Čím vyspělejší a bohatější společnost, tím více depresivních poruch. Podivná a paradoxní souvislost mezi blahobytem a depresí se zdá být jednoznačná.
Možná máte také pocit, že jste méně odolní vůči strastem světa než vaši prarodiče. Stanou se snad pro vaše děti antidepresiva potravinovým doplňkem, jako je dnes vitamin C? A proč to tak je, proč depresivních poruch vlastně přibývá? Tady je několik nápadů, jak to vysvětlit.
Jedním z důvodů, proč lidé ve vyspělých státech bojují s depresí, může být paradoxně vzdělání. Celou školní docházku jste byli trénovaní k přemýšlení o věcech kolem sebe. Neustále vám vysvětlovali, jak funguje to či ono. Časem jste porozuměli principu páky, naučili se rozeznávat láčkovce a používat jiný jazyk než mateřštinu. Pak ovšem přišel život a s ním neuvěřitelné množství nepochopitelných věcí, jako jsou vztahy, kariéra a daně.
Samozřejmě, pokud o těchto věcech nebudete příliš přemýšlet, nebudou vás ani trápit. Jenže vaše trénovaná mysl si nejspíš bude klást zákeřné otázky. Co je na mně špatného, že mě on respektive ona nechce? Dělám pro svou kariéru skutečně všechno? A jak přežít daňový formulář?
Takové přemýšlení může navodit něco, čemu se říká depresivní kruh myšlenek. Jednotlivé myšlenky se spojí a zacyklí. Například si řeknete: Jsem slaboch. Neumím jít do konfliktu. Manažer musí umět zabojovat. Jsem špatný manažer. Nedokážu to ale změnit, protože jsem slaboch.
A je to. Cyklus myšlenek se propojí a vy se můžete už jen trápit a trápit.
Podobně jako zbytečné hloubání na vás může působit vnější tlak informací. I když je lidský mozek nejdokonalejší a nejsložitější věc, jakou vědci doposud objevili, je to stále jen "hardware" - počítač. A tento počítač byl velmi dlouho programován na poměrně srozumitelné úkoly: ulov, sněz, pomiluj se, postarej se o děti, uteč a podobně.
Jenže teď si musí poradit s tím, jakou úhlopříčku má mít LCD televize, jak reagovat na íránský jaderný program a které spoření je nejvýhodnější. Díky neustálému příjmu informací vlastně už nemáte mnoho času vypnout a jen tak koukat do prázdna. A je docela dobře možné, že váš mozek ten neustálý tok informací prostě vyčerpává. Z toho může pramenit únava a pocit, že se v tom zmatku stejně nikdy nevyznáte. Od toho pocitu je již jen krůček ke smutku a třeba k počátkům deprese.
Velmi zajímavým mechanismem, který vás může dovést k trápení, je nedostatek pokory. Vyspělé západní civilizace mají poměrně jasně definovaný ideál: bohatý, krásný a zdravý. Tento ideál je všude zobrazován. Především televize a všudypřítomná reklama vás zásobuje obrázky krásných bohatých a šťastných lidí. A tak snadno získáte pocit, že vlastně na takový život máte nárok. Jenže většina lidí nemá tvář herců a příjmy naftových magnátů a trénované tělo olympioniků.
Zadlužení, otylí, s velkými nosy a pylovými alergiemi musí mnozí nabýt dojmu, že jim osud nepřeje. A tady je právě místo pro onu nepopulární pokoru. Pokora neznamená, že složíte ruce do klína, ale že nebudete zbytečně plýtvat energií. Zkrátka něco jde a něco ne. Snažte se a mějte radost z malých úspěchů. Nechtějte od života vše, budete zbytečně zklamaní. n
Autor je psycholog a odborný konzultant firmy T&CC ihned.cz
Silonky zásadně oblékám jako první kus oblečení a na ně pak teprve boxerky nebo trenky. Ponožky si taky přeci navlékáte na silonky a ne naopak.
dbsvkidj svj shdv
Dobrý den nevím jestli my někdo odpoví ale zkusím to.Mam problém že mám úzkost černé myšlenky kterých se bojím trošku to rozepišu Před měsícem sem... (zkráceno)
jwbdefjwe fkj wkef hwef
jwbdefjwe fkj wkef hwef