Extrémně vytížení lidé většinou hledají i extrémní odpočinek

Časová náročnost manažerského zaměstnání výrazně převyšuje běžnou pracovní dobu. "Večeře ve společnosti je častěji pokračováním pracovních jednání a vytvářením kontaktů než relaxací," říká Tomáš Vašák, psycholog a odborný garant firmy T&CC. Jak je známo, tělo dokáže vyčerpat nejen fyzická, ale i psychická zátěž. Ta se projevuje pocity únavy, podrážděností i nejrůznějšími tělesnými příznaky. Jak vlastně může takový manažer relaxovat a doplnit síly?
Jedna z metod "relaxace" při psychické zátěži je podle Tomáše Vašáka ještě větší fyzická zátěž, při které dotyčný přivede své tělo do stavu absolutního vyčerpání v posilovně, na kole nebo vytrvalostním během s pořádným převýšením. "Při dlouhodobé zátěži se začne v těle vyplavovat endorfín a člověk pocítí stav postupné mírně otupělé euforie. Když pak po takové zátěži a horké sprše či sauně ulehne do postele, prožije skutečný zážitek," vysvětluje.
Tomáš Vašák ale upozorňuje, že každá metoda skrývá nebezpečí. V těchto případech je to možný vznik závislosti. "Jde rozhodně o jednu z jejích nejzdravějších podob, ale přesto může dosti potrápit. Pokud totiž dotyčný nedostane svou dávku "vyčerpání", mohou se dostavit abstinenční příznaky - nervozita, podrážděnost nebo roztěkanost," dodává.
Druhé riziko, které je podle slov psychologa zvlášť výrazné u výkonově orientovaných lidí, je potřeba stále se zlepšovat. Z relaxace se tak může stát nebezpečný bič na vydávání energie. Přestane jít o to, jestli se člověk cítí dobře, ale spíše se řeší, zda v posilovně nazvedal dost tun či ujel dost kilometrů na kole.

Stav bojové pohotovosti
"Hádejte, na co myslíte, když ve třech kilometrech opouštíte letadlo se složeným balíkem látky a spoustou šňůr na zádech. Nevíte?" ptá se Tomáš Vašák a dodává: Nevadí, ale věřte, že to včerejší výrobní porada nebude. Další možnou formou relaxace je totiž podle slov psychologa vybudit organismus do stavu nejvyšší bojové pohotovosti - extrémního stresu, a pak to přežít. I tady prý funguje určitá chemická úroveň relaxace.
Vyplavování stresových hormonů dalo této oblasti dokonce název - adrenalinové sporty. Změněné stavy vědomí často lidé popisují jen slovy: "To se nedá popsat, to musíš zažít."
"Pro mnohé manažery se tyto způsoby relaxace staly součástí života. Stejně jako u předcházející cesty relaxace, je i zde skryté úskalí. Opět se tu můžeme setkat s psychickou závislostí a dost možná, že i s formou fyzické závislosti na velkých dávkách endorfínů.

Potřeba udržet rovnováhu
V podstatě ale může Tomáš Vašák obě varianty aktivního odpočinku manažerům doporučit. Důležité je však udržet rovnováhu mezi těmito náročnými aktivitami a rodinným životem. "Pokud totiž tito lidé využívají k relaxaci vytrvalostní sporty, začne narůstat čas, který se jim věnuje. Je nutné tyto aktivity plánovat v souladu s nároky rodiny," říká.
U adrenalinové varianty hrozí nebezpečí, že člověk začne do těchto aktivit "utíkat" před reálnými problémy. "V podstatě zjistí, že mu rozumí jen jeho spolubojovníci se stejnými zájmy, a běžné problémy mu pak přijdou banální. Jedna zásada však platí vždy: horší než manažer sportovec je manažer, který odpočívat neumí," uzavírá Tomáš Vašák.
[*]

Co se děje v těle při adrenalinových sportech?
Adrenalinové sporty se liší od těch, které jsou zaměřeny na výkon, především tím, že člověk při nich překonává strach o své zdraví či dokonce o život. To se například při běhu nebo míčových hrách nestává. Účinek na psychiku je jiný. V první fázi - tedy například ve chvíli, kdy člověk stojí na mostě a chystá se ke skoku na laně - se v těle vyplavuje adrenalin. Hormon, který se uvolňuje z nadledvinek v první fázi stresu. Zrychluje metabolické reakce v těle, tím dojde k lepšímu okysličení krve. Adrenalin prostě vytočí organismus na větší obrátky a připraví ho na to, aby zvládl stres. Když se takto "vytočíme" například při práci v kanceláři, je jeho působení negativní, protože nenásleduje adekvátní činnost, jakou je například v případě bungee-jumpingu seskok následovaný úlevou. Ve chvíli před výkonem je člověk ve fázi velkého vzrušení. Tím, že překoná sám sebe, se pak uvolní. Po výkonu pak následuje euforie, tedy pocity štěstí. (mag)

Příklad adrenalinových sportů:
Buggykiting - jízda na speciální tříkolce
Kiteboardind - kombinace "prkna" na vodě s padákem ve vzduchu, ten se používání jako "pohon"
Bouldering - lezení na velké kameny
Mountainboardu - terénní varianta skateboardu
Bungee jumping ale také running nebo swimming - kromě varianty, kdy se jen skáče, se lano také používá k tomu, abyste se sním přetahovali, a to jak na zemi, tak na vodě
Canonying - slézání kaňonů, kombinace horolezeckých technik, plavání a podobně
Caving - lezení v jeskyních
Paragliding - létání s padákem
Snowkitting - kombinace lyží nebo snowboardu s padákem (drakem)
Snowbungeerafting - je podobný raftingu, člun se však pohybuje na zasněženém svahu
Wakeboarding - jízda na prkně za motorovým člunem
Zorbing - člověk se kutálí z kopce v obří plastové kouli

Další články z rubriky

Nedejte chmurám šanci: 4 ověřené tipy pro zimní psychohygienu

03.12.2021 / Rubrika: Psychologie

S příchodem zimy se krátí dny a venkovní teploty strmě klesají. Pokud navíc vyrážíte do práce brzy ráno a končíte pozdě večer, vysoké pracovní nasazení v kombinaci s ponurým počasím vám na náladě nepřidá. Jak si v takových podmínkách udržet duševní svěžest? Řešením je psychohygiena. Vyzkoušejte 4 níže uvedené rady a uvidíte, že váš život bude rázem veselejší.

Lucidní snění

29.02.2020 / Rubrika: Psychologie

Spánek nelze považovat za stav celkové fyzické a psychické pasivity. Probíhají v něm různé druhy mentálních aktivit, především snění