Čokoláda a sladkosti

     V naprosté většině případů jsou ale sladkosti pouhým zdrojem prázdných kalorií a mohou potlačit chuť na mnohem vydatnější hlavní jídla. Čokoláda určitou výživnou hodnotu má, ale obsahuje hodně tuku; pokud ji jíme v nadměrném množství, může přispívat k váhovému přírůstku. Nechceme tvrdit, že sladkosti představují zdravotní riziko, ale mely by se jíst jako pamlsek, s mírou, nikoli jako náhrada důležitých živin.

Čokoláda

     Podle jednoho z hlavních výrobců čokolády utratili například Britové v roce 1993 přes tři miliardy liber za čokoládu – to představuje spotřebu celých 8,72 kg čokolády na osobu. Příznivci čokolády v některých zemích se organizují ve sdružení, které vyhledává pro své členy na ochutnávku tu nejkvalitnější čokoládu. Pro opravdové znalce se připravuje čokoláda s nejméně padesátiprocentním obsahem kakaového základu a některé špičkové značky ho obsahují víc než 70 procent.
     Z hlediska výživy je v čokoládě určitý obsah bílkovin, různé množství cukru a některé minerály. Hořká čokoláda je například dobrým zdrojem železa a hořčíku a všechny druhy čokolád obsahují draslík. V čokoládě najdeme také látky, které mají mírně povzbuzující účinek, ale u citlivých osob mohou spouštět migrénu. Protože čokoláda obsahuje mnoho tuku – asi 30 procent váhy -, je také hodně kalorická. Ve 100 gramech obsahuje přibližně 500 kilokalorií.

Zdroj dobré nálady

     Uvádí se, že čokoláda zvyšuje hladinu serotoninu a endorfinů v mozku, což má povzbuzující efekt. Takzvané čokoládové opojení vzniká vlivem látky zvané fenyletylamin, která je běžně přítomna v mozku a pravděpodobně se uvolňuje v okamžicích citového vzrušení. Odtud tradiční dárek z lásky – bonboniéra – nebo také touha po čokoládě, která některé lidi postihuje, když se jejich partnerský vztah hroutí. Čokoláda také obsahuje stimulanty teobromin a kofein, které zvyšují bdělost. Zbývá dodat, že někdo se utěšuje čokoládou proto, že si ji spojuje s příjemnými prožitky z dětství nebo si na ni vzpomíná jako na odměnu.

Tabulka poslední záchrany

     Kdo plánuje horskou turistiku, vysokohorskou expedici nebo celodenní rybaření, neměl by opomenout přibalit ke svačině jednu dvě tabulky čokolády. Roku 1993 přežili čtyři Britové šest dní v zasněžené divočině Kavkazu díky třem tyčinkám Mars. Skotští horští vůdci radí všem, kdo se vydávají na jednodenní túry, vzít si s sebou něco teplého k pití a stravu s vysokým obsahem energie, například čokoládu. Čokoláda je i v denních přídělech americké armády, a jedí ji dokonce i astronauti ve vesmíru.

Jak se čokoláda vyrábí?

     Čokoláda se vyrábí z plodů kakaovníku, který pochází z Jižní Ameriky. Kakaové boby – semena tohoto stromu – používala aztécká civilizace už před 3000 lety jako platidlo. Kakaovníku se daří i v západní Africe jihovýchodní Asii.
     Přeměna kakaových bobů v čokoládu je složitý proces. Nejprve se boby fermentují a suší na slunci a pak se balí do pytlů a dopravují na místo určení. Výrobci čokolády boby po roztřídění a očištění opraží, aby se rozvinula jejich chuť. Pražené se vyloupou a rozemelou.
     Teplem při mletí se v kakaových bobech rozpouští tuk a vzniká tučná kakaová hmota s hořkou příchutí. Při výrobě kakaa se většina žlutého tuku neboli kakaového másla v lisu oddělí a zbudou tuhé kakaové pokrutiny. Ty se pak melou a prosívají, až vznikne kakaový prášek.
     Do čokoládových výrobků se ke kakaové hmotě přidává cukr, tuk a v případě mléčné čokolády mléko. Jako tuk do čokolády tradičně patří kakaové máslo – diky němu má charakteristickou strukturu a rozplývá se na jazyku. V Evropské unii mají některé členské státy povoleno vyrábět čokoládu obsahující do pěti procent rostlinného oleje. Znalci se však shodují v tom, že čokoláda vyrobená z těchto tuků není příliš kvalitní. V České republice se rostlinný olej nepřidává do tabulkové čokolády, ale pouze do polevové (max. 5 procent).

