Ačkoliv je chřipka jednou z nejnakažlivějších nemocí vůbec, odborníci již mnoho let opakují, že ji lidé podceňují. Proti chřipce, která každým rokem na podzim přichází, však existuje možnost očkování. I přesto tuto možnost využívá každým rokem stále málo lidí.
Stačily však obrázky hubení drůbeže na asijských farmách, zprávy o několika úmrtích a různé komentáře v médiích. Očkovací látky během pár dní zmizely z lékáren, stejně tak léky proti virům - antivirotika, která v minulých letech ležela ve skladech bez velkého povšimnutí.
Dnes je chřipka, respektive její očekávaná nová forma, která může způsobit pandemii, tématem číslo jedna. Odborníci hovoří o pravděpodobnosti příchodu nového pandemického viru, který by mohl zabít mnoho lidí, již několik let. Pravdou je, že lidé nemají proti tomuto novému typu chřipky protilátky, a je tedy pravděpodobné, že onemocní.
Očkovací látka na tuto chřipku zatím neexistuje, i když na ní odborníci pracují. Zatím se totiž nedá určit, který z mnoha chřipkových virů může být původcem pandemie. Nicméně kolem příchodu "nové" smrtící chřipky vypukla hysterie. Za možného kandidáta se označuje virus H5N1. Hovoří se o "ptačí" chřipce.
Podle profesora Jiřího Berana z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice v Hradci Králové je téměř jisté, že pandemie v sezóně 2005 až 2006 nenastane. Panikařit je zbytečné. Informace o chřipce lze získat například na webových stránkách Evropské unie http://europa.eu.int/comm/health.
Lidé se obvykle obávají toho, co neznají. Události, byť podobně nebezpečné, které jsou ovšem k vidění každý den, lidé opomíjejí. V Česku tak dnes umírá množství lidí na různé nemoci, příkladem jsou problémy srdce a cév. Přesto mnoho lidí neřeší svou obezitu, vysoké hladiny cholesterolu, kouření, lenost a podobně. Často podceňují například i možnost očkování, jedou-li na dovolenou do zahraničí.
Panika s "ptačí" chřipkou je zbytečná
Lidstvo zřejmě dosud nebylo na žádné zdravotní nebezpečí tak připraveno, říká Jiří Beran z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Hradec Králové.
HN: Domníváte se, že je velký rozruch kolem ptačí chřipky na místě?
V minulých letech chřipka Čechy příliš nezajímala.
Rozruch je skutečně zbytečný. Virus H5N1 se vyskytuje již osm let a pandemie ještě nevznikla. Je ale dobré, aby se zvýšil počet očkovaných lidí v Česku, očkovanost se uvádí jen kolem pěti procent a to je nesmírně málo. V Kanadě je to přibližně 33 procent, ve Spojených státech kolem 27 procent, v Evropě se počet očkovaných pohybuje mezi 15 až 25 procenty.
HN: Je nedostatek vakcín na chřipku i antivirotik
vakcína na ptačí chřipku zatím není. Nicméně část zemí má pandemické plány a odborníci sledují chřipku již mnoho let. Lze říci, že lidstvo nebylo dosud na zdravotní nebezpečí tak dobře připraveno?
Je to pravda. Úroveň přípravy je vysoká a já věřím, že chřipka připravené státy asi moc nepřekvapí. S chřipkovou pandemií musíme počítat a jen adekvátní protiepidemická opatření mohou odvrátit ty nejhorší scénáře. Nemyslím si, že by ale bylo tolik úmrtí jako v roce 1918 až 1919, protože zdravotnictví je v tuto dobu na podstatně vyšší úrovni a je schopno zabránit mnoha komplikacím chřipky správnou léčbou.
HN: Jak se liší chřipka lidská a ptačí?
Klinicky je téměř neodlišitelná. Ptačí chřipka, která se přenesla ve výjimečných případech na lidi, má podstatně těžší průběh, a to především díky těžkému zápalu plic. Odlišitelná je laboratorně, a to prostřednictvím různých laboratorních testů. Je ale jen několik laboratoří na světě, které mohou skutečně potvrdit, že se v konkrétním případě jednalo o ptačí chřipku. Jedná se o takzvané referenční laboratoře Světové zdravotnické organizace, nejbližší z nich je v Londýně.
