Moji rodiče mi už vakcínu zaplatili. Minulý týden jsem byla na první injekci. Takové debaty dnes vedou studentky Akademického gymnázia ve Štěpánské ulici v Praze. Dívky, kterým je 16 let, se rakoviny děložního čípku nebojí a vlastně ani nevědí, před čím je vakcína chrání. Donedávna ani netušily, že nějaký druh nádorového onemocnění může mít virový původ a lze se jím tedy nakazit.
V současné době se informacím vyhnout nemůžou. Farmaceutické firmy, které vakcínu vyrábějí, doslova hrnou informace ze všech stran. Jsou v kině, televizi, na billboardech, na internetu. Opravdu má smysl investovat do bezkonkurenčně nejdražší vakcíny na českém trhu? Jedna ze tří očkovacích látek stojí 3500 korun.
Pražská gynekoložka Eva Mazánková své sedmnáctileté dceři první dávku vakcíny již píchla. "Myslím, že je to rozumné a ty peníze za to stojí. Protože je vakcinace rozdělena do tří dávek, které se aplikují během půl roku, není třeba platit celou částku deseti tisíc najednou, takže se to dá zvládnout," domnívá se.
Také patnáctiletá Anna si nechala od matky problematiku rakoviny děložního čípku vysvětlit a dohodly se, že na vakcinaci půjde. "Netušila jsem, že je to tolik peněz. Deset tisíc je dost, ale myslím, že bude lepší se v něčem uskrovnit," říká gymnazistka.
Rakovina děložního čípku má oproti většině jiných nádorových onemocnění velkou výhodu. Vědci už řadu let znají původce tohoto onemocnění, lidské papilomaviry (HPV infekce) přenášené především při sexuálním styku. Toto zjištění jim umožnilo vyvinout očkovací látku, která zabrání rozvoji virové infekce, a tím i vzniku rakoviny. "Dosud prevence karcinomů čípku děložního spočívala pouze ve snaze odhalit co nejčasnější stadia tohoto onemocnění. Nyní se nabízí možnost zhoubnému onemocnění předcházet," vítá uvedení očkovací látky na český trh Marie Bendová z Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.
Vakcína je sice velice účinná, je ale třeba vědět, že před rakovinou neochrání zcela. HPV virů je zhruba 200, z toho 30 se jich vyskytuje v oblasti pohlavních orgánů. Většina z nich je relativně neškodná, napadnou-li člověka, jeho imunitní systém se s nimi bez problémů vypořádá. HPV typu 6 a 11 odpovídají za 90 procent všech případů vzniku genitálních bradavic, což je sice nepříjemné, nakažlivé, ale život neohrožující onemocnění.
Typy 16, 18, 31 a 45 vyvolávají infekci, která - pokud přetrvává - může vést k rozvoji karcinomu čípku děložního a jiných rakovin genitálií. Nejnovější vakcína proti HPV viru, která je od nového roku na českém trhu, stoprocentně chrání před viry typu 6, 11, 16 a 18. Poslední dva mají na svědomí 70 procent všech nádorových změn na čípku.
Třiceti procentům nádorů bude ale i nadále možné předejít jedině screeningovými vyšetřeními u gynekologa. Provádějí se u všech žen jednou ročně, nejčastěji pomocí cytologického vyšetření. Při cytologii (stěr z děložního čípku) se, zjednodušeně řečeno, zjišťuje, zda buňky děložního čípku rostou tak, jak mají, nebo se jejich vývoj v důsledku nákazy HPV změnil. Stoprocentní jistotu prostě vakcína nedá.
Přes všechny otázky, na které může zcela přesně odpovědět jen praxe, se odborníci shodují na tom, že nová vakcína znamená v gynekologické onkologii revoluci a ženám, respektive mladým dívkám ji doporučují. V názorech na to, jestli očkování mladých dívek proti rakovině děložního čípku má své místo v systému zdravotní péče hrazené z veřejného pojištění, nebo si jí mají ženy hradit samy, se však liší.
Klíčem jsou finance a otázka, zda zavedení nového očkování bude znamenat dostatečný přínos, který odůvodní vysoké náklady. Okolo 50 tisíc vakcín ročně by totiž při současné ceně, stanovené ovšem pro prodej v lékárnách koncovým zákazníkům, vyšlo na astronomických 500 milionů.
