Diskuse - Odkládání na pozdější dobu

HAHAHAYHA.......takže nejenom že KIK má každý dítě s někým jiným ,ale ještě ty děti neznají svýho tátu !!

čím myslíš KIK hele, když si vybíráš chlapy .......bože ..........ty bys lítala jako holubice,,,,,,,,,,,,seš fakt tři celé čtvrnáctča..................to je děs............chudácio děti .............

Pájo, je fakt, že už jsem si tak nějak zvykla na to být sama, ale zase na druhou stranu nejsem úplně nepřístupná partnerskému vztahu závaznějšího typu. My dva ovšem máme dost velký problém. Tedy vidím ho já více, než on. V jeho prostředí je jedinou přijatelnou možností, jak dosáhnout rovnoprávného postavení s jinými jejich ženami už jen sňatek, protože já už nemohu mít děti. A rozhodně nemíním uzavírat sňatek z tohoto důvodu. Je pravda, že jeho rodina už náš vztah bere uvnitř jinak a nijak příliš se nepohoršuje a hlavně jsme na území naší republiky v podstatě z celé rodiny jen my dva, pokud neberu v potaz dvě matky jeho dětí a jeho tři dospělé děti. Takže situace je z mého pohledu sost komplikovaná. Já se s ním o tom občas bavím, on nic neříká, ale já vím, že si myslí, že z toho dělám zbytečně "vědu ".
Když byl jeho otec ještě naživu, tak to věděl, jak to mezi námi je a nikdy nic neřekl. Choval se prostě tak, jako že to není. Jeho bratři nás považují už za
"komedianty " - tedy ten náš přestávkový vztah a názor jeho sester momentálně neznám. Legalizace našeho vztahu nám ale připadá předčasná a asi by momentálně nebyla vhodná z nějakých našich osobních důvodů. nemáme totiž úplně vyřešenou minulost, ani jeden ani druhý. Kdyby došlo k separaci Skotska, bylo by o problém méně.

Tak na tohle nemám. O nich dvou se říká, že dokážou vyprodukovat takovou subtilní energii, že by rozvítili celý Birmingham. Teď jsem u KIK. a probíráme to. I ten šerm biologickými zbraněmi. Jako šermíř jsem toho názoru, že meč není lépe uložen jinde, než v pochvě, kam dokonale padne. Holt tyto dvě věci mají být na míru a u KIK a toho jejího to tak evidentně je.
Teď do mě šťouchá, abych přestal psát na diskuzi a já jsem si myslel, že bude ráda, že jsem si s ní přišel na to téma popovídat. MIKI

Miki je fakt někdy výživný. KIK

Hele Pájo, Miki má jeden problém. Mám energie jako atomová elektrárna(ovšem bez radioaktivního odpadu) a kolem osmé hodiny večer jsem jí začala pouštět směrem k Andělovi a ten říkal, že by jí koupil i kilo. Tak jsem Andělovi řekla, ať se otevře a přijme, kolik bude potřebovat. Já mám té energie tolik, že bych ji fakt mohla prodávat, kdyby byla na prodej. je kvalitní. pozitivní, dobře usazená a zakonzervovaná,takže se zbavuji v podstět vytvořených přebytků. Jestli umíš přijímat na dálku subtilní energii, tak se klidně zapoj. Jsem otevřená, takže stačí, když na mne budeš myslet a soustředíš se přitom na něco tobě milého-medium.
Pak se vytvoří takový uzavřený kruh a energie začne procházet. nemusíš být nějak úplně v meditačním stavu-ten přijde sám po té koncentraci, t.j.nemusíš se pokoušet dostat se z koncentrace do meditačního stavu žádnými technikami. Ta energie bude tak dva dny. Pak bude klesat a úplně se zakonzervuje v mých čakrách.

Opravuji- v podstatě. Miki do mne šťouchá, abych se mu věnovala a přestala psát na diskuzi.No tak to asi budu muset - t.j. chtít udělat. Máme toho fakt dost na probrání po tom jeho návratu z Rakouska.