HN: Mnoho lidí se již nakazilo virem H5N1
desítky zemřely. Byli k nákaze nějak zvlášť vnímaví?
Pojem mnoho lidí je velmi relativní. Jedná se asi o 121 osob, z nichž 62 zemřelo. Jde však o osoby z regionu, kde žijí dvě miliardy lidí a kde většina žije v úzkém kontaktu s domácí drůbeží. Vnímavé asi tyto osoby musely být, protože měly asi "receptor" - zámek - pro ptačí chřipkový hemaglutinin - klíč. U běžného člověka však klíč ptačí chřipky nepasuje do lidského zámku.
HN: Dosavadní známé pandemie měly původ v Asii. Ke vzniku nového chřipkového viru slouží soužití člověka, ptáků a prasat. Vznikly všechny pandemické chřipkové viry takto?
Pandemie v letech 1957 a 1968 s největší pravděpodobností vznikly zkřížením ptačí a lidské chřipky, a to u společného hostitele, kterým je prase. To je totiž vnímavé jak k ptačí, tak i lidské chřipce. V dýchacím traktu prasete se pak může virus zjednodušeně řečeno "měnit". Obecně ale platí pravidlo, že lidská chřipka je nepřenosná na ptactvo a ptačí na člověka. V minulém století tak vznikly asi tři pandemické kmeny. V pandemii v letech 1918 až 1919 ale měl s největší pravděpodobností na zkřížení podíl lidský kmen, který se objevoval u lidí před rokem 1900. Proto byli k němu vnímaví všichni mladí lidé narození až po roce 1900, a proto také hodně umírali na zápal plic.
HN: Hovoří se o tom, že by původce očekávané pandemie mohl být virus chřipky H5N1. Je to jediný kandidát, o kterém dnes odborníci hovoří?
Asi to není jediný kandidát, ale vzhledem ke svému rozšíření je to jeden z hlavních favoritů společně s virem chřipky H7N7. Ti jsou řazeni do skupiny nebezpečných ptačích chřipkových virů HPAI - Highly Pathogenic Avian Influenza. Dále to může být H9N2, H5N2, H7N3, které ale patří do skupiny méně nebezpečných ptačích chřipkových virů LPAI - Low Pathogenic Avian Influenza. Více informací lze najít na příslušných internetových stránkách.
HN: Které skupiny lidí jsou novým chřipkovým virem nejvíce ohroženi?
To záleží na tom, co se zkříží do pandemického kmene. Pokud s ním nebudou mít imunologickou zkušenost žádné osoby, pak průběh bude těžký v každém věku. Těžko se s chřipkou vyrovnávají staří lidé a malé děti, dále také chronicky nemocní lidé, u kterých chřipka nemoc dekompenzuje - rozhodí nastavenou léčbu. A pokud není hned správně kompenzována, může člověk chronicky nemocný i zemřít.
HN: Jak se lze novému chřipkovému viru bránit?
Měli bychom se snažit pečovat o svoje zdraví a předcházet vzniku chronických onemocnění, udržovat se v dobré fyzické a psychické kondici. (pas)
Škoda těch vynaložených peněz. Žádný výsledek, ale mínus 3000 korun...
Dozvěděla jsem se, že paní Chudová zemřela, mému manželovi nepomohla, ale i přesto jí děkuji, že se o to pokusila, tenkrát jsem věřila, že z toho... (zkráceno)
Ahoj Zuzi. Je mi moc líto, že nečtu lepší zprávu. Ani nevíš, jak moc bych si to přála.... Je to tak hnusná potvora, že se to ani vypovědět nedá.... (zkráceno)
22.3. 2023 jsem si zlomila obě ramínka v pravo dobré postaveni. V Jakém rozsahu mohu rehabilitovat abych si jeste vice neublizila. Zdrsvim Lenka
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je u Menierovi choroby možné, že mi nejdříve zalehne ucho a až za tři/čtyři dny dostanu prudkou závrať se... (zkráceno)