RNDr. Petr Fořt, Csc. exkluzivně pro AbecedaZdraví.cz
RNDr.Petr Fořt,CSc. expert ve výživě
Stárnutí je fenomén, s nímž se mnozí z nás obtížně vyrovnávají. Tento fakt je motivem nekončícího hledání elixíru mládí stejně jako trvajícího výzkumu, který by měl odhalit příčiny stárnutí – samozřejmě proto, abychom mohli zvolit účinnou obranu. Studujeme a analyzujeme faktory, ovlivňující délku života a pátráme po příčinách dlouhověkosti některých lidí, přestože ti tvoří jen promile světové populace. Vyprávíme si legendy o nesmrtelných osobnostech a neuvěřitelně dlouhém věku biblických postav. A co hlavně – stále intenzivněji se snažíme různými prostředky stárnutí ovlivnit, případně zmírnit jen jeho vnější projevy. Je to prostě tak - nikdo nechce být starý.
Zajímavé na tom je, že stárnutí není pouhým předmětem výzkumu, nýbrž také lékařskou specializací. Ano, mám na mysli geriatrii. Jenomže – ta se zabývá řešením zdravotních problémů starých lidí! My však především nechceme zestárnout a naopak – chceme být zdraví. Protože však stárnutí přináší stále se zvyšující riziko vzniku různých chorob, musíme se včas začít „starat“. Naneštěstí je prevence, čili ona „starost o zdraví“ přesně tím, co všichni podceňujeme – přinejmenším do té doby, než nás to „sekne“, je to tak?
Někteří kolegové „na západě“ se – vedeni popsanými problémy – začali zajímat o možnosti využití moderních medicínských stejně jako psychologických a přírodních postupů a prostředků v prevenci stárnutí. A tak světlo světa spatřilo další odvětví moderní medicíny, nazvané výstižně „anti-ageing medicine“, čili česky - medicína proti stárnutí. Jejím cílem není řešit důsledky (nebo alespoň ne její prioritou), nýbrž zjistit stav vašeho organismu (tak zvaný skutečný – biologický – věk) a včas formulovat vhodné „obranné“ postupy. Mám nesmírnou radost z toho, že se také v naší republice založila asociace medicíny proti stárnutí a že s ní mohu spolupracovat.
Proces stárnutí je samozřejmě neodvratitelný (a nepostihuje výhradně člověka) a tudíž přirozený, čili fyziologický. Měli bychom se tudíž divit, že současná gerontologie (věda o stárnutí) stárnutí (nebo přesněji řečeno – stáří) považuje za nemoc! Tento paradox vynikne jedním přirovnáním: pokud tomu tak je, pak je nutné za nemoc prohlásit stejně přirozený fyziologický jev, kterým je – těhotenství.
Podle mého názoru stáří není žádná nemoc, protože to je přirozený proces, o jehož příčinách existují desítky teorií. Nebudu je probírat, myslím, že postačí, když konstatuji, že stárnutí je přirozeným projevem působení přírodních zákonů. Vždyť stárne opravdu všechno!
Konstatování tvrdé reality nezvratného procesu stárnutí vede většinu z nás k rezignaci. Mnozí dokonce reagují stylem „žít a užít dokud to jde“. Málokdo uvažuje o tom, že v současnosti již je celá řada možností jak proces stárnutí zpomalit a nebo přinejmenším úspěšně bojovat proti jeho důsledkům. Teď ovšem nemám na mysli metody obrany, které ještě desítky let budou patřit do oblasti sci-fi a kterými jsou rutinní transplantace jakéhokoliv orgánu nebo dokonce transplantace orgánů, získaných pěstováním kultur kmenových buněk, genetické inženýrství s jeho genovou manipulací, možná dokonce molekulární biologie a klonování.
Je to tak - jsme teprve na začátku cesty k dlouhověkosti, protože dosud máme relativně málo bez problémů použitelných metod a prostředků.
Pravděpodobně jste se dosud nesetkali s optimistickými úvahami v souvislosti s použitím konkrétních látek, odborníky nazvaných „pravá geriatrika“. Jedná se o léky proti stárnutí. Jsou jimi především látky, vyživující nervové buňky (odborně mozkové nutrienty) a nebo dokonce poskytující mozku důležité komunikační prostředky, kterými jsou chemické substance, zvané neuromediátory (přenašeče nervových vzruchů). Vědci se nespokojují jen s vývojem léků, ale začali objevovat dokonce různé látky přírodního původu, které při testování vykazují účinky, využitelné v boji proti opotřebení tkání nebo podporující jejich výživu a tudíž i regeneraci. Až dosud jsou volně prodejné, protože patří do kategorie látek, nazývaných „doplňky stravy“.
