Co škodí víc? Hamburger, nebo knedlíky?

Americký filmař Morgan Spurlock se rozhodl, že měsíc bude jíst jen rychlé občerstvení od firmy McDonald's. Chtěl ukázat, jak negativní vliv to bude mít na jeho zdraví. Netušil ale, jak hrozně mu bude špatně. Po měsíci, kdy se stravoval třikrát denně výhradně v rychlém občerstvení, přibal 11 kilogramů. Zvýšily se mu všechny krevní hodnoty, které vedou k cukrovce, obezitě a následně nemocem srdce a cév. Tak například krevní tlak mu vyskočil z původních 120/80 na 150/110.
To český dobrovolník tolik netrpěl. Karel Gustav Božan měl v uplynulých třech týdnech za úkol jíst jenom v českých restauracích a bufetech. Objednával si běžné porce, které musel pokaždé dojíst. A jak se k jeho překvapení ukázalo, dokonce zhubl.
Myslet si ale, že je česká kuchyně zdravější než typický americký fast food, by bylo iluzí. Oba experimenty se totiž do značné míry lišily. Český projekt byl spíše nadsázkou, která měla s humorem ukázat na záludnosti národní kuchyně.

Původem vegetarián
Tak především, Morgan Spurlock byl a dnes už zase je štíhlý sportovec. A hlavně - do experimentu vstupoval jako vegetarián. Na jídlo v McDonald's se moc netěšil. Často se přemáhal a jednou se dokonce pozvracel, když nemohl sníst jednu z velkých "super size" porcí.
Nejméně od poloviny experimentu pak doslova trpěl. Částečně to sice lze přičíst na vrub toho, že chtěl posílit dojem škodlivosti, ale potvrdily to i objektivní lékařské testy. Především se mu podle lékařů nečekaně výrazně zhoršily jaterní hodnoty. Sám se cítil pod psa, bolela ho hlava i žaludek, špatně se mu dýchalo.

Tlačenka, párek, pivečko
Karel G. Božan je zcela jiný typ. Na začátku experimentu vážil 125 kilogramů, měří 191 centimentů. Podle lékaře a olympijského vítěze Lukáše Pollerta, který prováděl vstupní i výstupní vyšetření, měl zvýšený cholesterol, hladinu triglyceridů a kyseliny močové. Jaterní testy ukazovaly na pravidelnou konzumaci alkoholu.
"Měl hodnoty typické pro člověka žijícího v blahobytu," komentoval Božanův zdravotní stav Lukáš Pollert, který na začátku předpokládal, že se během testu nic zásadního nestane. "Dobrovolník možná přibyde na váze, možná se zhorší jeho hodnoty jaterních testů a cholesterolu. Tak krátká doba ale rozhodně nebude mít vliv na jeho celkové dobré psychické rozpoložení."
Výsledek? Psychické zdraví Karla G. Božana se rozhodně nezhoršilo, ostatní faktory také ne. Změnila se jen dobrovolníkova váha: za tři týdny poklesla o šest kilogramů!
Jídelníček Karla G. Božana nikdy neměl nic společného se zdravou stravou. Jedna věc se ale při pokusu změnila - pan Božan nesměl jíst doma, ale pouze v restauracích, a to třikrát denně.
"Před experimentem jsem třeba celý den nejedl a pak se večer nacpal," říká. Během pokusu však třetí jídlo někdy konzumoval už odpoledne, protože se mu večer nechtělo pokaždé vyrážet z domova do hospody. O to pečlivěji pak snídal. Obvykle v nějakém bufetu začínal den tlačenkou nebo párkem, přičemž všechno notně zapíjel pivem. Jeden půllitr denně byl podmínkou, kterou úspěšně překračoval.

