Střet názorů, nebo nenávist?

Každý, i ten nejmenší konflikt může přerůst v hádku. Představte si situaci, kdy se vás kolega zeptá na radu ohledně své prezentace výsledků oddělení. Řeknete mu, že musí začít přehledem za minulé období. On ale namítne, že tak to nechce, protože to posluchače uspává.
Snažíte se mu vysvětlit, že to je důležité, aby kolegové měli přehled. On si však trvá na svém. Ironicky poznamenáte, že když je tak chytrý, nemusí se ptát. A on pro změnu odsekne, že už jen opakujete staré postupy. Výsledkem je, že spolu nemluvíte další dva týdny a navzájem se u kolegů pomlouváte.
Dynamika je vždy stejná. Nejprve se partneři snaží navzájem přesvědčit logickými argumenty. Pak přijdou ke slovu emoce. Přidávají na hlasitosti, skáčou si do řeči. Argumenty začnou být všeobecné a logika pokulhává.
Další fází je takzvaná personalizace. Už se nehádáte o něčem, ale s někým. Argumenty nahradí osobní útoky a ironie. Výsledkem je narušení vztahů. Každý zůstává na svých pozicích a už se s druhým nebaví. Jen tu tam vystřelí jedovatou slinu. Což je situace nehezká a pro vnější pozorovatele často trapná.
Konflikt názorů je důležitý. To, že někdo říká jiný nápad, nám může pomoci. Co tedy dělat, abyste nesklouzli k hloupému útočení? V prvé řadě musíte být stále ve střehu, jestli vaše emoce nepřerostly únosnou míru. Pokud ano, konflikt přerušte. Můžete zcela přirozeně prohlásit, že potřebujete více času na rozmyšlení a získání dalších informací. Později se lze k tématu v klidu vrátit.
Když už jste přece jen ukázali neschopnost zvládnout situaci a zaútočili jste urážkami, zbývá vám jediná cesta - omluvte se.
Pokud jste s někým došli tak daleko, že jste již v zákopové válce, je to těžká situace. Pak udělejte krok ke smíru: "Máme rozdílné názory, ale chtěl bych, abychom i přesto spolupracovali a soustředili se na to, v čem se můžeme shodnout."
Často slýchám, že nejhorší je srážka - dovolte mi nahradit Werichovo slovo - s hlupákem. Když porozumíte fungování konfliktu, napadne vás jediné. Každý z nás někdy pro někoho právě takovým hlupákem byl. Prostě jsme si tvrdohlavě stáli na svém, až emoce explodovaly. Dynamika konfliktu od argumentů k agresi je přirozenou vlastností naší psychiky. Proto je nutné se s konfliktem naučit zacházet. Zvláště to platí pro profese, při nichž se musí hodně komunikovat. Namátkou se mi vybavují politici, manažeři, učitelé.
Možná existuje takový obecně nebezpečný hlupák. Je to ten člověk, který se odmítá učit - všechno ví, všude byl a od všeho má klíče. n
Autor je psycholog a odborný konzultant firmy T&CC

zdroj: ihned

Další články z rubriky

Lucidní snění

29.1.2020 / Rubrika: Psychologie

Spánek nelze považovat za stav celkové fyzické a psychické pasivity. Probíhají v něm různé druhy mentálních aktivit, především snění

Jak nám pomáhá soužítí se psem

5.11.2019 / Rubrika: Psychologie

Psi mají dobrý vliv na lidské zdraví. Jak pomáhají svým páníčkům?