Tento lékařský obor je svým způsobem v moderní medicíně výjimečný. Je totiž oborem „interdisciplinárním“ (spojuje řadu specifických oborů) a přitom se nebrání ani využití přírodních postupů a prostředků (přírodní medicína, zvaná odborně naturopatie, je již také oficiální lékařský obor). Medicína proti stárnutí je natolik nová, natolik „revoluční“ svým přístupem k člověku, že se někdy stává terčem obviňování ze strany ostatních lékařských oborů v tom smyslu, že „neléčí“, protože zneužívá podvědomých obav lidí z chorob a ze stárnutí a stáří. To je zásadní nedorozumění. Moderní preventivní medicína totiž využívá zcela vědeckých postupů včasné diagnostiky – měří kvalitu fyziologických funkcí, určuje existenci a stanovuje koncentraci specifických látek, považovaných za „markery“ (značky) stárnutí či poškození tkání. Důležitý není pouze výsledek testování, ale především strategie preventivních i léčebných postupů.
Lidstvo respektive jeho část, žijící v technicky a ekonomicky rozvinutých zemích, trpí řadou nemocí, označovaných jako „chronická civilizační – degenerativní onemocnění“.
Na ta se sice většinou přímo neumírá, přesto však člověku zhoršují kvalitu života a vynucují si dlouhodobé podávání léků, které následně mají různé nepříznivé vedlejší účinky. Málokdo si uvědomuje, že svým způsobem jsou lékaři, mnohdy se marně snažící léčit osteoporózu, artritidu, senilní diabetes, menopauzu, sklerózu a oběhová onemocnění odborníky, kteří také praktikují medicínu proti stárnutí, nikoliv však preventivně, nýbrž kurativně (léčebně).
Přesto již nyní lze použít preventivní postupy, jimiž jsou především ty, které řeší problémy stáří, spjaté s menopauzou či andropauzou a předčasnou senilitou. Nejde výhradně o použití syntetických hormonů, ale právě oněch již zmíněných přírodních prostředků stejně jako různých fyzikálních a psychologických prostředků.
Stres, to je to, co nás ničí nejvíce. Proto je odolnost proti stresu tím nejdůležitějším. To ovšem neznamená, že jediným, vždyť vysokého věku se dožívají dokonce lidé, trpící demencí či Alzheimerovou chorobou – a ti si svoji existenci pravděpodobně příliš neuvědomují. Neurologové a gerontologové konstatují, že lidský mozek prodělává v procesu stárnutí jakési změny, o nichž je obtížné s jistotou tvrdit, že působí směrem k horšímu. Překvapením bylo například zjištění, že některé z nich jsou odvratitelné a jiné dokonce vratné, což znamená, že použitím některých postupů (zatím pohříchu farmakologických) by se mohlo podařit rychlost procesu devastace zastavit a možná také částečně obnovit původní funkce.
Co dokáže sport (cvičení)?
1. Zpomalit pokles schopnosti využití kyslíku.
2. Snížit rychlost progresivně probíhající ztráty svalové hmoty.
3. Zvýšit tvorbu „ochranného“ HDL cholesterolu a tím omezit proces sklerotizace cév.
4. Vyvolat tvorbu endogenních opiátů - látek tlumících bolest a vyvolávajících dobrou náladu. Snížit intenzitu stresu.
Samozřejmě je nutné typ cvičení a jeho objem a intenzitu přizpůsobit věku a aktuálnímu zdravotnímu stavu. Individuální program cvičení musí respektovat jak zdravotní stav, tak věk a aktuální výkonnost. Objektivně hodnoceno, nejsou výsledky analýzy vlivu cvičení a sportu ve vztahu k prodloužení života až tak pozitivní a zcela jednoznačné. Nepřiměřená chronická fyzická zátěž totiž zdraví poškozuje, na druhé straně však přerušení aktivity zvýší rychlost devastace opěrného ústrojí, případně vede k vývoji nadváhy, což všechno dohromady zhorší situaci.
Pravidelná fyzická aktivita může přispět k dosažení únosného deficitu příjmu energie, což je některými odborníky považováno za jeden z příznivě působících faktorů, zvyšujících šanci dožít se nadprůměrného věku. Jedna z teorií totiž hovoří o tom, že dlouhodobý nadměrný příjem energie urychluje proces stárnutí! Faktem je, že zvýšený výdej energie a souběžná adaptace na sportovní výkon zlepšuje toleranci k příjmu jednoduchých cukrů. Tím se zpomaluje proces „glykosylace“ (spojená s devastací a následnou nefunkčností) bílkovin. Současně se snižuje riziko vzniku cukrovky. To je například důvod doporučení pravidelného cvičení pro diabetiky.
