O žloutenkách se hovoří často. Žloutenka typu A je známa jako nemoc špinavých rukou, před žloutenkou typu B lékaři často varují před odjezdem na dovolené v zahraničí. Žloutenek ale existuje více druhů, kromě typu A a B, před kterými je možné nechat se očkovat, i typy C, D, E a G. O těch je slyšet podstatně méně, přestože jde o nemoci zákeřné a preventivní vakcíny neexistují.
V Česku se běžně vyskytují pouze virové žloutenky A, B a C. Typ B a C může přejít u nemocného do chronického stadia. Neléčená chronická žloutenka může po několika desítkách let skončit jaterní cirhózou (tvrdnutí jater) nebo rakovinou jater. Ačkoliv jsou žloutenky známé od nepaměti, i začátkem 21. století je odborníci považují za závažný zdravotnický problém, Českou republiku nevyjímaje. Podle odhadů je na světě chronicky nemocných žloutenkou typu C více než 180 miliónů. Jen ve Spojených státech je ročně odhaleno zhruba 25 tisíc nových případů.
V Česku počet nemocných rok od roku narůstá. V roce 1993 bylo hlášeno 158 nově zjištěných případů, v roce 2003 již 846 případů. Skutečná čísla budou podle odborníků výrazně vyšší, protože mnoho lidí o své nemoci vůbec neví. Žloutenka typu C totiž často probíhá skrytě.
Před rokem 1992, kdy bylo zavedeno rutinní testování dárců krve, se většina lidí nakazila transfuzemi krve či krevními deriváty. To platí především pro hemofiliky (pacienty s vrozenou poruchou krevní srážlivosti) a pacienty na hemodialýzách (umělých ledvinách). Ve vyspělých státech ztratila tato cesta přenosu infekce v současnosti na významu.
Nejohroženější jsou nyní narkomani, kteří si drogu píchají. Rizikové je i tetování a piercing, pokud nejsou prováděny v dobrých hygienických podmínkách. Možný je i přenos infekce sexuálním stykem, ale je mnohem méně častý než u hepatitidy B. Nebezpečí přenosu infekce žloutenky typu C sexuální cestou od nakaženého muže na ženu je asi třikrát vyšší než naopak.
Nakazit se lze i společným užíváním některých předmětů, které mohou být kontaminovány krví - zubní kartáčky, holicí strojky a podobně. Přenos infekce virem hepatitidy C z matky na dítě je velmi vzácný. I při nejpečlivějším zkoumání zůstává u velké části nemocných cesta přenosu této infekce stále neznámá.
V Česku začala v září na středních a vysokých školách, v klubech, ve zdravotnických zařízeních kampaň, která se snaží o rizicích této nemoci podat co nejvíce užitečných informací. "Virový zánět jater typu C může dlouho probíhat skrytě a člověk může mít pouze nespecifické příznaky, jako jsou únava, přechodná ztráta chuti k jídlu, svědění kůže, pocit napětí v pravém podžebří a trávicí obtíže. Žlutavé zabarvení kůže se nemusí vůbec objevit. Neléčený chronický virový zánět jater může skončit jaterní cirhózou nebo rakovinou jater," říká Petr Urbánek ze IV. interní kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Podzimní osvětová kampaň navazuje na půlroční činnost bezplatné anonymní telefonní Linky C (800 33 11 22), na kterou se již obrátilo více než 300 lidí. Linka C přispěla k odhalení zhruba dvaceti nových pacientů, kteří se v současné době léčí nebo se na léčbu připravují.
Volající na tuto linku jsou přepojeni na odborného lékaře, který je připraven poskytnout nejen informace o virové hepatitidě C, ale také poradit, kde se lze nechat vyšetřit v místě pobytu volajícího. Specialisté mohou pomocí bezplatné linky poskytnout konzultace i ostatním lékařům z jiných oborů. Anonymní a bezplatná linka je v provozu každý všední den od 8 do 16 hodin. Informace lze získat také na internetové stránce www.zloutenka-c.cz.
Virovou žloutenku C lze v akutním stadiu rozpoznat jen zřídka. Její léčba se neliší od léčby jiných akutních virových žloutenek. Úspěšnost léčby chronické žloutenky typu C se hodnotí podle trvalého vymizení viru z krve. Během uplynulého desetiletí vzrostla účinnost léčby z původních pěti procent na současných 65 procent u nemocných infikovaných typem 1 viru a 70 až 80 procent u pacientů nakažených typy 2 nebo 3. Délky léčby je 48 týdnů při infekci typem viru 1, který v naší populaci jednoznačně převládá (zhruba 90 procent případů). Pokud je pacient nakažen relativně příznivými typy viru 2 nebo 3, postačuje jen 24 týdnů léčby.
narkomani, kteří užívají injekční stříkačky (i když udávají jen jednorázové experimentování s drogami)
příjemci krevních transfuzí a transplantátů před rokem 1992 (zejména hemofilici)
hemodialýzovaní pacienti
osoby operované před rokem 1992. Často dostaly krevní transfuzi a nevědí o tom (totéž platí i pro ženy, které rodily před tímto datem)
tetovaní (zejména v amatérských podmínkách - na vojně, ve vězení), nebo s piercingem
po výkonu trestu odnětí svobody
zdravotníci provádějící invazívní zákroky spojené s rizikem poranění a infikování od pacienta
osoby, které se poranily o pohozené injekční jehly nebo jiné nebezpečné nástroje s možnou kontaminací krví zdroj: ihned.cz
Škoda těch vynaložených peněz. Žádný výsledek, ale mínus 3000 korun...
Dozvěděla jsem se, že paní Chudová zemřela, mému manželovi nepomohla, ale i přesto jí děkuji, že se o to pokusila, tenkrát jsem věřila, že z toho... (zkráceno)
Ahoj Zuzi. Je mi moc líto, že nečtu lepší zprávu. Ani nevíš, jak moc bych si to přála.... Je to tak hnusná potvora, že se to ani vypovědět nedá.... (zkráceno)
22.3. 2023 jsem si zlomila obě ramínka v pravo dobré postaveni. V Jakém rozsahu mohu rehabilitovat abych si jeste vice neublizila. Zdrsvim Lenka
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je u Menierovi choroby možné, že mi nejdříve zalehne ucho a až za tři/čtyři dny dostanu prudkou závrať se... (zkráceno)