Lidé s lupénkou mají psychické potíže

Jakkoli by se mohlo zdát, že lupénka je nemoc sice závažná, ale neohrožuje na životě, přesto ji lidé považují za horší než rakovinu. "Poslední práce uvádějí, že v negativním dopadu na psychickou stránku osobnosti je lupénka předstižena pouze depresí. Naopak, onemocnění všeobecně považovaná za mnohem závažnější, například nádorová onemocnění, srdeční infarkt, vysoký krevní tlak či cukrovka a nemoci srdce a cév, se v hodnocení umístila až za ní," vysvětluje Jana Hercogová, přednostka dermatovenerologické kliniky pražské Fakultní nemocnice Bulovka a předsedkyně České akademie dermatovenerologie.
Proč tomu tak je? Pacienti s lupénkou, neboli jak se jí odborně říká psoriázou, se cítí diskriminováni. Mnoho lidí si totiž myslí, že onemocnění je nakažlivé a postižených se štítí. Nedávné mezinárodní výzkumy například ukázaly, že zhruba polovina lidí by nepolíbila ani neobjala někoho s lupénkou. Ani ve chvíli, kdy by věděli, že nemoc nakažlivá není, by nejedli jídlo připravené člověkem s lupénkou a ani by s nimi nevlezli do jednoho bazénu. V Česku přitom touto nemocí trpí více než 300 tisíc obyvatel. Nejhorší formou trpí skoro 20 tisíc lidí.

Nemoc postihuje i klouby
Existuje několik navzájem odlišných forem psoriázy, které se liší nejen vzhledem, ale také mohou vyžadovat různé typy léčby. Nejběžnější je takzvaná ložisková psoriáza (75 - 80 procent případů). Je charakterizována vyvýšenými a ztluštělými červenými skvrnami. Nejčastěji jsou postiženy oblasti kolen, loktů, pokožky temene hlavy, za ušima, na kosti křížové, okolo pupku, mezi hýžděmi a v okolí genitálií.
Téměř třetina pacientů nemá potíže jen s kůží, ale trpí psoriatickou artritidou. Jde o zvláštní typ artritidy způsobující záněty a otoky především na rukách, nohách nebo kolem větších kloubů, jako jsou kolena, kyčle, lokty a u páteře. Může vést ke ztuhlosti, bolestivosti a poškození kloubů.
Jak vysvětluje předseda České dermatovenerologické společnosti a přednosta Dermatologické kliniky Fakultní nemocnice na Královských Vinohradech Petr Arenberger, psoriáza je onemocnění, které pro pacienta představuje závažný a složitý zdravotní i společenský handicap.
"Jedinec není postižen pouze průběhem a následky choroby, ale toto onemocnění má značný dopad i na sociální stránku jeho života. Mezi symptomy psoriázy patří například tvorba výrazných šupin, svědění, červené zbarvení kůže, napětí kůže, krvácení, pocity pálení a zvýšená únava. Klinické studie i praxe dokazují, že výrazné obtíže, které toto onemocnění způsobuje, velmi negativně ovlivňuje kvalitu života a také pracovní možnosti postiženého," popisuje Petr Arenberger. Postižení lidé se tedy často dobrovolně vyčleňují ze společnosti ve snaze své onemocnění zakrýt a nejednou jsou tito pacienti izolování i okolím samotným.

Komplikovaná léčba
Problémem je i čas, který je pacient nucen věnovat svému ošetřování. Masti, které pomáhají léčit onemocnění, se totiž musí nanášet dvakrát denně. Tato forma léčby je účinná, ale nepohodlná - nejen z časových důvodů, masti navíc špiní. Lupénku lze mírnit také fototerapií, tedy UVB a UVA zářením. Hodí se ale jen pro některé pacienty a navíc urychluje stárnutí pokožky. Proto se dnes doporučuje lokální fototerapie, kterou se ozařuje jen nemocná kůže, nikoli zdravé okolí. U některých pacientů je třeba léčit celkově tabletami - nejčastěji retinoidy (deriváty vitamínu A), cyklosporin a metotrexát. Tyto léky mají nezanedbatelné vedlejší účinky.
Nejnovější léčba je založena na zcela jiném principu. Jedná se o biologické přípravky, jež jsou zacíleny na imunitní systém, kde blokují činnost určitých buněk imunitního systému, které hrají v průběhu onemocnění lupénky nemalou roli. Biologická léčba je zaměřena pacienty se středně těžkou až těžkou formou lupénky, u kterých jejich současná léčba není účinná nebo na ni špatně reagují.