Sladkosti

     Cukr, hlavní složka cukrovinek, má poněkud zvláštní historii. Nikdo neví, kdy se začal používat a odkud pochází, ale je pravděpodobné, že cukrová třtina má svůj původ v Polynésii.
     Téměř všechny sladkosti obsahují velké množství jednoduchých cukrů – sacharózy, glukózy a fruktózy. Ve 100 gramech poskytují asi 375 kilokalorií.
     Mnoho lidí se domnívá, že po sladkém se tloustne vinou vysokého obsahu cukru. Nemusí to ale být vždycky pravda, protože cukr potlačuje chuť k jídlu. Jak dosvědčí mnoho rodičů, děti, které snědí před jídlem třeba jen pár bonbonů, často ztratí chuť k obědu nebo k večeři. Pokud mají vaše děti sklon zahánět hlad prázdnými kaloriemi a přicházejí tak o výživné látky obsažené v pořádném jídle, měli byste se nad tím zamyslet.

Jasné barvy alergie

     Děti milují zářivé barvy – však také výrobci cukrovinek vyrábějí většinu barevných bonbonů a lízátek právě pro ně. Přestože všechna povolená potravinářská barviva jsou zkušebně testována a schválena jako bezpečná ke konzumaci, některá z nich jsou spojena s nepříznivými reakcemi. Neznámější je tartrazin, který způsobuje u některých astmatiků dušnost a u přecitlivělých osob silné migrény. Oranžové barvivo (E102) může zase přivodit kopřivku, výtok z nosu, slzení očí a rozmazané vidění. Spolu s ostatními umělými barvivy užívanými v cukrářství včetně žluti kadmiové (E110), červeni košenilové (E120) a indigokarmínové modři (E132) je tartrazin na seznamu přísad, kterým bychom se na doporučení odborníků měli vyhýbat, protože mohou u dětí vyvolávat hyperaktivitu.

Kazí se po sladkostech zuby?

     Není pochyb o tom, že pravidelná konzumace sladkostí a slazených nápojů přispívá ke vzniku zubního kazu. Cukr a ostatní rafinované sacharidy kvasí vlivem bakterií v zubním plaku a při tom vznikají kyseliny, které rozpouštějí zubní sklovinu. Škodlivý vliv cukru můžeme snížit pravidelným čištěním zubů, protože tak zabraňujeme tvorbě plaku. Lízátka a cucavé bonbony, které zůstávají v ústech déle, způsobují víc škody než ty, které rychle spolkneme.
     U čokoládových výrobků není riziko vzniku zubního kazu tak velké. Může to být proto, že čokoládu rozkoušeme a spolkneme rychle, ale možná také díky tuku přítomnému v čokoládě nebo tříslovinám, které se přirozeně vyskytují v kakau a částečně brání tvorbě zubního plaku.

Sladkosti zdravé pro zuby

     V poslední době byly vyvinuty sladkosti, které nejenže nezpůsobují zubní kaz, ale mohou mu dokonce předcházet. Některé žvýkačky jsou „chrupu prospěšné“, protože nejsou slazeny cukrem, který zubní kaz podporuje, ale xylitolem vyrobeným z výtažků z břízy, kukuřičných klasů a mandlových skořápek. Tyto žvýkačky jsou prospěšné dvěma způsoby: jednak žvýkání podporuje činnost slinných žláz a sliny čistí ústní dutinu; za druhé xylitol mění složení a přilnavost zubního plaku a tím snižuje pravděpodobnost výskytu kazu. Podle výzkumů sponzorovaných Světovou zdravotnickou organizací mohou cukrářské výrobky bez obsahu cukru – pokud v nich alespoň polovinu sladidla tvoří xylitol – příznivě ovlivnit zdraví zubů, jedí-li se po jídle.