Nečiň druhému, co sám nechceš zažít

Zdálo by se, že je to vlastně snadná cesta ke všeobecné spokojenosti. Pokud bychom druhým neubližovali, nepodváděli je, nesnažili se je okrást, byl by svět krásný. Bohužel to nefunguje. Proč lidé překračují hranice druhých? Proč podléhají touze polepšit si na úkor druhého?

Možná vás také zarazilo, jak lidé často používají dvojí metr na posuzování problému. Pokud se problém týká jich, cítí se jako nevinné oběti. Když však se stejnou věcí bojuje někdo jiný, je to jeho hloupost, neschopnost a "koledoval si o to".
V přímém přenosu nám tuto situaci ukazují naši politici. S trapnou předvídatelností voličům předkládají rozdílná zdůvodnění, proč se to či ono nepovedlo. Pokud se například ukáže chyba v novém zákoně, tak odpovědný ministr má mnoho "objektivních důvodů", proč se to stalo. Když se ovšem objeví chyba v práci jeho politického soka, jde o jasný důkaz šlendriánství a diletantismu.
Stejný mechanismus můžete zažít u sebe. Třeba když řídíte auto. Jestliže vám někdo udělá takzvanou "myšku" a náhle vám vjede do cesty, nejspíš si zanadáváte. Dupnete na brzdu a jste-li trochu temperamentnější, proudem nepublikovatelných slov jednoznačně popíšete řidičské schopnosti toho druhého. Co když ovšem tentýž manévr uděláte pár minut poté vy, protože jste zapomněli včas přejet do odbočovacího pruhu? Rázem jste mnohem shovívavější. A směrem k zuřivě gestikulujícím řidičům okolních vozidel jen zabručíte: "No jen se nezblázni, co mám asi dělat, když tady musím zahnout?"

Ukradni, nebo budeš okraden

Jiný velmi zajímavý mechanismus, proč lidé druhým ubližují, je jakási "preventivní strategie". Prostě si stačí říct, že všude kolem jsou grázlové, kteří se vás snaží ošidit. Pak máte plné právo se bránit a nejlépe tak, že je podvedete dřív než oni vás.
Mimochodem je to i báječné ospravedlnění jakéhokoliv podrazu. Představte si úplně banální situaci: číšník v restauraci vám omylem vrátí víc peněz, než má. Mnoho lidí se v takové chvíli, rychle zvedne a odejde. Když si pak svůj čin omlouvají, říkají: "Však on se na někom zahojí, určitě někoho okrade, vždyť je známe. V tom je kouzlo této strategie, omluví cokoliv.
Bohužel strategie - ukradni, nebo budeš okraden - je nebezpečná v širším měřítku. Čím více lidí se touto ideou bude řídit, tím bude pravdivější. Jednoduše řečeno to, že všude uvidíme lumpy, z nás lumpy nakonec udělá.
Obecné schvalování podvodů, lstí a triků všeho druhu je jednou z nemocí společnosti. Naše psychika většinou není vybavena tak silným morálním cítěním, abychom odolali a nezačali s vlky výt. A tak často děláme jiným to, co nám by osobně vadilo a ubližovalo. n
Autor je psycholog a odborný konzultant firmy T&CC ihned.cz

Další články z rubriky

Nedejte chmurám šanci: 4 ověřené tipy pro zimní psychohygienu

03.12.2021 / Rubrika: Psychologie

S příchodem zimy se krátí dny a venkovní teploty strmě klesají. Pokud navíc vyrážíte do práce brzy ráno a končíte pozdě večer, vysoké pracovní nasazení v kombinaci s ponurým počasím vám na náladě nepřidá. Jak si v takových podmínkách udržet duševní svěžest? Řešením je psychohygiena. Vyzkoušejte 4 níže uvedené rady a uvidíte, že váš život bude rázem veselejší.

Lucidní snění

29.02.2020 / Rubrika: Psychologie

Spánek nelze považovat za stav celkové fyzické a psychické pasivity. Probíhají v něm různé druhy mentálních aktivit, především snění