Vy jste se tu rozjeli:)))KIK
Směju se té tvé kukuřici a racionální stravě,to mě opravdu pobavilo a připomělo ,kterak jsem před léty řekla svému tenkrát budoucímu,že si nedovedu představit,že mu budu prát ponožky.(Nebylo to z mé hlavy:))).Jeho odpovědí bylo,že mu to nevadí,že si je bude prát sám.Kolik myslíš,že si jich vypral:))))
Co se týká té energie,tak přijímat opravdu neumím.Několik let jsem trpěla únavovým syndromem,naštěstí ne silným,,,ale z nejhoršího jsem venku.Musela jsem se naučit odpočívat a poslouchat své tělo.Takže by se mi nějaká tvá energie strašně moc hodila,hlavně po šesté ráno.:)))
S tím,co píše Miki souhlasím:)))Ale rozebírat nebudu:)))))))
Co se týká malého(myslím samozřejmě syna:)),myslela jsem si to.V tomto jsou děti sobecké.
Tak si užijte jeden druhého a já už jdu na kutě

No moc jsme se nerozjeli- studujeme tady extrémismus v jeho jedné podobě. Takže máme po ruce Ústavu, deklaraci lidských práv, práv dětí a pod.
Také trestní zákon, takže u toho moc legrace není.
také soupis evropských institucí a skončili jsme institucí poslední a Evropský soud ve Štrasburku, protože tam ta obludná kauza s největší pravděpodobností skončí. Ona už nás EU kvůli obdobným formám extrémismu delší dobu oprávněně kritizuje a ČR namísto, aby zjednala pořádek na svém území, tak se Evropské unii za své jednání jednoduše omluví a klidně pokračuje v extrémistických útocích na děti svých občanů a porušování lidských dál, jako by se nechumelilo.

Ve čtyři ráno studuješ Ústavu??Tak to máš opravdu energie dost:))))))

Bohužel to nemohu odložit na pozdější dobu, protože jsem nucena podat tresní oznámení a navíc vypracovat odvolání k civilnímu soudu a tam je lhůta 15 dnů, takže o odkládání nemůže být řeč.Také musím odpovědět na pár dopisů, které jsem obdržela od různých institucí, takže to mám našlapané dost a dost. Ještě přiznání k DPH a asi pět návštěv u lékařů se synem - vše v říjnu, takže to není den letectva, ale měsíc letectva. Pokud mi nenarostou křídla nebo neseženu alespoň sedmimílové boty, tak asi nemám velkou šanci to stihnout. Já už si někdy ve své lidské podobě připadám jako, že mi něco chybí. Na to, abych to všechno včas zvládla bych potřebovala být zároveň alespoň sedmihlavým drakem, mít stejně rukou jako bohyně Kálí a na nohou mít opravdu ty sedmimílové boty. Tady pomáhá opravdu jen dokonalý time managemet a prioritní řešení úkolů ze sektoru A. Na sektor D musím na dlouhou dobu zapomenout. Občas se mi takhle něco nahromadí, tentokrát je to říjen. Pak už asi bude až doby než začnou malému koncerty klid, alespoň doufám.

Tak to ti nezávidím.:(

Stačí , když budeš jako vlaštovka.Víš, co se říká!:))
Tedy, Ty jedeš! Nepřežeň to a někdy se také šetři.:)

Stačí , když budeš jako vlaštovka.Víš, co se říká!:))
Tedy, Ty jedeš! Nepřežeň to a někdy se také šetři.:)

Nezdržuj se psaním na diskuze , to můžeš odložit na NIKDY !!!!

To je fakt, že bych se teď neměla zdržovat psaním na diskuze, ale já si vždycky jentak mezi prací jdu na diskuzi aktivně odpočinout. Takže to není až tak velké zdržení, spíš aktivní odpočinek.