"Vakcinace proti HPV by stála více finančních prostředků než všechny dosud probíhající vakcinační programy v Česku. Screening přitom musí pokračovat i při používání vakcín. Žádná z nich zatím nechrání proti všem vysoce rizikovým HPV typům. Náklady na oba programy by se tedy sčítaly," upozorňuje v oficiálním stanovisku České gynekologicko porodnické společnosti její předseda Vladimír Dvořák. Místo zavedení plošného očkování proto doporučuje zlepšení kvality dosud používaných vyšetření.
Nicméně ani odborná společnost není v názoru na to, zda vakcínu hradit ze zdravotního pojištění, jednotná. "Pokud se očkování nechá na vůli žen, očkováno bude 10 - 20 procent populace, a to pro zdravotnický systém nebude mít žádný efekt. Model plošného očkování dívek mezi 11 a 14 rokem je dlouhodobou investicí," tvrdí předseda sekce Onkologické gynekologie a viceprezident Evropské onkogynekologické společnosti Lukáš Rob. Pokud by se zracionalizoval současný systém, včetně organizace práce laboratoří a gynekologických ordinací, náklady by se výrazně snížily.
Vakcína má každopádně nejlepší efekt u mladých dívek, které ještě neměly sexuální styk a nejsou virem HPV nakaženy. Podle studií, doprovázejících uvedení očkovací látky na trh, jsou po třech dávkách před nákazou nebezpečnými typy 16 a 18 chráněny všechny ženy - pokud dosud tuto infekci neprodělaly. U očkovaných mladých dívek se proto dá v dospělosti předpokládat pouze třicetiprocentní riziko, že rakovinou čípku onemocní.
U těch žen, které se už s HPV infekcí setkaly, však účinek očkování tak převratný nebude. Vakcína nepomůže vyléčit probíhající infekci ani zastavit onemocnění, které už překročilo hranici mezi virózou a změnami v buněčném dělení. Nepomůže ani tam, kde je rozvoj rakoviny v blízké budoucnosti pravděpodobný.
Podle Lukáše Roba se jedná především o ženy ve věku 35 let, které mají nebezpečné papilomaviry v těle, i když cytologické vyšetření ještě na žádný problém neukazuje. U těchto žen je riziko vzniku rakoviny děložního čípku 200krát vyšší než u žen, které jsou v tomto věku HPV negativní. V takovém případě zůstává nejspolehlivější prevencí pečlivé sledování při prohlídkách, které umožní co nejrychlejší chirurgický zásah v případě, že se buňky začnou chovat jinak, než mají.
Přesto může mít i tady očkování určitý smysl. "Nepomůže ženě zbavit se viru, ale infekce se pravděpodobně bude méně šířit do zdravé tkáně, ostatní zatím není jasné, studie stále běží," vysvětluje Lukáš Rob. Úplně objasněn zatím není ani efekt vakcíny u žen, jejichž tělo se s papilomavirem už setkalo, a díky dobré obranyschopnosti se žena viru zbavila. Předpoklady odborníků se v tomto ohledu liší. Zdeněk Rokyta z Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň předpokládá ochranu jen proti těm typům papilomavirové infekce, které jsou ve vakcíně přítomny a žena se s nimi zatím nesetkala.
Lukáš Rob míní, že spíše než o nižší úspěšnost půjde o kratší efekt očkování. "Dnes víme, že hladina protilátek po očkování je také dostatečně vysoká, ale je nižší než u 11 - 13letých dívek, které se s virem nesetkaly. Proto teoreticky předpokládám, že hladina protilátek dříve poklesne pod kritickou hladinu, bude se tedy muset dříve přeočkovávat," uvažuje Lukáš Rob. U žen, které budou očkovány před proděláním infekce, bude přeočkování nutné nejdříve po 10 letech, možná bude mít dokonce celoživotní účinek.
Jak jinak se mohou ženy před nádory chránit? Chodit pravidelně - minimálně jednou za rok na preventivní vyšetření na gynekologii. Tradiční metody, konkrétně cytologické a kolkoskopické vyšetření, přitom nejsou zcela spolehlivé, ve světě se uvádí jeho úspěšnost mezi 60 až 90 procenty. Čeští gynekologové a onkologové si navíc už řadu let stěžují na špatnou kvalitu práce řady laboratoří, které cytologické stěry vyhodnocují. Jejich snahy o lepší organizaci práce jsou zatím marné.
