Diskuse - Ženatý milenec 5

Tak co, vorvani, co cachtání v Berouně ...a co ostatní návštěvníci, nevyšplouchla je vlna tsunami až na námko:))), když ses zanořila:))

Ne.......bylo to skvělý .........a irská hospůdka potom eště lepší a nejlepší cukrárna Meruňka ,,,,,,,,mńáááááááám

Jitko, nic si z toho nedělej.Hlavně aby jsi to byla schopna ted nějakým zpusobem řešit.Držím ti palce.

Jitko, držím palce, ať se ti tímto život příliš nezamotá..je to těžká situace..

Jitko jsi úplně blbá a máš cos chtěla ........patří ti to ........

Dori, moc děkuji za palečky. Snažila jsem se to vyřešit 6let,ale nedokázala jsem opustit manžela a přivést dceru o otce,tak raději citově trpím já. Někdy je život moc složitý a dopředu se nic takového naplánovat nedá,ale určitě nejsem nešťastná,že čekám dítě s někým koho miluji a kdo mě,i když díky mé malé odvaze,nemá možnost být se mnou. Měla jsem štěstí na chlapi,dokonce i můj manžel se těší na dítě,i když ví,že není jeho. Kdybych měla h**zla už bych byla dávno pryč. Panebože,co je ta Halina zač? Přijde mi,že je to těžce zakomplexovaný člověk. Znáte jí někdo osobně??

Halino,mám určitě víc než ty. Dva chlapi,kteří mě milují přez všechny naše problémy a ani jeden mě nedokázal opustit a teď čekám i druhé dítě. Já jsem šťastná. Co ty TRUBKO???????????

No my ti to věříme......... hihi..........:-):-)

Haliny si nevšímej,nějaký psychouš.A jak to bere ten tvuj přítel?

Manžel dobře,myslí že se s milencem už nijak nekontaktuji a já se o to i snažím. Chápu,že má svůj život a nemůže čekat věčně na mě,jestli se rozhoupu někdy k rozvodu,ale bohužel někdy stačí,že si zavoláme a já vim,že to je chlap,kterýho jsem měla potkat před tím než jsem se vdala. Je to hrozně silný a i když rozum radí neblbnout,city neposlouchají. Ale to nikdo moc nechápal,dokud se mu nestalo něco podobného. Za ty roky jsem to zažila u kamarádů,a když zažili,dokázali se teprve vcítit do týhle né zrovna občas nejlehčí situace. Ale každý máme nějakou cestičku,někdo jednodušší (jako např. Halina - taky je jednoduchá :-) a já jí mám prostě hrozně složitou.

A tvůj přítel by tě chtěl?A ty jeho ne?

Chichi, Jano, ty fakt na tom netu bydlíš a rodinu nemáš žádnou !

Jitko, manžel zná situaci??? Jak se s tímhle chlap smíří, že mu jeho vlastní žena porodí kukaččí mládě?? Abys pochopila, zajímá mne to ze zištných důvodů:)))...srab tedy nejsi, pokud si mu to dokázala přiznat, klobouk dolů......ale když si ti vybalila, proč s ním zůstáváš??? Proč nejdeš za voláním srdce??

Zná situaci.Miluje mě a asi si nedokáže představit žít s někým jiným (jeho slova) Tak raději trpělivě čekal,až mě ty "telecí léta přejdou" A já najednou otěhotněla a on mi druhý den napsal SMS,že to dítě chce,že mi to nikdy nebude vyčítat. Nechápu to,bylo by opravdu pro mě jednodušší mít nějakýho h**zla než takhle hodnýho chlapa. Vůbec si ho nezasloužim,je krásnej,hodnej,pozornej,vaří,vše toleruje a moje srdce i přes tohle všechno vzplálo k někomu jinému. Ale protože právě používám dost rozum,tak jsem nedokázala odejít od jistoty a rozvrátit rodinu. Srab jsem,nedokážu moc ubližovat a bohužel jsem narazila i na milence,který mi toleruje manžela a prozatím čeká,že někde zlom přijde.

Ach jo, život nám nakládá....milenec taky ví o miminku..o tom, že je jeho?? Jak bere skutečnost, že by ho měl vychovávat nevlastní táta?? Já teď jen přemýšlím jako chlap, víš, vůbec nic neodsuzuju..Víš, já už prakticky dva roky po svatbě měla prvního milence, protože manžel mne neskutečně zanedbával...byl stále v práci, na milování nebyl čas ani nálada...tedy z jeho strany...nebylo pro mne těžké podlehnout muži, který se mi dvořil a byl do mne úplně zblázněný...jasně, že jsem se chvíli bránila, ale pak jsem si řekla...proč vlastně.. Zamilovala jsem se...byla to euforie...paradox byl, že jsem už v tu chvíli byla těhotná se svým mužem-to vím jistě, ale netušila jsem to ještě.. Když jsem na to přišla a tomuto muži to sdělila...řekl mi bez přemýšlení-odejdi, chci tě i s tím miminkem, nevadí mi nic, jen se sbal a pojď se mnou...jenže už tenkrát jsem měla jakési morální zábrany...to dítě bylo manžela...neuměla jsem svůj život postavit na hlavu..Tím to skončilo, nechtěl si mne jen půjčovat. Dodnes však, když si napíšeme, nezapomene mi říct...čekám na tebe pořád, pořád si umím představit začít tam, kde jsme skončili...ani na miminko ještě nejsi stará. A to je to co chci. Dítě. Ale moje srdce patří někomu úplně jinému.....takže...ale o tom jsem nechtěla začínat...jen ti říct, že jsem měla tu čest, poznat muže, který by miloval mé rostoucí bříško tak, jako by v něm rostlo jeho vlastní dítě.To je obdivuhodné...tvůj muž je frajer!!