Strach je nejčastější emocí

"To není normálka, každej slušnej člověk se občas bojí. Strach, to je jako cit v prstech," říká hospodský na adresu Franty Nebojsy ve Werichově knize Fimfárum. Snad žádná emoce není v lidské populaci tak rozšířená. A u někoho může být strach přímo poruchou.
Někteří lidé jsou strachem dokonce tak zahlceni, že je úzkost nikdy neopouští. Úzkostné poruchy mívají různé formy. U všech ale stojí v pozadí ztráta životní jistoty. Některé lze léčit, některé jen korigovat, aby život byl pro jejího nositele snesitelný. 

Co je to strach

Pokud bychom se podívali blíže na situace, jež lidé běžně označují za stresové, ve většině případů bychom našli v jejich prožitku některou z podob strachu. Zdrojem pracovního stresu je strach, že nestihnu svoji práci, že ji neudělám dost kvalitně nebo že o ni dokonce přijdu. Strach z jinakosti partnera zase vede k partnerským problémům, známe strach o své zdraví nebo o zdraví svých blízkých, strach ze ztráty smyslu života, ze samoty, ze smrti... Beze strachu žít nelze a Franta Nebojsa by nikdy nemohl být skutečným člověkem. Je ale pravda, že někteří lidé se bojí méně a jiní více.
Různá míra úzkostnosti je způsobena nejen růzností hodnot, ale i mírou osobní jistoty. Můžeme mít velké množství hodnot a mohou pro nás být velmi důležité, ale přesto se o ně nemusíme tolik bát, jestliže se můžeme spolehnout na to, že nejsou nijak ohrožené. "Člověk, který má velkou důvěru ve svého životního partnera, se může bát o jeho zdraví nebo život, ale nebojí se třeba nevěry a partnerský vztah prožívá klidně a spokojeně," říká psychoterapeut Marek Tesař. "Na rozdíl od člověka, který je na svém partnerském vztahu svým partnerem stále znejišťovaný. Ten bude žít v neustálé nejistotě a strachu, jestli ho ten druhý neopustí, bude se snažit získat od partnera ujištění, že o vztah stojí, někdy třeba i za každou cenu, a paradoxně může tak sám přispět k rozpadu vztahu."
Pokud člověk vyrůstá a žije v prostředí, které posiluje jeho jistotu, že ho život a svět ničím neohrožují, bude méně úzkostný a bude pociťovat strach pouze v situacích, které ho reálně ohrozí. "Opak můžeme vidět u lidí, kteří vyrůstali v nejisté rodinné situaci, třeba proto, že sami rodiče byli úzkostní a svou úzkost přenášeli na dítě," pokračuje Marek Tesař. "Nebo nejistotu přinášela rodinná situace - nevěra, rozvod, absence jednoho z rodičů, konflikty, domácí násilí. Tito lidé pociťují strach i tehdy, kdy ohrožení reálně nehrozí, mají třeba přehnané obavy o svoje zdraví, jsou hypochondričtí nebo se přehnaně bojí o své děti."
Protože strach je součástí stresové situace, setkáme se i na úrovni fyzického a psychického prožívání s typickými projevy stresu, jako jsou třes rukou, pocení, zvýšené svalové napětí, povrchní dýchání, zrychlený puls, poruchy spánku, zúžené vnímání, zvýšená psychická aktivita, nebo naopak psychická strnulost. To všechno jsou známé a ve výzkumech znovu potvrzované poznatky.

Strach a lidská psychika

Některé výzkumy šly ale ve zjišťování vlivu strachu na lidskou psychiku ještě dál. Výzkum publikovaný v roce 2004 profesorem psychologie na Texaské univerzitě Markem Packardem například přišel s tvrzením, že emočně vypjaté stresující situace, jako je prožitek strachu, ovlivňují negativně fungování paměti. Proto také řada úzkostných lidí, zejména studentů, uvádí, že mají potíže s učením, nejsou schopni si zapamatovat novou látku, a to ještě jejich obavy zvyšuje. Naopak mají větší sklony k utváření a posilování svých zvyků, a to i těch negativních.
Tento a další podobné výzkumy by mohly pomoci vysvětlit, proč lze právě u úzkostných jedinců najít velmi často opakující se chování nebo nutkavé užívání návykových látek či podléhání návykovým činnostem.
Podobně by tento výzkum vysvětloval, proč se u úzkostných neuróz i psychóz tak často setkáváme s obsedantně-kompulzívním způsobem chování, tedy chováním, v němž člověk své vtíravé úzkostné myšlenky zvládá tak, že si vytváří přesně se opakující rituály, jež pomáhají úzkost redukovat.

Autor je psychologem

Text byl převzat, redakčně zkrácen a upraven ze zářijového čísla časopisu Psychologie Dnes. V časopise si dále můžete přečíst rozhovor s psychologem a buddhistickým mnichem Mirko Frýbou Bhante Áyukusala.
Psychiatr Petr Pöthe se zabývá porozvodovými spory o dítě a psycholog Joža Spurný se zamýšlí nad psychologickým pozadím takových zásahů, jako byl postup policie proti účastníkům letošní CzechTek.

Další články z rubriky

Nedejte chmurám šanci: 4 ověřené tipy pro zimní psychohygienu

03.12.2021 / Rubrika: Psychologie

S příchodem zimy se krátí dny a venkovní teploty strmě klesají. Pokud navíc vyrážíte do práce brzy ráno a končíte pozdě večer, vysoké pracovní nasazení v kombinaci s ponurým počasím vám na náladě nepřidá. Jak si v takových podmínkách udržet duševní svěžest? Řešením je psychohygiena. Vyzkoušejte 4 níže uvedené rady a uvidíte, že váš život bude rázem veselejší.

Lucidní snění

29.02.2020 / Rubrika: Psychologie

Spánek nelze považovat za stav celkové fyzické a psychické pasivity. Probíhají v něm různé druhy mentálních aktivit, především snění