Diskuse - ANTIDEPRESIVA V TĚHOTENSTVÍ

Ahoj holky, tak ta chmurná nálada dosedla i na mě. To jsem si výskala, jak se mi daří bez AD kojit, a asi jsem si to podvědomě vyprovokovala. V pondělí jsem se úplně zhroutila, sedly na mě návaly pláče, strašná úzkost, že jsem totálně utahaná a že se nedokážu postarat o děti, že nebudu mít malou ráda a že bych ji mohla dát pryč...já vím, že prostě samé hovadiny, ale nešlo to vypustit z hlavy. Manžel už byl ze mě nešťastnej, tak jsme nakonec jeli na pohotovost, kde mi daly na uklidnění 0,25 Frontinu, že by to malé nemělo ublížit, abych se alespoň 6 hodin v kuse vyspala. Měla jsem strach, že na mě sedá deprese, ale podle všeho to je jenom reakce na dlouhodobý nedostatek spánku, a je pravda, že díky té hrozné úzkosti jsem nespala téměř 4 dny po sobě. Manžel i zbytek rodiny je teď skvělý, stará se o malou jak to jde, večer k ní vstává a dává ji odstříkané mléko, abych se mohla vyspat, ale i přesto jsem stále úzkostná a nevím, jestli to přejde jen tak, nebo budeme to muset řešit nějakými léky. Nerada bych se vzdala kojení (i když v té hrozné únavě a úzkosti jsem i toho kojení měla dost), tak hned v pondělí zajedu za svým bláznologem pro radu a snad nějak pomůže. Ach jo, jsem z toho nešťastná...jinak je fajn, že už váme je dobře.

Tak se vrátíte k lékům a co? My s Janiznou taky na lécích přežíváme a kojíme s nimi a děti jsou spokojené a v pořádku. Mně to schválili i v porodnici a moje pediatrička to taky měla ve zprávě napsané. Neřekla ani popel, tak proč si dělat starosti?? Silvuš, jak máš staré mimi??

Irčo docela se mi to blíží,táhnu 29tt.Když tady pročítám ty dnešní příspěvky,tak ty Vánoce snad zamávali s každým.U mě to trvalo 2dny a jsem ráda,že už je zas lépe.Nedokážu si představit,že bych nic nebrala.Holky,které jsou bez léků obdivuju,u mě to prostě není možné.Ptala jsem se i na kojení z 2tbl remoodu denně a doktor nevidí problém a já jsem ráda.Když se mi narodil druhej prcek,tak jsem pocítila úzkosti ještě v porodnici a nebylo to nic příjemného,ale možná to hodně dělal ten špitál,protože já nesu pobyt ve špitále těžce.Takhle člověk ví,že aspon ty léky člověka drží.Oni ty hormony po porodu s člověkem pěkně mávají.

To mi povídej, já brala léky před prvním těhu a když jsem zjistila, že jsem těhu, vysadila jsem. Těhu v pohodě, to prý často bývá, že třeba i depky se zlepšují a tak, ale pak ta darda po porodu, nevyspání a tak. No, já byla hotová, bylo mi tak hrozně blbě. Tak jsem tehdá rychle nasazovala, ale víš jak to je, když nasazuješ, mně je u toho vždycky blbě. Já se v tom tehdá plácala pěkně. Doktor mi tehdá i přes kojení předepsal dočasně Rivotril, naštěstí jsem ho moc nebyla nucena použít, tak teď už jsem fakt v druhém těhu neměla zájem zkoušet nějaké experimenty s vysazováním. Mně taky v šestinedělí bylo super, ale pak cca ve třech měsících malého šílený propad. Tohle všechno je ale individuální samozřejmě, každý je jiný. Ale ty hormony prý dělají hodně moc. Ona i ta laktace je samozřejmě zátěž. Ale já už to teď neřeším, mám odkojených 5 měsíců, malý má 70 cm a 8250 g a to čistě kojím, tak kdyby přišly příkrmy, tak se svět nezboří. Janizno, odkud jsi? Já jen, že v Praze radí kojit i přes AD a na menších místech pořád mají ten předpotopní přístup. Tím nechci urazit, jen se s tím tady setkávám už poněkolikáté. Zase si říkám že třeba kór to Podolí se bere jako top porodnice, když je jakýkoliv problém nebo problémový porod, tak to odesílají tam a jsou fakt zvyklí. Oni se ani nějak nezaráželi nad tím, že beru léky.

