám 1,5 ročního kluka. A je pravda že moje žena řekla, že nechce aby jsme spolu byli jenom kvůli tomu dítěti. Problém je zřejmě v že my žijeme v podstatě už vedla sebe a né spolu. A to je asi po 4 rocích manželství špatný.

Krásný večer.Petře ahoj,jsem rád,že jsi napsal.Aspoň vím,že jsi tady.Je nás tady asi hodně,ale už jsme trošku přestali psát.Já jsem byl včera na kineziologii,dělá jí lékařka jako vedlejšák,cítil jsem se velice uvolněný,měl bych být odblokovaný,měl bych mít cesty do mozku otevřený,ještě mám za domácí úkol provádět cvičení a masáže a kapat na jazyk esenci Bachových květů a záleží na mě,jestli ještě chci přijít,uvidím,jak mi bude,deprese mě trápí,musím jí nějak přemoct,dneska jsem byl u psychologa,taky z toho mám dobrý pocit,jenže mi to nadšení vydrží tak dva dny a už se zase topím.Holky,kluci,pište.K těm mileneckým problémům se nebudu vyjadřovat,souhlasím se vším,,jak to velice rozumně napsala Romča. Ahoj.Luboš.

Zdravím moc, moc, moc Luboška, jistě tady nejsem sama, kdo si jeho psaní moc cení - Luboši, jsi statečný a tady Ti všichni fandíme, držíme Ti palce a máme Tě rádi. Jsem moc ráda za to,jak statečně bojuješ a zvládáš procedury ... ať je Ti jen líp a líp náš kamaráde ! Mám radost vždy, když nám písneš - jsi náš !!

Morthisi, těžko radit ... opravdu se nedá říci, zda najdete se ženou k sobě cestu a budete schopni začít znovu nebo zda ten vztah odumírá, každopádně Ti upřímně a ze srdce přeji jen dobré ... abys byl zdráv a našel tu lásku, která Tě naplní a zkrásní Tvůj život.
Uvědomuji si při čtení řádků na této diskuzi, jak jsou i mužští citliví, zranitelní, jak je dovede láska potrápit a nejsou to jen drsňáci, co pomilují, pošpásují, ale lásku neslibují - jak jsme zpívávali na Moravě při vínku i slivovici - achjooo, mládí moje krásný ztracený, blíží se doba krojovaných hodů na vsi, kde jsem chodila v kroji, zpívala, juchala, tančila pod májou, padaly sázky, zda mně jako doktorovu vzornou dcerku opijí - v šestnácti - opili - jako slíva jsem byla, stárek mně nesl jako pytel brambor, nohy plné puchýřů po dvoudenním tančení jsme máčeli v lavorech vody s dubovou kůrou a po hodech se mnoho mladých párů narychlo bralo ... jo, to byly časy ... promiň Morthisi, jsem někde, kam jsem se neměla dostat, mně to ujelo - já jsem pako - od vztahů a lásky jsem zajela do svého mládí, což je pravěk - promiň mi to. Moc Ti držím palce, abys našel správnou cestu a byl pak šťastný !!

Nevím, kdo řekl něco v tom smyslu, že manželství začíná, protože dva už nechtějí být sami a končí proto, že dva nechtějí nic jiného než být sami - přesné znění nevím, původce citátu taky ne ...Rouchefoulcould ? Fakt nevím ...

každopádně Vám všem tady kromě zdraví přeji taky, abyste po boku měli vždy toho, s kým budete rádi a on Vás miloval a těm, kdo nikoho takového v této chvíli nemají, aby jej brzy našli - nebojte se, on nebo ona přijde ... většinou láska příchází tehdy, když ji nejmíň čekáte nebo když už ji nečekáte ....
S láskou Romana.