Musím si u vás děvčata trošku ulevit.Je to šest let,co jsem s manželem v jednom zverimexu v malé kleci viděla tři koťátka,jedno slaboučké,hubeňoučké se slepenými chloupky,malinký angoráček.Nedalo mi to,i když manžel zvedal oči v sloup,a to vystresované chlupaté nic koupila.Vypadalo víc mrtvé než živé,Ale já ho prostě v té kleci nechat nemohla.Velice rychle doma strácelo svou počáteční plachost a rychle se adoptovalo.Miloval balkon,měl tam své místo a svůj rozhled a byl strašně zvědový.Hlavně ho zajímalo,co dělá soused za rámus ve své dílničce.I tam se vydal,bez ohledu na jeho psy,kteří jsou na kočky alergičtí.Jejich majitel také ale našeho kocourka,kterému říká,, provokatér s naštvaným výrazem si oblíbil,,.Asi k vůli tomu,že si kocourek našel místečko,kde mu jeho psy vytáčel k nepřistojnosti.Když mu byl rok,nechali jsme ho vykastrovat,začínal mít sklony k potulkám,zahrada už mu byla také malá.
Ve dvou letech se mu objevila bulka na dásni,jeli jsme k veterináři,měl mu to vyoperovat.když jsme se pro něj vrátili,dozvěděli jsme se smutnou zprávu.Kocourek měl rakovinu a to dost rozsáhlou v celé čelisti.nabídl nám usmrcení nebo odebrání třetiny čelisti.Nesouhlasila jsem ani s jednou variantou.Neštastní jsme se vrátili domů a oznámili to i dětem,brečeli jsme všichni.Na internetu jsem hledala informace a začala s léčbou.Kocourek začal nabírat,a nebýt jeho občasných potíží,nikdo by nevěřil,že je tak vážně nemocný.Rád baštil ,rád si hrál,všechno se točilo okolo něj.Miloval svou rodinu,ale nepotrpěl si na návštěvy.pokud někdo přišel z taškou,byla mu náležitě od něj zkontrolována,,pokud jí měl poloprázdnou,často se stávalo,že nám málem kocourka odnesl,protože si malý do ní vlezl.
Když dovolil návštěvě,aby si ho pohladila,byl to malý zázrak,a návštěva si toho považovala.
Nesnášel nepořádek,dokázal u hromádky smetí ječet,dokud jsem to neuklidila.Miloval balíčky a dárky,,hlavně o vánocích.U nás se muselo všechno rozbalovat pomalu,aby to kocourek stihl zkontrolovat.
Stačilo ho oslovit,začal nádherně příst a poslouchat co mu kdo povídá.
Ve čtvrtek mě ještě zkontroloval přede odchodem do práce,vyprovodil mě,a dál už vím jen od mé rodinky ,co se stalo.Po mém odchodu začal krvácet,být malátný a jen polehával.Vrátila jsem se po půl jednácté večer,seděl a čekal na mě,ale už byl jiný.Nespala jsem,byla s ním zkoušela všechno možné,a když po půl třetí v noci začal vrnkat a spinkat,šla jsem si lehnout.
Ráno si přispal,ale vstal hodně se napil,a po dvou hodinách dokonce i najedl.Myslela jsem,že už máme vyhráno.Dala jsem mu koloidy na posílení a pročistění,přece jen ta ztráta kve byla velká.V boudičce si povrnával a vykukoval aby měl o mě přehled.Bohužel,než jsem odešla,došlo k dalšímu krvácení,na toaletku už jsem ho musela donést,jak byl slaboučký.Už se ani nedokázal sám napít.
Dala jsem ho zpátky do boudičky,a s těžkým srdcem odešla do práce,kde jsem byla jak na trní.Nevěřila jsem tomu,že ho ho ještě uvidím živého.Miláček vydržel,slaboučký,ale čekal.
V sobotu ráno před osmou můj malý chlupatý přítel po čtyřech letech boje s tou hnusnou rakovinou mi umřel v náručí.
Dnes tu sedím,v čistém bytě ,nikde ani jeden zrzavý chloupek,a je mi strašně smutno,nic mě nebaví,nic mě netěší,nikoho nechci vidět.Byl to jen kocour,říkám si,ale cítím,že on nám dělal domov domovem,ne nadarmo jsme mu říkali Pan Kocour.
Omlouvám se za dlouhé psaní,ale potřebovala jsem se vypsat.