"Bohužel u nás téměř 50 procent žen s časným invazivním karcinomem pravidelně docházelo ke gynekologovi. To jsou alarmující čísla," upozorňuje Lukáš Rob, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocncie Motol v Praze. Jinými slovy: celá polovina vyšetření byla v laboratoři vyhodnocena špatně.
Když se k tomu přičte malé povědomí českých žen o riziku rakoviny děložního čípku a s tím související tendence vyhýbat se preventivním gynekologickým prohlídkám, je výsledkem přibližně dvakrát vyšší výskyt této nemoci ve srovnání se "starými" státy EU. Na preventivní prohlídky totiž chodí jen dvě třetiny žen. Podobná jako u nás je situace v Polsku, Maďarsku nebo v Litvě. V ČR každý rok zabije okolo 400 žen, nově je diagnostikováno 1000 případů.
Tento trend by očkování mohlo radikálně zvrátit. "Vedle toho sníží také riziko vzniku méně časté rakoviny pochvy a vulvy nebo konečníku," upozorňuje na další přínos očkování Vít Unzeitig. n
* Celosvětově druhý nejčastější typ rakoviny u žen, ročně onemocní 480 000 žen, polovina z nich umírá.
* Příčinou je infekce tzv. papilomaviry. Přes 30 typů tohoto viru přenášených pohlavním stykem odborníci dělí na skupinu s vysokých rizikem (high risk) - především typy 16 a 18, proti kterým nově může ochránit očkování - a skupinu s nízkým rizikem (low risk): mohou způsobit tvorbu nepříjemných bradavičnatých výrůstků.
* Přenáší se především pohlavním stykem, u low risk byly zaznamenány i případy přenosu z rukou nebo úst na pohlavní orgány.
* Do třiceti let se s infekcí setká 80 procent žen, u 90 procent z nich infekce do dvou let samovolně odezní. Pokud virus dlouhodobě přetrvává, je žena ohrožena vznikem rakoviny až 200krát více.
* Infekcí papilomaviry je nakaženo podle věku od 3,5 po 45 procent mužů. Nejsou jen přenašeči infekce, i oni jsou ohroženi, i když ne tak výrazně jako ženy - epitel penisu je pro virus špatně přístupný. Ročně je diagnostikováno 40 nových případů rakoviny penisu. Také muži se proti infekci mohou chránit očkováním.
* Onemocnění rakovinou se zpravidla vyvíjí 7 až 15 let, i když v některých případech může být vývoj rychlejší. Během tohoto období, tzv. prekarcenózy, se dá léčit většinou jednoduchou operací.
* Pokud prevence selže, závisí na stadiu onemocnění rakovinou. V časných stadiích se po náročné operaci vyléčí 90 procent žen, u pokročilejších v kombinaci radioterapie s chemoterapií se vyléčí až 80 procent žen, celkově umírá 40 procent žen s touto diagnózou.
* Příznakem rakoviny děložního čípku je zvýšený vaginální výtok a případné krvácení, bolesti v pánvi a bolest během pohlavního styku, ukazují na pokročilejší stadium nemoci, časná stadia probíhají bez příznaku.
* Významným rizikem pro rozvoj rakoviny je nízký věk při prvním pohlavním styku, střídání sexuálních partnerů, jiná sexuálně přenosná infekce a obecně stav imunitního systému. Menší roli hraje kouření a užívání hormonální antikoncepce.
Autorka je spolupracovnicí redakce zdroj: ihned.cz
Škoda těch vynaložených peněz. Žádný výsledek, ale mínus 3000 korun...
Dozvěděla jsem se, že paní Chudová zemřela, mému manželovi nepomohla, ale i přesto jí děkuji, že se o to pokusila, tenkrát jsem věřila, že z toho... (zkráceno)
Ahoj Zuzi. Je mi moc líto, že nečtu lepší zprávu. Ani nevíš, jak moc bych si to přála.... Je to tak hnusná potvora, že se to ani vypovědět nedá.... (zkráceno)
22.3. 2023 jsem si zlomila obě ramínka v pravo dobré postaveni. V Jakém rozsahu mohu rehabilitovat abych si jeste vice neublizila. Zdrsvim Lenka
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je u Menierovi choroby možné, že mi nejdříve zalehne ucho a až za tři/čtyři dny dostanu prudkou závrať se... (zkráceno)