Nebezpečné závěry
Jak se nakonec ukázalo, právě pravidelné, i když velmi nezdravé stravování, vedlo k tomu, že český jedlík zhubl. Podle Lukáše Pollerta může být druhým důvodem snížení váhy také to, že Karel G. Božan nejedl tolik večer.
Odbornice na výživu a hubnutí Iva Málková ze Společnosti STOB už od počátku experimentu předpokládala, že dobrovolník příliš nepřibere.
"Podle mě byl celý experiment nebezpečný, protože výsledky se dají zneužít," domnívá se Iva Málková. V případě amerického experimentu Morgan Spurlock výrazně změnil své návyky, takže logicky přibral. "Český dobrovolník se opravdu strašně stravoval pořád. Před pokusem i během něj, nehýbal se, pil pivo. Jestli teď nejedl tolik na noc, tak je možné, že kvůli tomu zhubl."
Iva Málková soudí, že pokud Karel Gustav Božan nezmění výrazně své stravovací a pohybové nároky, má našlápnuto na velké zdravotní komplikace. Zejména na nemoci srdce a cév. "Doufám, že když už se do tohoto experimentu pustil, tak ho to alespoň podnítí ke změně životního stylu," říká Iva Málková. "Tím by napravil škody, které na sobě páchá."
V tom by si Čech mohl vzít od Američana příklad. Morgan Spurlock se už zase stravuje racionálně, jeho zdravotní vyšetření jsou teď v pořádku. A ke své původní ideální váze se vrátil za necelý rok.

Rychlé jídlo mate tělo
Fast food má kromě špatného složení ještě jednu nevýhodu, která je obsažena již v jeho názvu. Jí se rychle a často za pochodu na ulici. To je zdánlivě výhodné pro ty, co mají pocit, že si na jídlo nemohou udělat více času. Jenže tím svému organismu neprospívají.
Především se snáze přejedí. Organismus totiž až zhruba po dvaceti minutách vysílá signál o tom, jak je nasycen. Pokud rychle zhltnete třeba hamburger, máte tendenci jíst dál, protože ještě stále máte pocit hladu. Až pak se najedou cítíte přejedeni.
Celkově to potom přispívá ke stresu, který často způsobí nevolnost. Klid je důležitý. Popadnout párek v rohlíku a hltat jej v poklusu - tím dosáhnete naprostého zmatení těla. Při chůzi se tělo soustředí na pohyb, srdeční činnost je zvýšená. Při jídle je naopak více prokrven žaludek, méně srdce. Když při jídle jdete a zároveň jíte, dáváte organismu zcela protichůdné signály. Hladina adrenalinu je snížená a tělo se soustředí na fázi příjmu.
Výsledek je ten, že je vám těžko, protože tělo se nesoustředí ani na jednu činnost správně. Nedochází ke kvalitnímu zpracování potravy, žaludek neprodukuje dostatek trávicích enzymů. To vede například k pálení žáhy. I ve fast foodu je tedy třeba si v klidu sednout. Kromě toho se nemá zapomenout na zdánlivě triviální pravidlo: před jídlem si umyjte ruce. Právě ve fast foodu se totiž jí rukama i jídlo, k jehož konzumaci se jinde používá příbor.

Další články z rubriky

Jak na zdravé mlsání?

21.11.2022 / Rubrika: Zdravá výživa

Sladké je velkým lákadlem. Přijde vhod na chuť, k zahnání stresu, hladu, mlsáme u televize i z nudy. Jenže mnohé laskominky v sobě mají ingredience, které našemu zdraví nesvědčí. Jednak po nich přibývají kila, levné přísady, které jen uměle vylepšují chuť, mají vliv na zuby, srdce, cévy, cholesterol atd. Jde mlsat zdravě? Ano!

Kolik šálků kávy si bez obav dopřát?

06.01.2021 / Rubrika: Zdravá výživa

Na světě se vypije více než 2 miliardy šálků kávy denně. Je ale káva zdraví prospěšná, nebo nikoliv? Kolik šálků denně si bez obav dopřát? A proč k přípravě kávy raději použít french press než kávovar?