Irčo, děkuju za radu. Malá má 2 měsíce a je to zlatíčko, úžasná, někdy se opravdu stydím za to, že mě napadají takové myšlenky, že bych ji mohla nechtít....vím, že je následek nevyspání. Můj psychouš je dobrý doktor, mám v něm důvěru a u mojí osoby a charakteru prý není nutné hned nasazovat léky, to jen opravdu v případě, že bych to dále nemohla snášet. V tom případě by bylo ale na místě prý ukončit kojení. Jak jsem se v pondělí tak složila, tak jsem byla zklamaná i sama ze sebe, že to nedokážu zvládnout sama a že budu zase na práškách a obŕečela jsem, že budu muset přestat kojit. Malá totiž absolutně odmítá pít z lahve moje odstříkané mléko, a to se manžel tak snaží, abych v noci spala a nebudí mne, ale jak pak malá začne řvát, tak se stejně vzbudím a nezbývá mi nic jiného než ji zase nakojit. Manžel je z toho nešťastný, chudák to taky nemá jednoduché. V práci nic moc vyhlídky, před svátky nám někdo naboural auto, do toho vytopení bytu a stále zdravotní problémy, na štědrý den jsem myslela, že mu budu muset zavolat záchranku....a pak po takovém člověku chtějte ať vám pomůže, když sám je na rozsypání. Třeba by mu nějaké pilule taky pomohly. O sobě musím říct, že jsem bojovník, jen jsem teď nedala na radu svého bláznologa a nezorganizovala jsem si čas tak, abych byla denně alespoň 1-2 hodiny bez dětí (a díky té zimě to ani tak nejde, venku pořád mrzne a s kočárem se nejde vyjet...ale třeba jsou to jenom moje výmluvy:-) Takže to na mě takto dosedlo, opravdu se potřebuji teď pořádně vyspat a pak se snad budu cítit lépe a nebudu tak strašně úzkostná. Malá nemá už žádné problémy, spinká přes den a v noci vydrží i 5 hodin v kuse spinkat. Jen maminka nemůže spát a plácá se v tom....snad v pondělí budu klidnější a doktor poradí co a jak, prozatím piju čaje na uklidnění a na noc beru piluli Persen forte (směs sušených bylin), ale raději bych brala zase nějaké AD a byla v pohodě a hrozně ráda bych u toho i kojila. Jen nevím, jestli mi to teď při rozjeté laktaci doktor předepíše. Máš Irčo pravdu, že čím menší město, tím se staví k tomuto problému opatrněji... i když sám psychouš mi posledně říkal, že do mléka přechází tak 5 % látky, tak nevím, proč se tomu tak brání.
Ani, neboj se, já jsem po prvním těhu byla taky vystresovaná z nástupu do práce, nastupovala jsem 2.ledna a musím říct,že to byla skvělá relaxace, práci jsem měla hodně ráda, a kolegové mi chybí, no budu muset se za nimi zase jet podívat. Takže neboj, přijdeš na jiné myšlenky a nebudeš se strachovat.

Pro úzkosti jsou typické různé myšlenky i tyto. Já mám různé myšlenky kolikrát i s léky, nacožpak bez léků. Když to zvládneš, klobou dolů. Je určitě lepší kojit bez léků, ale bylo mi řečeno, že je lepší kojit s léky než nekojit vůbec, protože v těch umělých mlékách stále spoustu prvků potřebných pro rozvoj a zdraví dítěte chybí. Takže je to názor. Tvůj psychouš asi nechce udělat takové rohodnutí, možná. Každopádně moje doktorka má opravdu hodně pacientek s miminky a všechny kojí. Názor v tomto směru se za posledních několik let změnil. Každopádně je důležité, aby ses netrápila ať je to tak nebo onak. Když Ti pomůže přestat kojit, tak holt kojit nebudeš. Třeba u mne konkrétně jsou ty úzkosti mrchy a vracejí se neustále, kojení, nekojení. Bohužel.

Holky všem Vám tady přeji do Nového roku hlavně hodně zdravíčka,at je nám všem lépe.