Biologická léčba
Jak vysvětluje Jana Hercogová, někteří pacienti na tyto léky - říká se jim biologika - zpočátku nahlížejí dosti nedůvěřivě. Aplikují se totiž injekčně. Na začátku léčby pacient dochází jednou nebo dvakrát týdně ke svému ošetřujícímu lékaři, kde je mu lék vpíchnut do svalu v jednorázové stříkačce. Po krátké době bývá ale pacient schopen aplikovat si léčbu sám, v domácím prostředí (podobně jako lidé s cukrovkou inzulín).
Biologika jsou předělem v pohledu na léčbu psoriázy. Pacienti, kteří dříve své onemocnění pouze více či méně tolerovali, se stávají aktivnějšími. Dosavadní přístupy k léčbě psoriázy byly komplikované, onemocnění se v cyklech zlepšovalo a zhoršovalo a hrozilo riziko závažných nežádoucích účinků. Navíc byla nutná pravidelná kontrola u ošetřujícího lékaře.U biologik lze již po druhé injekci u většiny pacientů pozorovat zlepšení léčby ložisek psoriázy. Důležité je, že negativně nepůsobí na vnitřní orgány, nicméně je třeba pacienty k této nové léčbě pečlivě vybrat. Nelze je doporučit pacientům s nádory nebo infekcemi.

Doporučujeme: jedinečný vzdělávací projekt o reálné výživě a hubnutí www.Akademie-Zdravi.cz

info
Proč vzniká lupénka:
Ačkoliv je psoriáza známa již od biblického období, nikdo přesné příčiny jejího vzniku nezná. Předpokládá se, že určitou roli hraje dědičnost, asi polovina pacientů má nemoc v rodině. Je také známo, že existují faktory, které psoriázu vyvolávají nebo ji zhoršují, jako jsou psychologický stres, poškození kůže, některé léky či infekce.
Nemoc je imunitního původu, a to znamená, že dochází k nepřiměřené reakci, v tomto případě kůže, která se projevuje abnormálním růstem povrchové vrstvy kožních buněk. Ty zcela nedozrávají a pak se olupují každé tři až čtyři dny místo obvyklého cyklu 28 - 30 dnů. Tyto přebytečné kožní buňky vytvářejí na povrchu kůže červené, vločkovité, šupinaté a zanícené léze, které mohou svědit, praskat, krvácet a být mimořádně bolestivé.

info
Co je to lupénka:
Chronické onemocnění postihující každého padesátého člověka ve všech částech světa.
Není nakažlivá - nikdo ji nemůže "chytit" od jiné osoby.
Může být bolestivá, svědivá, nevzhledná a velmi stresující.
Postihuje klouby, končetiny a pokožku temene hlavy, může se však objevit všude, a dokonce může pokrývat celé tělo.
Onemocnění se obvykle objevuje ve věku mezi 15 a 35 lety, může se však vyvinout kdykoliv.
Zhruba 10 až 15 procent všech pacientů onemocní psoriázou před 10. rokem života a někdy se nemoc objeví již v kojeneckém věku. (zdroj: ihned.cz)

Další články z rubriky

Nedejte chmurám šanci: 4 ověřené tipy pro zimní psychohygienu

03.12.2021 / Rubrika: Psychologie

S příchodem zimy se krátí dny a venkovní teploty strmě klesají. Pokud navíc vyrážíte do práce brzy ráno a končíte pozdě večer, vysoké pracovní nasazení v kombinaci s ponurým počasím vám na náladě nepřidá. Jak si v takových podmínkách udržet duševní svěžest? Řešením je psychohygiena. Vyzkoušejte 4 níže uvedené rady a uvidíte, že váš život bude rázem veselejší.

Lucidní snění

29.02.2020 / Rubrika: Psychologie

Spánek nelze považovat za stav celkové fyzické a psychické pasivity. Probíhají v něm různé druhy mentálních aktivit, především snění