Cvičení je prevencí ukládání tuků do tkání včetně cév stejně jako je prevencí vzniku zácpy. Snížený příjem energie omezuje intenzitu tvorby volných radikálů, což jsou látky, poškozující jakékoliv tkáně a podle jedné z dalších teorií způsobující urychlení procesu stárnutí. S ohledem na současnou tendenci civilizovaného lidstva k systematickému přejídání a naopak neschopnosti sebeovládání v tomto směru může být pravidelná fyzická aktivita jednou z mála možností prevence obezity.
Výzkum samozřejmě není uzavřen, takže probíhá diskuse na téma „optimální výživy“. Na jedné straně řešíme problém nedostatku potravin abychom souběžně řešili obezitu. Kvalita potravin paradoxně neroste, naopak pod tlakem prodejců klesá. Navzdory moderní době, přinášející špičkové technologie, jsou běžně zjišťovány značné nedostatky v příjmu ochranných látek (vitamínů, minerálů, vlákniny apod.).
Medicína proti stárnutí, která kromě jiných postupů využívá také individuálně formulovaný výživový styl včetně podávání doplňků stravy, je tím oborem, který má před sebou velkou budoucnost..
Funkční potraviny jsou v zásadě standardní potraviny „obohacené“ o fyziologicky účinné látky. Tak vznikají výrobky, cílené k „dietní léčbě“ různých onemocnění. Oněmi účinnými látkami jsou například minerální látky (např.vápník, hořčík, draslík, selen, jód, zinek, železo), vitaminy a směsi antioxidantů (např. pyknogenoly a anthokyany z hroznových a grapefruitových semínek a středomořské borovice), vláknina (mapř.pektin a oligofruktóza), směsi symbiotických (střevních) bakterií, speciálně upravené bílkoviny, ale také bylinné extrakty (např. z listů olivovníku se extrahuje látka zvaná oleuropein, která má antivirové a antibakteriální účinky). Velmi oblíbené jsou látky, podporující využití tuků při tvorbě energie (karnitin), protinádorově působící isoflavony (např.ze sóji), a celá řada dalších. Přes někdy oprávněnou nedůvěru k efektu doplňků stravy nemůže moderní medicína ignorovat prokazatelné úspěchy jejich použití v celé řadě situací. Mám radost, že se na stránkách odborného lékařského tisku setkávám se zprávami o výsledcích výzkumu působení doplňků, které často lze zcela bez nadsázky označit za léčebné. Je to například kyselina elagová (z malinového listí) v léčbě některých nádorových onemocnění a v jejich prevenci, mastné kyseliny řady omega-3-EPA působící protizánětlivě, koenzym Q10 jako prostředek „normalizace“ činnosti buněk včetně srdečního svalu, jater a mozku či enzymy v rámci tzv. „enzymoterapie“.
Mnoho látek přírodního původu lze úspěšně využít také v boji proti stárnutí – například chondroitinsulfát, glukosaminsulfát, metylsulfonylmetan (MSM) či cetylmyristoleát (CMO) jsou úspěšnými léčebnými prostředky proti artróze a artritidě. Další látka, zvaná „prohormon“ a odborně označovaná jako dehydroepiandrosteron (DHEA) je prospěšná v řadě situací souvisejících se stárnutím podobně jako dimetylaminoetanol (DMAE), huperzin a vinpocetin (tyto dvě látky jsou izolovány z přírodních zdrojů). Mimořádně úspěšné je použití hormonu, zvaného melatonin. Běžně se používají extrakty z některých adaptogenních bylin (žen-šen, leuzea či gotu kola a ginkgo biloba), jejichž příznivý efekt na mozkovou činnost je dokonce zaznamenán již po uplynutí jedné hodiny od podání.
Není divu, že někteří světově proslulí odborníci považují tyto a další látky doslova za „zlatý grál“ moderní vědy, bojující proti chorobám stejně jako proti předčasnému stárnutí.
Na hubnutí se mi osvědčili doplňky stravy s obsahem kofeinu, ten nakopne metabolismus a dodá energii. Někdy stačí klasická káva. Podle mě se ale hodí... (zkráceno)
Je to určitě lepší, protože nevíš co bude tvému miminku vyhovovat. To Um s colostrem je od značky Colvia, tak se můžeš podívat :-)
Děkuji za trochu inspirace, budu ráda, když tu přibude i od dalších uživatelů nějaké nápady pro svačinky. Vidíš jogurty bych také mohla dávat :-)
Taky kupuju jen Bobíka - je výborný a hlavně má dobré složení bez éček.
Ahoj co dáváte svým dětem na svačinky i do školy prosím? Přijde mi, že dětem chystám pořád to stejné dokola :-(.