Ahoj bojovnice, tak jsem se na to dneska vyprdla a končím se sebetrýzněním, ráno jsem si dala první dávku seropramu (začínám od 1 kapky). Ty úzkosti už se nedají vydržet a budu s tím i kojit...když si vybavím co mi řekli na pohotovosti, že když mi bude nejhůře tak si je mám vzít a pak se domluvit s mým doktorem na užívání, nebo ať předepíše co se dá užívat i při kojení. Já bych chtěla tak vyčistit mozek, abych už nikdy neměla tak hrozné představy a myšlenky...to co se mi dneska honí hlavou se snažím i vyslovit a je mi z toho ouzko, dívám se na naší malou, ta se krásně usmívá a mě v hlavě probíhají myšlenky, co kdybych ji někdy ublížila, třeba zmagořím a něco ji udělám....tohle už sama nevyřeším, to chce opravdu zaléčit.
Holky co máte úzkosti, čeho se ty úzkosti týkaly, jsou tyto moje úzkosti ještě normální nebo mi už opravdu hrabe?
Jinak Vám přeji vše nejlepší do Nového roku, hlavně pevné zdraví a nervy, to ostatní už přijde samo. My jsme nakonec díky mému stavu doma, a jaksi poleháváme a koukáme na bednu, malá nám teď usnula, takže to zkusím taky zabalit.

To, co popisuješ jsem měla u malé. To vypadá jako poporodní deprese, znám to. Já mám takové strachy, že se zcvoknu, že skončím v blázince, že si ublížím a takové kraviny. Takže, že bych ublížila malému, to naštěstí ne.

Jinak také přeju vše nejlepší do nového roku a ať se daří lépe, než v tomto roce ať se Vám podaří zvítězit nad zlými myšlenkami a vůbec, hodně duševní pohody. A Tobě Silvuš, ať léky brzy zaberou a je Ti dobře.

Já měla podobné myšlenky jako Irča: že se zblázním, že si něco udělám a pak jsem se do toho blázince nechala manželem odvézt a přemlouvala je tam, ať si mě tam radši nechají. Ale doktorka mě uklidnila, že pro ně nejsem zajímavej případ - že tohle je běžný a dostala jsem Citalec a Neurol a Stilnox (ale to už jsem byla těhotná, takže Neurol jsem si nevzala vůbec a Stilnox jednou, půlku). Začala jsem chodit na terapii, a to mi pomáhalo, ten pocit že jsem pod dohledem.. Měla jsem šílený výčitky a strach, že ubližím práškama dítěti, ale to mě pak když zabral Citalec docela přešlo.. Občas se mi to hlavnou honí - jestli to na tu mojí holku mělo vliv a kdy se to projeví, ale snažím se tyhle myšlenky zahánět a spíš se soustředit na harmonickou rodinnou atmosféru :-) Všem vám přeju klidný a pohodový nový rok!

Hale, a to tyhle pocity už nemáš nikdy? Spravilo se to teda úplně? Protože já beru toho léku celkem dost, ale dobrá teda nejsem.Tak si říkám, jestli na mne vůbec funguje.Prý to někdy může být, že nějaký lék funguje a jiný ne.Tak nevím...

Ahoj holky,mě přepadl splín na Novej rok a furt se mě to drží,prostě i přes léky tyhle výkyvy na mě choděj.Ale doufám,že se zas udělá lépe.Všimla jsem si totiž toho,že vždycky,když jsem v období měsíce,kdy bych za normál stavu měla měsíčky,tak jsem psychicky horší,nemáte to taky tak někdo v těhu?Jinak Irčo ptala jsi se z které části republiky jsem,jsem od Pardubek,co navštěvuji doktory,tak jsem se tady teda taky nesetkala s tím,že by byl problém AD brát v těhu.A jsem ráda,já bych to bez léků nezvládla.

Hale, mně to nějak souvisí taky s menses. Já ji právě teď mám. Ale od té doby, co ji po porodu mám, je mi právě nějak divně. No, není to úchylárna?? Pro mne těhu bylo lepší než teď, tak nevím, jestli bych neměla být radši těhu furt, aby mi bylo dobře:-)

No já si právě všimla už když jsem ještě těhu nebyla,že při měsíčkách je mi vždycky hůř a ted když jsem nad tím tak přemýšlela,tak mě v těhu chytají výkyvy opět v tomhle období.Je to asi jedno z druhým.Doufám,že po porodu budu v poho,mám strach z těch hormonů,než se člověk zas dá dokupy.